Ukrajinští opoziční lídři odmítli možnost uspořádání voleb během válečného stavu, a to v reakci na zprávy o jejich kontaktech s americkými představiteli a vyjádření prezidenta Donalda Trumpa, který označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nepořádání voleb.
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko ve čtvrtek uvedl, že jeho tým spolupracuje s americkými partnery na udržení podpory pro Ukrajinu, zároveň však zdůraznil svůj nesouhlas s konáním voleb během války. Ve svém prohlášení na platformě Telegram prohlásil, že volby by se měly uskutečnit až po dosažení míru, nejpozději do 180 dnů od ukončení konfliktu.
Podobný postoj zaujala i opoziční politička Julija Tymošenková, která zdůraznila, že její tým vede rozhovory se zahraničními spojenci s cílem zajistit spravedlivý mír co nejdříve. Podle ní není možné pořádat volby dříve, než se podaří tohoto cíle dosáhnout.
Podle informací serveru Politico vedli čtyři vysocí členové Trumpova týmu jednání s významnými ukrajinskými opozičními politiky, včetně Tymošenkové a členů Porošenkovy strany. Zprávy o těchto schůzkách pocházejí od tří ukrajinských zákonodárců a jednoho amerického experta na zahraniční politiku.
Hlavním tématem těchto jednání bylo možné urychlení prezidentských voleb na Ukrajině, které jsou v současnosti odloženy kvůli válečnému stavu. Kritici tohoto plánu varují, že by volby mohly proběhnout chaoticky a nahrát ruským zájmům, zejména vzhledem k tomu, že mnoho voličů se nachází na frontě nebo v exilu.
Trumpovi poradci věří, že Zelenskyj by kvůli únavě veřejnosti z války a obviněním z korupce v případných volbách prohrál. Přestože jeho popularita v poslední době klesala, ostrá výměna názorů s Trumpem a viceprezidentem JD Vancem v Oválné pracovně mu podle průzkumů přinesla mírné posílení. Nejnovější sondáže však stále naznačují jeho jasné vítězství nad soupeři.
Oficiálně americká administrativa popírá, že by prezident Trump zasahoval do ukrajinské politiky. Ministr obchodu Howard Lutnick tento týden odmítl tvrzení, že by Trump ovlivňoval situaci v Kyjevě, a zdůraznil, že jeho cílem je pouze najít partnera pro mírové řešení konfliktu. Trumpova rétorika však naznačuje opak – opakovaně označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a naznačil, že jeho vláda může být ohrožena, pokud nepřistoupí na dohodu s Ruskem.
Navzdory snahám Trumpova tábora využít volby ke změně ukrajinského vedení zůstává Zelenskyj nejpopulárnějším politikem v zemi. Jeho nejbližší soupeř, bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, zaostává o více než 20 procentních bodů. Podpora Porošenka se pohybuje kolem 10 procent, zatímco Tymošenkovou by volilo méně než 6 procent voličů.
Plánem, který je podle informací diskutován v zákulisí, je uspořádání voleb po dočasném příměří, ale ještě před začátkem mírových jednání. Podobný návrh dlouhodobě prosazuje i Kreml, který se snaží dosáhnout změny ukrajinského vedení.
Přestože Tymošenková i Porošenko veřejně odmítají volby před ukončením bojů, republikánský expert, který si přál zůstat v anonymitě, tvrdí, že ukrajinská opozice hledá neformální kontakty s Trumpovým týmem, aby se prezentovala jako spolehlivější partner ochotný přijmout podmínky, které Zelenskyj odmítá.
Po zveřejnění těchto informací vydali zástupci opozičních stran obranná prohlášení. Tymošenková zopakovala, že její tým jedná s mezinárodními partnery o dosažení míru, ale že nyní není čas na volby. Porošenko zdůraznil, že jeho strana pracuje transparentně s americkými spojenci, aby zajistila pokračování podpory Ukrajiny ve Washingtonu.
Prezident Zelenskyj v minulosti opakovaně varoval, že organizace voleb během války by byla nejen logisticky náročná, ale i nebezpečná pro demokratický proces. Poukázal na to, že kvůli válečnému stavu není možné zajistit rovné podmínky pro všechny voliče, zvláště pro ty, kteří bojují na frontě nebo žijí v okupovaných oblastech.
Současná ukrajinská ústava navíc zakazuje konání voleb během válečného stavu, což by znamenalo nutnost legislativních změn. Zelenskyj dříve uvedl, že by takový krok vyžadoval širokou politickou shodu i dostatečné bezpečnostní záruky.
Opoziční strany sice kritizují Zelenského za soustředění moci do vlastních rukou během války, nicméně nyní samy uznávají, že předčasné volby nejsou řešením. Porošenko i Tymošenková se shodují, že diskuse o budoucích volbách musí být odložena až do skončení války.
Trumpovy výroky, v nichž označil Zelenského za „diktátora“, vyvolaly v Kyjevě pobouření. Washington byl dosud jedním z nejdůležitějších spojenců Ukrajiny, ale současná americká administrativa otálí se schválením nového balíčku vojenské pomoci, což vyvolává obavy ohledně další podpory Západu.
V americké politice sílí skeptický postoj k pokračování neomezené pomoci Ukrajině, přičemž někteří členové Trumpova týmu hledají alternativní scénáře budoucího vývoje. Možnost uspořádání voleb je v tomto kontextu vnímána jako pokus urychlit změnu vedení v Kyjevě.
Zelenskyj upozorňuje, že jakýkoli tlak na předčasné volby by mohl destabilizovat Ukrajinu v klíčovém okamžiku války. Zdůrazňuje, že jednota společnosti a soustředění na obranu jsou nyní důležitější než politická rivalita.
Současně ale připouští, že diskuse o poválečném uspořádání Ukrajiny jsou nevyhnutelné. Jejich výsledek však bude záviset na tom, jak rychle a za jakých podmínek konflikt skončí.
Opoziční politici mezitím hledají způsoby, jak posílit své vztahy se zahraničními partnery. Porošenko i Tymošenková se snaží zajistit, aby Ukrajina neztratila mezinárodní podporu. Kontakty s Trumpovými poradci však naznačují, že otázka voleb a politické budoucnosti země bude v nadcházejících měsících stále častějším tématem.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.