Setkání prezidenta Spojených států Donalda Trumpa a jeho jihoafrického protějšku Cyrila Ramaphosy, které se původně mělo soustředit na obchodní vztahy a nerostné suroviny, se nečekaně zvrtlo ve velmi napjatou výměnu názorů. Americký prezident využil jednání k tomu, aby znovu zopakoval již dříve vyvrácené tvrzení o údajné „genocidě bělochů“ v Jižní Africe.
Po úvodní zdvořilé konverzaci, během níž Trump pochválil jihoafrické golfisty a Ramaphosa navrhl debatu o surovinách a obchodu, nechal americký prezident ztlumit světla a přehrál video, které podle něj ukazuje hroby bělošských farmářů zavražděných v Jižní Africe.
Ramaphosa podle The Guardian sledoval záznam bez větších emocí a podotkl, že místo nepoznává a bude se snažit zjistit, odkud pochází.
Trump následně vytáhl novinové články dokumentující násilí na bělošských obyvatelích a opakoval slova „smrt, smrt“ při listování těmito materiály. Když Ramaphosa zmínil, že Jižní Afrika má vysokou kriminalitu, ale většina obětí jsou černoši, Trump jej přerušil poznámkou: „Farmáři nejsou černoši.“
Jihoafrický prezident nicméně reagoval umírněně a zdůraznil ochotu vést o těchto tématech dialog. Odmítl však Trumpova tvrzení, že by byli běloši v jeho zemi hromadně popravováni či jim byla zabavována půda. Prohlásil jasně: „To se neděje.“
Trump v posledních měsících opakovaně napadal jihoafrický zákon o pozemkové reformě, který má napravit nespravedlnosti z období apartheidu. Jeho vláda omezila humanitární pomoc Jižní Africe, odvolala jejího velvyslance z Washingtonu a nabídla azyl bělošské menšině, přičemž argumentovala údajným rasovým pronásledováním.
Oficiální představitelé v Pretorii podobná tvrzení dlouhodobě odmítají a upozorňují, že zcela opomíjejí historické souvislosti, především dědictví kolonialismu a apartheidu, kdy běloši ovládali většinu země a práv.
Napjatou atmosféru setkání podtrhl také klip s radikálním jihoafrickým opozičním politikem Juliem Malemou, který ve videu zpívá píseň „Dubul’ ibhunu“, volající k zabíjení bělošských farmářů. Trump video pustil jako důkaz proti Jižní Africe. Ramaphosa nereagoval přímo. Tato píseň byla dříve vnímána jako nenávistná, ale v roce 2022 ji ústavní soud označil za symbolický protest proti apartheidu, nikoli za výzvu k násilí.
Analytici upozorňují, že většina údajů, které Trump použil, nemá reálný základ. Podle CNN opakovaně vyvrácené konspirační teorie čerpají často ze zdrojů bělošské nacionální organizace AfriForum. Statistiky jihoafrické policie neprokazují žádný cílený útok proti bělochům.
Setkání bylo pro Jižní Afriku mimořádně důležité – Spojené státy jsou jejím druhým největším obchodním partnerem po Číně a škrt v americké pomoci už dopadl například na boj s HIV. Přestože Ramaphosa zůstal věcný a klidný, situace naznačuje, že vztahy mezi oběma zeměmi čekají náročné chvíle.
Česko by po více než 16 letech měl opět navštívit papež. Lev XIV. přijal pozvání prezidenta Petra Pavla, který v pondělí zavítal s manželkou do Vatikánu. Naposledy se do Česka vydal Benedikt XVI.
Karlos Vémola se v pondělí na kauci dostal z vazby na svobodu. Ještě večer se sám poprvé ozval fanouškům. K ostře sledované kauze toho zatím moc neřekl. Především poděkoval lidem za podporu a zmínil, že teď chce čas věnovat rodině a svému zdraví.
Donald Trump se znovu pustil do ostré kritiky Severoatlantické aliance a na své platformě Truth Social prohlásil, že bez jeho přičinění by NATO už dávno neexistovalo. Podle amerického prezidenta by aliance skončila na „smetišti dějin“, kdyby nepřišel on se svým tlakem na spojence. Dodal, že nikdo – „žádný jednotlivec ani prezident“ – nikdy neudělal pro vojenskou alianci víc než on sám.
