Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Tři měsíce po zahájení svého druhého funkčního období dává prezident Trump najevo, že návštěva Bílého domu se pro zahraniční státníky může změnit v nepříjemné veřejné představení, kde se očekává nejen diplomatická trpělivost, ale i psychická odolnost. Ramaphosa však zachoval klid a zdrženlivost, a to i v momentě, kdy byl doslova přinucen sledovat kontroverzní video v potemnělé Oválné pracovně.
Trump na Ramaphosu nečekaně zatlačil otázkami ohledně tzv. bělošské genocidy. Po Ramaphosově odpovědi, že by Trump měl „naslouchat hlasům Jihoafričanů“, dal americký prezident zhasnout světla a pustil promítání záběrů z demonstrací a politických projevů, ve kterých zazněla slova jako „Shoot the Boer“ – protikolonialistický slogan z dob apartheidu. Zazněly také výňatky z článků s pochybným původem a Trump hrdě ukazoval fotografie údajně dokumentující vraždy bělošských farmářů, přičemž je chybně označil za hromadné hroby.
Přestože lidé v ukázkách nebyli členy jihoafrické vlády, Trump tvrdil, že tito politici mají pravomoc zabavovat půdu bělošským farmářům. Ramaphosa, který letos podepsal zákon umožňující vyvlastnění půdy bez náhrady ve specifických případech, tento výklad odmítl a upozornil, že žádné vyvlastnění se dosud neuskutečnilo. Připomněl rovněž, že zákon se týká všech vlastníků půdy bez ohledu na rasu a musí být ve veřejném zájmu.
Jedním z nejzajímavějších aspektů schůzky byl přítomnost dvou světoznámých jihoafrických golfistů – Ernieho Else a Retiefa Goosena. Ramaphosa je přivedl jako součást své delegace, zřejmě s úmyslem potěšit Trumpa, známého milovníka golfu. Trumpovo nadšení z jejich přítomnosti bylo očividné a oba sportovci dostali překvapivě velký prostor při diskusi o situaci bělošských farmářů. Jejich názory nakonec dostaly téměř stejnou váhu jako slova samotného prezidenta Ramaphosy.
Za Ramaphosou stál rovněž bílý ministr zemědělství – člen opozice, který je součástí jednotné národní vlády. I jeho přítomnost měla působit jako symbol spolupráce a vyvrátit narativ o rasově motivovaném násilí.
Trump během setkání opakovaně zdůrazňoval, že do Spojených států přijal desítky bílých jihoafrických farmářů jako uprchlíky. Ramaphosa na tyto provokace nereagoval přehnaně emotivně. Naopak v jednom okamžiku klidně poznamenal: „Kdyby v Jižní Africe probíhala genocida bělošských farmářů, tihle tři pánové by tu rozhodně neseděli.“
Trump sice během více než hodiny trvající schůzky nedosáhl otevřeného střetu, avšak jeho strategie měla jiný cíl. Tato podívaná byla určena především americkému publiku – konkrétně jeho konzervativnímu jádru, které často reaguje na výzvy spojené s domnělými křivdami bělochů po celém světě.
Výstup v Bílém domě tak připomněl únorové setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, které se rovněž změnilo v demonstraci síly a televizní show. Ačkoliv zahraniční lídři, jako Ramaphosa, se učí v těchto situacích pohybovat s čím dál větší obratností, je možné, že i Trump bude muset v budoucnu upravit svůj scénář, aby měl nadále kýžený efekt.
Americká armáda intenzivně připravuje své zdravotnické jednotky na potenciální ozbrojený konflikt s Čínou. Války v Iráku a Afghánistánu byly vedeny za podmínek, které umožňovaly evakuaci zraněných během takzvané „zlaté hodiny“. V Pacifiku by však podobná rychlost nebyla realistická – a armáda se tomu musí přizpůsobit.
Jak se mírová jednání o ukončení války na Ukrajině začínají zintenzivňovat, odborníci a představitelé země i mezinárodního společenství obracejí pozornost k dalšímu zásadnímu problému: co se stane s obrovským množstvím zbraní, které se dnes v zemi nachází? Potenciální nekontrolované šíření zbraní po válce představuje jednu z největších výzev pro poválečnou obnovu.
