Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Podle ukrajinských zdrojů bylo zničeno nebo poškozeno více než 40 ruských letadel. Satelitní snímky potvrzují rozsáhlé škody, zničené ranveje a výbuchy, i když přesný rozsah ztrát zůstává předmětem sporů. Cílem útoku byly strategické bombardéry a sledovací letadla – včetně strojů Tu-95 a A-50.
Drony byly odpáleny přímo z ruského území a pohybovaly se nízko nad zemí pomocí GPS a vizuálního navádění. Řídily je mobilní pozemní stanice zaparkované poblíž cílů. Celkem bylo použito 117 dronů. Ačkoli mnohé byly sestřeleny nebo selhaly, dostatečný počet zasáhl cíle, což znamená výrazné selhání ruské obrany v týlu.
Použité drony byly běžně dostupné vícevrtulové modely s FPV (first-person view) technologií, které na frontě využívají obě strany. V této operaci však sehrály klíčovou roli promyšlená logistika a načasování.
Operace Pavučina ukázala, jak zranitelné je každé řízené a hlídané vzdušné území, pokud je útok veden z nízké výšky a přímo zevnitř. Tradiční obrana totiž předpokládá hrozby z výšky a zvenčí – nikoli z bezprostřední blízkosti a pod úrovní běžné detekce.
Pavučina byla úspěšná ne díky síle jednotlivých dronů, ale díky způsobu provedení – tajně, flexibilně a s nízkou mírou centralizace. Levné prostředky měly dohromady obrovský účinek. Nejde jen o asymetrickou válku, ale o zcela nový druh útočné schopnosti.
Na frontě už obě strany nasadily vícevrstvé systémy včasného varování, krátkého dosahu a rušení signálu. Operátoři dronů proto přecházejí na alternativní řešení, jako jsou optické kabely nebo předem naprogramované drony bez nutnosti živého přenosu. Tato řešení se vyhýbají rádiové detekci a znemožňují rušení.
Zatímco přímo na bojištích se s tím obrana již částečně vyrovnala, v týlových oblastech stále existují mezery. Ruská obrana v tomto případě podcenila hrozbu zevnitř – a právě to Ukrajina využila.
Operace Pavučina nebyla první dlouhý dronový útok, ale důrazně připomněla, že tyto slabiny nejsou výsadou Ruska. S dostatkem času a technologií může podobnou akci provést kterýkoli stát – nebo i nestátní aktér. Technologie je snadno dostupná, taktika nenáročná. Síla spočívá ve způsobu, jak se jednotlivé prvky propojí a skrytě nasadí.
Současná koncepce řízení vzdušného prostoru – jak civilního, tak vojenského – je založena na centrální kontrole a předvídatelných trasách. Tento přístup však selhává, jakmile do hry vstoupí levné, malé a nenápadné drony s nečekanými trasami.
Řešení? Vyspělejší technologie, lepší senzory a rychlejší reakce. Pomoci mohou nové detekční metody, jako jsou pasivní senzory rádiových frekvencí, termokamery nebo akustické systémy – zvláště v kombinaci. Samotná detekce však nestačí. Je třeba i obranných prostředků: drony lovící jiné drony, sítě, nebo třeba zbraně na bázi laserů. Tyto prostředky jsou však často nákladné, mají omezený dosah nebo právní překážky.
Vzdušný prostor se proměňuje. Centrální instituce a pravidla již nedokáží čelit dynamice, kterou přinášejí nové technologie. Ovládání vzduchu se tak stává problémem nikoli jen technickým, ale i organizačním a politickým.
Operace Pavučina nepřinesla pouze taktický úspěch Ukrajině. Ukázala, jak malý je dnes manévrovací prostor v situaci, kdy levné, přesné a nenápadné prostředky dokážou zasáhnout hluboko na území protivníka. To je výzva nejen pro armády – ale pro celý koncept řízení a ochrany vzdušného prostoru.
Kolem osoby Veroniky Žilkové se v posledních dnech objevily spekulace ohledně možné nové lásky, ačkoliv to před časem vypadalo, že na muže definitivně zanevřela. Herečka každopádně mlží, takže jejím posledním známým partnerem zůstává hudebník Josef Holomáč. Ten se nyní rozhodl říct svou pravdu o jejich rozchodu.
