Americký prezident Donald Trump v úterním rozhovoru pro BBC uvedl, že Severoatlantická aliance už podle něj není „zastaralá“. Naopak – jak řekl – „se stává opakem toho“, protože ostatní členové nyní „platí své účty“.
Jeho slova znamenají výrazné zmírnění postoje, který v minulosti často vyvolával obavy o budoucnost NATO. Trump dlouhodobě kritizoval výdaje ostatních členských států a opakovaně zpochybňoval klíčový článek 5 o kolektivní obraně. Nyní však uvedl, že „kolektivní obrana je v pořádku“ a že NATO je na tom „mnohem lépe“.
Výrok zazněl po pondělním setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Washingtonu. Nizozemský politik přijel do Bílého domu přesvědčit Trumpa o významu podpory aliance a Ukrajiny, která dál čelí ruské agresi.
Při jednání v Oválné pracovně Trump oznámil, že členové NATO budou financovat nákup amerických obranných systémů Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. Jde o dosud nejvýraznější Trumpovu podporu Kyjevu během jeho aktuálního mandátu.
Rutte se s Trumpem sešel už minulý měsíc na summitu NATO v Haagu, kde vyvolal rozruch, když amerického prezidenta označil za „tatínka“ aliance – přezdívku, která se rychle ujala v médiích i na sociálních sítích.
Trump se v rozhovoru vyjádřil také k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jehož pozici poslední dny častěji kritizuje kvůli stupňující se ofenzivě na Ukrajině a neochotě jednat o míru.
Na přímý dotaz BBC, zda „s Putinem skončil“, odpověděl: „Jsem z něj zklamaný, ale neskončil jsem s ním. Ale ano, jsem zklamaný.“
V pondělí Trump navíc pohrozil Rusku uvalením 100% cel, pokud Putin do 50 dnů neukončí válku na Ukrajině.
Trumpova změna rétoriky vůči NATO přichází v době, kdy Evropa čelí bezpečnostním výzvám bezprecedentního rozsahu – od války na Ukrajině po zvýšené napětí s Čínou a nestabilitu na Blízkém východě. Podpora aliance a výslovné potvrzení principu kolektivní obrany tak mají pro Evropu zásadní význam.
Otázkou zůstává, zda jde o trvalý posun v Trumpově postoji, nebo jen o taktické gesto před podzimními volbami a v souvislosti s tlakem spojenců i domácí politické scény.
Každopádně však platí, že Trump – často obviňovaný z podkopávání západních aliancí – nyní sám prohlásil: „NATO je v lepší kondici než kdy dřív, protože všichni přispívají.“
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).