Ukrajinští opoziční lídři odmítli možnost uspořádání voleb během válečného stavu, a to v reakci na zprávy o jejich kontaktech s americkými představiteli a vyjádření prezidenta Donalda Trumpa, který označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nepořádání voleb.
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko ve čtvrtek uvedl, že jeho tým spolupracuje s americkými partnery na udržení podpory pro Ukrajinu, zároveň však zdůraznil svůj nesouhlas s konáním voleb během války. Ve svém prohlášení na platformě Telegram prohlásil, že volby by se měly uskutečnit až po dosažení míru, nejpozději do 180 dnů od ukončení konfliktu.
Podobný postoj zaujala i opoziční politička Julija Tymošenková, která zdůraznila, že její tým vede rozhovory se zahraničními spojenci s cílem zajistit spravedlivý mír co nejdříve. Podle ní není možné pořádat volby dříve, než se podaří tohoto cíle dosáhnout.
Podle informací serveru Politico vedli čtyři vysocí členové Trumpova týmu jednání s významnými ukrajinskými opozičními politiky, včetně Tymošenkové a členů Porošenkovy strany. Zprávy o těchto schůzkách pocházejí od tří ukrajinských zákonodárců a jednoho amerického experta na zahraniční politiku.
Hlavním tématem těchto jednání bylo možné urychlení prezidentských voleb na Ukrajině, které jsou v současnosti odloženy kvůli válečnému stavu. Kritici tohoto plánu varují, že by volby mohly proběhnout chaoticky a nahrát ruským zájmům, zejména vzhledem k tomu, že mnoho voličů se nachází na frontě nebo v exilu.
Trumpovi poradci věří, že Zelenskyj by kvůli únavě veřejnosti z války a obviněním z korupce v případných volbách prohrál. Přestože jeho popularita v poslední době klesala, ostrá výměna názorů s Trumpem a viceprezidentem JD Vancem v Oválné pracovně mu podle průzkumů přinesla mírné posílení. Nejnovější sondáže však stále naznačují jeho jasné vítězství nad soupeři.
Oficiálně americká administrativa popírá, že by prezident Trump zasahoval do ukrajinské politiky. Ministr obchodu Howard Lutnick tento týden odmítl tvrzení, že by Trump ovlivňoval situaci v Kyjevě, a zdůraznil, že jeho cílem je pouze najít partnera pro mírové řešení konfliktu. Trumpova rétorika však naznačuje opak – opakovaně označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a naznačil, že jeho vláda může být ohrožena, pokud nepřistoupí na dohodu s Ruskem.
Navzdory snahám Trumpova tábora využít volby ke změně ukrajinského vedení zůstává Zelenskyj nejpopulárnějším politikem v zemi. Jeho nejbližší soupeř, bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, zaostává o více než 20 procentních bodů. Podpora Porošenka se pohybuje kolem 10 procent, zatímco Tymošenkovou by volilo méně než 6 procent voličů.
Plánem, který je podle informací diskutován v zákulisí, je uspořádání voleb po dočasném příměří, ale ještě před začátkem mírových jednání. Podobný návrh dlouhodobě prosazuje i Kreml, který se snaží dosáhnout změny ukrajinského vedení.
Přestože Tymošenková i Porošenko veřejně odmítají volby před ukončením bojů, republikánský expert, který si přál zůstat v anonymitě, tvrdí, že ukrajinská opozice hledá neformální kontakty s Trumpovým týmem, aby se prezentovala jako spolehlivější partner ochotný přijmout podmínky, které Zelenskyj odmítá.
Po zveřejnění těchto informací vydali zástupci opozičních stran obranná prohlášení. Tymošenková zopakovala, že její tým jedná s mezinárodními partnery o dosažení míru, ale že nyní není čas na volby. Porošenko zdůraznil, že jeho strana pracuje transparentně s americkými spojenci, aby zajistila pokračování podpory Ukrajiny ve Washingtonu.
Prezident Zelenskyj v minulosti opakovaně varoval, že organizace voleb během války by byla nejen logisticky náročná, ale i nebezpečná pro demokratický proces. Poukázal na to, že kvůli válečnému stavu není možné zajistit rovné podmínky pro všechny voliče, zvláště pro ty, kteří bojují na frontě nebo žijí v okupovaných oblastech.
Současná ukrajinská ústava navíc zakazuje konání voleb během válečného stavu, což by znamenalo nutnost legislativních změn. Zelenskyj dříve uvedl, že by takový krok vyžadoval širokou politickou shodu i dostatečné bezpečnostní záruky.
Opoziční strany sice kritizují Zelenského za soustředění moci do vlastních rukou během války, nicméně nyní samy uznávají, že předčasné volby nejsou řešením. Porošenko i Tymošenková se shodují, že diskuse o budoucích volbách musí být odložena až do skončení války.
Trumpovy výroky, v nichž označil Zelenského za „diktátora“, vyvolaly v Kyjevě pobouření. Washington byl dosud jedním z nejdůležitějších spojenců Ukrajiny, ale současná americká administrativa otálí se schválením nového balíčku vojenské pomoci, což vyvolává obavy ohledně další podpory Západu.
V americké politice sílí skeptický postoj k pokračování neomezené pomoci Ukrajině, přičemž někteří členové Trumpova týmu hledají alternativní scénáře budoucího vývoje. Možnost uspořádání voleb je v tomto kontextu vnímána jako pokus urychlit změnu vedení v Kyjevě.
Zelenskyj upozorňuje, že jakýkoli tlak na předčasné volby by mohl destabilizovat Ukrajinu v klíčovém okamžiku války. Zdůrazňuje, že jednota společnosti a soustředění na obranu jsou nyní důležitější než politická rivalita.
Současně ale připouští, že diskuse o poválečném uspořádání Ukrajiny jsou nevyhnutelné. Jejich výsledek však bude záviset na tom, jak rychle a za jakých podmínek konflikt skončí.
Opoziční politici mezitím hledají způsoby, jak posílit své vztahy se zahraničními partnery. Porošenko i Tymošenková se snaží zajistit, aby Ukrajina neztratila mezinárodní podporu. Kontakty s Trumpovými poradci však naznačují, že otázka voleb a politické budoucnosti země bude v nadcházejících měsících stále častějším tématem.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.