Měsíc poté, co americký prezident Donald Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu vyslali svá letadla bombardovat Írán, začínají na dveře Oválné pracovny klepat staré pravdy o vedení války. Ukazuje se, že neschopnost poučit se z minulosti staví Donalda Trumpa před nelehkou volbu. Pokud se mu nepodaří s Teheránem uzavřít dohodu, bude muset buď vyhlásit vítězství, kterému nikdo neuvěří, nebo konflikt dále eskalovat.
Slavný pruský stratég Helmuth von Moltke starší už v roce 1871 napsal, že žádný plán nepřežije první kontakt s nepřítelem. Tato slova jsou dnes pro bezpečnost Blízkého východu stejně zásadní, jako byla tehdy pro Evropu. Trump možná dává přednost modernější verzi boxera Mika Tysona, že každý má plán, dokud nedostane ránu pěstí, ale nejrelevantnější jsou pro něj zkušenosti Dwighta D. Eisenhowera.
Eisenhower, který velel vylodění v Normandii, tvrdil, že samotné plány jsou sice bezcenné, ale plánování je vším. Disciplína spojená s přípravou totiž umožňuje inteligentně změnit kurz, když se stane něco nečekaného. Pro Trumpa byla tímto nečekaným faktorem neuvěřitelná odolnost íránského režimu, u kterého zřejmě očekával podobně rychlý kolaps, jaký potkal venezuelského prezidenta Madura.
Doufat v opakování venezuelského scénáře však svědčí o hlubokém nepochopení rozdílů mezi oběma zeměmi. Eisenhower varoval, že při vzniku naléhavé situace je často nutné plány vyhodit z okna a začít znovu, ale bez předchozí hloubkové přípravy to nelze dělat smysluplně. Je nezbytné být neustále ponořen do podstaty problému, který má člověk vyřešit.
Místo toho, aby se íránský režim po zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího zhroutil, dál funguje a bojuje. Teherán hraje se špatnými kartami velmi obratně, zatímco Trump působí dojmem, že si postup vymýšlí za pochodu. Spoléhá se spíše na své instinkty než na analýzy tajných služeb a strategické rady, kterými se prokousávali jeho předchůdci.
Když se Trumpa ptali, kdy válka skončí, odpověděl, že to pozná, až to „ucítí v kostech“. Jeho nejbližší okolí tvoří poradci, kteří mají jeho rozhodnutí spíše potvrzovat než mu říkat nepříjemnou pravdu. Absence jasného politického směru a spoléhání se na prezidentův instinkt oslabuje účinnost ničivé palebné síly amerických ozbrojených sil.
Trump a Netanjahu vsadili na masivní bombardování, které kromě špiček režimu zabilo i téměř patnáct set civilistů. Očekávali, že bomby vyvolají lidové povstání, které režim svrhne. Íránští odpůrci vlády však nepovstali, protože mají v živé paměti krvavé potlačení protestů z ledna a varování, že jakýkoliv odpor bude trestán jako vlastizrada.
Íránský režim je bezohledný, skvěle organizovaný a stojí na institucích, nikoliv na jednotlivcích. Ideologie mučednictví znamená, že smrt vůdců není pro systém rozsudkem smrti. Režim považuje úmrtí mnoha svých občanů, ať už rukou vlastních sil nebo v důsledku amerických bomb, za přijatelnou cenu za své přežití.
Teherán sice nemůže soupeřit s palebnou silou USA, ale má své vlastní plány. Rozšířil válku útoky na arabské sousedy i americké základny a efektivně uzavřel Hormuzský průliv. Tím odřízl pětinu světových dodávek ropy a uvrhl finanční trhy do chaosu. Ukazuje se, že geografie je účinnějším odstrašujícím prostředkem než nákladná vojenská spojenectví.
Zatímco Trump postrádá jasný cíl, Netanjahu o tomto konfliktu přemýšlí celou svou kariéru. Pro Izrael je válka s Íránem existenční otázkou a Netanjahu ji vidí jako příležitost k definitivnímu úderu na režim, který považuje za nejnebezpečnějšího nepřítele. Vždy věděl, že k úplnému zničení íránských vojenských kapacit potřebuje spojenectví s USA, čehož dosáhl až nyní.
Historicky se američtí prezidenti snažili Írán spíše izolovat, protože rizika přímé války považovali za příliš velká. Trump sice operuje s jadernou hrozbou, ale pro bezprostřední nebezpečí neexistují věrohodné důkazy. Nyní Trump zjišťuje, proč se jeho předchůdci do takového konfliktu nikdy nepustili, a válka se mění v asymetrický střet.
Trump už dvakrát odložil hrozbu zničení íránské energetické sítě, což by mohl být válečný zločin. Tvrdí, že Írán zoufale touží po dohodě, ale uniklé verze jeho mírového plánu připomínají spíše podmínky kapitulace. Írán kontroval vlastními požadavky, jako je uznání kontroly nad Hormuzem a stažení amerických základen, což je pro druhou stranu neakceptovatelné.
Pokud nedojde k obrovskému kompromisu, dohoda je v nedohlednu. Trump by mohl vyhlásit vítězství a odejít, což by ale vyděsilo spojence a dalo Íránu prostor k dalšímu tlaku na světovou ekonomiku. Pravděpodobnější je eskalace, možná pokus o dobytí íránských ropných terminálů, což by ovšem nahrávalo íránské strategii opotřebovávací války.
Historie může na Trumpovu špatně naplánovanou válku pohlížet jako na bod obratu a začátek úpadku americké moci, podobně jako byla Suezská krize v roce 1956 pro Británii. Zatímco USA a Izrael mohou zabíjet a ničit dál, íránský režim považuje za vítězství samotné přežití a věří, že díky kontrole strategických průlivů má v rukou nové trumfy.
