Americký ministr zahraničí Marco Rubio a jeho ruský protějšek Sergej Lavrov se 10. července setkali na okraj regionálního fóra ASEAN v Malajsii, aby jednali o možnostech ukončení ruské války proti Ukrajině. Šlo o první přímý kontakt mezi špičkami americké a ruské diplomacie od února, a jednání přišlo v době, kdy prezident Donald Trump stále častěji vyjadřuje frustraci z neochoty Vladimira Putina učinit skutečný krok směrem k míru.
Setkání trvalo zhruba padesát minut a podle Rubia přineslo „několik nových myšlenek“, které plánuje předložit prezidentovi. I když nevznikl konkrétní plán, Rubio uvedl, že jde o „jiný přístup“, který by mohl posunout situaci kupředu. Podle něj však není jisté, že povede k míru.
„Neřekl bych, že to zaručí mír, ale jde o koncept, který prezidentovi předložím,“ uvedl Rubio na tiskové konferenci. Dodal, že Trump je čím dál více zklamaný a frustrovaný z toho, že Rusko stále nenabízí žádnou flexibilitu v otázce ukončení války. „Věnovali jsme tomu hodně času i energie a nevidíme žádný pokrok. Potřebujeme jasnou cestovní mapu, jak ten konflikt může skončit,“ prohlásil.
Rubio také uvedl, že Spojené státy se chtějí dál zapojovat do jednání se všemi stranami, kdykoliv to bude možné. Zdůraznil, že prezident Trump si ponechává otevřené možnosti ohledně dalších sankcí vůči Rusku, protože jejich flexibilní uplatnění mu dává větší vyjednávací sílu. „Prezident o tom mluví jako o reálné možnosti,“ řekl.
Ruský ministr Lavrov po jednání médiím žádné přímé komentáře neposkytl. Ve stručném prohlášení ruského ministerstva zahraničí se uvádí, že obě strany si „vyměnily názory na celé spektrum bilaterálních i globálních otázek“, včetně situace na Ukrajině, v Íránu a Sýrii. Zároveň se údajně potvrdil společný zájem na hledání mírových řešení konfliktů a obnovení hospodářské a humanitární spolupráce.
Už v únoru se Rubio s Lavrovem setkal v Saúdské Arábii na prvním oficiálním jednání od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Tehdy došlo k dohodě o obnovení základních linií vzájemných diplomatických vztahů, které válka téměř zmrazila.
Nyní ale narůstá napětí i uvnitř Bílého domu. Prezident Trump v posledních dnech veřejně přiznává, že jeho pokusy přesvědčit Putina k míru nikam nevedou. „Dostáváme od Putina spoustu keců, jestli chcete slyšet pravdu,“ řekl Trump novinářům. „Vystupuje vždycky příjemně, ale nakonec to nic neznamená.“
Trumpova administrativa tak očividně hledá nový rámec pro jednání, přičemž diplomatický dialog zůstává otevřený. Zatímco Rusko pokračuje v útocích na východní Ukrajinu a rozšiřuje tlak na nové oblasti, Washington přechází od zdrženlivosti k aktivnějšímu postupu. Trump už oznámil, že Ukrajině pošle protiraketové systémy Patriot a zvažuje i poskytnutí útočných zbraní.
Mírová jednání tak nadále zůstávají bez konkrétního výsledku, ale obě mocnosti se minimálně vrátily k přímé komunikaci. Otázkou zůstává, zda nový „model“ jednání navržený v Kuala Lumpuru přinese reálný průlom, nebo půjde jen o další diplomatický manévr v nekončící válce.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.