Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Trump sice upustil od svého původního plánu zavést dvacetiprocentní poplatek za přepravu nákladu Hormuzským průlivem, vzápětí však obnovil námořní blokádu íránských přístavů. Podle prezidentových slov čeká Írán velmi těžké období, přičemž energetické cíle si sice hodlá nechat až na konec, ale nakonec na ně také dojde. Vyjednavači Washingtonu údajně tlumočili svým protějškům varování, že pokud nepřistoupí na dohodu, nezbude jim vůbec nic.
Na tato slova o možném ničení civilní infrastruktury reagoval již v dubnu vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Ten tehdy upozornil, že úmyslné útoky na civilní objekty představují válečný zločin, což potvrzují i Ženevské úmluvy z roku 1949 zakazující údery na místa klíčová pro přežití obyvatelstva.
Napětí přesto eskaluje, k čemuž přispělo i to, že Trump nahradil avizované poplatky v průlivu příslibem masivních investičních dohod s arabskými státy Perského zálivu. Krátce před tímto oznámením provedlo americké letectvo rozsáhlou sedmihodinovou vlnu náletů. Údery mířily na desítky vojenských cílů v blízkosti Hormuzského průlivu, aby se omezila schopnost Teheránu ohrožovat komerční plavbu.
Podle íránských armádních zdrojů přišlo při těchto náletech na základnu v jihovýchodním městě Bampur o život nejméně sedm vojáků. Teherán v odvetě vyslal rakety a drony na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Kuvajtské a bahrajnské síly v ranních hodinách oznámily, že se jim podařilo útočící bezpilotní letouny a rakety zneškodnit.
Americké velitelství Centcom zároveň obvinilo Írán z úmyslného cílení na civilisty poté, co útoky na sedm obchodních plavidel vedly ke zranění či úmrtí zhruba tuctu členů posádek. Spojené arabské emiráty navíc potvrdily, že íránské střely zasáhly dva jejich tankery, přičemž zemřel jeden indický námořník a dalších osm utrpělo zranění.
Íránské revoluční gardy tyto údery potvrdily a uvedly, že dotyčné lodě ignorovaly výstrahy a vpluly do zaminované oblasti s vypnutými navigačními systémy. Další incident se odehrál u břehů Ománu, kde byl nalezen mrtvý indický námořník z lodi GFS Galaxy plující pod kyperskou vlajkou.
Zbylých třiadvacet členů posádky se podařilo zachránit, přičemž Spojené státy z útoku na toto plavidlo opět obvinily revoluční gardy, které se k věci nevyjádřily. Střety ochromily dopravu v regionu a poslaly ceny ropy prudce nahoru. Trump následně prohlásil, že USA jsou nyní ochráncem průlivu a původně plánované poplatky odvolal až po telefonátech s lídry ze Zálivu.
Tuto změnu postoje Trump oznámil po jednání s novým iráckým premiérem Alím az-Zajdím v Bílém domě s tím, že průliv zůstává otevřený pro všechny kromě Íránu. Naopak íránský náměstek ministra zahraničí Kázem Gharíbábádí reagoval prohlášením, že americká blokáda de facto zlikvidovala dříve ujednané příměří.
Zdůraznil, že Washington se mýlí, pokud si myslí, že ekonomickým a vojenským nátlakem donutí Teherán k ústupkům. První blokáda přitom začala už v dubnu a byla dočasně zrušena v červnu na základě memoranda, které mělo přinést klid zbraní. Aktuální lodní data ukazují, že provoz v průlivu klesl na dvouměsíční minimum a cena severomořské ropy Brent výrazně vzrostla.
Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel 9. října se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem s cílem umožnit Rusku prodej milionů tun nafty, představuje radikální odklon od dosavadní americké politiky. Tento krok je v přímém rozporu se zájmy Ukrajiny i celé Evropy a rovněž odporuje zákonu, který sám Trump podepsal v září a jenž zavádí nové sankce a cla na dovoz ruských energií.
Švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová se v Paříži připojila k demonstrujícím středoškolákům, kteří již třetím týdnem protestují proti stavu francouzského školství. Třiadvacetiletá aktivistka v pařížském předměstí Saint-Denis varovala, že mladé generaci je odpírána budoucnost kvůli nedostatečným investicím do vzdělávacích zařízení a ignorování hlasu mladých lidí ze strany politiků.
