Ukrajinští opoziční lídři odmítli možnost uspořádání voleb během válečného stavu, a to v reakci na zprávy o jejich kontaktech s americkými představiteli a vyjádření prezidenta Donalda Trumpa, který označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za „diktátora“ kvůli nepořádání voleb.
Bývalý ukrajinský prezident Petro Porošenko ve čtvrtek uvedl, že jeho tým spolupracuje s americkými partnery na udržení podpory pro Ukrajinu, zároveň však zdůraznil svůj nesouhlas s konáním voleb během války. Ve svém prohlášení na platformě Telegram prohlásil, že volby by se měly uskutečnit až po dosažení míru, nejpozději do 180 dnů od ukončení konfliktu.
Podobný postoj zaujala i opoziční politička Julija Tymošenková, která zdůraznila, že její tým vede rozhovory se zahraničními spojenci s cílem zajistit spravedlivý mír co nejdříve. Podle ní není možné pořádat volby dříve, než se podaří tohoto cíle dosáhnout.
Podle informací serveru Politico vedli čtyři vysocí členové Trumpova týmu jednání s významnými ukrajinskými opozičními politiky, včetně Tymošenkové a členů Porošenkovy strany. Zprávy o těchto schůzkách pocházejí od tří ukrajinských zákonodárců a jednoho amerického experta na zahraniční politiku.
Hlavním tématem těchto jednání bylo možné urychlení prezidentských voleb na Ukrajině, které jsou v současnosti odloženy kvůli válečnému stavu. Kritici tohoto plánu varují, že by volby mohly proběhnout chaoticky a nahrát ruským zájmům, zejména vzhledem k tomu, že mnoho voličů se nachází na frontě nebo v exilu.
Trumpovi poradci věří, že Zelenskyj by kvůli únavě veřejnosti z války a obviněním z korupce v případných volbách prohrál. Přestože jeho popularita v poslední době klesala, ostrá výměna názorů s Trumpem a viceprezidentem JD Vancem v Oválné pracovně mu podle průzkumů přinesla mírné posílení. Nejnovější sondáže však stále naznačují jeho jasné vítězství nad soupeři.
Oficiálně americká administrativa popírá, že by prezident Trump zasahoval do ukrajinské politiky. Ministr obchodu Howard Lutnick tento týden odmítl tvrzení, že by Trump ovlivňoval situaci v Kyjevě, a zdůraznil, že jeho cílem je pouze najít partnera pro mírové řešení konfliktu. Trumpova rétorika však naznačuje opak – opakovaně označil Zelenského za „diktátora bez voleb“ a naznačil, že jeho vláda může být ohrožena, pokud nepřistoupí na dohodu s Ruskem.
Navzdory snahám Trumpova tábora využít volby ke změně ukrajinského vedení zůstává Zelenskyj nejpopulárnějším politikem v zemi. Jeho nejbližší soupeř, bývalý vrchní velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj, zaostává o více než 20 procentních bodů. Podpora Porošenka se pohybuje kolem 10 procent, zatímco Tymošenkovou by volilo méně než 6 procent voličů.
Plánem, který je podle informací diskutován v zákulisí, je uspořádání voleb po dočasném příměří, ale ještě před začátkem mírových jednání. Podobný návrh dlouhodobě prosazuje i Kreml, který se snaží dosáhnout změny ukrajinského vedení.
Přestože Tymošenková i Porošenko veřejně odmítají volby před ukončením bojů, republikánský expert, který si přál zůstat v anonymitě, tvrdí, že ukrajinská opozice hledá neformální kontakty s Trumpovým týmem, aby se prezentovala jako spolehlivější partner ochotný přijmout podmínky, které Zelenskyj odmítá.
Po zveřejnění těchto informací vydali zástupci opozičních stran obranná prohlášení. Tymošenková zopakovala, že její tým jedná s mezinárodními partnery o dosažení míru, ale že nyní není čas na volby. Porošenko zdůraznil, že jeho strana pracuje transparentně s americkými spojenci, aby zajistila pokračování podpory Ukrajiny ve Washingtonu.
Prezident Zelenskyj v minulosti opakovaně varoval, že organizace voleb během války by byla nejen logisticky náročná, ale i nebezpečná pro demokratický proces. Poukázal na to, že kvůli válečnému stavu není možné zajistit rovné podmínky pro všechny voliče, zvláště pro ty, kteří bojují na frontě nebo žijí v okupovaných oblastech.
Současná ukrajinská ústava navíc zakazuje konání voleb během válečného stavu, což by znamenalo nutnost legislativních změn. Zelenskyj dříve uvedl, že by takový krok vyžadoval širokou politickou shodu i dostatečné bezpečnostní záruky.
Opoziční strany sice kritizují Zelenského za soustředění moci do vlastních rukou během války, nicméně nyní samy uznávají, že předčasné volby nejsou řešením. Porošenko i Tymošenková se shodují, že diskuse o budoucích volbách musí být odložena až do skončení války.
Trumpovy výroky, v nichž označil Zelenského za „diktátora“, vyvolaly v Kyjevě pobouření. Washington byl dosud jedním z nejdůležitějších spojenců Ukrajiny, ale současná americká administrativa otálí se schválením nového balíčku vojenské pomoci, což vyvolává obavy ohledně další podpory Západu.
V americké politice sílí skeptický postoj k pokračování neomezené pomoci Ukrajině, přičemž někteří členové Trumpova týmu hledají alternativní scénáře budoucího vývoje. Možnost uspořádání voleb je v tomto kontextu vnímána jako pokus urychlit změnu vedení v Kyjevě.
