Americký prezident Donald Trump ve svém projevu ke společným komorám Kongresu oznámil, že od 2. dubna uvalí cla na země, které na Spojené státy pošlou celní odvetné bariéry. Jeho projev, který trval téměř 140 minut, se zaměřil na obchodní politiku a hospodářské zájmy USA.
Donald Trump ve svém proslovu ke společným komorám Kongresu oznámil, že Spojené státy 2. dubna uvalí cla na země, které na ně v minulosti uplatňovaly vyšší obchodní bariéry. Informuje CNN.
Prezident zdůraznil, že je čas, aby USA začaly chránit svou ekonomiku před nespravedlivými obchodními praktikami. Podle Trumpa byly USA dlouhodobě pod tlakem států jako Evropská unie, Čína, Brazílie, Indie, Mexiko a Kanada, které uplatňovaly vyšší cla, než jaká byla nastavena pro americké výrobky.
Trump poukázal na konkrétní příklady, jako je Jižní Korea, kde jsou průměrná cla čtyřikrát vyšší než v USA. Podle něj, přestože USA poskytují Jižní Koreji významnou vojenskou pomoc, tato země se chová vůči Spojeným státům nefér. Prezident varoval, že USA budou reagovat na všechny státy, které uvalí obchodní bariéry proti americkým výrobkům, a potvrdil, že zavedení nových tarifů je jedním z klíčových kroků jeho administrativy.
Zavedení nových cel by podle Trumpa mělo chránit „duši národa“, což podle něj znamená ochránit americké pracovníky a firmy. Přestože přiznal, že nové tarify mohou způsobit určitý ekonomický diskomfort, nevidí v tom žádný problém. Prohlásil, že je to cena, kterou jsou Spojené státy ochotny zaplatit za spravedlivější obchodní podmínky a za zajištění lepšího postavení USA na světovém trhu.
Trumpův projev se, i když nebyl formálně výročním projevem o stavu Unie, stal historickým v několika ohledech. Trval rekordních 99 minut, čímž překonal dosavadní rekordy, které drželi on sám a Bill Clinton. V průběhu projevu se ozývaly protesty ze strany demokratů, kteří se neshodovali s jeho politikou vůči Ukrajině a obchodním tarifům. Trump však zůstal pevný v rozhodnutí prosazovat svou obchodní agendu a ochránit americké zájmy před vnějšími obchodními praktikami.
Pardubice si ve finále hokejové extraligy připisují důležité vítězství. Na brněnském ledě porazily Kometu 4:1 a ujímají se vedení v sérii 2:1. Výraznou postavou utkání byl kapitán Lukáš Sedlák, který po ošetření tržné rány nejen pokračoval, ale navíc skóroval a asistoval. Série pokračuje v Brně už v úterý večer.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vzkázala technologickým gigantům, že Evropská unie bude nekompromisně prosazovat svá digitální pravidla – bez ohledu na to, kdo tyto společnosti vede nebo odkud pocházejí. Prohlášení přichází v době rostoucího tlaku ze strany americké administrativy prezidenta Donalda Trumpa, která evropská opatření kritizuje jako překážku svobody slova a inovací.
Podle oficiálního vyjádření Vatikánu byla příčinou smrti papeže Františka mrtvice, po níž následovalo nezvratné selhání srdce. Krátce po zveřejnění smutné zprávy byla publikována i jeho poslední vůle, která přináší osobní svědectví o papežově vztahu k víře i jeho přání být pohřben mimo tradiční pohřební místa římských biskupů.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil, že tento týden by mohla být uzavřena dohoda mezi Ukrajinou a Ruskem, která by ukončila více než tříletý ozbrojený konflikt. Zároveň však dal jasně najevo, že pokud nedojde k posunu, USA se mohou z procesu úplně stáhnout. V příspěvku na své sociální síti Truth Social naznačil, že uzavření dohody by otevřelo dveře k „významné obchodní spolupráci“ s USA.
Po oznámení úmrtí papeže Františka, které přišlo na Velikonoční pondělí, se celý svět zahalil do smutku. A výjimkou nebyla ani fotbalová komunita, k níž měl argentinský pontifik vždy blízko. Mezi prvními, kdo veřejně vyjádřil svůj zármutek, byl Lionel Messi, pro něhož byl František nejen hlavou katolické církve, ale i krajanem a symbolem skromnosti.
Smrt papeže Františka zasáhla nejen katolíky po celém světě, ale také mnoho celebrit, které mu vzdaly hold na sociálních sítích. Papež, který zemřel v pondělí ráno ve věku 88 let, pouhý den po Velikonoční neděli, zanechal hluboký otisk nejen v náboženském světě, ale i v srdcích lidí mimo církevní kruhy.
Letoun Boeing 737 MAX, původně určený pro čínskou leteckou společnost Xiamen Airlines, přistál v neděli zpět ve Spojených státech, konkrétně v seattleském závodě Boeing Field. Tento krok je přímým důsledkem zhoršujících se obchodních vztahů mezi USA a Čínou, které eskalovaly po rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa dramaticky zvýšit cla na čínské dovozy.
Osmé kolo populární slovenské taneční soutěže Let's Dance přineslo jeden z dosud největších šoků letošní sezony. Soutěž musela opustit herečka a zpěvačka Eva Burešová, která patřila k nejoblíbenějším a nejvýraznějším osobnostem celé show.
V neděli ráno svět obletěla zpráva o smrti papeže Františka, 266. nástupce svatého Petra a první hlavy katolické církve pocházející z Latinské Ameriky. Zemřel ve věku 88 let a podle sdělení zdravotníků papež „odešel pokojně“, bez známek utrpení, přestože zdravotní komplikace, které jej v posledních měsících sužovaly, byly vážné.
Po smrti papeže Františka ve věku 88 let se oči katolického světa upírají k Sixtinské kapli ve Vatikánu. Právě zde, v prostorách zdobených Michelangelovými freskami, začne tajemný a hluboce symbolický proces volby nového papeže – konkláve. Až se z kaple začne valit bílý dým, bude to znamení, že 1,4 miliardy katolíků na celém světě má nového duchovního vůdce.
Vatikán oznámil úmrtí papeže Františka, který dnes v ranních hodinách ve svém sídle zemřel ve věku 88 let. Sdělení přišlo přibližně v 9:45 SELČ, přičemž smrt nastala v 7:35. Pontifik, jenž v posledních týdnech bojoval s vleklými zdravotními problémy, se ještě včera objevil na veřejnosti a udělil velikonoční požehnání věřícím shromážděným na Svatopetrském náměstí. Krátce poté se také osobně setkal s americkým viceprezidentem JD Vancem, který dnes ráno veřejně vyjádřil svou soustrast.
Papež František, hlava katolické církve respektovaná daleko za hranicemi náboženské komunity, zemřel ve věku 88 let. Vatikán podle webu The Guardian oznámil jeho smrt v pondělí 21. dubna 2025 v 7:35 ráno, kdy se podle slov kardinála Kevina Farrella „biskup Říma, František, navrátil do Otcova domu“. Jeho úmrtím začíná období celosvětového smutku a příprav na konkláve, které rozhodne o jeho nástupci.