Americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov se 10. července setkali na okraj regionálního fóra ASEAN v Malajsii, aby jednali o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Šlo o první přímý kontakt mezi špičkami americké a ruské diplomacie od února, a jednání přišlo v době, kdy prezident Donald Trump stále častěji vyjadřuje frustraci z neochoty Vladimira Putina učinit skutečný krok směrem k míru.
Setkání trvalo zhruba padesát minut a podle Rubia přineslo „několik nových myšlenek“, které plánuje předložit prezidentovi. I když nevznikl konkrétní plán, Rubio uvedl, že jde o „jiný přístup“, který by mohl posunout situaci kupředu. Podle něj však není jisté, že povede k míru.
„Neřekl bych, že to zaručí mír, ale jde o koncept, který prezidentovi předložím,“ uvedl Rubio na tiskové konferenci. Dodal, že Trump je čím dál více zklamaný a frustrovaný z toho, že Rusko stále nenabízí žádnou flexibilitu v otázce ukončení války. „Věnovali jsme tomu hodně času i energie a nevidíme žádný pokrok. Potřebujeme jasnou cestovní mapu, jak ten konflikt může skončit,“ prohlásil.
Rubio také uvedl, že Spojené státy se chtějí dál zapojovat do jednání se všemi stranami, kdykoliv to bude možné. Zdůraznil, že prezident Trump si ponechává otevřené možnosti ohledně dalších sankcí vůči Rusku, protože jejich flexibilní uplatnění mu dává větší vyjednávací sílu. „Prezident o tom mluví jako o reálné možnosti,“ řekl.
Ruský ministr Lavrov po jednání médiím žádné přímé komentáře neposkytl. Ve stručném prohlášení ruského ministerstva zahraničí se uvádí, že obě strany si „vyměnily názory na celé spektrum bilaterálních i globálních otázek“, včetně situace na Ukrajině, v Íránu a Sýrii. Zároveň se údajně potvrdil společný zájem na hledání mírových řešení konfliktů a obnovení hospodářské a humanitární spolupráce.
Už v únoru se Rubio s Lavrovem setkal v Saúdské Arábii na prvním oficiálním jednání od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy došlo k dohodě o obnovení základních linií vzájemných diplomatických vztahů, které válka téměř zmrazila.
Nyní ale narůstá napětí i uvnitř Bílého domu. Prezident Trump v posledních dnech veřejně přiznává, že jeho pokusy přesvědčit Putina k míru nikam nevedou. „Dostáváme od Putina spoustu keců, jestli chcete slyšet pravdu,“ řekl Trump novinářům. „Vystupuje vždycky příjemně, ale nakonec to nic neznamená.“
Trumpova administrativa tak očividně hledá nový rámec pro jednání, přičemž diplomatický dialog zůstává otevřený. Zatímco Rusko pokračuje v útocích na východní Ukrajinu a rozšiřuje tlak na nové oblasti, Washington přechází od zdrženlivosti k aktivnějšímu postupu. Trump už oznámil, že Ukrajině pošle protiraketové systémy Patriot a zvažuje i poskytnutí útočných zbraní.
Mírová jednání tak nadále zůstávají bez konkrétního výsledku, ale obě mocnosti se minimálně vrátily k přímé komunikaci. Otázkou zůstává, zda nový „model“ jednání navržený v Kuala Lumpuru přinese reálný průlom, nebo půjde jen o další diplomatický manévr v nekončící válce.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.