Demokratická republika Kongo čelí historicky nejrychleji se šířící epidemii eboly na svém území. Podle nejnovějších vládních údajů si nákaza vyžádala již přes dva tisíce lidských životů, přičemž celkový počet potvrzených případů přesáhl hranici čtyř tisíc. Zdravotnické úřady i mezinárodní organizace svádějí boj s časem, který výrazně komplikují ozbrojené konflikty s rebely, špatně přístupný terén i stávky zdravotníků.
Nadcházející úplné zatmění Slunce vyvolalo v Evropě obrovský turistický zájem, který se výrazně promítl do cen ubytování. Stovky tisíc lidí míří do oblastí s nejlepším výhledem na tento vzácný astronomický úkaz, přičemž největší nápor zaznamenávají vyhledávané lokality na Islandu a ve Španělsku. Právě tam ceny hotelových pokojů vyletěly na mnohonásobek běžných částek.
Francouzská jaderná elektrárna Gravelines na severu země se potýká s neobvyklým a opakujícím se problémem. Obrovská hejna medúz u pobřeží Severního moře ucpala čerpací systémy zařízeni, což provozovatele prinutilo k dočasnému odstavení části reaktorů. K přesně stejné situaci přitom na stejném místě došlo na den přesně i v loňském roce.
Zastaralá elektrická síť v Řecku stojí podle dosavadních výsledků vyšetřování za většinou nejničivějších požárů, které v zemi v poslední době vzplály. Přestože technické poruchy na elektrickém vedení tvoří pouze malé procento z celkového počtu vzniklých požárů, jiskry ze sítě většinou vznikají za extrémních povětrnostních podmínek, jako je silný vítr spojený s vysokou spotřebou elektřiny. Takto vzniklé požáry se pak šíří mimořádně rychle a způsobují nejrozsáhlejší škody.
Lotyšské bezpečnostní složky odhalily podzemní tunel na hranici s Běloruskem, který sloužil k nelegálnímu přechodu do Evropské unie.
Mimořádně horké letní počasí a přetrvávající sucho v letošním roce zásadním způsobem zasahují evropskou ekonomiku. Podle nejnovější analýzy finančního ústavu Triodos Bank mohou hospodářské škody v Evropské unii dosáhnout přibližně 180 miliard eur, což odpovídá zhruba jednomu procentu hrubého domácího produktu. Tímto výpadkem by se prakticky vymazal veškerý celoroční hospodářský růst, který unijní ekonomika pro tento rok očekávala.
Americký prezident Donald Trump veřejně podpořil předsedu Mezinárodní federace fotbalových asociací (FIFA) Gianniho Infantina a varoval, že jeho případné odvolání z čela světového fotbalu by bylo obrovskou chybou. Infantino se dostal pod drtivý tlak ze strany fotbalových funkcionářů i veřejnosti po neúspěšném a kontroverzním záměru prodat část komerčních práv na mistrovství světa soukromým investorům.
Spojené státy a Írán se ocitly v další fázi ostrého rétorického i vojenského střetu, jehož centrem je strategicky klíčový Hormuzský průliv. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že americké námořnictvo úspěšně vyčistilo celou vodní cestu od námořních min a získalo nad ní absolutní kontrolu. Z Oválné pracovny vzkázal, že průliv je opět otevřený a pod stoprocentním dohledem Spojených států. Tento krok má garantovat bezpečnost tranzitních tras, přes které proudí podstatná část světové ropy.
Experti na infekční onemocnění vnímají každodenní hygienická rizika zcela jinak než běžná populace. Odborníci pro magazín Time upozorňují, že to, co lidem připadá odpudivé, nemusí nezbytně představovat reálnou hrozbu pro lidské zdraví. Zatímco veřejnost často podléhá obavám z mikrobů na nečekaných místech, epidemiologové doporučují rozlišovat mezi pouhou špínou a skutečnými zdroji nákazy, což může lidem ušetřit spoustu zbytečného stresu.
Česko má před sebou měsíc charakterizovaný pokračujícími vysokými teplotami a přetrvávajícím nedostatkem srážek. Podle nejnovějšího měsíčního výhledu meteorologů se teplá vlna z uplynulých dvou týdnů promítne i do nadcházejících dnů a nadprůměrné hodnoty se udrží až do konce první zářijové dekády.
Pohled na pondělní dění v Bílém domě ukazuje, jak dramaticky se mění styl výkonu prezidentského úřadu ve Spojených státech. Akce a prohlášení Donalda Trumpa během jediného dne by podle analýzy CNN u kteréhokoli z jeho předchůdců vyvolaly skandál historických rozměrů. Místo toho jsme svědky systematického naplňování Trumpovy vize neomezené prezidentské moci, při níž jsou obcházeny tradiční demokratické instituce a prostor dostává čistý populismus. Neustálá smršť nečekaných rozhodnutí a kontroverzních kroků přitom působí jako záměrná strategie, která má veřejnost zahltit a odvést její pozornost od hlubokých systémových změn.
Generální ředitelé významných technologických společností stále častěji uvažují o tom, do jaké míry by v budoucnu mohla umělá inteligence nahradit vrcholové vedení firem. Šéf společnosti OpenAI Sam Altman se v podcastu Conversations with Tyler z podzimu roku 2025 nechal slyšet, že by považoval za osobní nezdar, pokud by jeho organizace nebyla první velkou korporací řízenou algoritmy. S obdobnými vizemi pracují i další vlivné osobnosti oboru, jako je zakladatel společnosti Meta Mark Zuckerberg, který již zahájil testování virtuálních asistentů určených k částečné automatizaci své vlastní manažerské agendy.