Donald Trump oznámil, že po Harvardově univerzitě bude požadovat odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Toto prohlášení představuje další vyostření dlouhodobého sporu mezi jeho administrativou a prestižní institucí. Krok přichází poté, co deník New York Times informoval o tom, že americká vláda musela během vyjednávání s univerzitou ustoupit od svého původního požadavku na zaplacení 200 milionů dolarů.
Prezident Trump na tyto zprávy reagoval v pondělí večer na síti Truth Social, kde Harvard obvinil, že deníku New York Times podsouvá nesmysly. Představitelé Trumpovy administrativy univerzitě vyčítají, že dostatečně nebojuje proti antisemitismu během propalestinských protestů. Harvardova univerzita tato obvinění odmítá.
Instituce se stala hlavním terčem kampaně Bílého domu, jejímž cílem je vymýtit z amerických akademických půd ideologie, které administrativa označuje za „woke“ nebo „radikálně levicové“. Již loni v dubnu Trump zrušil Harvardu výzkumné granty v hodnotě zhruba dvou miliard dolarů a zmrazil veškeré federální financování. Univerzita na tento krok reagovala žalobou.
Vedení školy tehdy uvedlo, že žádná vláda by neměla soukromým univerzitám diktovat, co mají učit, koho přijímat či zaměstnávat a jakým oblastem výzkumu se mají věnovat. Federální soud následně škrty ve financování zrušil s odůvodněním, že vláda porušila právo univerzity na svobodu projevu. Bílý dům označil rozhodnutí soudu za pobuřující a přislíbil okamžité odvolání.
Před pondělním oznámením o miliardovém odškodném vláda s Harvardem jednala o možném uvolnění federálních prostředků. Trump však v pondělí napsal, že nyní požaduje jednu miliardu dolarů a do budoucna nechce mít s Harvardem nic společného. Univerzitu obvinil z vážných a ohavných nezákonností, aniž by však upřesnil, jakých konkrétních porušení zákona se měla dopustit.
Trump již dříve hrozil, že Harvardu odebere status organizace osvobozené od daní a převezme kontrolu nad univerzitními patenty, které vznikly díky výzkumu financovanému z federálních zdrojů. Další tři univerzity z břečťanové ligy – Columbia, Penn a Brown – se rozhodly vyhnout soudním sporům a s Trumpem uzavřely dohody, aby si své ohrožené financování zajistily.
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.