Ukrajinští opoziční lídři odmítli možnost uspořádání voleb během válečného stavu, a to v reakci na zprávy o jejich kontaktech s americkými představiteli a vyjádření prezidenta Donalda Trumpa, který označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nepořádání voleb.
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko ve čtvrtek uvedl, že jeho tým spolupracuje s americkými partnery na udržení podpory pro Ukrajinu, zároveň však zdůraznil svůj nesouhlas s konáním voleb během války. Ve svém prohlášení na platformě Telegram prohlásil, že volby by se měly uskutečnit až po dosažení míru, nejpozději do 180 dnů od ukončení konfliktu.
Podobný postoj zaujala i opoziční politička Julija Tymošenková, která zdůraznila, že její tým vede rozhovory se zahraničními spojenci s cílem zajistit spravedlivý mír co nejdříve. Podle ní není možné pořádat volby dříve, než se podaří tohoto cíle dosáhnout.
Podle informací serveru Politico vedli čtyři vysocí členové Trumpova týmu jednání s významnými ukrajinskými opozičními politiky, včetně Tymošenkové a členů Porošenkovy strany. Zprávy o těchto schůzkách pocházejí od tří ukrajinských zákonodárců a jednoho amerického experta na zahraniční politiku.
Hlavním tématem těchto jednání bylo možné urychlení prezidentských voleb na Ukrajině, které jsou v současnosti odloženy kvůli válečnému stavu. Kritici tohoto plánu varují, že by volby mohly proběhnout chaoticky a nahrát ruským zájmům, zejména vzhledem k tomu, že mnoho voličů se nachází na frontě nebo v exilu.
Trumpovi poradci věří, že Zelenskyj by kvůli únavě veřejnosti z války a obviněním z korupce v případných volbách prohrál. Přestože jeho popularita v poslední době klesala, ostrá výměna názorů s Trumpem a viceprezidentem JD Vancem v Oválné pracovně mu podle průzkumů přinesla mírné posílení. Nejnovější sondáže však stále naznačují jeho jasné vítězství nad soupeři.
Oficiálně americká administrativa popírá, že by prezident Trump zasahoval do ukrajinské politiky. Ministr obchodu Howard Lutnick tento týden odmítl tvrzení, že by Trump ovlivňoval situaci v Kyjevě, a zdůraznil, že jeho cílem je pouze najít partnera pro mírové řešení konfliktu. Trumpova rétorika však naznačuje opak – opakovaně označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a naznačil, že jeho vláda může být ohrožena, pokud nepřistoupí na dohodu s Ruskem.
Navzdory snahám Trumpova tábora využít volby ke změně ukrajinského vedení zůstává Zelenskyj nejpopulárnějším politikem v zemi. Jeho nejbližší soupeř, bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, zaostává o více než 20 procentních bodů. Podpora Porošenka se pohybuje kolem 10 procent, zatímco Tymošenkovou by volilo méně než 6 procent voličů.
Plánem, který je podle informací diskutován v zákulisí, je uspořádání voleb po dočasném příměří, ale ještě před začátkem mírových jednání. Podobný návrh dlouhodobě prosazuje i Kreml, který se snaží dosáhnout změny ukrajinského vedení.
Přestože Tymošenková i Porošenko veřejně odmítají volby před ukončením bojů, republikánský expert, který si přál zůstat v anonymitě, tvrdí, že ukrajinská opozice hledá neformální kontakty s Trumpovým týmem, aby se prezentovala jako spolehlivější partner ochotný přijmout podmínky, které Zelenskyj odmítá.
Po zveřejnění těchto informací vydali zástupci opozičních stran obranná prohlášení. Tymošenková zopakovala, že její tým jedná s mezinárodními partnery o dosažení míru, ale že nyní není čas na volby. Porošenko zdůraznil, že jeho strana pracuje transparentně s americkými spojenci, aby zajistila pokračování podpory Ukrajiny ve Washingtonu.
Prezident Zelenskyj v minulosti opakovaně varoval, že organizace voleb během války by byla nejen logisticky náročná, ale i nebezpečná pro demokratický proces. Poukázal na to, že kvůli válečnému stavu není možné zajistit rovné podmínky pro všechny voliče, zvláště pro ty, kteří bojují na frontě nebo žijí v okupovaných oblastech.
Současná ukrajinská ústava navíc zakazuje konání voleb během válečného stavu, což by znamenalo nutnost legislativních změn. Zelenskyj dříve uvedl, že by takový krok vyžadoval širokou politickou shodu i dostatečné bezpečnostní záruky.
Opoziční strany sice kritizují Zelenského za soustředění moci do vlastních rukou během války, nicméně nyní samy uznávají, že předčasné volby nejsou řešením. Porošenko i Tymošenková se shodují, že diskuse o budoucích volbách musí být odložena až do skončení války.
Trumpovy výroky, v nichž označil Zelenského za „diktátora“, vyvolaly v Kyjevě pobouření. Washington byl dosud jedním z nejdůležitějších spojenců Ukrajiny, ale současná americká administrativa otálí se schválením nového balíčku vojenské pomoci, což vyvolává obavy ohledně další podpory Západu.
V americké politice sílí skeptický postoj k pokračování neomezené pomoci Ukrajině, přičemž někteří členové Trumpova týmu hledají alternativní scénáře budoucího vývoje. Možnost uspořádání voleb je v tomto kontextu vnímána jako pokus urychlit změnu vedení v Kyjevě.
Zelenskyj upozorňuje, že jakýkoli tlak na předčasné volby by mohl destabilizovat Ukrajinu v klíčovém okamžiku války. Zdůrazňuje, že jednota společnosti a soustředění na obranu jsou nyní důležitější než politická rivalita.
Současně ale připouští, že diskuse o poválečném uspořádání Ukrajiny jsou nevyhnutelné. Jejich výsledek však bude záviset na tom, jak rychle a za jakých podmínek konflikt skončí.
Opoziční politici mezitím hledají způsoby, jak posílit své vztahy se zahraničními partnery. Porošenko i Tymošenková se snaží zajistit, aby Ukrajina neztratila mezinárodní podporu. Kontakty s Trumpovými poradci však naznačují, že otázka voleb a politické budoucnosti země bude v nadcházejících měsících stále častějším tématem.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
