Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Kromě finančních postihů zvažuje americká administrativa i radikálnější řešení včetně přímého vojenského zásahu. Trump má k dispozici plány na přesné raketové útoky i scénáře pro vedení kybernetické a psychologické války proti íránskému vedení. Cílem těchto opatření je podkopat autoritu tamních náboženských vůdců a poskytnout morální i strategickou výhodu lidem v ulicích.
Vnitřní situace v Íránu je kritická, neboť režim téměř úplně zablokoval přístup k internetu, aby zabránil šíření důkazů o probíhajících represích. Více než 90 milionů obyvatel se ocitlo v informační izolaci, která trvá již několik dní a znemožňuje objektivní zpravodajství o dění v zemi. Jen pár jednotlivců se dokáže s vnějším světem spojit skrze alternativní satelitní technologie.
Humanitární krize se prohlubuje i kvůli strmému růstu cen a nedostatku základních potřeb, jako jsou léky a jídlo. Oficiální statistiky uvádějí stovky mrtvých, ale panují důvodné obavy, že skutečná bilance obětí je v důsledku brutálních zásahů bezpečnostních složek mnohem tragičtější. Nová americká cla přitom mohou íránské hospodářství, které je již nyní v troskách, definitivně zlikvidovat.
Peking se proti americkému postupu důrazně ohradil a označil jej za neoprávněný nátlak, který poškozuje globální stabilitu. Čína, coby klíčový obchodní partner Teheránu, hodlá bránit své ekonomické zájmy všemi dostupnými prostředky. Čínští diplomaté varují, že podobné obchodní bariéry jen prohlubují spory a ve výsledku poškozují všechny zúčastněné strany včetně Spojených států.
Nové restrikce představují obrovský problém také pro Indii, Turecko nebo arabské sousedy Íránu, kteří jsou na tamních surovinách závislí. Tyto státy se nyní ocitají pod tlakem Washingtonu a musí se rozhodnout, zda riskují ztrátu přístupu na americký trh, nebo zpřetrhají své regionální vazby. Pro mnohé z nich je takové rozhodnutí strategicky i ekonomicky téměř neřešitelné.
Teherán navenek reaguje směsicí ochoty k dialogu a otevřených výhrůžek ozbrojeným konfliktem. Ministr zahraničí Arakčí sice nevyloučil jednání, ale zároveň potvrdil, že se země připravuje na možný střet. I přes tuto agresivní veřejnou komunikaci se však spekuluje o tom, že v ústraní probíhají tajné diplomatické konzultace, které mají zabránit nejhoršímu možnému scénáři.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.
Starostové a nezávislí nepochodili ani s druhým kandidátem na poslední volné místo ve vedení Poslanecké sněmovny. Po předsedovi hnutí Vítu Rakušanovi neuspěla ani poslankyně Barbora Urbanová.
Počasí u nás je už několik dní v podstatě neměnné. Víkendová předpověď ale slibuje jistou změnu. Podle meteorologů by mohlo zapršet, místy spadne až 25 milimetrů srážek. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve čtvrtek oznámil, že vydal armádě pokyn k převzetí kontroly nad 70 % území Pásma Gazy. Během rozhovoru na konferenci na okupovaném Západním břehu Jordánu prohlásil, že Izrael upevňuje svou pozici vůči hnutí Hamás. Podle jeho slov se izraelská přítomnost na tomto území aktuálně zvýšila z původní poloviny na 60 %. Premiér upřesnil, že jeho současným nařízením je postupovat krok za krokem a dosáhnout nejprve sedmdesátiprocentní hranice, přičemž publikum v sále během jeho projevu skandovalo výzvy k obsazení celého Pásma Gazy.
