Americký prezident Donald Trump ve svém projevu ke společným komorám Kongresu oznámil, že od 2. dubna uvalí cla na země, které na Spojené státy pošlou celní odvetné bariéry. Jeho projev, který trval téměř 140 minut, se zaměřil na obchodní politiku a hospodářské zájmy USA.
Donald Trump ve svém proslovu ke společným komorám Kongresu oznámil, že Spojené státy 2. dubna uvalí cla na země, které na ně v minulosti uplatňovaly vyšší obchodní bariéry. Informuje CNN.
Prezident zdůraznil, že je čas, aby USA začaly chránit svou ekonomiku před nespravedlivými obchodními praktikami. Podle Trumpa byly USA dlouhodobě pod tlakem států jako Evropská unie, Čína, Brazílie, Indie, Mexiko a Kanada, které uplatňovaly vyšší cla, než jaká byla nastavena pro americké výrobky.
Trump poukázal na konkrétní příklady, jako je Jižní Korea, kde jsou průměrná cla čtyřikrát vyšší než v USA. Podle něj, přestože USA poskytují Jižní Koreji významnou vojenskou pomoc, tato země se chová vůči Spojeným státům nefér. Prezident varoval, že USA budou reagovat na všechny státy, které uvalí obchodní bariéry proti americkým výrobkům, a potvrdil, že zavedení nových tarifů je jedním z klíčových kroků jeho administrativy.
Zavedení nových cel by podle Trumpa mělo chránit „duši národa“, což podle něj znamená ochránit americké pracovníky a firmy. Přestože přiznal, že nové tarify mohou způsobit určitý ekonomický diskomfort, nevidí v tom žádný problém. Prohlásil, že je to cena, kterou jsou Spojené státy ochotny zaplatit za spravedlivější obchodní podmínky a za zajištění lepšího postavení USA na světovém trhu.
Trumpův projev se, i když nebyl formálně výročním projevem o stavu Unie, stal historickým v několika ohledech. Trval rekordních 99 minut, čímž překonal dosavadní rekordy, které drželi on sám a Bill Clinton. V průběhu projevu se ozývaly protesty ze strany demokratů, kteří se neshodovali s jeho politikou vůči Ukrajině a obchodním tarifům. Trump však zůstal pevný v rozhodnutí prosazovat svou obchodní agendu a ochránit americké zájmy před vnějšími obchodními praktikami.
Špičky čínských ozbrojených sil čelí zásadním změnám v důsledku vyšetřování prvního místopředsedy Ústřední vojenské komise Čang Jou-siaa. Tento generál, který byl dlouhodobě pokládán za nejbližšího vojenského důvěrníka prezidenta Si Ťin-pchinga, je podezřelý z vážného porušení zákona a vnitřní disciplíny. Spolu s ním je prověřován také Liou Čen-li, jenž zastává post náčelníka generálního štábu této komise.
Íránské úřady v neděli odhalily na centrálním teheránském náměstí Enghelab obří billboard s přímým varováním určeným Spojeným státům. Nová nástěnná malba se objevila v době, kdy k regionu míří americká letadlová loď USS Abraham Lincoln v doprovodu dalších válečných plavidel.
Tisíce uniklých dokumentů z mezinárodní policejní organizace Interpol odhalují rozsah, v jakém Rusko zneužívá globální zatykače k pronásledování svých kritiků, opozičních politiků a novinářů v zahraničí. Data, která získala redakce BBC a francouzský investigativní portál Disclose, ukazují, že Moskva využívá systém tzv. červených oznámení (Red Notices) a zatykačů k žádostem o zatčení osob pod záminkou běžné kriminality, ačkoliv jde o politicky motivované případy.
V souvislosti se sobotním úmrtím sedmatřicetiletého zdravotního bratra Alexe Prettiho v Minneapolisu začala administrativa Donalda Trumpa prověřovat veškeré okolnosti zásahu. K tragické střelbě došlo během operace imigračních agentů a jde o druhý podobný případ v krátké době, kdy při střetu s federálními složkami zemřel občan USA. Prezident v rozhovoru pro Wall Street Journal připustil možnost budoucího stažení agentů z města, zatímco ministerstvo vnitřní bezpečnosti nadále trvá na tom, že šlo o nutnou sebeobranu.
V roce 416 př. n. l. se Athény, tehdejší středomořská velmoc, rozhodly ovládnout ostrov Mélos. Athéňané tehdy věřili, že jejich síla jim dává právo ignorovat tradice a spravedlnost. Slavný „Mélijský dialog“, popsaný historikem Thúkydidem, obsahuje mrazivou větu: „Silní dělají, co mohou, a slabí trpí, co musí.“ Athény Mélos dobyly, ale tato ukázka hrubé síly podkopala důvěru jejich spojenců a do deseti let vedla k pádu celé athénské říše.
V hlavním městě Spojených arabských emirátů, Abú Dhabí, proběhla během pátku a soboty historicky první trojstranná jednání mezi zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států od začátku invaze v roce 2022. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli vyzdvihl pokrok, kterého vyjednavači dosáhli, a označil rozhovory za konstruktivní. Hlavním tématem diskusí byly parametry možného ukončení válečného konfliktu, přestože konkrétní cesta k míru zůstává stále nejasná.
Americký prezident Donald Trump pod tíhou kritiky ocenil hrdinství britských vojáků během války v Afghánistánu. Dříve přitom roli spojeneckých vojsk při konfliktu umenšil. Vysloužil si za to kritiku, opřel se do něj i princ Harry.
Leoš Mareš je okolnostmi donucen začít novou éru v rádiu, protože přišel o dlouholetého parťáka. S Patrikem Hezuckým ale netvořil moderátorskou dvojici od začátku. Jak jeden z našich nejslavnějších moderátorů vzpomíná na své začátky?
Jedna z největších porevolučních kriminálních kauz nebude už oficiálně nikdy objasněna. O půlnoci na pondělí dojde k promlčení nájemné vraždy podnikatele Františka Mrázka, která se stala v lednu 2006. Policisté přitom tuší, kdo střílel. Mají i docela jasno o tom, proč někdo nechal Mrázka zprovodit ze světa.
Veronika Žilková si v lednu vyrazila do společnosti s dceřiným manželem, aby utužila rodinné vztahy. Mirka Dopitu pak veřejně pochválila. To se ale v minulosti stalo i s jiným Agátiným partnerem, s nímž influencerka následně vedla dlouhý soudní spor.
Slovensko se také dočkalo od Američanů pozvánky do nově zřízené Rady míru, kterou vytvořil americký prezident Donald Trump. Ficova vláda zatím nemá jasno, zda se připojí. Bratislava ale vítá jakoukoliv mírovou iniciativu.
Jméno Felixe Slováčka je v médiích skloňováno často, přičemž hudebníkovi se to zvlášť v některých případech nepozdává. Co jej ale nyní přinutilo k tomu, aby se obrátil na právníka?