Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Příští týden má navíc proběhnout telefonický rozhovor mezi Trumpem a Putinem. Čína a Indie jsou totiž hlavními odběrateli ruské ropy, což pomáhá financovat ruskou ekonomiku a armádu. V minulém měsíci uvalily Spojené státy na zboží z Indie padesátiprocentní clo, které zahrnovalo pětadvacetiprocentní postih za obchodování s Ruskem.
Navzdory prohlášením o nezávislosti na ruských energiích Evropská unie stále dováží devatenáct procent zemního plynu z Ruska. Pokud by se EU rozhodla zavést Trumpem navrhovaná cla, znamenalo by to velkou změnu v jejím přístupu, který se doposud zaměřoval především na izolaci Ruska pomocí sankcí, nikoli cel.
Trumpova žádost přichází po prohlášeních amerického ministra financí Scotta Bessenta, který naznačil, že Spojené státy jsou připraveny zesílit ekonomický tlak, ale potřebují k tomu silnější podporu od Evropy. Útoky Ruska na Ukrajinu se zintenzivnily, o víkendu například ruská střela zasáhla hlavní vládní budovu v Kyjevě. Jednalo se o symbolický útok a zároveň o významné zvýšení agrese ze strany Kremlu.
Podle ukrajinských údajů použily ruské síly více než osm set deset dronů a třináct raket. V úterý zemřelo přes dvacet civilistů, když na ně během čekání na výplatu důchodu dopadla ruská klouzavá bomba. V reakci na situaci Trump řekl, že „s celou situací není spokojený“, a pohrozil Rusku tvrdšími sankcemi. Ačkoli již dříve sliboval razantnější opatření, dosud nepodnikl žádné kroky, i když Putin ignoruje jeho ultimáta.
Nedávný summit mezi oběma prezidenty na Aljašce, který se konal v minulém měsíci, skončil bez dosažení mírové dohody. Trump také oznámil, že Spojené státy a Indie pokračují v jednáních, aby vyřešily obchodní bariéry mezi oběma zeměmi. V příštích týdnech má v plánu hovořit s indickým premiérem Narendrou Modím a očekává „úspěšné dokončení“ obchodních jednání.
Modi sdílí Trumpův optimismus a doufá v úspěšné rozhovory, protože oba státy jsou „blízcí přátelé a přirození partneři“. Řekl, že oba týmy pracují na co nejrychlejším uzavření diskusí. Trumpovy komentáře jsou vnímány jako další známka usmíření mezi Washingtonem a Dillí po dřívějším kolapsu obchodních jednání. Minulý týden americký prezident zdůraznil „zvláštní vztah“ mezi oběma zeměmi a prohlásil, že není důvod se ničeho obávat.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.