Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Nové útoky se v úterý zaměřily přímo na íránské vedení. Izrael potvrdil údery v Teheránu a Bejrútu, které cílily na vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh. Podle izraelských zdrojů byl zasažen také areál patřící skupině odpovědné za volbu nového nejvyššího duchovního vůdce. Předchozí vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit během uplynulého víkendu, což Trump označil za zásadní moment operace.
V důsledku pokračujících íránských útoků na americké cíle a spojence Spojené státy uzavřely své ambasády v Saúdské Arábii, Kuvajtu a Libanonu. Američané v regionu obdrželi varování, aby opustili více než tucet zemí Blízkého východu. Trump přiznal, že před sobotními údery neexistoval žádný evakuační plán, protože vojenská operace se vyvíjela příliš rychle na to, aby bylo možné takové úsilí předem zorganizovat.
Podle polooficiální tiskové agentury Tasnim, která cituje íránský Červený půlměsíc, si americké a izraelské bombardování v Íránu vyžádalo již nejméně 780 obětí. Prezident Trump vyjádřil překvapení nad tím, že Írán v rámci odvety obrátil svou palbu proti sousedním zemím. Zároveň uvedl, že v současné době si nepřeje, aby Íránci začali protestovat, protože situace v ulicích je kvůli padajícím bombám velmi nebezpečná.
Válečný stav se okamžitě projevil na světových trzích. Ceny benzínu v USA zaznamenaly největší jednodenní nárůst od roku 2005, protože lodní doprava přes kriticky důležitý Hormuzský průliv se fakticky zastavila. Zatímco ceny ropy nadále rostou, akciové trhy reagovaly na eskalaci konfliktu poklesem. Trump však ujistil, že USA mají prakticky nevyčerpatelnou zásobu určité munice a zbrojovky pracují v mimořádném režimu.
Prezident také využil setkání k ostré kritice spojenců. Velkou Británii označil za „velmi nespolupracující“ kvůli jejímu dřívějšímu rozhodnutí vzdát se suverenity nad Čagoskými ostrovy, kde se nachází společná vojenská základna. Ještě ostřejší slova zvolil na adresu Španělska, se kterým hrozí úplným ukončením obchodu. Důvodem je odmítavý postoj Madridu ke zvýšení výdajů na obranu a neochota povolit využití tamních základen.
Španělský premiér Pedro Sánchez již loni v červnu odmítl návrh NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP do roku 2035, což označil za nerozumné. Trump v Oválné pracovně prohlásil, že se Španělskem nechce mít nic společného. K jeho kritice se přidal i německý kancléř Friedrich Merz, který potvrdil, že Španělsko je jedinou zemí, která tento závazek neakceptovala, a spojenci se ho nyní snaží přesvědčit v zájmu společné bezpečnosti.
Trump rovněž spekuloval o budoucnosti íránského režimu. Za nejhorší možný scénář považuje situaci, kdy by se moci ujal někdo stejně radikální jako předchozí vůdce. Navzdory rozsáhlému ničení vojenské infrastruktury prezident zdůraznil, že Spojené státy budou v tlaku pokračovat. Obranný průmysl v USA dostal příkazy k urychlení výroby zbraní, aby byla zajištěna plynulost dodávek pro probíhající operace.
Konflikt v regionu nadále zesiluje i na zemi, kde izraelské jednotky zintenzivňují svůj postup v Libanonu. Trump odmítl tvrzení, že by ho k útokům vyprovokovaly izraelské plány. Naopak naznačil, že to mohly být právě Spojené státy, které svými kroky donutily Izrael k akci. Podle něj je současným cílem přivést Írán k situaci, kdy se moc vrátí do rukou tamního lidu.
Vzájemný obchod mezi USA a Španělskem v roce 2025 dosáhl hodnoty 47,5 miliardy dolarů. Případné zastavení obchodních vztahů by podle ekonomických dat mohlo zasáhnout americké firmy více než ty španělské, jelikož USA do země exportují o miliardy více, než z ní dovážejí. Trump však trvá na tom, že Španělsko momentálně nenabízí nic, co by Spojené státy nutně potřebovaly, s výjimkou jeho obyvatel.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.
Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.
Francouzská Ústavní rada zrušila zákaz sociálních sítí pro děti a mladistvé do patnácti let. Podle jejího verdiktu navrhovaná legislativa nepřípustně zasahovala do svobody projevu a komunikace. Nejvyšší soudní orgán tak smetl ze stolu klíčový zákon, který měl chránit duševní zdraví dětí a zamezit škodlivým dopadům digitálních platforem na nejmladší generaci.