Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Nové útoky se v úterý zaměřily přímo na íránské vedení. Izrael potvrdil údery v Teheránu a Bejrútu, které cílily na vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh. Podle izraelských zdrojů byl zasažen také areál patřící skupině odpovědné za volbu nového nejvyššího duchovního vůdce. Předchozí vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit během uplynulého víkendu, což Trump označil za zásadní moment operace.
V důsledku pokračujících íránských útoků na americké cíle a spojence Spojené státy uzavřely své ambasády v Saúdské Arábii, Kuvajtu a Libanonu. Američané v regionu obdrželi varování, aby opustili více než tucet zemí Blízkého východu. Trump přiznal, že před sobotními údery neexistoval žádný evakuační plán, protože vojenská operace se vyvíjela příliš rychle na to, aby bylo možné takové úsilí předem zorganizovat.
Podle polooficiální tiskové agentury Tasnim, která cituje íránský Červený půlměsíc, si americké a izraelské bombardování v Íránu vyžádalo již nejméně 780 obětí. Prezident Trump vyjádřil překvapení nad tím, že Írán v rámci odvety obrátil svou palbu proti sousedním zemím. Zároveň uvedl, že v současné době si nepřeje, aby Íránci začali protestovat, protože situace v ulicích je kvůli padajícím bombám velmi nebezpečná.
Válečný stav se okamžitě projevil na světových trzích. Ceny benzínu v USA zaznamenaly největší jednodenní nárůst od roku 2005, protože lodní doprava přes kriticky důležitý Hormuzský průliv se fakticky zastavila. Zatímco ceny ropy nadále rostou, akciové trhy reagovaly na eskalaci konfliktu poklesem. Trump však ujistil, že USA mají prakticky nevyčerpatelnou zásobu určité munice a zbrojovky pracují v mimořádném režimu.
Prezident také využil setkání k ostré kritice spojenců. Velkou Británii označil za „velmi nespolupracující“ kvůli jejímu dřívějšímu rozhodnutí vzdát se suverenity nad Čagoskými ostrovy, kde se nachází společná vojenská základna. Ještě ostřejší slova zvolil na adresu Španělska, se kterým hrozí úplným ukončením obchodu. Důvodem je odmítavý postoj Madridu ke zvýšení výdajů na obranu a neochota povolit využití tamních základen.
Španělský premiér Pedro Sánchez již loni v červnu odmítl návrh NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP do roku 2035, což označil za nerozumné. Trump v Oválné pracovně prohlásil, že se Španělskem nechce mít nic společného. K jeho kritice se přidal i německý kancléř Friedrich Merz, který potvrdil, že Španělsko je jedinou zemí, která tento závazek neakceptovala, a spojenci se ho nyní snaží přesvědčit v zájmu společné bezpečnosti.
Trump rovněž spekuloval o budoucnosti íránského režimu. Za nejhorší možný scénář považuje situaci, kdy by se moci ujal někdo stejně radikální jako předchozí vůdce. Navzdory rozsáhlému ničení vojenské infrastruktury prezident zdůraznil, že Spojené státy budou v tlaku pokračovat. Obranný průmysl v USA dostal příkazy k urychlení výroby zbraní, aby byla zajištěna plynulost dodávek pro probíhající operace.
Konflikt v regionu nadále zesiluje i na zemi, kde izraelské jednotky zintenzivňují svůj postup v Libanonu. Trump odmítl tvrzení, že by ho k útokům vyprovokovaly izraelské plány. Naopak naznačil, že to mohly být právě Spojené státy, které svými kroky donutily Izrael k akci. Podle něj je současným cílem přivést Írán k situaci, kdy se moc vrátí do rukou tamního lidu.
Vzájemný obchod mezi USA a Španělskem v roce 2025 dosáhl hodnoty 47,5 miliardy dolarů. Případné zastavení obchodních vztahů by podle ekonomických dat mohlo zasáhnout americké firmy více než ty španělské, jelikož USA do země exportují o miliardy více, než z ní dovážejí. Trump však trvá na tom, že Španělsko momentálně nenabízí nic, co by Spojené státy nutně potřebovaly, s výjimkou jeho obyvatel.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.