Ukrajinci slaví jednu z nejodvážnějších operací celé války – koordinovaný útok drony na pět leteckých základen hluboko na ruském území, známý jako operace „Pavučina“. Ta byla výsledkem osmnáctiměsíčního plánování a zahrnovala propašování dronů do Ruska, synchronizované starty a skryté řídicí stanice ve vozidlech.
Podle ukrajinských zdrojů bylo zničeno nebo poškozeno více než 40 ruských letadel. Satelitní snímky potvrzují rozsáhlé škody, zničené ranveje a výbuchy, i když přesný rozsah ztrát zůstává předmětem sporů. Cílem útoku byly strategické bombardéry a sledovací letadla – včetně strojů Tu-95 a A-50.
Drony byly odpáleny přímo z ruského území a pohybovaly se nízko nad zemí pomocí GPS a vizuálního navádění. Řídily je mobilní pozemní stanice zaparkované poblíž cílů. Celkem bylo použito 117 dronů. Ačkoli mnohé byly sestřeleny nebo selhaly, dostatečný počet zasáhl cíle, což znamená výrazné selhání ruské obrany v týlu.
Použité drony byly běžně dostupné vícevrtulové modely s FPV (first-person view) technologií, které na frontě využívají obě strany. V této operaci však sehrály klíčovou roli promyšlená logistika a načasování.
Operace Pavučina ukázala, jak zranitelné je každé řízené a hlídané vzdušné území, pokud je útok veden z nízké výšky a přímo zevnitř. Tradiční obrana totiž předpokládá hrozby z výšky a zvenčí – nikoli z bezprostřední blízkosti a pod úrovní běžné detekce.
Pavučina byla úspěšná ne díky síle jednotlivých dronů, ale díky způsobu provedení – tajně, flexibilně a s nízkou mírou centralizace. Levné prostředky měly dohromady obrovský účinek. Nejde jen o asymetrickou válku, ale o zcela nový druh útočné schopnosti.
Na frontě už obě strany nasadily vícevrstvé systémy včasného varování, krátkého dosahu a rušení signálu. Operátoři dronů proto přecházejí na alternativní řešení, jako jsou optické kabely nebo předem naprogramované drony bez nutnosti živého přenosu. Tato řešení se vyhýbají rádiové detekci a znemožňují rušení.
Zatímco přímo na bojištích se s tím obrana již částečně vyrovnala, v týlových oblastech stále existují mezery. Ruská obrana v tomto případě podcenila hrozbu zevnitř – a právě to Ukrajina využila.
Operace Pavučina nebyla první dlouhý dronový útok, ale důrazně připomněla, že tyto slabiny nejsou výsadou Ruska. S dostatkem času a technologií může podobnou akci provést kterýkoli stát – nebo i nestátní aktér. Technologie je snadno dostupná, taktika nenáročná. Síla spočívá ve způsobu, jak se jednotlivé prvky propojí a skrytě nasadí.
Současná koncepce řízení vzdušného prostoru – jak civilního, tak vojenského – je založena na centrální kontrole a předvídatelných trasách. Tento přístup však selhává, jakmile do hry vstoupí levné, malé a nenápadné drony s nečekanými trasami.
Řešení? Vyspělejší technologie, lepší senzory a rychlejší reakce. Pomoci mohou nové detekční metody, jako jsou pasivní senzory rádiových frekvencí, termokamery nebo akustické systémy – zvláště v kombinaci. Samotná detekce však nestačí. Je třeba i obranných prostředků: drony lovící jiné drony, sítě, nebo třeba zbraně na bázi laserů. Tyto prostředky jsou však často nákladné, mají omezený dosah nebo právní překážky.
Vzdušný prostor se proměňuje. Centrální instituce a pravidla již nedokáží čelit dynamice, kterou přinášejí nové technologie. Ovládání vzduchu se tak stává problémem nikoli jen technickým, ale i organizačním a politickým.
Operace Pavučina nepřinesla pouze taktický úspěch Ukrajině. Ukázala, jak malý je dnes manévrovací prostor v situaci, kdy levné, přesné a nenápadné prostředky dokážou zasáhnout hluboko na území protivníka. To je výzva nejen pro armády – ale pro celý koncept řízení a ochrany vzdušného prostoru.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
