Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Nové útoky se v úterý zaměřily přímo na íránské vedení. Izrael potvrdil údery v Teheránu a Bejrútu, které cílily na vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh. Podle izraelských zdrojů byl zasažen také areál patřící skupině odpovědné za volbu nového nejvyššího duchovního vůdce. Předchozí vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit během uplynulého víkendu, což Trump označil za zásadní moment operace.
V důsledku pokračujících íránských útoků na americké cíle a spojence Spojené státy uzavřely své ambasády v Saúdské Arábii, Kuvajtu a Libanonu. Američané v regionu obdrželi varování, aby opustili více než tucet zemí Blízkého východu. Trump přiznal, že před sobotními údery neexistoval žádný evakuační plán, protože vojenská operace se vyvíjela příliš rychle na to, aby bylo možné takové úsilí předem zorganizovat.
Podle polooficiální tiskové agentury Tasnim, která cituje íránský Červený půlměsíc, si americké a izraelské bombardování v Íránu vyžádalo již nejméně 780 obětí. Prezident Trump vyjádřil překvapení nad tím, že Írán v rámci odvety obrátil svou palbu proti sousedním zemím. Zároveň uvedl, že v současné době si nepřeje, aby Íránci začali protestovat, protože situace v ulicích je kvůli padajícím bombám velmi nebezpečná.
Válečný stav se okamžitě projevil na světových trzích. Ceny benzínu v USA zaznamenaly největší jednodenní nárůst od roku 2005, protože lodní doprava přes kriticky důležitý Hormuzský průliv se fakticky zastavila. Zatímco ceny ropy nadále rostou, akciové trhy reagovaly na eskalaci konfliktu poklesem. Trump však ujistil, že USA mají prakticky nevyčerpatelnou zásobu určité munice a zbrojovky pracují v mimořádném režimu.
Prezident také využil setkání k ostré kritice spojenců. Velkou Británii označil za „velmi nespolupracující“ kvůli jejímu dřívějšímu rozhodnutí vzdát se suverenity nad Čagoskými ostrovy, kde se nachází společná vojenská základna. Ještě ostřejší slova zvolil na adresu Španělska, se kterým hrozí úplným ukončením obchodu. Důvodem je odmítavý postoj Madridu ke zvýšení výdajů na obranu a neochota povolit využití tamních základen.
Španělský premiér Pedro Sánchez již loni v červnu odmítl návrh NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP do roku 2035, což označil za nerozumné. Trump v Oválné pracovně prohlásil, že se Španělskem nechce mít nic společného. K jeho kritice se přidal i německý kancléř Friedrich Merz, který potvrdil, že Španělsko je jedinou zemí, která tento závazek neakceptovala, a spojenci se ho nyní snaží přesvědčit v zájmu společné bezpečnosti.
Trump rovněž spekuloval o budoucnosti íránského režimu. Za nejhorší možný scénář považuje situaci, kdy by se moci ujal někdo stejně radikální jako předchozí vůdce. Navzdory rozsáhlému ničení vojenské infrastruktury prezident zdůraznil, že Spojené státy budou v tlaku pokračovat. Obranný průmysl v USA dostal příkazy k urychlení výroby zbraní, aby byla zajištěna plynulost dodávek pro probíhající operace.
Konflikt v regionu nadále zesiluje i na zemi, kde izraelské jednotky zintenzivňují svůj postup v Libanonu. Trump odmítl tvrzení, že by ho k útokům vyprovokovaly izraelské plány. Naopak naznačil, že to mohly být právě Spojené státy, které svými kroky donutily Izrael k akci. Podle něj je současným cílem přivést Írán k situaci, kdy se moc vrátí do rukou tamního lidu.
Vzájemný obchod mezi USA a Španělskem v roce 2025 dosáhl hodnoty 47,5 miliardy dolarů. Případné zastavení obchodních vztahů by podle ekonomických dat mohlo zasáhnout americké firmy více než ty španělské, jelikož USA do země exportují o miliardy více, než z ní dovážejí. Trump však trvá na tom, že Španělsko momentálně nenabízí nic, co by Spojené státy nutně potřebovaly, s výjimkou jeho obyvatel.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.
Šéf americké diplomacie Marco Rubio na ministerském setkání ve Švédsku prohlásil, že nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře se zařadí k nejvýznamnějším schůzkám v dějinách NATO. Washington tak reaguje na nespokojenost prezidenta Donalda Trumpa s tím, jak se spojenci postavili k vojenským akcím USA na Blízkém východě. Podle Rubia nelze tento hluboký nesoulad odstranit ze dne na den, a proto bude nutné, aby o něm za zhruba šest týdnů jednali nejvyšší představitelé států.
Prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o blížícím se míru s Íránem a brzkém zprovoznění Hormuzského průlivu nechává finanční trhy chladnými. Vzhledem k předchozím nepravdivým zprávám z uplynulých tří měsíců investoři tato slova ignorují a požadují jasné důkazy o reálné dohodě. Přestože byl Írán v přímém střetu vojensky slabší stranou, dokázal námořní cestu efektivně zablokovat pomocí min, rychlých člunů a bezpilotních letounů. Vzhledem k tomu, že průlivem prochází pětina globálních dodávek ropy, stala se z této uzávěry hlavní íránská vyjednávací páka.
Severní Korea dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je ochotna obnovit vzájemné rozhovory, ovšem pouze za předpokladu, že Washington upustí od svého tlaku na denuklearizaci. Vůdce Kim Čong-un na únorovém sjezdu vládní strany potvrdil, že jaderný status země, který byl v roce 2023 zakotven do severokorejské ústavy, je naprosto nezvratný. Pokud chtějí USA dosáhnout pokroku v otázce kontroly zbrojení, budou muset severokorejský jaderný program fakticky akceptovat.