Prezident USA Donald Trump dnes v rozhovoru pro CNN prohlásil, že nemá v úmyslu se v nejbližší době bavit s miliardářem Elonem Muskem a že o něm momentálně ani nepřemýšlí. „Nepřemýšlím o Elonovi. Chudák má problém,“ řekl prezident v krátkém telefonátu s novináři. Na dotaz, zda s Muskem hovořil, odpověděl: „Ne. Asi s ním nějakou dobu mluvit nebudu, ale přeju mu vše nejlepší.“
Prohlášení přichází poté, co se oba muži v předchozích dnech veřejně střetli na sociálních sítích, kde si vyměnili několik jízlivých poznámek. V telefonátu Trump krátce komentoval také očekávanou zprávu o zaměstnanosti, inflaci a ceny pohonných hmot.
Napětí mezi Trumpem a Muskem narůstá poté, co miliardář opustil svou roli ve vládě, kde působil jako zvláštní vládní zaměstnanec pověřený vedením Úřadu pro vládní efektivitu. Musk skončil ve funkci oficiálně minulý týden.
Prezidentův obchodní poradce Peter Navarro celou situaci zlehčil a označil Muska za „zvláštního vládního zaměstnance s datem spotřeby“. Podle něj se v Bílém domě lidé mění běžně a Muskovo odvolání neznamená žádný větší otřes.
Navarro rovněž kritizoval Muskovo odmítání cel, která jsou klíčovým prvkem Trumpovy obchodní politiky. „Elon Musk nemá rád cla, to je prostě fakt,“ řekl poradce a dodal, že technologický magnát svůj postoj dává najevo už od prvního Trumpova funkčního období.
Zároveň odmítl Muskovu kritiku nedávného legislativního balíčku prezidentovy domácí agendy, který se stal jedním z hlavních bodů sporu mezi oběma muži. Podle Navarry byli odpůrci cel ve svých předpovědích o jejich negativním dopadu zcela mimo.
Napjatý vztah mezi prezidentem a šéfem Tesly tak podle všeho jen tak neutichne – Trump se ale snaží dát najevo, že ho to příliš netrápí.
Britský premiér Andy Burnham v pondělí uvedl, že za současnou krizi s migranty a malými čluny může brexit, protože odchod z Evropské unie zanechal Spojené království se slabší kontrolou nad hranicemi. Podle jeho slov se věci nevyvinuly tak, jak zastánci odchodu v době referenda slibovali, zejména v oblasti migrace.
V Ruskem okupovaném ukrajinském městě Olešky vstoupilo v platnost příměří, jehož vyjednávání ohlásila před týdnem americká první dáma Melania Trumpová. Tento humanitární klid zbraní má umožnit doručení nezbytné pomoci a usnadnit evakuaci civilistů uvězněných v konfliktní zóně. Ruské ministerstvo obrany na síti Telegram potvrdilo, že zastavilo palbu směrem k protějšímu Chersonu v rámci příprav na tuto operaci.
V den konání izraelských voleb zůstává jedno zásadní téma zcela stranou předvolební debaty. Tímto opomíjeným tématem je otázka palestinského státu, kterou hlavní političtí aktéři odmítají. Tento postoj staví Izrael do ostrého nesouladu s převládajícím mezinárodním míněním.
Čínské akciové trhy přišly v posledních měsících o biliony dolarů kvůli rostoucím obavám z budoucnosti umělé inteligence. Index STAR 50, který sleduje technologické a inovační společnosti na burze v Šanghaji, klesl od června o čtyřicet procent. Tento prudký propad vymazal z čínského akciového trhu od května celkem 2,4 bilionu dolarů.
Izraelské volby přinášejí palestinským občanům země hluboké dilema, zda se zúčastnit hlasování, či jej bojkotovat. Palestinští občané tvoří přibližně šestinu oprávněných voličů a jejich hlas může v těsném souboji hrát klíčovou roli. Účast ve volbách však pro mnohé představuje složitý kompromis mezi snahou hájit vlastní zájmy a obavou z legitimizace systému, který omezuje jejich práva.
Izraelští voliči zamířili k volebním urnám v rámci jedněch z nejklíčovějších voleb v moderní historii země. Podle průzkumů zveřejněných v pátek se v těsném souboji utkávají dosavadní premiér Benjamin Netanjahu a bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot. Ani jeden z hlavních politických bloků však podle předpovědí nezíská potřebných 61 křesel pro sestavení většinové vlády. Výsledkem tak mohou být týdny či měsíce politického vyjednávání.
Posílení spolupráce evropských států při zvládání krizových situací, jako jsou lesní požáry nebo zemětřesení a přeshraniční spolupráce v oblasti civilní ochrany i krizové připravenosti. To byla hlavní témata jednání ministra vnitra Lubomíra Metnara s eurokomisařkou Hadjou Lahbibovou.
Podzimní počasí už se v Česku zabydlelo a bude s námi až do nástupu zimy. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), v němž meteorologové nastínili, jak má být v následujících dnech a týdnech.
Je to tady, mnou si ruce školou povinné děti. Zítra je před nimi poslední den v lavicích před začátkem prvních prázdnin od konce léta. Nebudou to zároveň poslední prázdniny. Jak je to s volnem v probíhajícím školním roce?
Vládou dnes podpořený návrh na zakotvení české koruny do ústavy není v evropském ani mezinárodním kontextu ojedinělý. Obdobné ustanovení už existuje například v Maďarsku nebo Rumunsku. Polsko zase chrání svoji měnovou suverenitu nepřímo, prostřednictvím ústavního postavení centrální banky. Mezinárodní srovnání přitom ukazuje, že existují různé způsoby, jak národní měnu ústavně zabezpečit, aniž by to nutně znamenalo definitivní odmítnutí eura.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
