Americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov se 10. července setkali na okraj regionálního fóra ASEAN v Malajsii, aby jednali o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Šlo o první přímý kontakt mezi špičkami americké a ruské diplomacie od února, a jednání přišlo v době, kdy prezident Donald Trump stále častěji vyjadřuje frustraci z neochoty Vladimira Putina učinit skutečný krok směrem k míru.
Setkání trvalo zhruba padesát minut a podle Rubia přineslo „několik nových myšlenek“, které plánuje předložit prezidentovi. I když nevznikl konkrétní plán, Rubio uvedl, že jde o „jiný přístup“, který by mohl posunout situaci kupředu. Podle něj však není jisté, že povede k míru.
„Neřekl bych, že to zaručí mír, ale jde o koncept, který prezidentovi předložím,“ uvedl Rubio na tiskové konferenci. Dodal, že Trump je čím dál více zklamaný a frustrovaný z toho, že Rusko stále nenabízí žádnou flexibilitu v otázce ukončení války. „Věnovali jsme tomu hodně času i energie a nevidíme žádný pokrok. Potřebujeme jasnou cestovní mapu, jak ten konflikt může skončit,“ prohlásil.
Rubio také uvedl, že Spojené státy se chtějí dál zapojovat do jednání se všemi stranami, kdykoliv to bude možné. Zdůraznil, že prezident Trump si ponechává otevřené možnosti ohledně dalších sankcí vůči Rusku, protože jejich flexibilní uplatnění mu dává větší vyjednávací sílu. „Prezident o tom mluví jako o reálné možnosti,“ řekl.
Ruský ministr Lavrov po jednání médiím žádné přímé komentáře neposkytl. Ve stručném prohlášení ruského ministerstva zahraničí se uvádí, že obě strany si „vyměnily názory na celé spektrum bilaterálních i globálních otázek“, včetně situace na Ukrajině, v Íránu a Sýrii. Zároveň se údajně potvrdil společný zájem na hledání mírových řešení konfliktů a obnovení hospodářské a humanitární spolupráce.
Už v únoru se Rubio s Lavrovem setkal v Saúdské Arábii na prvním oficiálním jednání od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy došlo k dohodě o obnovení základních linií vzájemných diplomatických vztahů, které válka téměř zmrazila.
Nyní ale narůstá napětí i uvnitř Bílého domu. Prezident Trump v posledních dnech veřejně přiznává, že jeho pokusy přesvědčit Putina k míru nikam nevedou. „Dostáváme od Putina spoustu keců, jestli chcete slyšet pravdu,“ řekl Trump novinářům. „Vystupuje vždycky příjemně, ale nakonec to nic neznamená.“
Trumpova administrativa tak očividně hledá nový rámec pro jednání, přičemž diplomatický dialog zůstává otevřený. Zatímco Rusko pokračuje v útocích na východní Ukrajinu a rozšiřuje tlak na nové oblasti, Washington přechází od zdrženlivosti k aktivnějšímu postupu. Trump už oznámil, že Ukrajině pošle protiraketové systémy Patriot a zvažuje i poskytnutí útočných zbraní.
Mírová jednání tak nadále zůstávají bez konkrétního výsledku, ale obě mocnosti se minimálně vrátily k přímé komunikaci. Otázkou zůstává, zda nový „model“ jednání navržený v Kuala Lumpuru přinese reálný průlom, nebo půjde jen o další diplomatický manévr v nekončící válce.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.