Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Tři měsíce po zahájení svého druhého funkčního období dává prezident Trump najevo, že návštěva Bílého domu se pro zahraniční státníky může změnit v nepříjemné veřejné představení, kde se očekává nejen diplomatická trpělivost, ale i psychická odolnost. Ramaphosa však zachoval klid a zdrženlivost, a to i v momentě, kdy byl doslova přinucen sledovat kontroverzní video v potemnělé Oválné pracovně.
Trump na Ramaphosu nečekaně zatlačil otázkami ohledně tzv. bělošské genocidy. Po Ramaphosově odpovědi, že by Trump měl „naslouchat hlasům Jihoafričanů“, dal americký prezident zhasnout světla a pustil promítání záběrů z demonstrací a politických projevů, ve kterých zazněla slova jako „Shoot the Boer“ – protikolonialistický slogan z dob apartheidu. Zazněly také výňatky z článků s pochybným původem a Trump hrdě ukazoval fotografie údajně dokumentující vraždy bělošských farmářů, přičemž je chybně označil za hromadné hroby.
Přestože lidé v ukázkách nebyli členy jihoafrické vlády, Trump tvrdil, že tito politici mají pravomoc zabavovat půdu bělošským farmářům. Ramaphosa, který letos podepsal zákon umožňující vyvlastnění půdy bez náhrady ve specifických případech, tento výklad odmítl a upozornil, že žádné vyvlastnění se dosud neuskutečnilo. Připomněl rovněž, že zákon se týká všech vlastníků půdy bez ohledu na rasu a musí být ve veřejném zájmu.
Jedním z nejzajímavějších aspektů schůzky byl přítomnost dvou světoznámých jihoafrických golfistů – Ernieho Else a Retiefa Goosena. Ramaphosa je přivedl jako součást své delegace, zřejmě s úmyslem potěšit Trumpa, známého milovníka golfu. Trumpovo nadšení z jejich přítomnosti bylo očividné a oba sportovci dostali překvapivě velký prostor při diskusi o situaci bělošských farmářů. Jejich názory nakonec dostaly téměř stejnou váhu jako slova samotného prezidenta Ramaphosy.
Za Ramaphosou stál rovněž bílý ministr zemědělství – člen opozice, který je součástí jednotné národní vlády. I jeho přítomnost měla působit jako symbol spolupráce a vyvrátit narativ o rasově motivovaném násilí.
Trump během setkání opakovaně zdůrazňoval, že do Spojených států přijal desítky bílých jihoafrických farmářů jako uprchlíky. Ramaphosa na tyto provokace nereagoval přehnaně emotivně. Naopak v jednom okamžiku klidně poznamenal: „Kdyby v Jižní Africe probíhala genocida bělošských farmářů, tihle tři pánové by tu rozhodně neseděli.“
Trump sice během více než hodiny trvající schůzky nedosáhl otevřeného střetu, avšak jeho strategie měla jiný cíl. Tato podívaná byla určena především americkému publiku – konkrétně jeho konzervativnímu jádru, které často reaguje na výzvy spojené s domnělými křivdami bělochů po celém světě.
Výstup v Bílém domě tak připomněl únorové setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které se rovněž změnilo v demonstraci síly a televizní show. Ačkoliv zahraniční lídři, jako Ramaphosa, se učí v těchto situacích pohybovat s čím dál větší obratností, je možné, že i Trump bude muset v budoucnu upravit svůj scénář, aby měl nadále kýžený efekt.
Aspirin je jedním z nejstarších a nejpoužívanějších léčiv, jehož kořeny sahají až do mezopotámského města Nippur před 4 400 lety. Tehdy lidé využívali vrbovou kůru, která obsahuje salicin, tedy látku velmi blízkou dnešní kyselině acetylsalicylové. Ačkoliv byla tato přírodní medicína dráždivější pro žaludek, položila základy pro moderní tlumení bolesti. Dnes vědci odhalují, že tato známá pilulka možná dokáže mnohem víc než jen tišit bolest.
Írán se stále potýká s téměř úplným výpadkem internetového připojení, který začal v únoru s vypuknutím válečného konfliktu. Přestože oficiální místa jako důvod uvádějí snahu o ochranu kybernetického prostoru, ani po vyhlášení příměří nebyly tyto restrikce odvolány. Vnitrostátní webové stránky a komunikační aplikace sice fungují, uživatelé však opakovaně narážejí na technické problémy a výpadky.
Válka s Íránem poškozuje vliv Spojených států ve světě a prohlubuje napětí s mnoha zeměmi, které již dříve pociťovaly důsledky nepředvídatelné politiky prezidenta Donalda Trumpa. Tento úpadek americké moci může být v budoucnu velmi obtížné zvrátit, zejména ve chvíli, kdy jej využívají soupeři jako Čína. Prezidentovy chaotické kroky a neustálé změny v cílech operací vyvolávají u spojenců čím dál větší nejistotu, píše magazín Politico.
