Americký prezident Donald Trump v úterním rozhovoru pro BBC uvedl, že Severoatlantická aliance už podle něj není „zastaralá“. Naopak – jak řekl – „se stává opakem toho“, protože ostatní členové nyní „platí své účty“.
Jeho slova znamenají výrazné zmírnění postoje, který v minulosti často vyvolával obavy o budoucnost NATO. Trump dlouhodobě kritizoval výdaje ostatních členských států a opakovaně zpochybňoval klíčový článek 5 o kolektivní obraně. Nyní však uvedl, že „kolektivní obrana je v pořádku“ a že NATO je na tom „mnohem lépe“.
Výrok zazněl po pondělním setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Washingtonu. Nizozemský politik přijel do Bílého domu přesvědčit Trumpa o významu podpory aliance a Ukrajiny, která dál čelí ruské agresi.
Při jednání v Oválné pracovně Trump oznámil, že členové NATO budou financovat nákup amerických obranných systémů Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. Jde o dosud nejvýraznější Trumpovu podporu Kyjevu během jeho aktuálního mandátu.
Rutte se s Trumpem sešel už minulý měsíc na summitu NATO v Haagu, kde vyvolal rozruch, když amerického prezidenta označil za „tatínka“ aliance – přezdívku, která se rychle ujala v médiích i na sociálních sítích.
Trump se v rozhovoru vyjádřil také k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jehož pozici poslední dny častěji kritizuje kvůli stupňující se ofenzivě na Ukrajině a neochotě jednat o míru.
Na přímý dotaz BBC, zda „s Putinem skončil“, odpověděl: „Jsem z něj zklamaný, ale neskončil jsem s ním. Ale ano, jsem zklamaný.“
V pondělí Trump navíc pohrozil Rusku uvalením 100% cel, pokud Putin do 50 dnů neukončí válku na Ukrajině.
Trumpova změna rétoriky vůči NATO přichází v době, kdy Evropa čelí bezpečnostním výzvám bezprecedentního rozsahu – od války na Ukrajině po zvýšené napětí s Čínou a nestabilitu na Blízkém východě. Podpora aliance a výslovné potvrzení principu kolektivní obrany tak mají pro Evropu zásadní význam.
Otázkou zůstává, zda jde o trvalý posun v Trumpově postoji, nebo jen o taktické gesto před podzimními volbami a v souvislosti s tlakem spojenců i domácí politické scény.
Každopádně však platí, že Trump – často obviňovaný z podkopávání západních aliancí – nyní sám prohlásil: „NATO je v lepší kondici než kdy dřív, protože všichni přispívají.“
Vojenský soudce ve Spojených státech stanovil datum zahájení soudního procesu s Chálidem Šajchem Muhammadem a třemi dalšími muži obviněnými ze zosnování teroristických útoků z 11. září 2001. Proces byl naplánován na 5. června 2028, což je o 18 měsíců později, než navrhovala obžaloba. Původně požadovala začátek již v lednu 2027.
Britské královské námořnictvo absolvovalo intenzivní třídenní operaci, během níž detailně sledovalo pohyb čtyř ruských plavidel v britských vodách. Mimořádný zásah trval celkem 72 hodin a britské složky využívaly k neustálému monitorování trasy ze Severního moře do Lamanšského průlivu pokročilé radarové systémy.
Obchodní spor a uvalení vysokých amerických cel vyvolaly mezi kanadskými obyvateli rozsáhlý bojkot zboží a služeb pocházejících ze Spojených států. Reakce veřejnosti přišla poté, co americká administrativa zavedla padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě dvaceti miliard dolarů a kanadský premiér Mark Carney přikročil k odpovídajícím protiopatřením. Napětí dál vyostřily politické výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho kroky v pohraničních otázkách.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal Velké Británii zastřenou hrozbu během tiskové konference v kyrgyzském Biškeku. Na dotaz novinářů, zda by Moskva mohla v reakci na dodávky zbraní Ukrajině zasáhnout vojenské objekty na britském území, odpověděl pouze stručnou větou. Prohlásil, že tato informace představuje vojenské tajemství. Ruský vůdce tak záměrně neposkytl jednoznačné potvrzení ani vyvrácení možných úderů. Tímto výrokem ponechal britskou veřejnost i tamní představitele v nejistotě ohledně dalších kroků Moskvy.
Americký prezident Donald Trump představil dohodu s Venezuelou, jejímž prostřednictvím získávají Spojené státy přístup k rozsáhlým zásobám ropy. Součástí tohoto plánu je využití získané suroviny k doplnění amerických nouzových zásob ropy, které se po uvolnění miliónů barelů dostaly na nejnižší úroveň za několik desetiletí. Washington získal v nově vytvořeném společném podniku většinový podíl s přístupem k desítkám miliard barelů prověřených zásob. Podle analytiků CNN však využití venezuelské ropy k doplnění strategických rezerv naráží na řadu zásadních překážek.
Od vyhlášení příměří zahynulo v Pásmu Gazy při izraelských útocích podle nejnovějších údajů tamního ministerstva zdravotnictví více než devět set lidí. Celkový počet palestinských obětí v tomto území tak od vyhlášení klidu zbraní přesáhl tisíc tři sta, přičemž mezi mrtvými je i více než tři sta dětí.
Evropské vlády plánují v boji proti klimatickým změnám masivní rozvoj jaderné energetiky. Tyto plány však narážejí na samotné dopady globálního oteplování. Vlny veder a dlouhotrvající sucha způsobily v letních měsících pokles hladin evropských řek na rekordní minima. Závody tak přicházejí o vodu potřebnou k chlazení reaktorů.
Americká armáda provedla nové letecké údery na cíle v Íránu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu v podobě raketových a dronových útoků na Jordánsko, Bahrajn a Kuvajt. K eskalaci došlo navzdory výslovnému varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv odvetný krok narazí na ještě tvrdší vojenskou reakci. Poslední kolo vzájemných úderů následovalo po nočních útocích, které narušily několikatýdenní období relativního klidu. Napětí v regionu Blízkého východu tak opět prudce vzrostlo a hrozí dalším rozšířením konfliktu.
Evropská komise čelí vnitřnímu tlaku kvůli své odmítavé politice vůči čínské sociální síti TikTok. Část úředníků v bruselském sídle Berlaymont považuje nepřítomnost komise na této platformě za strategickou chybu. Poukazují přitom na skutečnost, že aplikaci v současnosti pravidelně využívá přibližně dvě stě milionů Evropanů. Otázka možného vstupu na tuto síť se tak znovu stala tématem diskusí na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump čelí výrazné nevoli veřejnosti v souvislosti se svými nejnovějšími kroky na mezinárodní i domácí scéně. Jeho rozhodnutí rozpoutat novou obchodní válku s Kanadou a oficiálně přejmenovat Ontarijské jezero na Americké jezero vyvolalo široký odpor. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění webu CNN odmítá tato opatření nadpoloviční většina obyvatel Spojených států. Tento vývoj navíc přichází v citlivém období před nadcházejícími doplňovacími volbami do amerického Kongresu.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.