Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Podle ukrajinských zdrojů bylo zničeno nebo poškozeno více než 40 ruských letadel. Satelitní snímky potvrzují rozsáhlé škody, zničené ranveje a výbuchy, i když přesný rozsah ztrát zůstává předmětem sporů. Cílem útoku byly strategické bombardéry a sledovací letadla – včetně strojů Tu-95 a A-50.
Drony byly odpáleny přímo z ruského území a pohybovaly se nízko nad zemí pomocí GPS a vizuálního navádění. Řídily je mobilní pozemní stanice zaparkované poblíž cílů. Celkem bylo použito 117 dronů. Ačkoli mnohé byly sestřeleny nebo selhaly, dostatečný počet zasáhl cíle, což znamená výrazné selhání ruské obrany v týlu.
Použité drony byly běžně dostupné vícevrtulové modely s FPV (first-person view) technologií, které na frontě využívají obě strany. V této operaci však sehrály klíčovou roli promyšlená logistika a načasování.
Operace Pavučina ukázala, jak zranitelné je každé řízené a hlídané vzdušné území, pokud je útok veden z nízké výšky a přímo zevnitř. Tradiční obrana totiž předpokládá hrozby z výšky a zvenčí – nikoli z bezprostřední blízkosti a pod úrovní běžné detekce.
Pavučina byla úspěšná ne díky síle jednotlivých dronů, ale díky způsobu provedení – tajně, flexibilně a s nízkou mírou centralizace. Levné prostředky měly dohromady obrovský účinek. Nejde jen o asymetrickou válku, ale o zcela nový druh útočné schopnosti.
Na frontě už obě strany nasadily vícevrstvé systémy včasného varování, krátkého dosahu a rušení signálu. Operátoři dronů proto přecházejí na alternativní řešení, jako jsou optické kabely nebo předem naprogramované drony bez nutnosti živého přenosu. Tato řešení se vyhýbají rádiové detekci a znemožňují rušení.
Zatímco přímo na bojištích se s tím obrana již částečně vyrovnala, v týlových oblastech stále existují mezery. Ruská obrana v tomto případě podcenila hrozbu zevnitř – a právě to Ukrajina využila.
Operace Pavučina nebyla první dlouhý dronový útok, ale důrazně připomněla, že tyto slabiny nejsou výsadou Ruska. S dostatkem času a technologií může podobnou akci provést kterýkoli stát – nebo i nestátní aktér. Technologie je snadno dostupná, taktika nenáročná. Síla spočívá ve způsobu, jak se jednotlivé prvky propojí a skrytě nasadí.
Současná koncepce řízení vzdušného prostoru – jak civilního, tak vojenského – je založena na centrální kontrole a předvídatelných trasách. Tento přístup však selhává, jakmile do hry vstoupí levné, malé a nenápadné drony s nečekanými trasami.
Řešení? Vyspělejší technologie, lepší senzory a rychlejší reakce. Pomoci mohou nové detekční metody, jako jsou pasivní senzory rádiových frekvencí, termokamery nebo akustické systémy – zvláště v kombinaci. Samotná detekce však nestačí. Je třeba i obranných prostředků: drony lovící jiné drony, sítě, nebo třeba zbraně na bázi laserů. Tyto prostředky jsou však často nákladné, mají omezený dosah nebo právní překážky.
Vzdušný prostor se proměňuje. Centrální instituce a pravidla již nedokáží čelit dynamice, kterou přinášejí nové technologie. Ovládání vzduchu se tak stává problémem nikoli jen technickým, ale i organizačním a politickým.
Operace Pavučina nepřinesla pouze taktický úspěch Ukrajině. Ukázala, jak malý je dnes manévrovací prostor v situaci, kdy levné, přesné a nenápadné prostředky dokážou zasáhnout hluboko na území protivníka. To je výzva nejen pro armády – ale pro celý koncept řízení a ochrany vzdušného prostoru.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa znovu opouštějí UNESCO – organizaci, která po desetiletí chrání světové kulturní dědictví, podporuje vzdělávání a vědeckou spolupráci napříč kontinenty. Washington kritizuje její údajnou ideologizaci a postoj k Izraeli. Většina z 193 členských států však vnímá UNESCO jako klíčový nástroj mezinárodní spolupráce a míru.
Ruské úřady systematicky zapojují nezletilé do vývoje a testování vojenských dronů, které jsou následně nasazovány proti Ukrajině. Ukazuje to nová investigativní zpráva exilového ruského média The Insider. Celý systém podle odhalení začíná zdánlivě nevinnými soutěžemi založenými na počítačových hrách a končí náborem těch nejšikovnějších žáků do zbrojního průmyslu.
Severní Korea uspořádala soutěž ve vaření psího masa. Národní soutěž ve vaření psích pokrmů přilákala stovky kuchařů z celé země. Psí maso, tradičně považované za posilující, má v KLDR státní podporu. Přesto nejde o výlučnou specialitu Pchjongjangu – v mnoha částech Asie a Afriky zůstává psí maso běžnou součástí jídelníčku.
Každý den riskují Palestinci v Gaze vlastní život, aby se dostali k potravinové pomoci. Co mělo být záchranou před hladomorem, se podle svědků i humanitárních organizací proměnilo v krvavou loterii. Od května, kdy převzala distribuci potravin kontroverzní americká nadace Gaza Humanitarian Foundation (GHF), zemřelo při snaze získat potraviny více než 1 000 lidí.
Britskou královskou rodinu zasáhla další ztráta. Dvacetiletá Rosie Rocheová, sestřenice princů Williama a Harryho, byla 14. července nalezena mrtvá ve svém rodinném domě v Norton u Malmesbury v hrabství Wiltshire. Vedle jejího těla byla objevena střelná zbraň, jak potvrdil koroner při úvodním slyšení případu.
Derek Huffman chtěl pro svou rodinu nový život v zemi, která podle něj chrání „tradiční hodnoty“. Místo bezpečného zázemí a práce svářeče v armádě však skončil v jednotce cizinců směřujících na ukrajinskou frontu. Ruská propaganda mu podle rodiny slíbila mírovou roli, realita se ale ukázala jako cynická past.
Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové.
I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.
Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.
Vztah mediálního magnáta Ruperta Murdocha a prezidenta Donalda Trumpa zažil během let mnohé zvraty. Nyní se však ocitá v nebezpečném bodě zlomu. Murdochův Wall Street Journal totiž nedávno publikoval článek, v němž se uvádí, že Trump v roce 2003 údajně zaslal sexuálně explicitní přání Jeffrey Epsteinovi. Trump reagoval okamžitě – podal žalobu a veřejně obvinil Murdocha, že slíbil článek stáhnout, ale „zjevně už nemá žádnou moc“.
V noci na úterý došlo v Roztokách u Prahy k mimořádnému zásahu všech složek integrovaného záchranného systému. Důvodem bylo podezření na výskyt nebezpečné meningokokové infekce typu B mezi zahraničními studenty, kteří se účastní letního programu v areálu studentského ubytování na Tyršově náměstí.
