Ukrajinští opoziční lídři odmítli možnost uspořádání voleb během válečného stavu, a to v reakci na zprávy o jejich kontaktech s americkými představiteli a vyjádření prezidenta Donalda Trumpa, který označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nepořádání voleb.
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko ve čtvrtek uvedl, že jeho tým spolupracuje s americkými partnery na udržení podpory pro Ukrajinu, zároveň však zdůraznil svůj nesouhlas s konáním voleb během války. Ve svém prohlášení na platformě Telegram prohlásil, že volby by se měly uskutečnit až po dosažení míru, nejpozději do 180 dnů od ukončení konfliktu.
Podobný postoj zaujala i opoziční politička Julija Tymošenková, která zdůraznila, že její tým vede rozhovory se zahraničními spojenci s cílem zajistit spravedlivý mír co nejdříve. Podle ní není možné pořádat volby dříve, než se podaří tohoto cíle dosáhnout.
Podle informací serveru Politico vedli čtyři vysocí členové Trumpova týmu jednání s významnými ukrajinskými opozičními politiky, včetně Tymošenkové a členů Porošenkovy strany. Zprávy o těchto schůzkách pocházejí od tří ukrajinských zákonodárců a jednoho amerického experta na zahraniční politiku.
Hlavním tématem těchto jednání bylo možné urychlení prezidentských voleb na Ukrajině, které jsou v současnosti odloženy kvůli válečnému stavu. Kritici tohoto plánu varují, že by volby mohly proběhnout chaoticky a nahrát ruským zájmům, zejména vzhledem k tomu, že mnoho voličů se nachází na frontě nebo v exilu.
Trumpovi poradci věří, že Zelenskyj by kvůli únavě veřejnosti z války a obviněním z korupce v případných volbách prohrál. Přestože jeho popularita v poslední době klesala, ostrá výměna názorů s Trumpem a viceprezidentem JD Vancem v Oválné pracovně mu podle průzkumů přinesla mírné posílení. Nejnovější sondáže však stále naznačují jeho jasné vítězství nad soupeři.
Oficiálně americká administrativa popírá, že by prezident Trump zasahoval do ukrajinské politiky. Ministr obchodu Howard Lutnick tento týden odmítl tvrzení, že by Trump ovlivňoval situaci v Kyjevě, a zdůraznil, že jeho cílem je pouze najít partnera pro mírové řešení konfliktu. Trumpova rétorika však naznačuje opak – opakovaně označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a naznačil, že jeho vláda může být ohrožena, pokud nepřistoupí na dohodu s Ruskem.
Navzdory snahám Trumpova tábora využít volby ke změně ukrajinského vedení zůstává Zelenskyj nejpopulárnějším politikem v zemi. Jeho nejbližší soupeř, bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, zaostává o více než 20 procentních bodů. Podpora Porošenka se pohybuje kolem 10 procent, zatímco Tymošenkovou by volilo méně než 6 procent voličů.
Plánem, který je podle informací diskutován v zákulisí, je uspořádání voleb po dočasném příměří, ale ještě před začátkem mírových jednání. Podobný návrh dlouhodobě prosazuje i Kreml, který se snaží dosáhnout změny ukrajinského vedení.
Přestože Tymošenková i Porošenko veřejně odmítají volby před ukončením bojů, republikánský expert, který si přál zůstat v anonymitě, tvrdí, že ukrajinská opozice hledá neformální kontakty s Trumpovým týmem, aby se prezentovala jako spolehlivější partner ochotný přijmout podmínky, které Zelenskyj odmítá.
Po zveřejnění těchto informací vydali zástupci opozičních stran obranná prohlášení. Tymošenková zopakovala, že její tým jedná s mezinárodními partnery o dosažení míru, ale že nyní není čas na volby. Porošenko zdůraznil, že jeho strana pracuje transparentně s americkými spojenci, aby zajistila pokračování podpory Ukrajiny ve Washingtonu.
Prezident Zelenskyj v minulosti opakovaně varoval, že organizace voleb během války by byla nejen logisticky náročná, ale i nebezpečná pro demokratický proces. Poukázal na to, že kvůli válečnému stavu není možné zajistit rovné podmínky pro všechny voliče, zvláště pro ty, kteří bojují na frontě nebo žijí v okupovaných oblastech.
Současná ukrajinská ústava navíc zakazuje konání voleb během válečného stavu, což by znamenalo nutnost legislativních změn. Zelenskyj dříve uvedl, že by takový krok vyžadoval širokou politickou shodu i dostatečné bezpečnostní záruky.
Opoziční strany sice kritizují Zelenského za soustředění moci do vlastních rukou během války, nicméně nyní samy uznávají, že předčasné volby nejsou řešením. Porošenko i Tymošenková se shodují, že diskuse o budoucích volbách musí být odložena až do skončení války.
Trumpovy výroky, v nichž označil Zelenského za „diktátora“, vyvolaly v Kyjevě pobouření. Washington byl dosud jedním z nejdůležitějších spojenců Ukrajiny, ale současná americká administrativa otálí se schválením nového balíčku vojenské pomoci, což vyvolává obavy ohledně další podpory Západu.
V americké politice sílí skeptický postoj k pokračování neomezené pomoci Ukrajině, přičemž někteří členové Trumpova týmu hledají alternativní scénáře budoucího vývoje. Možnost uspořádání voleb je v tomto kontextu vnímána jako pokus urychlit změnu vedení v Kyjevě.
Zelenskyj upozorňuje, že jakýkoli tlak na předčasné volby by mohl destabilizovat Ukrajinu v klíčovém okamžiku války. Zdůrazňuje, že jednota společnosti a soustředění na obranu jsou nyní důležitější než politická rivalita.
Současně ale připouští, že diskuse o poválečném uspořádání Ukrajiny jsou nevyhnutelné. Jejich výsledek však bude záviset na tom, jak rychle a za jakých podmínek konflikt skončí.
Opoziční politici mezitím hledají způsoby, jak posílit své vztahy se zahraničními partnery. Porošenko i Tymošenková se snaží zajistit, aby Ukrajina neztratila mezinárodní podporu. Kontakty s Trumpovými poradci však naznačují, že otázka voleb a politické budoucnosti země bude v nadcházejících měsících stále častějším tématem.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.