V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Dlouhodobé neshody mezi Trumpovou administrativou a Sánchezovým kabinetem vygradovaly právě kvůli znemožnění přístupu k vojenské infrastruktuře. Trump dal najevo, že s Madridem již nehodlá vyjednávat, a kritizoval zemi za to, že jako jediná v NATO odmítá razantní navýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Podle něj Španělsko nedodržuje ani své dosavadní závazky vůči Alianci.
Ministr financí Scott Bessent již dostal od prezidenta pokyn k ukončení hospodářské spolupráce. Trump sice poznamenal, že si váží španělských občanů, ale stát jako takový pro Ameriku momentálně postrádá význam. Zároveň dodal, že Spojené státy by technicky mohly základny využít i bez povolení, ale kvůli nepřátelskému přístupu místní vlády o to v tuto chvíli neusilují.
Vlně kritiky neunikla ani Velká Británie, kterou prezident přirovnal ke španělskému postoji. Trumpa popudilo, že mu Londýn neumožnil využít základnu Diego García, což přičítá současné politice Keira Starmera. Podle Trumpa se britské vedení vzdálilo odkazu Winstona Churchilla a svým jednáním aktivně poškozuje vzájemné vazby mezi oběma mocnostmi.
Smířlivější postoj zaujal šéf NATO Mark Rutte, který se snažil situaci uklidnit vyzdvihnutím logistického přínosu španělské armády. Připomněl například dlouhodobé působení španělských systémů Patriot v Turecku, které slouží i k ochraně amerických zájmů. Přestože Rutte připustil, že Madrid v investicích do obrany zaostává, ocenil jeho dosavadní kolektivní spolupráci v rámci Aliance.
Madrid na Trumpovy hrozby reagoval prohlášením, ve kterém se označil za klíčového člena NATO a důvěryhodného partnera pro stovky zemí. Španělská vláda vzkázala, že případné změny v obchodních vztazích musí proběhnout v souladu s mezinárodním právem a dohodami mezi EU a USA. Zdůraznila také, že Washington musí respektovat nezávislost soukromého sektoru.
Do vnitrostátního sporu zasáhl opoziční lídr Alberto Núñez Feijóo, který premiéra Sáncheze tvrdě zkritizoval na sociálních sítích. Podle něj je nepřijatelné, aby politika vlády vedla k uznání ze strany Íránu, zatímco nejbližší spojenec Španělsko zavrhuje. Feijóo varoval, že takový postup přímo poškozuje národní zájmy a nahrává radikálnímu režimu v Teheránu.
Původně plánovaná schůzka Trumpa s kancléřem Merzem byla nakonec zcela zastíněna událostmi v Íránu a jejich vlivem na ukrajinské bojiště. Oba státníci se shodli na tom, že je nezbytné současné íránské vedení odstranit, a začali jednat o tom, jak by měla země vypadat po skončení války. Merz podpořil Trumpovu vizi o nutnosti zásadní změny režimu.
Na Blízkém východě mezitím boje nabírají na brutalitě. Izrael zaútočil v íránském městě Qom na zasedání rady, která měla vybrat nástupce zabitého ajatolláha Chameneího. Izraelská armáda pokračuje v ofenzivě také v Libanonu a provádí nálety na klíčová města. Podle aktuálních dat Červeného půlměsíce si tento konflikt od soboty vyžádal již téměř osm set lidských životů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.