Britská vláda a představitelé Evropské unie potvrdili, že se 20. listopadu uskuteční v Bruselu významný summit, který má za cíl přinést nový impuls do vzájemných vztahů po brexitu. Termín oficiálně oznámil britský premiér Andy Burnham v pondělním prohlášení před Dolní sněmovnou britského parlamentu.
Evropské unii se nelíbí narůstající vliv společnosti Starlink, za níž stojí americký miliardář Elon Musk, a proto se snaží omezit její dominanci v oblasti satelitní konektivity. Francouzský prezident Emmanuel Macron proto podle webu Politico vyzval k vytvoření nové evropské aliance, která by posílila společnou satelitní kapacitu členských států a ochránila strategickou nezávislost kontinentu.
Celosvětové investice do jaderné energetiky zažívají od roku 2019 výrazný růst a podle odborníků již dosáhly dvojnásobku dřívějších hodnot. Přestože se o rozmachu atomové energie často mluví jako o budoucím trendu, finanční prostředky ve výši přesahující osmdesát miliard dolarů ročně již nyní směřují do výstavby nových reaktorů, modernizace stávajících zařízení i do oblasti palivového cyklu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová podle webu Politico rozeslala představitelům všech členských států Evropské unie důrazný dopis, v němž před nadcházejícím summitem v Bruselu vyzývá k přijetí přísnějších opatření proti nelegální migraci. Šéfka unijní exekutivy v dokumentu zdůraznila, že Evropa musí jasně deklarovat, že ochrana vnějších hranic zůstane naprosto nekompromisní a žádný vnější aktér nesmí unijní pravidla zneužívat.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov prohlásil, že výzvy evropských lídrů k přípravě na možnou válku s Ruskem se mohou stát samonaplňujícím se proroctvím. Varování před potenciálním ruským útokem na Evropu zároveň označil za absurdní a nesmyslné. Tato vyjádření zazněla na jeho závěrečné tiskové konferenci v rámci Všeobecného shromáždění OSN v New Yorku. Ruský diplomat zdůraznil, že Moskva se s Evropou bojovat nechystá, ale podle něj se na takový konflikt připravují samotné evropské státy.
Světové oceány se oteplují alarmujícím tempem, což přináší dalekosáhlé následky, na které lidstvo podle odborníků není připraveno. Desátá zpráva o stavu oceánů Copernicus Ocean State Report přináší dosud nejsilnější varování před hlubokými proměnami mořského prostředí. Publikace vychází z více než čtyř desetiletí dat získaných ze satelitů, bójí a rozmanitých senzorů. Generální ředitel výzkumné instituce Mercator Ocean International Pierre Bahurel pro CNN zdůraznil, že se oceány mění přímo před našima očima.
Nová vědecká studie provedená britskými univerzitami v Cambridge a Východní Anglii odhalila výrazné rozdíly v přístupu lékařů k pacientům s autoimunitními onemocněními. Výzkum ukazuje, že ženy trpící těmito chorobami čelí mnohem častěji než muži situaci, kdy jsou jejich fyzické potíže nesprávně označovány za psychické či psychosomatické, což významně prodlužuje dobu potřebnou ke stanovení správné diagnózy.
Mezinárodní měnový fond varoval, že globální ekonomika by mohla brzy prověřit hranice své odolnosti. Důvodem jsou vyčerpané nouzové zásoby ropy a nadměrně zatížené vládní rozpočty v mnoha státech světa. Ve své pravidelné zprávě o výhledu světové ekonomiky fond uvedl, že dosavadní růst sice lépe než obávalo odolával konfliktům na Blízkém východě, avšak situace je stále křehčí.
Oblast Ulančabu ve Vnitřním Mongolsku připomíná na první pohled technologickou fatu morganu, kde na rozlehlých pláních rostou bloky obřích datových center. Tato nová i dosud budovaná zařízení vyrůstají v krajině na okraji pouště Gobi rychlým tempem a mění charakter celého regionu.
Dnešnímu jednání vlády předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni, které schválilo mandát pro premiéra Andreje Babiše (ANO) na nadcházející zasedání Evropské rady. Výbor pro EU na vládní úrovni odsouhlasil postoje, které bude premiér Babiš hájit na zasedání Evropské rady, které se uskuteční 15. a 16. října v Bruselu.