Na tenhle červnový let z Prahy do Abú Dhabí se jen tak nezapomene. Na palubě se totiž strhl konflikt, jehož aktérem byl i Jakub Prachař. Někteří lidé dokonce tvrdili, že jej z letounu vyváděli v poutech. Čím dál víc to ale vypadá, že to až tak dramatické nebylo.
Z případu násilné smrti ženy na Pardubicku se vyklubala nájemná vražda. Kriminalisté zjistili, že jeden z obviněných si najal toho druhého, aby usmrtil blízkou osobu. Dvojice mužů byla obviněna z vraždy.
Prezident USA Donald Trump dnes v rozhovoru pro CNN prohlásil, že nemá v úmyslu se v nejbližší době bavit s miliardářem Elonem Muskem a že o něm momentálně ani nepřemýšlí. „Nepřemýšlím o Elonovi. Chudák má problém,“ řekl prezident v krátkém telefonátu s novináři. Na dotaz, zda s Muskem hovořil, odpověděl: „Ne. Asi s ním nějakou dobu mluvit nebudu, ale přeju mu vše nejlepší.“
Válka na Ukrajině dál eskaluje a situace se v mnoha ohledech dramaticky zhoršuje. Intenzivní boje, ničivé útoky a vysoké ztráty na obou stranách přinášejí civilistům utrpení a destabilizují celý region. Diplomacie zatím selhává, protože ruské podmínky míru připomínají kapitulaci. Ukrajinská odveta mezitím zasáhla i strategická místa jaderné triády Ruské federace. Nyní hrozí ještě nebezpečnější eskalace konfliktu – jaderná.
Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Vztah Elona Muska a prezidenta Donalda Trumpa se v posledních dnech změnil z pevného spojenectví na veřejný konflikt, který má čím dál větší dopad nejen na politickou scénu, ale především na Muskovo podnikání. Ztráta federální podpory a zákaznické základny na obou stranách amerického politického spektra může mít pro jeho firmy, zejména Teslu a SpaceX, dalekosáhlé následky.
Zajímá vás, jak víme, že loňské léto bylo nejteplejší v historii? Nebo že se srážkové poměry mění? Odpověď se skrývá v nenápadné, ale důležité databázi, kterou meteorologové buduje už téměř dvě století.
Významný úder ukrajinských dronů na ruské vojenské cíle o víkendu způsobil nejen šok v Moskvě, ale i nečekaně ostrou reakci ve Washingtonu. Zatímco Ukrajina slavila taktický úspěch hluboko na území nepřítele, prezident Spojených států Donald Trump zuřil. Podle informací z Bílého domu má za to, že útok může ohrozit mírová jednání a zbytečně prodloužit válku, kterou chce co nejrychleji ukončit.
Přestože si to možná nepřipouštíme, většina z nás má v kuchyni zlozvyky, které mohou zvyšovat riziko kontaminace potravin. Ať už jde o používání jedné houbičky celý týden, nebo o ponechání zbytků jídla na lince přes noc, podle mikrobiologů si těmito zdánlivě nevinnými chybami koledujeme o přítomnost nebezpečných bakterií a toxinů. Vědci proto sestavili přehled základních zásad, které nám pomohou udržet kuchyni bezpečnou.
Volební preference v Česku se po vypuknutí bitcoinové aféry začínají hýbat. Podle čerstvého průzkumu agentury NMS Market Research si sice nejsilnější opoziční hnutí ANO udrželo svou stabilní podporu přes 30 procent, avšak vládní koalice SPOLU oslabila a prudce roste podpora SPD. Analytici varují, že další dopady skandálu na politické rozložení sil mohou teprve přijít.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno vyzval světové mocnosti, zejména Spojené státy a evropské státy, aby zvýšily tlak na Moskvu poté, co Rusko během noci podniklo jeden z nejmasivnějších útoků od začátku války. Podle Zelenského Rusko použilo více než 400 dronů a 40 raket včetně balistických, které zasáhly prakticky celé území Ukrajiny.