Americká politická scéna se nachází v bodě, kdy už nejde jen o osobu prezidenta, ale o hlubokou proměnu celého systému. Analýza Johna F. Harrise pro Politico naznačuje, že i kdyby Trump v roce 2029 úřad opustil a nepokusil se obejít ústavu, jeho vliv bude formovat americkou politiku minimálně další dekádu. Trumpismus se stal novou normou, se kterou se budou muset vyrovnat i jeho největší odpůrci.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy to opět jiskří, protože europoslanci hodlají zmrazit ratifikaci klíčové obchodní smlouvy. Tento dokument, který v létě dojednala Ursula von der Leyen přímo s Donaldem Trumpem v jeho skotském rezortu, měl zajistit stabilnější prostředí pro exportéry.
Britská ministryně financí Rachel Reevesová vystoupila na zasedání agentury Bloomberg v rámci fóra v Davosu s jasným vzkazem: v době narůstajícího globálního napětí a hrozeb obchodními válkami musí světoví lídři zachovat „chladnou hlavu“. Reagovala tak na vyostřenou situaci kolem Grónska a hrozby Donalda Trumpa, který plánuje uvalit cla na evropské spojence.
Antarktičtí tučňáci procházejí radikální změnou chování, která vědce vážně znepokojuje. Desetiletá studie vedená týmem Penguin Watch z Oxfordské univerzity odhalila, že tito nelétaví ptáci posunuli začátek své hnízdní sezóny o více než tři týdny. Hlavní příčinou jsou pravděpodobně měnící se teploty v důsledku klimatických změn, které nutí zvířata k dřívějšímu usazování v koloniích.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil na Světovém ekonomickém fóru v Davosu s projevem, který byl jasným vzkazem nejen Spojeným státům, ale i samotné Evropě. V době narůstající globální nestability a bezpečnostních nerovnováh Macron varoval, že svět dospěl do bodu, kdy hrozí vláda práva silnějšího. Podle něj je naprosto nepřijatelné, aby hospodářská soutěž sloužila k podmaňování Evropy nebo byla využívána jako páka k získávání cizích území, čímž narážel na aktuální americké ambice v Grónsku.
V Davosu to vře. Zatímco se evropští lídři snaží v mrazivém Švýcarsku najít diplomatický tón, jak čelit hrozbám Donalda Trumpa ohledně Grónska, kalifornský guvernér Gavin Newsom si nebral servítky. Reakci Evropy označil za „patetickou“ a „trapnou“. Podle něj nastal čas, aby se evropské špičky přestaly chovat jako komplicové a začaly brát situaci vážně.
Grónsko zůstane Grónskem a snaha Donalda Trumpa o jeho získání je spíše součástí tvrdé vyjednávací taktiky než reálným plánem na anexi. V tomto duchu se v úterý v Davosu vyjádřil Gary Cohn, místopředseda společnosti IBM a bývalý klíčový ekonomický poradce amerického prezidenta. Cohn, který v prvním Trumpově funkčním období vedl Národní ekonomickou radu, se domnívá, že invaze do nezávislé země, která je navíc součástí NATO, je už „trochu přes čáru“.
Spor o Grónsko, který naplno otřásá transatlantickými vazbami, se na první pohled zdá být splněným snem Kremlu. Dlouhodobou strategií Moskvy je vrazit klín mezi Spojené státy a Evropu, oslabit NATO a podkopat jednotu Západu. Pohled na amerického prezidenta, který hrozí svým nejbližším spojencům drakonickými cly kvůli arktickému ostrovu, vyvolává v ruských vládních kruzích neskrývané uspokojení. Podle serveru CNN ale v Kremlu panují obavy.
Austrálie prožívá během tamních letních prázdnin dramatické období. Oblíbené pláže v nejlidnatějším státě Nový Jižní Wales (NSW) se proměnily v nebezpečnou zónu. Během pouhých 48 hodin došlo ke čtyřem útokům žraloků, což vedlo k uzavření přibližně 40 pláží podél východního pobřeží, včetně ikonických míst v okolí Sydney.