Vztah Elona Muska a prezidenta Donalda Trumpa se v posledních dnech změnil z pevného spojenectví na veřejný konflikt, který má čím dál větší dopad nejen na politickou scénu, ale především na Muskovo podnikání. Ztráta federální podpory a zákaznické základny na obou stranách amerického politického spektra může mít pro jeho firmy, zejména Teslu a SpaceX, dalekosáhlé následky.
Muskův vstup do vysoké politiky byl už od začátku sporný. Jako šéf Tesly – společnosti, která se dlouhodobě opírá o zákazníky z liberálních měst a pobřeží – vsadil na podporu vysoce polarizujícího Donalda Trumpa. Tato sázka však začíná připomínat ekonomickou katastrofu. Nejdříve odcizil tradiční levicové zákazníky Tesly, a teď, když se od prezidenta veřejně distancuje, ztrácí i přízeň republikánů.
Vše vyvrcholilo tento týden, kdy Musk označil nový Trumpův domácí legislativní balíček za „odpornou obludnost“ a obvinil prezidenta, že bez jeho pomoci by volby nevyhrál. Trump reagoval po svém – výpady na sociálních sítích a výhrůžkou, že jeho administrativa může okamžitě zrušit federální kontrakty a dotace pro Muskovo podnikání.
Dopad na trhy na sebe nenechal dlouho čekat. Akcie Tesly ve čtvrtek prudce spadly o 14 %, čímž se z tržní hodnoty společnosti během jediného dne vypařilo zhruba 152 miliard dolarů. Samotný Musk přišel o odhadovaných 34 miliard svého osobního jmění, jak uvádí Bloomberg Billionaires Index.
Analytici Wall Street jsou zmatení a znepokojení. Podle Dana Ivese ze společnosti Wedbush je „nepochopitelné, že Musk tak rychle a ostře útočí na prezidenta, kterého ještě před týdnem veřejně podporoval“. Ives dodává, že tímto přístupem Musk riskuje ztrátu důvěry u zákazníků na obou stranách politického spektra – přesně to, čemu by se měl CEO spotřebitelsky orientované firmy vyhnout.
Připomeňme, že Tesla je z velké části závislá na federálních daňových úlevách a regulačních rozhodnutích – zejména pokud jde o technologii autonomního řízení. To samé platí pro startup Neuralink, který potřebuje souhlas FDA. SpaceX, další z Muskových klíčových podniků, získává podstatnou část svých příjmů ze smluv s NASA a dalšími federálními agenturami.
Trump na to reagoval s hrozbou typickou pro jeho styl vládnutí. Na své sociální síti Truth Social napsal: „Nejjednodušší způsob, jak ušetřit miliardy dolarů v našem rozpočtu, je zrušit Elonovy vládní dotace a smlouvy. Vždy mě překvapovalo, že to Biden neudělal!“
V politických a byznysových kruzích se objevují paralely s mafiánským rozchodem. Jeffrey Sonnenfeld z Yaleovy školy managementu přirovnal situaci k válce dvou šéfů podsvětí, kteří se rozhodli zničit jeden druhého. Bill George z Harvardu dodal: „Nikdy nechoďte do války s prezidentem Spojených států. Následky pro vaše podnikání budou katastrofální.“
Zdá se, že Musk se ocitl ve slepé uličce. Pokud se pokusí napravit vztah s Trumpem, ztratí další důvěru veřejnosti a investorů. Pokud bude pokračovat v konfrontaci, může přijít o federální podporu, na níž závisí celý jeho podnikatelský model.
Podle expertů by měl Musk učinit jasné rozhodnutí – buď se soustředit na řízení svých firem, nebo se plně věnovat politice. Pokus o kombinaci obojího se právě ukazuje jako fatální chyba.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
V Bruselu to vře. Generální tajemník NATO Mark Rutte se ocitl pod ostrou palbou kritiky ze strany svých evropských partnerů poté, co v Evropském parlamentu pronesl dosti nevybíravý projev. Rutte, který je často přezdíván jako „zaříkávač Trumpa“, v pondělí přímočaře vzkázal zákonodárcům, že jakékoli představy o tom, že by se Evropa dokázala ubránit bez Spojených států, jsou pouhým sněním. „Nemůžete to dokázat,“ prohlásil rezolutně, čímž vyvolal okamžitou a bouřlivou reakci.