V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Dlouhodobé neshody mezi Trumpovou administrativou a Sánchezovým kabinetem vygradovaly právě kvůli znemožnění přístupu k vojenské infrastruktuře. Trump dal najevo, že s Madridem již nehodlá vyjednávat, a kritizoval zemi za to, že jako jediná v NATO odmítá razantní navýšení obranných výdajů na pět procent HDP. Podle něj Španělsko nedodržuje ani své dosavadní závazky vůči Alianci.
Ministr financí Scott Bessent již dostal od prezidenta pokyn k ukončení hospodářské spolupráce. Trump sice poznamenal, že si váží španělských občanů, ale stát jako takový pro Ameriku momentálně postrádá význam. Zároveň dodal, že Spojené státy by technicky mohly základny využít i bez povolení, ale kvůli nepřátelskému přístupu místní vlády o to v tuto chvíli neusilují.
Vlně kritiky neunikla ani Velká Británie, kterou prezident přirovnal ke španělskému postoji. Trumpa popudilo, že mu Londýn neumožnil využít základnu Diego García, což přičítá současné politice Keira Starmera. Podle Trumpa se britské vedení vzdálilo odkazu Winstona Churchilla a svým jednáním aktivně poškozuje vzájemné vazby mezi oběma mocnostmi.
Smířlivější postoj zaujal šéf NATO Mark Rutte, který se snažil situaci uklidnit vyzdvihnutím logistického přínosu španělské armády. Připomněl například dlouhodobé působení španělských systémů Patriot v Turecku, které slouží i k ochraně amerických zájmů. Přestože Rutte připustil, že Madrid v investicích do obrany zaostává, ocenil jeho dosavadní kolektivní spolupráci v rámci Aliance.
Madrid na Trumpovy hrozby reagoval prohlášením, ve kterém se označil za klíčového člena NATO a důvěryhodného partnera pro stovky zemí. Španělská vláda vzkázala, že případné změny v obchodních vztazích musí proběhnout v souladu s mezinárodním právem a dohodami mezi EU a USA. Zdůraznila také, že Washington musí respektovat nezávislost soukromého sektoru.
Do vnitrostátního sporu zasáhl opoziční lídr Alberto Núñez Feijóo, který premiéra Sáncheze tvrdě zkritizoval na sociálních sítích. Podle něj je nepřijatelné, aby politika vlády vedla k uznání ze strany Íránu, zatímco nejbližší spojenec Španělsko zavrhuje. Feijóo varoval, že takový postup přímo poškozuje národní zájmy a nahrává radikálnímu režimu v Teheránu.
Původně plánovaná schůzka Trumpa s kancléřem Merzem byla nakonec zcela zastíněna událostmi v Íránu a jejich vlivem na ukrajinské bojiště. Oba státníci se shodli na tom, že je nezbytné současné íránské vedení odstranit, a začali jednat o tom, jak by měla země vypadat po skončení války. Merz podpořil Trumpovu vizi o nutnosti zásadní změny režimu.
Na Blízkém východě mezitím boje nabírají na brutalitě. Izrael zaútočil v íránském městě Qom na zasedání rady, která měla vybrat nástupce zabitého ajatolláha Chameneího. Izraelská armáda pokračuje v ofenzivě také v Libanonu a provádí nálety na klíčová města. Podle aktuálních dat Červeného půlměsíce si tento konflikt od soboty vyžádal již téměř osm set lidských životů.
Izraelská armáda v úterý provedla varovný úder na jižní předměstí libanonského hlavního města Bejrútu. Útok následoval krátce poté, co izraelské síly (IDF) vydaly oficiální varování, že se chystají cílit na infrastrukturu hnutí Hizballáh v oblastech měst Súr a Sidon na západním pobřeží jižního Libanonu. Izrael zároveň potvrdil, že operuje v oblasti jižně od řeky Litani a důrazně vyzval civilisty k evakuaci.
Německý kancléř Friedrich Merz v úterý vyjádřil vážné znepokojení nad aktuálním vývojem konfliktu na Blízkém východě. Podle jeho slov se zdá, že Spojené státy a Izrael postrádají „společný plán“, jak válku proti Íránu dovést k rychlému a přesvědčivému konci. Ačkoliv Německo mnoho cílů této kampaně sdílí, Merz upozornil, že s každým dalším dnem bojů vyvstává stále více nezodpovězených otázek ohledně dalšího postupu.
