Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Nové útoky se v úterý zaměřily přímo na íránské vedení. Izrael potvrdil údery v Teheránu a Bejrútu, které cílily na vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh. Podle izraelských zdrojů byl zasažen také areál patřící skupině odpovědné za volbu nového nejvyššího duchovního vůdce. Předchozí vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit během uplynulého víkendu, což Trump označil za zásadní moment operace.
V důsledku pokračujících íránských útoků na americké cíle a spojence Spojené státy uzavřely své ambasády v Saúdské Arábii, Kuvajtu a Libanonu. Američané v regionu obdrželi varování, aby opustili více než tucet zemí Blízkého východu. Trump přiznal, že před sobotními údery neexistoval žádný evakuační plán, protože vojenská operace se vyvíjela příliš rychle na to, aby bylo možné takové úsilí předem zorganizovat.
Podle polooficiální tiskové agentury Tasnim, která cituje íránský Červený půlměsíc, si americké a izraelské bombardování v Íránu vyžádalo již nejméně 780 obětí. Prezident Trump vyjádřil překvapení nad tím, že Írán v rámci odvety obrátil svou palbu proti sousedním zemím. Zároveň uvedl, že v současné době si nepřeje, aby Íránci začali protestovat, protože situace v ulicích je kvůli padajícím bombám velmi nebezpečná.
Válečný stav se okamžitě projevil na světových trzích. Ceny benzínu v USA zaznamenaly největší jednodenní nárůst od roku 2005, protože lodní doprava přes kriticky důležitý Hormuzský průliv se fakticky zastavila. Zatímco ceny ropy nadále rostou, akciové trhy reagovaly na eskalaci konfliktu poklesem. Trump však ujistil, že USA mají prakticky nevyčerpatelnou zásobu určité munice a zbrojovky pracují v mimořádném režimu.
Prezident také využil setkání k ostré kritice spojenců. Velkou Británii označil za „velmi nespolupracující“ kvůli jejímu dřívějšímu rozhodnutí vzdát se suverenity nad Čagoskými ostrovy, kde se nachází společná vojenská základna. Ještě ostřejší slova zvolil na adresu Španělska, se kterým hrozí úplným ukončením obchodu. Důvodem je odmítavý postoj Madridu ke zvýšení výdajů na obranu a neochota povolit využití tamních základen.
Španělský premiér Pedro Sánchez již loni v červnu odmítl návrh NATO zvýšit výdaje na obranu na 5 % HDP do roku 2035, což označil za nerozumné. Trump v Oválné pracovně prohlásil, že se Španělskem nechce mít nic společného. K jeho kritice se přidal i německý kancléř Friedrich Merz, který potvrdil, že Španělsko je jedinou zemí, která tento závazek neakceptovala, a spojenci se ho nyní snaží přesvědčit v zájmu společné bezpečnosti.
Trump rovněž spekuloval o budoucnosti íránského režimu. Za nejhorší možný scénář považuje situaci, kdy by se moci ujal někdo stejně radikální jako předchozí vůdce. Navzdory rozsáhlému ničení vojenské infrastruktury prezident zdůraznil, že Spojené státy budou v tlaku pokračovat. Obranný průmysl v USA dostal příkazy k urychlení výroby zbraní, aby byla zajištěna plynulost dodávek pro probíhající operace.
Konflikt v regionu nadále zesiluje i na zemi, kde izraelské jednotky zintenzivňují svůj postup v Libanonu. Trump odmítl tvrzení, že by ho k útokům vyprovokovaly izraelské plány. Naopak naznačil, že to mohly být právě Spojené státy, které svými kroky donutily Izrael k akci. Podle něj je současným cílem přivést Írán k situaci, kdy se moc vrátí do rukou tamního lidu.
Vzájemný obchod mezi USA a Španělskem v roce 2025 dosáhl hodnoty 47,5 miliardy dolarů. Případné zastavení obchodních vztahů by podle ekonomických dat mohlo zasáhnout americké firmy více než ty španělské, jelikož USA do země exportují o miliardy více, než z ní dovážejí. Trump však trvá na tom, že Španělsko momentálně nenabízí nic, co by Spojené státy nutně potřebovaly, s výjimkou jeho obyvatel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.