Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Kromě finančních postihů zvažuje americká administrativa i radikálnější řešení včetně přímého vojenského zásahu. Trump má k dispozici plány na přesné raketové útoky i scénáře pro vedení kybernetické a psychologické války proti íránskému vedení. Cílem těchto opatření je podkopat autoritu tamních náboženských vůdců a poskytnout morální i strategickou výhodu lidem v ulicích.
Vnitřní situace v Íránu je kritická, neboť režim téměř úplně zablokoval přístup k internetu, aby zabránil šíření důkazů o probíhajících represích. Více než 90 milionů obyvatel se ocitlo v informační izolaci, která trvá již několik dní a znemožňuje objektivní zpravodajství o dění v zemi. Jen pár jednotlivců se dokáže s vnějším světem spojit skrze alternativní satelitní technologie.
Humanitární krize se prohlubuje i kvůli strmému růstu cen a nedostatku základních potřeb, jako jsou léky a jídlo. Oficiální statistiky uvádějí stovky mrtvých, ale panují důvodné obavy, že skutečná bilance obětí je v důsledku brutálních zásahů bezpečnostních složek mnohem tragičtější. Nová americká cla přitom mohou íránské hospodářství, které je již nyní v troskách, definitivně zlikvidovat.
Peking se proti americkému postupu důrazně ohradil a označil jej za neoprávněný nátlak, který poškozuje globální stabilitu. Čína, coby klíčový obchodní partner Teheránu, hodlá bránit své ekonomické zájmy všemi dostupnými prostředky. Čínští diplomaté varují, že podobné obchodní bariéry jen prohlubují spory a ve výsledku poškozují všechny zúčastněné strany včetně Spojených států.
Nové restrikce představují obrovský problém také pro Indii, Turecko nebo arabské sousedy Íránu, kteří jsou na tamních surovinách závislí. Tyto státy se nyní ocitají pod tlakem Washingtonu a musí se rozhodnout, zda riskují ztrátu přístupu na americký trh, nebo zpřetrhají své regionální vazby. Pro mnohé z nich je takové rozhodnutí strategicky i ekonomicky téměř neřešitelné.
Teherán navenek reaguje směsicí ochoty k dialogu a otevřených výhrůžek ozbrojeným konfliktem. Ministr zahraničí Arakčí sice nevyloučil jednání, ale zároveň potvrdil, že se země připravuje na možný střet. I přes tuto agresivní veřejnou komunikaci se však spekuluje o tom, že v ústraní probíhají tajné diplomatické konzultace, které mají zabránit nejhoršímu možnému scénáři.
Jméno Jiřiny Bohdalové se v poslední době skloňovalo v souvislosti s blížícími se půlkulatinami. Tohle téma ale nyní ustupuje do pozadí. Legendární herečka totiž podle dostupných informací přišla o milovanou sestru.
Americká blokáda Hormuzského průlivu se zatím jeví být úspěšným podnikem. Teherán na ni neodpověděl eskalací, jak se někteří pozorovatelé obávali. Cena ropy Brent se drží pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel a akcie ve světě dnes rostou, zejména v očekávání dalšího vyjednávání Washingtonu a Teheránu.
Britney Spears byla svého času jednou z největších hvězd světové popmusic, ale ty doby jsou dávno pryč. Poslední dobou na sebe upozorňuje už jen skandály. Naposledy ji policisté zadrželi pro podezření z řízení pod vlivem alkoholu a drog. Zpěvačka se proto rozhodla nastoupit na léčbu. Informovala o tom BBC.
Navzdory tomu, že platnost evropské výjimky (tzv. Chat Control 1.0) umožňující plošné skenování soukromých zpráv vypršela 3. dubna, některé společnosti v této praxi podle svých prohlášení dál pokračují. Europoslankyně Markéta Gregorová proto podala formální stížnosti jak Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) tak Českému telekomunikačnímu úřadu (ČTÚ). Podle ní jde o jasné porušení směrnice o soukromí a elektronických komunikacích i nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR).
Král Karel III. stojí v čele britské monarchie, což není vždycky příjemné. Čeká ho totiž návštěva Spojených států amerických, kde se s ním chce sejít velice specifická skupina lidí. Panovník se jim zřejmě bude chtít spíš vyhnout.
Jak bude po zbytek probíhajícího týdne, který včera začal? V této otázce se můžeme spolehnout na předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Maximální teploty vystoupají až na 21 stupňů.
Slovensko má nadále zájem o vzájemně výhodné vztahy a spolupráci s Maďarskem, reagoval slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) na výsledky parlamentních voleb v sousední zemi. Poděkoval zároveň končícímu premiérovi Viktoru Orbánovi.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.