Vědci doufají, že neobvyklý experiment v Mainském zálivu by mohl přinést průlom v boji proti klimatické krizi. Tým oceánografů pod vedením Adama Subhase vypustil do oceánu 65 000 litrů hydroxidu sodného obarveného červeným barvivem, což na hladině vytvořilo skvrnu připomínající toxický rudý příliv. Cílem však nebylo znečištění, ale testování technologie zvyšování alkality oceánů (OAE), která má potenciál pohlcovat oxid uhličitý z atmosféry.
Americké úřady varují, že Írán mohl vyslat „operační signál“ k aktivaci svých spících buněk po celém světě. K tomuto varování došlo v souvislosti s eskalujícím konfliktem, do kterého se zapojily Spojené státy a Izrael. Federální úřad pro vymáhání práva v oficiální výstraze uvedl, že byly zachyceny šifrované komunikace, které pravděpodobně pocházejí přímo z Íránu a byly rozeslány po smrti nejvyššího vůdce Alího Chameneího.
Vojenské manévry Čínské lidové osvobozenecké armády, které proběhly na samotném konci roku 2025, vyvolaly v mezinárodním společenství vlnu zděšení a obavy z vypuknutí globálního konfliktu. Zatímco světová média s napětím sledovala masivní nasazení techniky v okolí Tchaj-wanu, reakce samotných obyvatel ostrova byla překvapivě vlažná. Pro Tchajwance se totiž podobné hrozby staly stereotypní součástí každodenního života.
Pojem „cloud“ v nás dlouho vyvolával představu nehmotné digitální mlhy, která se vznáší kdesi v nedohlednu a uchovává naše data v bezpečí před pozemskými konflikty. Realita roku 2026 nás však vyvádí z omylu. Cloud nikdy nebyl nehmotný; vždy šlo o fyzický systém postavený z betonu, mědi, transformátorů, chladicích systémů a tisíců kilometrů kabelů. Tato infrastruktura je nyní v rámci probíhající války v Íránu čelním terčem vojenských úderů.
Nizozemské tajné služby v pondělí vydaly varování před rozsáhlou kybernetickou kampaní, za kterou stojí hackeři napojení na Kreml. Útoky se zaměřují na státní úředníky, vojenský personál, ale i novináře a další vlivné osobnosti. Hlavním nástrojem útočníků jsou populární komunikační aplikace WhatsApp a Signal, které jsou často považovány za bezpečné kanály pro soukromou komunikaci.
Dosazení Modžtaby Chameneího do čela Íránu vyvolalo v zemi silné a protichůdné emoce. Zatímco v ulicích probíhají režimem organizované oslavy, v soukromí mnoha domovů panuje mrazivý odpor a strach. Pro zastánce současného systému znamená tento krok stabilitu, ale pro velkou část veřejnosti představuje začátek éry, která by mohla být ještě tvrdší než ta předchozí.
Francouzský prezident Emmanuel Macron během své návštěvy Kypru oznámil, že Francie a její spojenci připravují speciální misi, jejímž cílem je znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Tato operace je plánována jako čistě obranná a podpůrná. V současné době v této klíčové námořní cestě uvázly desítky lodí, což ochromilo mezinárodní obchod i energetické toky.
Prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici CBS News prohlásil, že válka s Íránem je již téměř u konce. Podle jeho slov je konflikt v tuto chvíli v podstatě hotovou věcí, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením. Na otázku, zda má nějaký vzkaz pro nového íránského nejvyššího vůdce Modžtabu Chameneího, Trump odpověděl, že pro něj nemá vůbec žádnou zprávu.
Ruský prezident Vladimir Putin se nečekaně vložil do aktuální energetické krize vyvolané válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. V televizním projevu před vládními činiteli a špičkami energetického průmyslu prohlásil, že Rusko je připraveno pomoci Evropě i světu se stabilitou dodávek ropy a zemního plynu. Podle Putina je nynější krize přímým důsledkem konfliktu na Blízkém východě, který ohrožuje klíčové námořní trasy.
Světové trhy s energiemi prožívají dramatické okamžiky. Poté, co se ceny ropy během pondělního rána nekontrolovaně vyšplhaly až na hranici 115 dolarů za barel, se objevily zprávy o narychlo svolaném nouzovém jednání ministrů financí skupiny G7. Hlavním tématem diskuse je koordinovaný zásah, který by mohl dočasně zbrzdit cenovou spirálu ohrožující globální stabilitu.