Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Trump sice upustil od svého původního plánu zavést dvacetiprocentní poplatek za přepravu nákladu Hormuzským průlivem, vzápětí však obnovil námořní blokádu íránských přístavů. Podle prezidentových slov čeká Írán velmi těžké období, přičemž energetické cíle si sice hodlá nechat až na konec, ale nakonec na ně také dojde. Vyjednavači Washingtonu údajně tlumočili svým protějškům varování, že pokud nepřistoupí na dohodu, nezbude jim vůbec nic.
Na tato slova o možném ničení civilní infrastruktury reagoval již v dubnu vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Ten tehdy upozornil, že úmyslné útoky na civilní objekty představují válečný zločin, což potvrzují i Ženevské úmluvy z roku 1949 zakazující údery na místa klíčová pro přežití obyvatelstva.
Napětí přesto eskaluje, k čemuž přispělo i to, že Trump nahradil avizované poplatky v průlivu příslibem masivních investičních dohod s arabskými státy Perského zálivu. Krátce před tímto oznámením provedlo americké letectvo rozsáhlou sedmihodinovou vlnu náletů. Údery mířily na desítky vojenských cílů v blízkosti Hormuzského průlivu, aby se omezila schopnost Teheránu ohrožovat komerční plavbu.
Podle íránských armádních zdrojů přišlo při těchto náletech na základnu v jihovýchodním městě Bampur o život nejméně sedm vojáků. Teherán v odvetě vyslal rakety a drony na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Kuvajtské a bahrajnské síly v ranních hodinách oznámily, že se jim podařilo útočící bezpilotní letouny a rakety zneškodnit.
Americké velitelství Centcom zároveň obvinilo Írán z úmyslného cílení na civilisty poté, co útoky na sedm obchodních plavidel vedly ke zranění či úmrtí zhruba tuctu členů posádek. Spojené arabské emiráty navíc potvrdily, že íránské střely zasáhly dva jejich tankery, přičemž zemřel jeden indický námořník a dalších osm utrpělo zranění.
Íránské revoluční gardy tyto údery potvrdily a uvedly, že dotyčné lodě ignorovaly výstrahy a vpluly do zaminované oblasti s vypnutými navigačními systémy. Další incident se odehrál u břehů Ománu, kde byl nalezen mrtvý indický námořník z lodi GFS Galaxy plující pod kyperskou vlajkou.
Zbylých třiadvacet členů posádky se podařilo zachránit, přičemž Spojené státy z útoku na toto plavidlo opět obvinily revoluční gardy, které se k věci nevyjádřily. Střety ochromily dopravu v regionu a poslaly ceny ropy prudce nahoru. Trump následně prohlásil, že USA jsou nyní ochráncem průlivu a původně plánované poplatky odvolal až po telefonátech s lídry ze Zálivu.
Tuto změnu postoje Trump oznámil po jednání s novým iráckým premiérem Alím az-Zajdím v Bílém domě s tím, že průliv zůstává otevřený pro všechny kromě Íránu. Naopak íránský náměstek ministra zahraničí Kázem Gharíbábádí reagoval prohlášením, že americká blokáda de facto zlikvidovala dříve ujednané příměří.
Zdůraznil, že Washington se mýlí, pokud si myslí, že ekonomickým a vojenským nátlakem donutí Teherán k ústupkům. První blokáda přitom začala už v dubnu a byla dočasně zrušena v červnu na základě memoranda, které mělo přinést klid zbraní. Aktuální lodní data ukazují, že provoz v průlivu klesl na dvouměsíční minimum a cena severomořské ropy Brent výrazně vzrostla.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.
Jaké počasí máme očekávat v delším horizontu? Podle meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by se nemělo výrazněji odklonit od toho, na co jsme během letních prázdnin dlouhodobě zvyklí.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že jeho země je připravena v případě potřeby znovu zahájit vojenské operace proti Íránu, a to s ještě větší intenzitou. Reagoval tak na vyhrocenou situaci v regionu poté, co Spojené státy provedly masivní letecké údery na devadesát cílů v Íránu. K americkému útoku došlo jen několik hodin poté, co prezident Donald Trump prohlásil, že nedávné íránské útoky na lodě v Hormuzském průlivu znamenají konec mírové dohody.
Velká Británie se chystá v příštím roce uspořádat své největší cvičení domácí obrany za poslední desetiletí, jehož cílem je posílit připravenost země na případný válečný konflikt. Podle vyjádření Úřadu vlády ponese tato rozsáhlá akce název „Operation Albiston Shadow“ a zapojí se do ní nejen ministři, ale také stovky úředníků z řad státní správy a celého veřejného sektoru. Hlavním úkolem manévrů bude prověřit schopnost státního aparátu reagovat na krizové scénáře.
Ruská armáda zasáhla civilní plavidlo v blízkosti černomořského přístavu Oděsa. K útoku došlo jen několik hodin poté, co ruský prezident Vladimir Putin pohrozil odvetnými údery. Ty mají být podle šéfa Kremlu několikanásobně silnější než dosavadní ukrajinské útoky na ruské území. Rozsah těchto odvetných operací se má navíc v budoucnu dále zvyšovat.
Krymský poloostrov, který měl být po dvanácti letech od své anexe výkladní skříní ruské moci, se pro prezidenta Vladimira Putina stává zásadní vojenskou i politickou přítěží. Rusko z tohoto území vybudovalo masivně militarizovanou základnu a bezpečné zázemí, odkud v roce 2022 zahájilo invazi na jih Ukrajiny a odkud dříve podporovalo své operace v Sýrii. Současná ukrajinská strategie zaměřená na izolaci poloostrova však tuto dosud nedobytnou pevnost mění v kriticky zranitelné místo.
Venezuelská veřejnost dává stále hlasitěji najevo svůj hněv a rozhořčení nad vládním zvládáním následků ničivého dvojitého zemětřesení, které zemi zasáhlo 24. června. Katastrofa, která si podle oficiálních údajů vyžádala již nejméně 4 490 lidských životů, vyvolala obrovskou vlnu solidarity, ale také otevřeného odporu vůči politickým představitelům. Symbolem této narůstající společenské frustrace se stalo video zachycující truchlící matku, která přímo na ulici ostře konfrontovala poslance Nicoláse Madura Guerru, syna bývalého prezidenta.
Světová ekonomika již nečelí pouze nedostatku ropy jako takové, ale novému a závažnějšímu problému – nedostatku kapacit na její zpracování na benzin a naftu. Přestože obnovení blokády Hormuzského průlivu ze strany USA a Íránu vyhnalo ceny surové ropy nad 80 dolarů za barel, samotný dostatek suroviny na trhu situaci neřeší. Ropa se totiž nejprve musí rafinovat na využitelné produkty, jako jsou asfalt, plasty, topný olej, letecké palivo či motorová paliva.
Červnová rámcová dohoda z roku 2026 mezi Libanonem a Izraelem představuje nejvýznamnější diplomatický pokus o stabilizaci vzájemných vztahů za posledních téměř osmdesát let. Tento ambiciózní dokument si klade za cíl nejen ukončit válečný stav, ale také vytyčit cestu k úplnému odzbrojení šíitského hnutí Hizballáh a stažení izraelské armády z libanonského území. Realizace těchto bodů však v současné situaci naráží na hlubokou skepsi, kterou přiživuje dlouhá historie selhání předchozích příměří.