Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Podle ukrajinských zdrojů bylo zničeno nebo poškozeno více než 40 ruských letadel. Satelitní snímky potvrzují rozsáhlé škody, zničené ranveje a výbuchy, i když přesný rozsah ztrát zůstává předmětem sporů. Cílem útoku byly strategické bombardéry a sledovací letadla – včetně strojů Tu-95 a A-50.
Drony byly odpáleny přímo z ruského území a pohybovaly se nízko nad zemí pomocí GPS a vizuálního navádění. Řídily je mobilní pozemní stanice zaparkované poblíž cílů. Celkem bylo použito 117 dronů. Ačkoli mnohé byly sestřeleny nebo selhaly, dostatečný počet zasáhl cíle, což znamená výrazné selhání ruské obrany v týlu.
Použité drony byly běžně dostupné vícevrtulové modely s FPV (first-person view) technologií, které na frontě využívají obě strany. V této operaci však sehrály klíčovou roli promyšlená logistika a načasování.
Operace Pavučina ukázala, jak zranitelné je každé řízené a hlídané vzdušné území, pokud je útok veden z nízké výšky a přímo zevnitř. Tradiční obrana totiž předpokládá hrozby z výšky a zvenčí – nikoli z bezprostřední blízkosti a pod úrovní běžné detekce.
Pavučina byla úspěšná ne díky síle jednotlivých dronů, ale díky způsobu provedení – tajně, flexibilně a s nízkou mírou centralizace. Levné prostředky měly dohromady obrovský účinek. Nejde jen o asymetrickou válku, ale o zcela nový druh útočné schopnosti.
Na frontě už obě strany nasadily vícevrstvé systémy včasného varování, krátkého dosahu a rušení signálu. Operátoři dronů proto přecházejí na alternativní řešení, jako jsou optické kabely nebo předem naprogramované drony bez nutnosti živého přenosu. Tato řešení se vyhýbají rádiové detekci a znemožňují rušení.
Zatímco přímo na bojištích se s tím obrana již částečně vyrovnala, v týlových oblastech stále existují mezery. Ruská obrana v tomto případě podcenila hrozbu zevnitř – a právě to Ukrajina využila.
Operace Pavučina nebyla první dlouhý dronový útok, ale důrazně připomněla, že tyto slabiny nejsou výsadou Ruska. S dostatkem času a technologií může podobnou akci provést kterýkoli stát – nebo i nestátní aktér. Technologie je snadno dostupná, taktika nenáročná. Síla spočívá ve způsobu, jak se jednotlivé prvky propojí a skrytě nasadí.
Současná koncepce řízení vzdušného prostoru – jak civilního, tak vojenského – je založena na centrální kontrole a předvídatelných trasách. Tento přístup však selhává, jakmile do hry vstoupí levné, malé a nenápadné drony s nečekanými trasami.
Řešení? Vyspělejší technologie, lepší senzory a rychlejší reakce. Pomoci mohou nové detekční metody, jako jsou pasivní senzory rádiových frekvencí, termokamery nebo akustické systémy – zvláště v kombinaci. Samotná detekce však nestačí. Je třeba i obranných prostředků: drony lovící jiné drony, sítě, nebo třeba zbraně na bázi laserů. Tyto prostředky jsou však často nákladné, mají omezený dosah nebo právní překážky.
Vzdušný prostor se proměňuje. Centrální instituce a pravidla již nedokáží čelit dynamice, kterou přinášejí nové technologie. Ovládání vzduchu se tak stává problémem nikoli jen technickým, ale i organizačním a politickým.
Operace Pavučina nepřinesla pouze taktický úspěch Ukrajině. Ukázala, jak malý je dnes manévrovací prostor v situaci, kdy levné, přesné a nenápadné prostředky dokážou zasáhnout hluboko na území protivníka. To je výzva nejen pro armády – ale pro celý koncept řízení a ochrany vzdušného prostoru.
Vědci nedávno analyzovali více než tisíc druhů syrových potravin, aby sestavili žebříček těch, které nabízejí nejlepší rovnováhu pro naše každodenní nutriční potřeby. Výsledkem je seznam sedmi surovin, které jsou běžně dostupné, ale jejichž skutečný přínos pro zdraví často podceňujeme. Zařazení těchto potravin do jídelníčku může mít zásadní vliv na prevenci chronických onemocnění i celkovou vitalitu.
