Americký prezident Donald Trump ve svém projevu ke společným komorám Kongresu oznámil, že od 2. dubna uvalí cla na země, které na Spojené státy pošlou celní odvetné bariéry. Jeho projev, který trval téměř 140 minut, se zaměřil na obchodní politiku a hospodářské zájmy USA.
Donald Trump ve svém proslovu ke společným komorám Kongresu oznámil, že Spojené státy 2. dubna uvalí cla na země, které na ně v minulosti uplatňovaly vyšší obchodní bariéry. Informuje CNN.
Prezident zdůraznil, že je čas, aby USA začaly chránit svou ekonomiku před nespravedlivými obchodními praktikami. Podle Trumpa byly USA dlouhodobě pod tlakem států jako Evropská unie, Čína, Brazílie, Indie, Mexiko a Kanada, které uplatňovaly vyšší cla, než jaká byla nastavena pro americké výrobky.
Trump poukázal na konkrétní příklady, jako je Jižní Korea, kde jsou průměrná cla čtyřikrát vyšší než v USA. Podle něj, přestože USA poskytují Jižní Koreji významnou vojenskou pomoc, tato země se chová vůči Spojeným státům nefér. Prezident varoval, že USA budou reagovat na všechny státy, které uvalí obchodní bariéry proti americkým výrobkům, a potvrdil, že zavedení nových tarifů je jedním z klíčových kroků jeho administrativy.
Zavedení nových cel by podle Trumpa mělo chránit „duši národa“, což podle něj znamená ochránit americké pracovníky a firmy. Přestože přiznal, že nové tarify mohou způsobit určitý ekonomický diskomfort, nevidí v tom žádný problém. Prohlásil, že je to cena, kterou jsou Spojené státy ochotny zaplatit za spravedlivější obchodní podmínky a za zajištění lepšího postavení USA na světovém trhu.
Trumpův projev se, i když nebyl formálně výročním projevem o stavu Unie, stal historickým v několika ohledech. Trval rekordních 99 minut, čímž překonal dosavadní rekordy, které drželi on sám a Bill Clinton. V průběhu projevu se ozývaly protesty ze strany demokratů, kteří se neshodovali s jeho politikou vůči Ukrajině a obchodním tarifům. Trump však zůstal pevný v rozhodnutí prosazovat svou obchodní agendu a ochránit americké zájmy před vnějšími obchodními praktikami.
Jedno vyjádření za druhým přichází od pondělního oznámení konce Ornelly Koktové v podcastu s Agátou Hanychovou. Zatím poslední slovo měla druhá jmenovaná, která nabídla svůj pohled na věc. Řešily se zejména peníze.
Americký generál Alex Grynkewich, velitel amerických sil v Evropě a vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), ve čtvrtek před senátním výborem pro ozbrojené složky potvrdil přesun vybraných systémů protivzdušné obrany z Evropy na Blízký východ. Tento strategický krok je přímou reakcí na eskalující válečný konflikt s Íránem. Podle generála byly tyto kapacity využity k posílení obrany některých spojenců v rámci NATO ve východním Středomoří.
Navzdory intenzivnímu bombardování a likvidaci desítek vysoce postavených představitelů režimu včetně nejvyššího duchovního vůdce se íránský vládní aparát nezhroutil. Podle informací amerických tajných služeb, které získala stanice CNN, nevykazuje Teherán ani po necelých dvou týdnech války žádné známky bezprostředního rozpadu. Režim si i přes citelné oslabení raketových kapacit nadále udržuje pevnou kontrolu nad mocenskými strukturami v zemi.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.