Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Trump sice upustil od svého původního plánu zavést dvacetiprocentní poplatek za přepravu nákladu Hormuzským průlivem, vzápětí však obnovil námořní blokádu íránských přístavů. Podle prezidentových slov čeká Írán velmi těžké období, přičemž energetické cíle si sice hodlá nechat až na konec, ale nakonec na ně také dojde. Vyjednavači Washingtonu údajně tlumočili svým protějškům varování, že pokud nepřistoupí na dohodu, nezbude jim vůbec nic.
Na tato slova o možném ničení civilní infrastruktury reagoval již v dubnu vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk. Ten tehdy upozornil, že úmyslné útoky na civilní objekty představují válečný zločin, což potvrzují i Ženevské úmluvy z roku 1949 zakazující údery na místa klíčová pro přežití obyvatelstva.
Napětí přesto eskaluje, k čemuž přispělo i to, že Trump nahradil avizované poplatky v průlivu příslibem masivních investičních dohod s arabskými státy Perského zálivu. Krátce před tímto oznámením provedlo americké letectvo rozsáhlou sedmihodinovou vlnu náletů. Údery mířily na desítky vojenských cílů v blízkosti Hormuzského průlivu, aby se omezila schopnost Teheránu ohrožovat komerční plavbu.
Podle íránských armádních zdrojů přišlo při těchto náletech na základnu v jihovýchodním městě Bampur o život nejméně sedm vojáků. Teherán v odvetě vyslal rakety a drony na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Kuvajtské a bahrajnské síly v ranních hodinách oznámily, že se jim podařilo útočící bezpilotní letouny a rakety zneškodnit.
Americké velitelství Centcom zároveň obvinilo Írán z úmyslného cílení na civilisty poté, co útoky na sedm obchodních plavidel vedly ke zranění či úmrtí zhruba tuctu členů posádek. Spojené arabské emiráty navíc potvrdily, že íránské střely zasáhly dva jejich tankery, přičemž zemřel jeden indický námořník a dalších osm utrpělo zranění.
Íránské revoluční gardy tyto údery potvrdily a uvedly, že dotyčné lodě ignorovaly výstrahy a vpluly do zaminované oblasti s vypnutými navigačními systémy. Další incident se odehrál u břehů Ománu, kde byl nalezen mrtvý indický námořník z lodi GFS Galaxy plující pod kyperskou vlajkou.
Zbylých třiadvacet členů posádky se podařilo zachránit, přičemž Spojené státy z útoku na toto plavidlo opět obvinily revoluční gardy, které se k věci nevyjádřily. Střety ochromily dopravu v regionu a poslaly ceny ropy prudce nahoru. Trump následně prohlásil, že USA jsou nyní ochráncem průlivu a původně plánované poplatky odvolal až po telefonátech s lídry ze Zálivu.
Tuto změnu postoje Trump oznámil po jednání s novým iráckým premiérem Alím az-Zajdím v Bílém domě s tím, že průliv zůstává otevřený pro všechny kromě Íránu. Naopak íránský náměstek ministra zahraničí Kázem Gharíbábádí reagoval prohlášením, že americká blokáda de facto zlikvidovala dříve ujednané příměří.
Zdůraznil, že Washington se mýlí, pokud si myslí, že ekonomickým a vojenským nátlakem donutí Teherán k ústupkům. První blokáda přitom začala už v dubnu a byla dočasně zrušena v červnu na základě memoranda, které mělo přinést klid zbraní. Aktuální lodní data ukazují, že provoz v průlivu klesl na dvouměsíční minimum a cena severomořské ropy Brent výrazně vzrostla.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.
Exprezident Miloš Zeman připustil, že chvílemi uvažuje o další kandidatuře na post hlavy státu, což mu ústava i po dvou dokončených mandátech umožňuje. Dvaaosmdesátiletý bývalý politik ale zároveň přiznal, že ho limituje pokročilý věk.
Celý svět před časem s napětím sledoval boj britské princezny Kate se zákeřnou rakovinou. Dobře to naštěstí dopadlo, takže manželka prince Williama může s ostatními pacienty sdílet své osobní zkušenosti. Na co si vzpomněla tentokrát?
Korunu, žezlo i jablko slavnostně vyzvednou klíčníci z Korunní komory v katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha v pondělí 14. září. Následně si je budou moct prohlédnout školní třídy. Pro veřejnost bude výstava otevřena od soboty 19. do pondělí 28. září. Exhibice měla původně začít o den dříve. Klenoty letos doplní také korunovační roucho z roku 1653 a další vzácné artefakty. Vstup bude opět zdarma.
Na jižní hranici Ruska se Gruzií se v minulém týdnu opět výrazně zvýšil provoz. Přes hraniční přechod Horní Lars opustilo zemi více než 113 tisíc Rusů, což vyvolává vzpomínky na podzim roku 2022, kdy Vladimir Putin vyhlásil částečnou mobilizaci. Současný odliv obyvatel odráží rostoucí obavy z toho, že se Kreml chystá spustit další vlnu povolávání do zbraně.
Evropské země v současnosti dokážou v průměru znovu využít pouze 12,2 procenta spotřebovaných materiálů. Tento stav výrazně zaostává za ambiciózními cíli Evropské unie, která si v rámci Akčního plánu pro oběhové hospodářství z roku 2020 předsevzala tento podíl do roku 2030 zdvojnásobit a v novějším průmyslovém plánu dosáhnout 24 procent, upozornil server The Conversation.
Evropská unie i Severoatlantická aliance čelí stále intenzivnější kampani ze strany Ruska, která zahrnuje drony, sabotáže, kybernetické útoky i atentáty na evropském území. Přestože bezpečnostní experti a zástupci obranného průmyslu podle webu Politico varují, že se situace začíná výrazně přibližovat přímému vojenskému střetu, političtí lídři nadále preferují používání termínu hybridní válka. Tento obrat jim umožňuje vyhnout se přímé vojenské reakci i oficiálnímu vyhlášení válečného stavu, které by přineslo závažné ekonomické dopady a odliv investorů.
Tři demokratičtí senátoři Ron Wyden, Amy Klobucharová a Martin Heinrich se obrátili dopisem na ministryni zemědělství Spojených států Brooke Rollinsovou s požadavkem na zahájení oficiálního vyšetřování. Předmětem prověření má být jednání vysoko postaveného úředníka ministerstva Michaela Borena, který zastává funkci náměstka pro přírodní zdroje a životní prostředí. Zákonodárci jej obviňují ze závažného zásahu do řízení protipožárních operací a ze střetu zájmů.
Evropská fotbalová unie UEFA zvažuje zahájení trestního řízení proti prezidentovi mezinárodní federace FIFA Giannimu Infantinovi. Důvodem je jeho neúspěšný plán na prodej komerčních podílů v Mistrovství světa v kopané soukromým investorům. Podle právních dokumentů předložených u federálního soudu ve Spojených státech čelí šéf světového fotbalu obvinění ze špatného hospodaření a porušení povinností při správě cizího majetku.
