Americký prezident Donald Trump ve svém projevu ke společným komorám Kongresu oznámil, že od 2. dubna uvalí cla na země, které na Spojené státy pošlou celní odvetné bariéry. Jeho projev, který trval téměř 140 minut, se zaměřil na obchodní politiku a hospodářské zájmy USA.
Donald Trump ve svém proslovu ke společným komorám Kongresu oznámil, že Spojené státy 2. dubna uvalí cla na země, které na ně v minulosti uplatňovaly vyšší obchodní bariéry. Informuje CNN.
Prezident zdůraznil, že je čas, aby USA začaly chránit svou ekonomiku před nespravedlivými obchodními praktikami. Podle Trumpa byly USA dlouhodobě pod tlakem států jako Evropská unie, Čína, Brazílie, Indie, Mexiko a Kanada, které uplatňovaly vyšší cla, než jaká byla nastavena pro americké výrobky.
Trump poukázal na konkrétní příklady, jako je Jižní Korea, kde jsou průměrná cla čtyřikrát vyšší než v USA. Podle něj, přestože USA poskytují Jižní Koreji významnou vojenskou pomoc, tato země se chová vůči Spojeným státům nefér. Prezident varoval, že USA budou reagovat na všechny státy, které uvalí obchodní bariéry proti americkým výrobkům, a potvrdil, že zavedení nových tarifů je jedním z klíčových kroků jeho administrativy.
Zavedení nových cel by podle Trumpa mělo chránit „duši národa“, což podle něj znamená ochránit americké pracovníky a firmy. Přestože přiznal, že nové tarify mohou způsobit určitý ekonomický diskomfort, nevidí v tom žádný problém. Prohlásil, že je to cena, kterou jsou Spojené státy ochotny zaplatit za spravedlivější obchodní podmínky a za zajištění lepšího postavení USA na světovém trhu.
Trumpův projev se, i když nebyl formálně výročním projevem o stavu Unie, stal historickým v několika ohledech. Trval rekordních 99 minut, čímž překonal dosavadní rekordy, které drželi on sám a Bill Clinton. V průběhu projevu se ozývaly protesty ze strany demokratů, kteří se neshodovali s jeho politikou vůči Ukrajině a obchodním tarifům. Trump však zůstal pevný v rozhodnutí prosazovat svou obchodní agendu a ochránit americké zájmy před vnějšími obchodními praktikami.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.