Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Nové útoky se v úterý zaměřily přímo na íránské vedení. Izrael potvrdil údery v Teheránu a Bejrútu, které cílily na vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh. Podle izraelských zdrojů byl zasažen také areál patřící skupině odpovědné za volbu nového nejvyššího duchovního vůdce. Předchozí vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit během uplynulého víkendu, což Trump označil za zásadní moment operace.
V důsledku pokračujících íránských útoků na americké cíle a spojence Spojené státy uzavřely své ambasády v Saúdské Arábii, Kuvajtu a Libanonu. Američané v regionu obdrželi varování, aby opustili více než tucet zemí Blízkého východu. Trump přiznal, že před sobotními údery neexistoval žádný evakuační plán, protože vojenská operace se vyvíjela příliš rychle na to, aby bylo možné takové úsilí předem zorganizovat.
Podle polooficiální tiskové agentury Tasnim, která cituje íránský Červený půlměsíc, si americké a izraelské bombardování v Íránu vyžádalo již nejméně 780 obětí. Prezident Trump vyjádřil překvapení nad tím, že Írán v rámci odvety obrátil svou palbu proti sousedním zemím. Zároveň uvedl, že v současné době si nepřeje, aby Íránci začali protestovat, protože situace v ulicích je kvůli padajícím bombám velmi nebezpečná.
Válečný stav se okamžitě projevil na světových trzích. Ceny benzínu v USA zaznamenaly největší jednodenní nárůst od roku 2005, protože lodní doprava přes kriticky důležitý Hormuzský průliv se fakticky zastavila. Zatímco ceny ropy nadále rostou, akciové trhy reagovaly na eskalaci konfliktu poklesem. Trump však ujistil, že USA mají prakticky nevyčerpatelnou zásobu určité munice a zbrojovky pracují v mimořádném režimu.
Prezident také využil setkání k ostré kritice spojenců. Velkou Británii označil za „velmi nespolupracující“ kvůli jejímu dřívějšímu rozhodnutí vzdát se suverenity nad Čagoskými ostrovy, kde se nachází společná vojenská základna. Ještě ostřejší slova zvolil na adresu Španělska, se kterým hrozí úplným ukončením obchodu. Důvodem je odmítavý postoj Madridu ke zvýšení výdajů na obranu a neochota povolit využití tamních základen.
Španělský premiér Pedro Sánchez již loni v červnu odmítl návrh NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP do roku 2035, což označil za nerozumné. Trump v Oválné pracovně prohlásil, že se Španělskem nechce mít nic společného. K jeho kritice se přidal i německý kancléř Friedrich Merz, který potvrdil, že Španělsko je jedinou zemí, která tento závazek neakceptovala, a spojenci se ho nyní snaží přesvědčit v zájmu společné bezpečnosti.
Trump rovněž spekuloval o budoucnosti íránského režimu. Za nejhorší možný scénář považuje situaci, kdy by se moci ujal někdo stejně radikální jako předchozí vůdce. Navzdory rozsáhlému ničení vojenské infrastruktury prezident zdůraznil, že Spojené státy budou v tlaku pokračovat. Obranný průmysl v USA dostal příkazy k urychlení výroby zbraní, aby byla zajištěna plynulost dodávek pro probíhající operace.
Konflikt v regionu nadále zesiluje i na zemi, kde izraelské jednotky zintenzivňují svůj postup v Libanonu. Trump odmítl tvrzení, že by ho k útokům vyprovokovaly izraelské plány. Naopak naznačil, že to mohly být právě Spojené státy, které svými kroky donutily Izrael k akci. Podle něj je současným cílem přivést Írán k situaci, kdy se moc vrátí do rukou tamního lidu.
Vzájemný obchod mezi USA a Španělskem v roce 2025 dosáhl hodnoty 47,5 miliardy dolarů. Případné zastavení obchodních vztahů by podle ekonomických dat mohlo zasáhnout americké firmy více než ty španělské, jelikož USA do země exportují o miliardy více, než z ní dovážejí. Trump však trvá na tom, že Španělsko momentálně nenabízí nic, co by Spojené státy nutně potřebovaly, s výjimkou jeho obyvatel.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