Výsledek voleb v Maďarsku, ve kterých po šestnácti letech skončila vláda Viktora Orbána, vyvolal mezi evropskými ministry značnou úlevu. Litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys označil tuto změnu za skvělý vývoj pro Evropu a metaforicky dodal, že v unijním „hradu“ již nebude přítomen žádný „trojský kůň“. Zároveň však zdůraznil, že minulost by neměla být zapomenuta, a vyzval EU, aby pokračovala ve vyšetřování aktivit odcházejícího maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa a jeho údajného sdílení informací s Ruskem.
Současné příměří mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem je křehké a rozhovory o vyřešení komplexních problémů války zatím nepřinášejí výrazný pokrok. Jako nejpravděpodobnější scénář se jeví takzvaný zmrazený konflikt. Ten není statický, ale představuje neukončenou válku, která pokračuje na nízké úrovni pod hranicí totálního vojenského střetu.
Černobylská havárie před 40 lety vedla k vytvoření uzavřené zóny o rozloze 2600 kilometrů čtverečních. Z místa nejhorší civilní jaderné katastrofy se však postupem času stala nechtěná přírodní rezervace. Absence lidí, zemědělství a komerčních aktivit umožnila přírodě, aby se na území vrátila. Oblast se tak stala rozsáhlou laboratoří pro znovudivokou přírodu.
Viceprezident JD Vance by měl v úterý odcestovat do Islámábádu v čele americké delegace, pokud Írán skutečně potvrdí svou účast na dalším kole mírových rozhovorů. Cesta se uskuteční v napjaté atmosféře, neboť se rychle blíží termín vypršení současného dvoutýdenního příměří. Spolu s viceprezidentem budou na cestě také zvláštní vyslanec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner.
Kanadský premiér Mark Carney ve svém desetiminutovém videoprojevu varoval, že dosud silné ekonomické vazby na Spojené státy představují pro zemi slabinu, kterou je nutné napravit. Podle něj se svět stal nebezpečnějším a rozdělenějším místem. Carney konstatoval, že USA zásadně změnily svůj přístup k obchodu a zavedly tarify na úrovni, jakou nebylo možné vidět od doby Velké hospodářské krize.
Evropské vlády se postupně odklánějí od využívání populárních aplikací pro zasílání zpráv, jako jsou WhatsApp a Signal. Státy včetně Francie, Německa, Polska, Nizozemska, Lucemburska a Belgie začaly zavádět vlastní, interní komunikační systémy určené pro vládní úředníky. Cílem je zamezit sdílení citlivých informací přes platformy, které nemají pod kontrolou. Podobnou cestou se vydává také NATO a Evropská komise plánuje přechod na zabezpečené vlastní řešení ještě do konce letošního roku.
Írán zvažuje svou účast na potenciálních mírových rozhovorech s USA, definitivní rozhodnutí však zatím nepadlo. Podle nejmenovaného vysoce postaveného íránského představitele je postoj Teheránu k těmto jednáním pozitivní. Americká delegace by měla brzy zamířit do Pákistánu na další kolo rozhovorů, ačkoliv íránská strana dosud svou účast nepotvrdila.
Politická změna v Maďarsku, kde ve volbách zvítězil Péter Magyar, přináší zásadní obrat v evropském přístupu k Izraeli. Odchod Viktora Orbána z premiérského křesla znamená pro izraelskou vládu ztrátu jednoho z nejspolehlivějších spojenců v rámci Evropské unie. Orbán opakovaně využíval právo veta, aby Benjamina Netanjahua chránil před tlakem ostatních členských států. Tato diplomatická izolace přichází v době, kdy v evropských metropolích sílí kritika vůči izraelským krokům a sílí snahy o omezení vzájemných vztahů.
Válečný konflikt v Íránu, který trvá již 44 dní, přinesl prudký nárůst cen ropy a plynu a stal se pro mnoho států bolestnou připomínkou zranitelnosti jejich ekonomik závislých na fosilních palivech. Od Evropské unie přes Spojené království až po Filipíny a Jižní Koreu sílí volání po rychlém přechodu k elektrifikaci a budování infrastruktury pro čistou energii. Vlády vnímají obnovitelné a jaderné zdroje jako dlouhodobé řešení, které má jejich ekonomiky ochránit před výkyvy globálních trhů s fosilními palivy. Tento proces však naráží na nepříjemnou skutečnost, že cesta k energetické nezávislosti vede přímo do náruče Číny, která ovládá drtivou většinu trhu s technologiemi pro čistou energii a kritickými minerály.
