V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Dlouhodobé neshody mezi Trumpovou administrativou a Sánchezovým kabinetem vygradovaly právě kvůli znemožnění přístupu k vojenské infrastruktuře. Trump dal najevo, že s Madridem již nehodlá vyjednávat, a kritizoval zemi za to, že jako jediná v NATO odmítá razantní navýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Podle něj Španělsko nedodržuje ani své dosavadní závazky vůči Alianci.
Ministr financí Scott Bessent již dostal od prezidenta pokyn k ukončení hospodářské spolupráce. Trump sice poznamenal, že si váží španělských občanů, ale stát jako takový pro Ameriku momentálně postrádá význam. Zároveň dodal, že Spojené státy by technicky mohly základny využít i bez povolení, ale kvůli nepřátelskému přístupu místní vlády o to v tuto chvíli neusilují.
Vlně kritiky neunikla ani Velká Británie, kterou prezident přirovnal ke španělskému postoji. Trumpa popudilo, že mu Londýn neumožnil využít základnu Diego García, což přičítá současné politice Keira Starmera. Podle Trumpa se britské vedení vzdálilo odkazu Winstona Churchilla a svým jednáním aktivně poškozuje vzájemné vazby mezi oběma mocnostmi.
Smířlivější postoj zaujal šéf NATO Mark Rutte, který se snažil situaci uklidnit vyzdvihnutím logistického přínosu španělské armády. Připomněl například dlouhodobé působení španělských systémů Patriot v Turecku, které slouží i k ochraně amerických zájmů. Přestože Rutte připustil, že Madrid v investicích do obrany zaostává, ocenil jeho dosavadní kolektivní spolupráci v rámci Aliance.
Madrid na Trumpovy hrozby reagoval prohlášením, ve kterém se označil za klíčového člena NATO a důvěryhodného partnera pro stovky zemí. Španělská vláda vzkázala, že případné změny v obchodních vztazích musí proběhnout v souladu s mezinárodním právem a dohodami mezi EU a USA. Zdůraznila také, že Washington musí respektovat nezávislost soukromého sektoru.
Do vnitrostátního sporu zasáhl opoziční lídr Alberto Núñez Feijóo, který premiéra Sáncheze tvrdě zkritizoval na sociálních sítích. Podle něj je nepřijatelné, aby politika vlády vedla k uznání ze strany Íránu, zatímco nejbližší spojenec Španělsko zavrhuje. Feijóo varoval, že takový postup přímo poškozuje národní zájmy a nahrává radikálnímu režimu v Teheránu.
Původně plánovaná schůzka Trumpa s kancléřem Merzem byla nakonec zcela zastíněna událostmi v Íránu a jejich vlivem na ukrajinské bojiště. Oba státníci se shodli na tom, že je nezbytné současné íránské vedení odstranit, a začali jednat o tom, jak by měla země vypadat po skončení války. Merz podpořil Trumpovu vizi o nutnosti zásadní změny režimu.
Na Blízkém východě mezitím boje nabírají na brutalitě. Izrael zaútočil v íránském městě Qom na zasedání rady, která měla vybrat nástupce zabitého ajatolláha Chameneího. Izraelská armáda pokračuje v ofenzivě také v Libanonu a provádí nálety na klíčová města. Podle aktuálních dat Červeného půlměsíce si tento konflikt od soboty vyžádal již téměř osm set lidských životů.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.