Zelenskyj upozorňuje, že jakýkoli tlak na předčasné volby by mohl destabilizovat Ukrajinu v klíčovém okamžiku války. Zdůrazňuje, že jednota společnosti a soustředění na obranu jsou nyní důležitější než politická rivalita.
Současně ale připouští, že diskuse o poválečném uspořádání Ukrajiny jsou nevyhnutelné. Jejich výsledek však bude záviset na tom, jak rychle a za jakých podmínek konflikt skončí.
Opoziční politici mezitím hledají způsoby, jak posílit své vztahy se zahraničními partnery. Porošenko i Tymošenková se snaží zajistit, aby Ukrajina neztratila mezinárodní podporu. Kontakty s Trumpovými poradci však naznačují, že otázka voleb a politické budoucnosti země bude v nadcházejících měsících stále častějším tématem.
Jakub Prachař si podle očitých svědků neudělal vůbec dobrou reklamu na palubě letadla, které letělo z Česka do Spojených arabských emirátů. Údajně se choval tak, že mu po přistání asistovali s vystupováním policisté. Co se stalo?
Uznávaný britský bezpečnostní a obranný analytik, profesor Michael Clarke, odpověděl na otázky veřejnosti týkající se války na Ukrajině. Tento týden se zaměřil na dvě zásadní témata: možnost ruského použití jaderných zbraní a aktuální vývoj ruské letní ofenzivy na východní frontě.
Počet ruských vojáků zabitých nebo zraněných od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 se podle nové studie blíží jednomu milionu. Analýzu zveřejnilo washingtonské Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS), které upozorňuje na mimořádně vysokou lidskou cenu, jakou ruský prezident Vladimir Putin platí za vedení tříleté války.
Minneapolis, největší město amerického státu Minnesota, se v žebříčku Happy Cities Index 2025 zařadilo mezi nejšťastnější místa na světě. Jako jediné město v USA (kromě New Yorku), které získalo nejvyšší hodnocení "Gold", se může chlubit výjimečnou kombinací skandinávského odkazu, kreativity, komunitního ducha a propojení s přírodou.
Rostoucí napětí kolem zapojení Číny do války na Ukrajině dostalo v posledních dnech nový impulz. Podle ukrajinského šéfa zahraniční rozvědky Oleha Ivaščenka existují konkrétní důkazy o tom, že Peking systematicky pomáhá ruskému zbrojnímu průmyslu. Čína podle jeho slov nejenže dodává Rusku technologie a specializované komponenty, ale také pomáhá obcházet mezinárodní sankce pomocí falešného značení a zástupných firem.
Ve stínu probíhající války na Ukrajině se 2. června 2025 v Istanbulu konalo už druhé kolo mírových rozhovorů mezi delegacemi Ruska a Ukrajiny během jediného měsíce. Přestože jednání vzbuzovala určité naděje, opět chyběli klíčoví aktéři – prezidenti Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Krátce před prvním setkáním v polovině května se sice objevila možnost, že by se oba státníci mohli sejít tváří v tvář, ale Putin Zelenského nabídku kategoricky odmítl.
V Bruselu dnes zasedá skupina 57 zemí, včetně všech členů Severoatlantické aliance, aby koordinovala další pomoc Ukrajině ve válce proti Rusku. Setkání tzv. Ukrajinské obranné kontaktní skupiny se koná v dramatickém momentu: jen den poté, co ukrajinská bezpečnostní služba SBU oznámila mohutný podvodní výbuch pod Kerčským mostem, který spojuje okupovaný Krym s Ruskem.
Ukrajinské dronové útoky hluboko na ruském území zasáhly nejen letecké základny, ale i samotné sebevědomí Kremlu. Zatímco ruské úřady zůstávají oficiálně zdrženlivé a vyčkávají na výsledky vyšetřování, atmosféra v ruských médiích připomíná výbuch vzteku a výzev k odvetě, včetně jaderné reakce. Výbušná rétorika zní především z úst prokremelských komentátorů a blogerů, kteří žádají tvrdou reakci, a to i za cenu světového odsouzení, píše CNN.
Grónsko, které je z 80 procent pokryto ledem, se v posledních letech dostalo do popředí pozornosti nejen kvůli geopolitickým debatám, ale také jako klíčový indikátor probíhající klimatické krize. Vědci nyní varují, že rychlost, s jakou ledovce tají, překračuje dosavadní odhady o více než 20 procent. Tento dramatický úbytek zalednění má vážné důsledky nejen pro přibližně 56 000 obyvatel Grónska, ale také pro zbytek světa – zejména pokud jde o stoupající hladiny moří a destabilizaci globálních klimatických systémů.
Britský premiér Keir Starmer čelí ostré kritice poté, co se mu nedaří zastavit příliv migrantů přes kanál La Manche – problém, který stál politickou kariéru i jeho předchůdce Rishiho Sunaka. Nové statistiky ukazují, že v sobotu dorazilo do Spojeného království více než 1 100 migrantů, což je nejvyšší denní počet letošního roku. Celkem už do poloviny roku 2025 překročilo moře téměř 15 000 lidí.
Spojené státy od středy 4. června 2025 oficiálně zdvojnásobily cla na dovoz zahraniční oceli a hliníku na 50 %, čímž prezident Donald Trump posílil svou obchodní ofenzivu, která má podle jeho slov za cíl obnovit americký hutní průmysl. Tento krok však okamžitě vyvolal ostrou kritiku mnoha obchodních partnerů, především Kanady a Mexika, dvou největších vývozců oceli do USA.
Jen několik hodin po vítězství v prezidentských volbách vystoupil I Če-mjong s inauguračním projevem, v němž vyjádřil pevné odhodlání spojit rozdělenou společnost. V 61 letech přebírá vedení země ve chvíli, kdy je Jižní Korea otřesená hlubokým politickým rozkolem.