Americký prezident Donald Trump v úterním rozhovoru pro BBC uvedl, že Severoatlantická aliance už podle něj není „zastaralá“. Naopak – jak řekl – „se stává opakem toho“, protože ostatní členové nyní „platí své účty“.
Jeho slova znamenají výrazné zmírnění postoje, který v minulosti často vyvolával obavy o budoucnost NATO. Trump dlouhodobě kritizoval výdaje ostatních členských států a opakovaně zpochybňoval klíčový článek 5 o kolektivní obraně. Nyní však uvedl, že „kolektivní obrana je v pořádku“ a že NATO je na tom „mnohem lépe“.
Výrok zazněl po pondělním setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Washingtonu. Nizozemský politik přijel do Bílého domu přesvědčit Trumpa o významu podpory aliance a Ukrajiny, která dál čelí ruské agresi.
Při jednání v Oválné pracovně Trump oznámil, že členové NATO budou financovat nákup amerických obranných systémů Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. Jde o dosud nejvýraznější Trumpovu podporu Kyjevu během jeho aktuálního mandátu.
Rutte se s Trumpem sešel už minulý měsíc na summitu NATO v Haagu, kde vyvolal rozruch, když amerického prezidenta označil za „tatínka“ aliance – přezdívku, která se rychle ujala v médiích i na sociálních sítích.
Trump se v rozhovoru vyjádřil také k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jehož pozici poslední dny častěji kritizuje kvůli stupňující se ofenzivě na Ukrajině a neochotě jednat o míru.
Na přímý dotaz BBC, zda „s Putinem skončil“, odpověděl: „Jsem z něj zklamaný, ale neskončil jsem s ním. Ale ano, jsem zklamaný.“
V pondělí Trump navíc pohrozil Rusku uvalením 100% cel, pokud Putin do 50 dnů neukončí válku na Ukrajině.
Trumpova změna rétoriky vůči NATO přichází v době, kdy Evropa čelí bezpečnostním výzvám bezprecedentního rozsahu – od války na Ukrajině po zvýšené napětí s Čínou a nestabilitu na Blízkém východě. Podpora aliance a výslovné potvrzení principu kolektivní obrany tak mají pro Evropu zásadní význam.
Otázkou zůstává, zda jde o trvalý posun v Trumpově postoji, nebo jen o taktické gesto před podzimními volbami a v souvislosti s tlakem spojenců i domácí politické scény.
Každopádně však platí, že Trump – často obviňovaný z podkopávání západních aliancí – nyní sám prohlásil: „NATO je v lepší kondici než kdy dřív, protože všichni přispívají.“
Americké ústřední velitelství oznámilo, že při obraně proti íránským balistickým raketám a dronům v Jordánsku zahynuli dva američtí vojáci a jeden zůstává nezvěstný. Jedná se o první americké vojenské oběti způsobené íránskou palbou od letošního března.
Doug Ford, premiér kanadské provincie Ontario, ostře reagoval na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který pohrozil uvalením dodatečných cel na Kanadu kvůli znečištění ovzduší kouřem z tamních lesních požárů.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
