Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Příští týden má navíc proběhnout telefonický rozhovor mezi Trumpem a Putinem. Čína a Indie jsou totiž hlavními odběrateli ruské ropy, což pomáhá financovat ruskou ekonomiku a armádu. V minulém měsíci uvalily Spojené státy na zboží z Indie padesátiprocentní clo, které zahrnovalo pětadvacetiprocentní postih za obchodování s Ruskem.
Navzdory prohlášením o nezávislosti na ruských energiích Evropská unie stále dováží devatenáct procent zemního plynu z Ruska. Pokud by se EU rozhodla zavést Trumpem navrhovaná cla, znamenalo by to velkou změnu v jejím přístupu, který se doposud zaměřoval především na izolaci Ruska pomocí sankcí, nikoli cel.
Trumpova žádost přichází po prohlášeních amerického ministra financí Scotta Bessenta, který naznačil, že Spojené státy jsou připraveny zesílit ekonomický tlak, ale potřebují k tomu silnější podporu od Evropy. Útoky Ruska na Ukrajinu se zintenzivnily, o víkendu například ruská střela zasáhla hlavní vládní budovu v Kyjevě. Jednalo se o symbolický útok a zároveň o významné zvýšení agrese ze strany Kremlu.
Podle ukrajinských údajů použily ruské síly více než osm set deset dronů a třináct raket. V úterý zemřelo přes dvacet civilistů, když na ně během čekání na výplatu důchodu dopadla ruská klouzavá bomba. V reakci na situaci Trump řekl, že „s celou situací není spokojený“, a pohrozil Rusku tvrdšími sankcemi. Ačkoli již dříve sliboval razantnější opatření, dosud nepodnikl žádné kroky, i když Putin ignoruje jeho ultimáta.
Nedávný summit mezi oběma prezidenty na Aljašce, který se konal v minulém měsíci, skončil bez dosažení mírové dohody. Trump také oznámil, že Spojené státy a Indie pokračují v jednáních, aby vyřešily obchodní bariéry mezi oběma zeměmi. V příštích týdnech má v plánu hovořit s indickým premiérem Narendrou Modím a očekává „úspěšné dokončení“ obchodních jednání.
Modi sdílí Trumpův optimismus a doufá v úspěšné rozhovory, protože oba státy jsou „blízcí přátelé a přirození partneři“. Řekl, že oba týmy pracují na co nejrychlejším uzavření diskusí. Trumpovy komentáře jsou vnímány jako další známka usmíření mezi Washingtonem a Dillí po dřívějším kolapsu obchodních jednání. Minulý týden americký prezident zdůraznil „zvláštní vztah“ mezi oběma zeměmi a prohlásil, že není důvod se ničeho obávat.
Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.
Na jednom ze železničních koridorů v Česku jsou už od nedělního večera hlášeny problémy. Kvůli krádeži kabelů došlo k výraznému omezení provozu, regionální dopravu zajišťují autobusy. Na obnovení provozu pracuje Správa železnic.