V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Dlouhodobé neshody mezi Trumpovou administrativou a Sánchezovým kabinetem vygradovaly právě kvůli znemožnění přístupu k vojenské infrastruktuře. Trump dal najevo, že s Madridem již nehodlá vyjednávat, a kritizoval zemi za to, že jako jediná v NATO odmítá razantní navýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Podle něj Španělsko nedodržuje ani své dosavadní závazky vůči Alianci.
Ministr financí Scott Bessent již dostal od prezidenta pokyn k ukončení hospodářské spolupráce. Trump sice poznamenal, že si váží španělských občanů, ale stát jako takový pro Ameriku momentálně postrádá význam. Zároveň dodal, že Spojené státy by technicky mohly základny využít i bez povolení, ale kvůli nepřátelskému přístupu místní vlády o to v tuto chvíli neusilují.
Vlně kritiky neunikla ani Velká Británie, kterou prezident přirovnal ke španělskému postoji. Trumpa popudilo, že mu Londýn neumožnil využít základnu Diego García, což přičítá současné politice Keira Starmera. Podle Trumpa se britské vedení vzdálilo odkazu Winstona Churchilla a svým jednáním aktivně poškozuje vzájemné vazby mezi oběma mocnostmi.
Smířlivější postoj zaujal šéf NATO Mark Rutte, který se snažil situaci uklidnit vyzdvihnutím logistického přínosu španělské armády. Připomněl například dlouhodobé působení španělských systémů Patriot v Turecku, které slouží i k ochraně amerických zájmů. Přestože Rutte připustil, že Madrid v investicích do obrany zaostává, ocenil jeho dosavadní kolektivní spolupráci v rámci Aliance.
Madrid na Trumpovy hrozby reagoval prohlášením, ve kterém se označil za klíčového člena NATO a důvěryhodného partnera pro stovky zemí. Španělská vláda vzkázala, že případné změny v obchodních vztazích musí proběhnout v souladu s mezinárodním právem a dohodami mezi EU a USA. Zdůraznila také, že Washington musí respektovat nezávislost soukromého sektoru.
Do vnitrostátního sporu zasáhl opoziční lídr Alberto Núñez Feijóo, který premiéra Sáncheze tvrdě zkritizoval na sociálních sítích. Podle něj je nepřijatelné, aby politika vlády vedla k uznání ze strany Íránu, zatímco nejbližší spojenec Španělsko zavrhuje. Feijóo varoval, že takový postup přímo poškozuje národní zájmy a nahrává radikálnímu režimu v Teheránu.
Původně plánovaná schůzka Trumpa s kancléřem Merzem byla nakonec zcela zastíněna událostmi v Íránu a jejich vlivem na ukrajinské bojiště. Oba státníci se shodli na tom, že je nezbytné současné íránské vedení odstranit, a začali jednat o tom, jak by měla země vypadat po skončení války. Merz podpořil Trumpovu vizi o nutnosti zásadní změny režimu.
Na Blízkém východě mezitím boje nabírají na brutalitě. Izrael zaútočil v íránském městě Qom na zasedání rady, která měla vybrat nástupce zabitého ajatolláha Chameneího. Izraelská armáda pokračuje v ofenzivě také v Libanonu a provádí nálety na klíčová města. Podle aktuálních dat Červeného půlměsíce si tento konflikt od soboty vyžádal již téměř osm set lidských životů.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.