S klesajícím vlivem Spojených států se čínský obchodní přebytek stává faktorem, který drtí průmyslovou výrobu po celém světě. Zatímco se pozornost často upírá k celní politice Donalda Trumpa, skutečné nebezpečí pro globální stabilitu představuje obří nerovnováha v čínském exportu. Ten v roce 2025 vzrostl o pětinu na rekordních 1,2 bilionu dolarů, což je částka srovnatelná s výkonem celých velkých ekonomik. Čína tak zaplavuje svět levným zbožím, od oceli až po elektroniku, čímž bere prostor výrobcům v Evropě, Latinské Americe i Asii.
Vědecký tým pod vedením amerických odborníků potvrdil nález prvního hromadného hrobu ve středomořské oblasti, který pochází z doby vůbec první doložené pandemie v dějinách lidstva. Výzkum přináší nové a zásadní detaily o takzvaném Justiniánově moru, jenž v 6. až 8. století usmrtil miliony obyvatel Byzantské říše. Výsledky studie budou publikovány v únorovém čísle odborného časopisu Journal of Archaeological Science a podle vědců nabízejí vzácný pohled na mobilitu, městský život a zranitelnost tehdejších obyvatel.
Izraelská armáda uznala, že údaje o počtu obětí v Pásmu Gazy, které sestavují tamní úřady, jsou v zásadě přesné. Tento krok představuje zásadní obrat po letech, kdy Izrael tyto statistiky označoval za propagandu hnutí Hamás. Vysoce postavený bezpečnostní představitel informoval izraelské novináře, že od října 2023 bylo v důsledku izraelských útoků zabito přibližně 70 000 Palestinců, přičemž toto číslo nezahrnuje pohřešované osoby.
Východ Demokratické republiky Kongo zasáhla obrovská tragédie, když došlo k masivnímu zřícení dolu na koltan v oblasti Rubaya. Podle oficiálních informací, které v pátek potvrdil mluvčí povstalecké správy Lumumba Kambere Muyisa, si neštěstí vyžádalo více než 200 obětí. Mnoho těl zůstává stále uvězněno pod nánosem bahna a trosek.
Vědci ohlásili objev dosud největší organické molekuly obsahující síru, která byla kdy identifikována v mezihvězdném prostoru. Tento nález je označován za „chybějící článek“ v našem chápání toho, jak ve vesmíru vznikaly chemické základy nezbytné pro život. Síra je desátým nejrozšířenějším prvkem ve vesmíru a na Zemi tvoří kritickou složku aminokyselin, bílkovin a enzymů.
Americké ministerstvo spravedlnosti zveřejnilo očekávaný soubor dokumentů z vyšetřování finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle náměstka generálního prokurátora Todda Blanche jde o zásadní krok k naplnění zákona o transparentnosti, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo uvolněno přes tři miliony stran textu, které doplňuje více než 2 000 videí a 180 000 fotografií.
Leden přinesl dohodu bývalých partnerů Agáty Hanychové a Jaromíra Soukupa na rozdělení péče o dceru Rozárku. Vypadalo to, že válečná sekera je zakopána, jenže napětí mezi dvojicí známých osobností českého šoubyznysu začíná opět stoupat.
Nadcházející víkend na přelomu ledna a února bude v části Česka obzvlášť mrazivý. Nedělní maxima totiž místy zůstanou hluboko pod bodem mrazu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Náročnými časy si prochází Karlos Vémola, ale i během nich stojí po boku známého zápasníka jeho manželka Lela. Není to přitom tak dlouho, co se objevovaly spekulace o možném rozpadu vztahu. Nyní už je situace jiná.
Najdou se jistě tisíce lidí, kteří chtějí o nadcházejícím víkendu na přelomu ledna a února do některého z tuzemských obchodních domů IKEA. Psa už by každopádně měli nechat doma. Od února 2026 totiž začne platit nové opatření.
Klimatické změny a cyklický jev La Niña vytvořily v jižní Africe ničivou kombinaci, kterou vědci označují za „dokonalou bouři“. Katastrofální záplavy sužují region již měsíc a vyžádaly si přes sto obětí v Jihoafrické republice, Mosambiku, Zambii, Zimbabwe a Svazijsku. Stovky tisíc lidí byly nuceny opustit své domovy poté, co v některých oblastech spadlo během několika dní množství srážek, které obvykle odpovídá úhrnu za celý rok.
