Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Tři měsíce po zahájení svého druhého funkčního období dává prezident Trump najevo, že návštěva Bílého domu se pro zahraniční státníky může změnit v nepříjemné veřejné představení, kde se očekává nejen diplomatická trpělivost, ale i psychická odolnost. Ramaphosa však zachoval klid a zdrženlivost, a to i v momentě, kdy byl doslova přinucen sledovat kontroverzní video v potemnělé Oválné pracovně.
Trump na Ramaphosu nečekaně zatlačil otázkami ohledně tzv. bělošské genocidy. Po Ramaphosově odpovědi, že by Trump měl „naslouchat hlasům Jihoafričanů“, dal americký prezident zhasnout světla a pustil promítání záběrů z demonstrací a politických projevů, ve kterých zazněla slova jako „Shoot the Boer“ – protikolonialistický slogan z dob apartheidu. Zazněly také výňatky z článků s pochybným původem a Trump hrdě ukazoval fotografie údajně dokumentující vraždy bělošských farmářů, přičemž je chybně označil za hromadné hroby.
Přestože lidé v ukázkách nebyli členy jihoafrické vlády, Trump tvrdil, že tito politici mají pravomoc zabavovat půdu bělošským farmářům. Ramaphosa, který letos podepsal zákon umožňující vyvlastnění půdy bez náhrady ve specifických případech, tento výklad odmítl a upozornil, že žádné vyvlastnění se dosud neuskutečnilo. Připomněl rovněž, že zákon se týká všech vlastníků půdy bez ohledu na rasu a musí být ve veřejném zájmu.
Jedním z nejzajímavějších aspektů schůzky byl přítomnost dvou světoznámých jihoafrických golfistů – Ernieho Else a Retiefa Goosena. Ramaphosa je přivedl jako součást své delegace, zřejmě s úmyslem potěšit Trumpa, známého milovníka golfu. Trumpovo nadšení z jejich přítomnosti bylo očividné a oba sportovci dostali překvapivě velký prostor při diskusi o situaci bělošských farmářů. Jejich názory nakonec dostaly téměř stejnou váhu jako slova samotného prezidenta Ramaphosy.
Za Ramaphosou stál rovněž bílý ministr zemědělství – člen opozice, který je součástí jednotné národní vlády. I jeho přítomnost měla působit jako symbol spolupráce a vyvrátit narativ o rasově motivovaném násilí.
Trump během setkání opakovaně zdůrazňoval, že do Spojených států přijal desítky bílých jihoafrických farmářů jako uprchlíky. Ramaphosa na tyto provokace nereagoval přehnaně emotivně. Naopak v jednom okamžiku klidně poznamenal: „Kdyby v Jižní Africe probíhala genocida bělošských farmářů, tihle tři pánové by tu rozhodně neseděli.“
Trump sice během více než hodiny trvající schůzky nedosáhl otevřeného střetu, avšak jeho strategie měla jiný cíl. Tato podívaná byla určena především americkému publiku – konkrétně jeho konzervativnímu jádru, které často reaguje na výzvy spojené s domnělými křivdami bělochů po celém světě.
Výstup v Bílém domě tak připomněl únorové setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které se rovněž změnilo v demonstraci síly a televizní show. Ačkoliv zahraniční lídři, jako Ramaphosa, se učí v těchto situacích pohybovat s čím dál větší obratností, je možné, že i Trump bude muset v budoucnu upravit svůj scénář, aby měl nadále kýžený efekt.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.
