Americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov se 10. července setkali na okraj regionálního fóra ASEAN v Malajsii, aby jednali o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Šlo o první přímý kontakt mezi špičkami americké a ruské diplomacie od února, a jednání přišlo v době, kdy prezident Donald Trump stále častěji vyjadřuje frustraci z neochoty Vladimira Putina učinit skutečný krok směrem k míru.
Setkání trvalo zhruba padesát minut a podle Rubia přineslo „několik nových myšlenek“, které plánuje předložit prezidentovi. I když nevznikl konkrétní plán, Rubio uvedl, že jde o „jiný přístup“, který by mohl posunout situaci kupředu. Podle něj však není jisté, že povede k míru.
„Neřekl bych, že to zaručí mír, ale jde o koncept, který prezidentovi předložím,“ uvedl Rubio na tiskové konferenci. Dodal, že Trump je čím dál více zklamaný a frustrovaný z toho, že Rusko stále nenabízí žádnou flexibilitu v otázce ukončení války. „Věnovali jsme tomu hodně času i energie a nevidíme žádný pokrok. Potřebujeme jasnou cestovní mapu, jak ten konflikt může skončit,“ prohlásil.
Rubio také uvedl, že Spojené státy se chtějí dál zapojovat do jednání se všemi stranami, kdykoliv to bude možné. Zdůraznil, že prezident Trump si ponechává otevřené možnosti ohledně dalších sankcí vůči Rusku, protože jejich flexibilní uplatnění mu dává větší vyjednávací sílu. „Prezident o tom mluví jako o reálné možnosti,“ řekl.
Ruský ministr Lavrov po jednání médiím žádné přímé komentáře neposkytl. Ve stručném prohlášení ruského ministerstva zahraničí se uvádí, že obě strany si „vyměnily názory na celé spektrum bilaterálních i globálních otázek“, včetně situace na Ukrajině, v Íránu a Sýrii. Zároveň se údajně potvrdil společný zájem na hledání mírových řešení konfliktů a obnovení hospodářské a humanitární spolupráce.
Už v únoru se Rubio s Lavrovem setkal v Saúdské Arábii na prvním oficiálním jednání od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy došlo k dohodě o obnovení základních linií vzájemných diplomatických vztahů, které válka téměř zmrazila.
Nyní ale narůstá napětí i uvnitř Bílého domu. Prezident Trump v posledních dnech veřejně přiznává, že jeho pokusy přesvědčit Putina k míru nikam nevedou. „Dostáváme od Putina spoustu keců, jestli chcete slyšet pravdu,“ řekl Trump novinářům. „Vystupuje vždycky příjemně, ale nakonec to nic neznamená.“
Trumpova administrativa tak očividně hledá nový rámec pro jednání, přičemž diplomatický dialog zůstává otevřený. Zatímco Rusko pokračuje v útocích na východní Ukrajinu a rozšiřuje tlak na nové oblasti, Washington přechází od zdrženlivosti k aktivnějšímu postupu. Trump už oznámil, že Ukrajině pošle protiraketové systémy Patriot a zvažuje i poskytnutí útočných zbraní.
Mírová jednání tak nadále zůstávají bez konkrétního výsledku, ale obě mocnosti se minimálně vrátily k přímé komunikaci. Otázkou zůstává, zda nový „model“ jednání navržený v Kuala Lumpuru přinese reálný průlom, nebo půjde jen o další diplomatický manévr v nekončící válce.
Před zahájením klíčové bezpečnostní konference v Mnichově visí nad Evropou stín nového světového řádu Donalda Trumpa. Je tomu rok, co americký viceprezident JD Vance svým projevem na loňském ročníku šokoval světové lídry, když ostře kritizoval evropskou politiku v oblasti migrace a svobody projevu. Tehdy prohlásil, že největší hrozba pro kontinent přichází zevnitř, nikoli zvenčí, a od té doby Trumpova administrativa obrátila dosavadní globální uspořádání naruby.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.