Prezident Donald Trump v sobotu odpoledne pohrozil, že pokud nebude do 60 dnů dokončena dohoda s Teheránem, Spojené státy začnou v Hormuzském průlivu vybírat mýtné. Toto varování přichází v době, kdy američtí a íránští představitelé nabízejí odlišné verze toho, kdo vlastně tento strategický ropný koridor kontroluje. Trump ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social tvrdil, že během období příměří ani po něm v této vodní cestě žádné poplatky nebudou, ovšem s výjimkou případu, kdy by se oběma stranám nepodařilo do stanovené lhůty dospět ke konečné dohodě.
Podle Trumpova vyjádření z Camp Davidu, kde tráví víkend, by mýtné po uplynutí 60 dnů zavedly a vybíraly Spojené státy americké, a to za služby poskytované jako „strážný anděl“ zemím Blízkého východu za účelem minulé, současné i budoucí úhrady nákladů. Trump tím pravděpodobně odkazoval na americkou vojenskou iniciativu, která pomáhá bezpečně navádět obchodní plavidla skrze průliv, včetně operace z počátku června, při níž bylo podle něj tajně přepraveno přes 100 milionů barelů ropy a 200 lodí.
Tento průliv v Perském zálivu, kterým v dobách míru protéká přibližně 20 procent světových denních dodávek ropy, slouží jako hlavní páka Íránu v konfliktu. Jeho opakovaná blokáda přiškrtila dodavatelské trasy, což otřáslo globální ekonomikou a způsobilo, že ceny ropy na konci dubna krátce vystřelily k rekordním maximům téměř 126 dolarů za barel. Ceny ropy klesly na začátku tohoto týdne po zprávě, že se průliv plně otevře, což bylo podmínkou dohody dosažené mezi oběma národy. Viceprezident JD Vance v sobotu uvedl, že za posledních 24 hodin prošlo vodní cestou rekordních 16 milionů barelů ropy.
Vanceovo tvrzení v ranním rozhovoru pro Fox & Friends Weekend, že se otevření průlivu podařilo úspěšně zrealizovat, však odporovalo oznámení společného íránského vojenského velení. To deklarovalo záměr koridor znovu uzavřít kvůli pokračujícím izraelským úderům v Libanonu, které nepřestaly ani poté, co se obě strany dohodly na zastavení bojů. Centrální velitelství Chátam al-Anbíja ve svém prohlášení uvedlo, že k uzavření přistupuje kvůli špatné víře Spojených států, porušení jejich závazků nesplněním prvního článku memoranda o ukončení války a v reakci na neustálé porušování příměří sionistickým režimem v jižním Libanonu.
Ústřední velení USA toto tvrzení zpochybnilo, přičemž zástupci obou zemí mají od neděle zahájit první kolo rozhovorů na technické úrovni ve Švýcarsku. Americkou delegaci tvoří viceprezident Vance, zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner. Prozatímní rámec stanovuje pro USA a Írán 60denní okno pro vyjednání podmínek dohody o jaderném programu Teheránu. Tuto lhůtu lze prodloužit, ale pouze v případě, že s tím budou souhlasit obě strany. Trump již dříve novinářům řekl, že tento termín nevnímá jako striktní a pokud se bude druhá strana chovat slušně, tak mu na tom příliš nezáleží.
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.