Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Kanadský premiér podle webu Politico prosazuje myšlenku globální aliance středních mocností, která by pomohla vybudovat nový světový řád a vytvořila protiváhu k dominanci Spojených států a Číny. Tato vize však naráží na skutečnost, že Evropská unie se nevnímá pouze jako střední mocnost, nýbrž jako samostatný celosvětový blok. Ottawa proto hledá v Evropě klíčového partnera pro diverzifikaci svého obchodu a posílení vlivu.
Na druhé straně předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila odlišnou vizi unie jako globálního centra gravitační síly pro liberální demokracie. V rámci této strategie nečekaně nadnesla myšlenku takzvaného přidruženého členství pro Kanadu, která měla prohloubit vzájemné propojení. Tento koncept však překvapil řadu diplomatů na obou stranách Atlantiku, neboť jeho konkrétní podoba dosud nebyla přesně definována.
Návrh na přidružené členství se setkal s vlnou kritiky a odmítavým postojem ze strany členských států, přičemž vůdčí roli v oponování vedlo Německo. Americký prezident Donald Trump tento nápad označil za úsměvný a současně pohrozil uvalením velmi vážných cel, pokud by se takový plán realizoval. Lídři proto čelí tlaku, aby v Montrealu dospěli ke konkrétním výsledkům a vyjasnili si vzájemné pozice.
Jedním z hlavních ekonomických témat setkání je desáté výročí platnosti dohody o volném obchodu mezi Kanadou a Evropskou unifikací, známé pod názvem CETA. Ačkoliv obě strany vyzdvihují její přínosy, devět členských zemí EU tuto dohodu dosud plně neratifikovalo, což ilustruje obtíže při prosazování hospodářských cílů do praxe. Míra využití CETA se v jednotlivých členských státech pohybuje mezi šedesáti a osmdesáti procenty.
Vzájemné obchodní vztahy nadále zatěžuje řada dlouhodobých sporných bodů a nesplněných slibů z předchozích let. Brusel dlouhodobě kritizuje kanadské daně, které podle něj znevýhodňují evropské výrobce automobilů, netransparentní dovozní kvóty na sýry či diskriminační provinční marže na víno. Kanada naopak vyjadřuje obavy z dopadů evropských pravidel týkajících se odlesňování a zavedení uhlíkového cla na vnější hranici unie.
Další komplikaci představují souběžně prosazované průmyslové politiky obou aktérů, které by mohly omezit přístup firem k lukrativním veřejným zakázkám. Kanadské iniciativy upřednostňující domácí dodavatele vyvolávají obavy v Evropě, zatímco Ottawa sleduje debaty o evropských preferencích pro domácí společnosti s nejistotou. Obě strany se tak v Montrealu snaží nalézt kompromis, který by zabránil vzniku nových bariér v mezinárodním obchodu.
Lídři na summitu jednají také o možném uzavření nové dohody o digitálním obchodu, která však zatím postrádá konkrétní ustanovení ohledně umělé inteligence. Evropská komise současně prosazuje, aby se Kanada zapojila do studentského výměnného programu Erasmus+, a zároveň tlačí na Ottawu, aby navýšila finanční příspěvky na pomoc Ukrajině.
Jak to tak v Česku bývá, srandu si umíme udělat za všeho. Výjimkou není ani aktuální boj o budoucnost veřejnoprávních médií. Ožila dokonce jedna oblíbená postava z internetového seriálu, aby nám řekla, co si máme o snaze Babišovy vlády myslet.
Kanadský premiér Mark Carney a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkávají na dvoudenním summitu v Montrealu, kde chtějí nastavit nový směr transatlantických vztahů. Obě strany se snaží demonstrovat schopnost prosperovat ve světě, který zásadně ovlivňuje politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. Toto setkání má ukázat, jakým způsobem mohou partneři čelit globálním výzvám a posílit vzájemnou spolupráci.
Americké ozbrojené síly a velení AFRICOM čelí vážnému obvinění, že ve snaze bojovat proti radikálnímu hnutí Aš-Šabáb na jihu Somálska využívají klimatický fenomén El Niño jako zbraň. Podle svědectví místních obyvatel a humanitárních pracovníků v regionu vyvolávají intenzivní nálety v okolí města Jilib paniku a nutí civilní obyvatelstvo, zejména ženy a děti, ustupovat k břehům rozvodněné řeky Džuba, kde jim hrozí utonutí, píše The Guardian.
Britský premiér Andy Burnham v pondělním rozhovoru pro televizní stanici ITV v rámci pořadu Good Morning Britain uvedl, že by v průběhu svého života uvítal návrat Spojeného království do Evropské unie, avšak rozhodnutí plně ponechává na vůli britské veřejnosti. Podle jeho slov musí být britská veřejnost v této otázce hlavním rozhodčím, který určí budoucí směřování země.
Evropští představitelé hledají potenciální vyjednavače, kteří by jednali s Vladimirem Putinem v nadcházejících rozhovorech o ukončení války na Ukrajině. Diplomatické zdroje webu The Telegraph potvrdily, že v této záležitosti již proběhly předběžné kontakty s možnými kandidáty. Tato snaha pramení z rostoucí obavy, že Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa již plně nezastupují nejlepší zájmy Evropy.
Americký prezident Donald Trump během svého vystoupení v Iowě opět hovořil o možnosti kandidovat na třetí prezidentské období. Přestože sám zmínil ústavní omezení, prohlásil, že by podle svého názoru právo kandidovat znovu měl. Své tvrzení opřel o nepodložená obvinění z rozsáhlých podvodů při volbách v roce 2020.
Francouzské odbory a opoziční politici obvinili prezidenta Emmanuela Macrona z ohrožení práva na shromažďování a protesty. Reagují tak na vládní snahu urychleně prosadit kontroverzní zákon, podle kterého by demonstranti nesli finanční odpovědnost za škody způsobené vandalismem. Tato legislativa přichází v době prohlubující se sociální krize a rozsáhlých vln demonstrací napříč zemí.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.