Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Tři měsíce po zahájení svého druhého funkčního období dává prezident Trump najevo, že návštěva Bílého domu se pro zahraniční státníky může změnit v nepříjemné veřejné představení, kde se očekává nejen diplomatická trpělivost, ale i psychická odolnost. Ramaphosa však zachoval klid a zdrženlivost, a to i v momentě, kdy byl doslova přinucen sledovat kontroverzní video v potemnělé Oválné pracovně.
Trump na Ramaphosu nečekaně zatlačil otázkami ohledně tzv. bělošské genocidy. Po Ramaphosově odpovědi, že by Trump měl „naslouchat hlasům Jihoafričanů“, dal americký prezident zhasnout světla a pustil promítání záběrů z demonstrací a politických projevů, ve kterých zazněla slova jako „Shoot the Boer“ – protikolonialistický slogan z dob apartheidu. Zazněly také výňatky z článků s pochybným původem a Trump hrdě ukazoval fotografie údajně dokumentující vraždy bělošských farmářů, přičemž je chybně označil za hromadné hroby.
Přestože lidé v ukázkách nebyli členy jihoafrické vlády, Trump tvrdil, že tito politici mají pravomoc zabavovat půdu bělošským farmářům. Ramaphosa, který letos podepsal zákon umožňující vyvlastnění půdy bez náhrady ve specifických případech, tento výklad odmítl a upozornil, že žádné vyvlastnění se dosud neuskutečnilo. Připomněl rovněž, že zákon se týká všech vlastníků půdy bez ohledu na rasu a musí být ve veřejném zájmu.
Jedním z nejzajímavějších aspektů schůzky byl přítomnost dvou světoznámých jihoafrických golfistů – Ernieho Else a Retiefa Goosena. Ramaphosa je přivedl jako součást své delegace, zřejmě s úmyslem potěšit Trumpa, známého milovníka golfu. Trumpovo nadšení z jejich přítomnosti bylo očividné a oba sportovci dostali překvapivě velký prostor při diskusi o situaci bělošských farmářů. Jejich názory nakonec dostaly téměř stejnou váhu jako slova samotného prezidenta Ramaphosy.
Za Ramaphosou stál rovněž bílý ministr zemědělství – člen opozice, který je součástí jednotné národní vlády. I jeho přítomnost měla působit jako symbol spolupráce a vyvrátit narativ o rasově motivovaném násilí.
Trump během setkání opakovaně zdůrazňoval, že do Spojených států přijal desítky bílých jihoafrických farmářů jako uprchlíky. Ramaphosa na tyto provokace nereagoval přehnaně emotivně. Naopak v jednom okamžiku klidně poznamenal: „Kdyby v Jižní Africe probíhala genocida bělošských farmářů, tihle tři pánové by tu rozhodně neseděli.“
Trump sice během více než hodiny trvající schůzky nedosáhl otevřeného střetu, avšak jeho strategie měla jiný cíl. Tato podívaná byla určena především americkému publiku – konkrétně jeho konzervativnímu jádru, které často reaguje na výzvy spojené s domnělými křivdami bělochů po celém světě.
Výstup v Bílém domě tak připomněl únorové setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které se rovněž změnilo v demonstraci síly a televizní show. Ačkoliv zahraniční lídři, jako Ramaphosa, se učí v těchto situacích pohybovat s čím dál větší obratností, je možné, že i Trump bude muset v budoucnu upravit svůj scénář, aby měl nadále kýžený efekt.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
