Americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov se 10. července setkali na okraj regionálního fóra ASEAN v Malajsii, aby jednali o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Šlo o první přímý kontakt mezi špičkami americké a ruské diplomacie od února, a jednání přišlo v době, kdy prezident Donald Trump stále častěji vyjadřuje frustraci z neochoty Vladimira Putina učinit skutečný krok směrem k míru.
Setkání trvalo zhruba padesát minut a podle Rubia přineslo „několik nových myšlenek“, které plánuje předložit prezidentovi. I když nevznikl konkrétní plán, Rubio uvedl, že jde o „jiný přístup“, který by mohl posunout situaci kupředu. Podle něj však není jisté, že povede k míru.
„Neřekl bych, že to zaručí mír, ale jde o koncept, který prezidentovi předložím,“ uvedl Rubio na tiskové konferenci. Dodal, že Trump je čím dál více zklamaný a frustrovaný z toho, že Rusko stále nenabízí žádnou flexibilitu v otázce ukončení války. „Věnovali jsme tomu hodně času i energie a nevidíme žádný pokrok. Potřebujeme jasnou cestovní mapu, jak ten konflikt může skončit,“ prohlásil.
Rubio také uvedl, že Spojené státy se chtějí dál zapojovat do jednání se všemi stranami, kdykoliv to bude možné. Zdůraznil, že prezident Trump si ponechává otevřené možnosti ohledně dalších sankcí vůči Rusku, protože jejich flexibilní uplatnění mu dává větší vyjednávací sílu. „Prezident o tom mluví jako o reálné možnosti,“ řekl.
Ruský ministr Lavrov po jednání médiím žádné přímé komentáře neposkytl. Ve stručném prohlášení ruského ministerstva zahraničí se uvádí, že obě strany si „vyměnily názory na celé spektrum bilaterálních i globálních otázek“, včetně situace na Ukrajině, v Íránu a Sýrii. Zároveň se údajně potvrdil společný zájem na hledání mírových řešení konfliktů a obnovení hospodářské a humanitární spolupráce.
Už v únoru se Rubio s Lavrovem setkal v Saúdské Arábii na prvním oficiálním jednání od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy došlo k dohodě o obnovení základních linií vzájemných diplomatických vztahů, které válka téměř zmrazila.
Nyní ale narůstá napětí i uvnitř Bílého domu. Prezident Trump v posledních dnech veřejně přiznává, že jeho pokusy přesvědčit Putina k míru nikam nevedou. „Dostáváme od Putina spoustu keců, jestli chcete slyšet pravdu,“ řekl Trump novinářům. „Vystupuje vždycky příjemně, ale nakonec to nic neznamená.“
Trumpova administrativa tak očividně hledá nový rámec pro jednání, přičemž diplomatický dialog zůstává otevřený. Zatímco Rusko pokračuje v útocích na východní Ukrajinu a rozšiřuje tlak na nové oblasti, Washington přechází od zdrženlivosti k aktivnějšímu postupu. Trump už oznámil, že Ukrajině pošle protiraketové systémy Patriot a zvažuje i poskytnutí útočných zbraní.
Mírová jednání tak nadále zůstávají bez konkrétního výsledku, ale obě mocnosti se minimálně vrátily k přímé komunikaci. Otázkou zůstává, zda nový „model“ jednání navržený v Kuala Lumpuru přinese reálný průlom, nebo půjde jen o další diplomatický manévr v nekončící válce.
Desítky milionů Rusů byly v uplynulých měsících donuceny nainstalovat si novou mobilní aplikaci s názvem Max. Úřady tuto multifunkční platformu propagují jako vlasteneckou alternativu ke službám Telegram a WhatsApp, které stát postupně zablokoval. Za vývojem stojí společnost VKontakte, jež je úzce propojena s ruským státem a v níž nepřímý podíl vlastní i prezident Vladimir Putin. Během léta se Max stal nejpoužívanější komunikační aplikací v zemi.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.