Ve středu večer došlo ve Washingtonu k tragické události, kdy byli při střelbě poblíž Capital Jewish Museum zavražděni dva členové izraelské diplomatické mise. Podle americké policie na ně zaútočil muž, který poté při zatýkání vykřikoval „Free, free Palestine“. Incident okamžitě vyvolal ostré mezinárodní reakce.
Schůzka prezidenta Jihoafrické republiky Cyrila Ramaphosy s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem ve středu vyústila v nezvyklou a do detailu inscenovanou událost. Ačkoliv měla být věnována diplomatickým vztahům a obchodní spolupráci, Trump ji podle BBC proměnil v divadelní představení, jehož hlavním tématem byly vyvrácené konspirační teorie o údajné genocidě bělošských farmářů v Jižní Africe.
Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.
Telefonát mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem vyvolal mezi Ukrajinci vlnu skepse a rozhořčení. V zemi, která nadále čelí masivním ruským útokům, vnímají mnozí údajnou diplomacii jako odtrženou od reality války. Podle hlasů z fronty i řad civilního obyvatelstva je zřejmé, že důvěra v takové iniciativy je prakticky nulová.
Prezident republiky Petr Pavel se rozhodl zastavit trestní stíhání čtyř českých vojáků, kteří čelili obvinění v souvislosti s událostmi na vojenské základně v Afghánistánu z roku 2018. K incidentu tehdy došlo poté, co příslušník afghánské armády zastřelil jednoho českého vojáka a další dva vážně zranil. V návaznosti na tuto tragédii byli čtyři čeští vojáci obviněni a jejich případ se vlekl téměř sedm let.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu ve večerním projevu uvedl, že Izrael je ochoten ukončit válku v Pásmu Gazy – ale pouze tehdy, budou-li splněny přísně vymezené podmínky. Klíčovým požadavkem je podle něj zajištění trvalé bezpečnosti pro izraelské občany, což v praxi znamená úplné odzbrojení Hamásu, vyhoštění jeho vůdců, propuštění rukojmích a izraelskou kontrolu nad celým územím Gazy.
Evropské a americké zpravodajské a bezpečnostní složky dnes zveřejnily společné varování před rozsáhlou kybernetickou operací, kterou vede jednotka 26165 ruské vojenské rozvědky GRU. Tato známá hackerská skupina, často označovaná jako APT28 nebo Fancy Bear, podle expertů cílí především na společnosti podílející se na zajištění humanitární a vojenské pomoci Ukrajině, zejména v sektoru dopravy a technologií.
Americký prezident Donald Trump představil konkrétní podobu svého nejambicióznějšího obranného projektu – protiraketového systému „Zlatá kupole“ (Golden Dome), jehož cílem je vytvořit nepřekonatelný vesmírný štít chránící území Spojených států před útoky hypersonickými střelami a dalšími moderními zbraněmi. Trump při svém vystoupení v Oválné pracovně oznámil, že celý systém bude hotový ještě během jeho druhého funkčního období, tedy do tří let.
V dramatické přetahované o vliv a pozornost amerického prezidenta Donalda Trumpa se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj získává navrch. Po svém znovuzvolení se Trump rozhodl sehrát roli prostředníka mezi válčící Ukrajinou a Ruskem, ovšem Zelenskyj stále doufá, že ho dokáže přimět k poznání kruté reality — Vladimir Putin nemá o skutečný mír zájem a pouze využívá jednání jako nástroj k oddalování, aby mohl realizovat své maximalistické cíle.
Na půdě Evropské komise se rozhořel spor, který na první pohled připomíná banální hádku o oděv či zápisníky. Ve skutečnosti však odráží hlubší konflikt mezi tradiční evropskou byrokracií a kulturou digitálního sektoru. Generální ředitelství pro komunikační sítě, obsah a technologie (DG CONNECT) dostalo nová, přísná pravidla chování, která vyvolala silné reakce uvnitř i vně instituce.