Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Příští týden má navíc proběhnout telefonický rozhovor mezi Trumpem a Putinem. Čína a Indie jsou totiž hlavními odběrateli ruské ropy, což pomáhá financovat ruskou ekonomiku a armádu. V minulém měsíci uvalily Spojené státy na zboží z Indie padesátiprocentní clo, které zahrnovalo pětadvacetiprocentní postih za obchodování s Ruskem.
Navzdory prohlášením o nezávislosti na ruských energiích Evropská unie stále dováží devatenáct procent zemního plynu z Ruska. Pokud by se EU rozhodla zavést Trumpem navrhovaná cla, znamenalo by to velkou změnu v jejím přístupu, který se doposud zaměřoval především na izolaci Ruska pomocí sankcí, nikoli cel.
Trumpova žádost přichází po prohlášeních amerického ministra financí Scotta Bessenta, který naznačil, že Spojené státy jsou připraveny zesílit ekonomický tlak, ale potřebují k tomu silnější podporu od Evropy. Útoky Ruska na Ukrajinu se zintenzivnily, o víkendu například ruská střela zasáhla hlavní vládní budovu v Kyjevě. Jednalo se o symbolický útok a zároveň o významné zvýšení agrese ze strany Kremlu.
Podle ukrajinských údajů použily ruské síly více než osm set deset dronů a třináct raket. V úterý zemřelo přes dvacet civilistů, když na ně během čekání na výplatu důchodu dopadla ruská klouzavá bomba. V reakci na situaci Trump řekl, že „s celou situací není spokojený“, a pohrozil Rusku tvrdšími sankcemi. Ačkoli již dříve sliboval razantnější opatření, dosud nepodnikl žádné kroky, i když Putin ignoruje jeho ultimáta.
Nedávný summit mezi oběma prezidenty na Aljašce, který se konal v minulém měsíci, skončil bez dosažení mírové dohody. Trump také oznámil, že Spojené státy a Indie pokračují v jednáních, aby vyřešily obchodní bariéry mezi oběma zeměmi. V příštích týdnech má v plánu hovořit s indickým premiérem Narendrou Modím a očekává „úspěšné dokončení“ obchodních jednání.
Modi sdílí Trumpův optimismus a doufá v úspěšné rozhovory, protože oba státy jsou „blízcí přátelé a přirození partneři“. Řekl, že oba týmy pracují na co nejrychlejším uzavření diskusí. Trumpovy komentáře jsou vnímány jako další známka usmíření mezi Washingtonem a Dillí po dřívějším kolapsu obchodních jednání. Minulý týden americký prezident zdůraznil „zvláštní vztah“ mezi oběma zeměmi a prohlásil, že není důvod se ničeho obávat.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.
Polské ozbrojené síly v časných ranních hodinách sestřelily několik bezpilotních letounů, které narušily jeho vzdušný prostor během útoku Ruska na Ukrajinu. Jde o první podobný incident. Polsko tento krok označilo za „akt agrese“, který představoval skutečnou hrozbu pro bezpečnost občanů. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že armáda zasáhla proti objektům, které několikrát porušily vzdušný prostor země. Prezident Karol Nawrocki dodal, že se neprodleně sejde Rada pro národní bezpečnost.
Ondřej Brzobohatý se před nějakým časem přiznal k tomu, že občas vystupuje jako Tiffany Richbitch. Když se pak objevil v televizním pořadu, stal se terčem urážek a slovních útoků. Poté se rozhodl uložit Tiffany ke spánku. Nyní ale naznačil, že by nemusel trvat věčně.
Česko s napětím sleduje příběh Laďky Něrgešové, u které lékaři odhalili vážné zdravotní problémy. Moderátorka se kvůli nim stáhla z televizního vysílání, ale v pondělí se na obrazovku vrátila. Návrat to byl velice dojemný.
Jiří Krampol se po posledním rozloučení dočkal i zádušní mše, která proběhla v pondělí v pražském kostele svatého Tomáše na Malé Straně. Uspořádal ji hercův manažer Miloš Schmiedberger, jenž ignoroval srpnový smuteční obřad. Exmanželka známého baviče se iniciativě manažera nestačí divit.
Svět módy zasáhla v minulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřel legendární italský módní návrhář Giorgio Armani. V pondělí se s ním blízcí rozloučili v obci nedaleko Piacenzy na severu Itálie.
Izrael potvrdil, že provedl úder na vedoucí představitele Hamásu v katarské metropoli Dauhá. Akci, která byla vedena ve spolupráci s izraelskými obrannými silami (IDF) a bezpečnostní agenturou Šin Bet, považují za „přesný úder“. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí tento útok odsoudil a označil jej za „flagrantní porušení“ mezinárodního práva a vážnou hrozbu pro Katar.
Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro ABC News uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin řekl zástupcům Bílého domu a Donaldu Trumpovi, že plánuje do tří až čtyř měsíců obsadit ukrajinský Donbas. Zelenskyj tak reagoval na zprávy, že Putin předložil Trumpovi mírový plán, podle kterého by Ukrajina postoupila neobsazené území výměnou za písemný slib Moskvy, že už nikdy nezaútočí.
Podle Izraele se v Gaze stále nachází velké množství civilistů, ačkoli se řada z nich již dříve přesunula do jiných oblastí. Mnozí z těch, kteří uposlechli dřívější výzvy k evakuaci, se vrátili a rozhodli se, že už neodejdou. Po více než roce stráveném neustálým přesouváním v Pásmu Gazy se vrátili do svých domovů. V současné době se však v Gaze nachází stovky tisíc lidí, kteří si buď nemohou dovolit odjet, nebo nemají kam jít.
Pokusy o záchranu ledovců, jako jsou gigantické podmořské zástěny nebo snahy o umělé zmrazení Arktidy, získávají na popularitě v reakci na oteplování planety. Nová studie však varuje, že tyto technologické zásahy do polárních oblastí jsou odsouzeny k zániku a mohou způsobit nenapravitelné škody.
Vedení Číny se ocitlo v časové tísni, a to kvůli snaze prezidenta Si Ťin-pchinga zajistit si své místo v historii. Si Ťin-pching, kterému je 72 let, považuje sjednocení s Tchaj-wanem za klíčový úspěch, který by ho vynesl nad Mao Ce-tunga a upevnil jeho pověst největšího vůdce moderních dějin Číny.