Americký prezident Donald Trump v úterním rozhovoru pro BBC uvedl, že Severoatlantická aliance už podle něj není „zastaralá“. Naopak – jak řekl – „se stává opakem toho“, protože ostatní členové nyní „platí své účty“.
Jeho slova znamenají výrazné zmírnění postoje, který v minulosti často vyvolával obavy o budoucnost NATO. Trump dlouhodobě kritizoval výdaje ostatních členských států a opakovaně zpochybňoval klíčový článek 5 o kolektivní obraně. Nyní však uvedl, že „kolektivní obrana je v pořádku“ a že NATO je na tom „mnohem lépe“.
Výrok zazněl po pondělním setkání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ve Washingtonu. Nizozemský politik přijel do Bílého domu přesvědčit Trumpa o významu podpory aliance a Ukrajiny, která dál čelí ruské agresi.
Při jednání v Oválné pracovně Trump oznámil, že členové NATO budou financovat nákup amerických obranných systémů Patriot a dalších zbraní pro Ukrajinu. Jde o dosud nejvýraznější Trumpovu podporu Kyjevu během jeho aktuálního mandátu.
Rutte se s Trumpem sešel už minulý měsíc na summitu NATO v Haagu, kde vyvolal rozruch, když amerického prezidenta označil za „tatínka“ aliance – přezdívku, která se rychle ujala v médiích i na sociálních sítích.
Trump se v rozhovoru vyjádřil také k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, jehož pozici poslední dny častěji kritizuje kvůli stupňující se ofenzivě na Ukrajině a neochotě jednat o míru.
Na přímý dotaz BBC, zda „s Putinem skončil“, odpověděl: „Jsem z něj zklamaný, ale neskončil jsem s ním. Ale ano, jsem zklamaný.“
V pondělí Trump navíc pohrozil Rusku uvalením 100% cel, pokud Putin do 50 dnů neukončí válku na Ukrajině.
Trumpova změna rétoriky vůči NATO přichází v době, kdy Evropa čelí bezpečnostním výzvám bezprecedentního rozsahu – od války na Ukrajině po zvýšené napětí s Čínou a nestabilitu na Blízkém východě. Podpora aliance a výslovné potvrzení principu kolektivní obrany tak mají pro Evropu zásadní význam.
Otázkou zůstává, zda jde o trvalý posun v Trumpově postoji, nebo jen o taktické gesto před podzimními volbami a v souvislosti s tlakem spojenců i domácí politické scény.
Každopádně však platí, že Trump – často obviňovaný z podkopávání západních aliancí – nyní sám prohlásil: „NATO je v lepší kondici než kdy dřív, protože všichni přispívají.“
Inflace ve Spojených státech se v červnu výrazně zvýšila a dosáhla nejvyšší úrovně od letošního února. Růst cen byl tažen především vyššími cenami pohonných hmot a dopady nových cel, které prezident Donald Trump v posledních měsících zavedl na většinu dovozového zboží.
Izraelský plán na vybudování „humanitárního města“ v Rafahu znovu otevřel otázku etnických čistek na Blízkém východě. Region za poslední století zažil systematické vysidlování Palestinců, vyhnání Židů z arabských zemí, perzekuci Kurdů i genocidy křesťanských menšin v Osmanské říši. Ukazuje se, že etnické čistky nejsou minulostí, ale trvalou součástí regionální politiky a opakují se v nových formách a často bez odpovědnosti či mezinárodní intervence.
Slovenský premiér Robert Fico staví svou politiku na krátkodobé kalkulaci a strategickém odkládání odpovědnosti. Zatímco energetickou krizi, kterou sám pomohl vytvořit, prezentuje jako výzvu dneška, bezpečnostní hrozby spojené s oslabováním vazeb na NATO a EU ponechává budoucím vládám. Tato kombinace populismu, selektivního pragmatismu a narativu o „národních zájmech“ může vést ke ztrátě spojenecké důvěry i vnitřní stability Slovenska.
Evropa čelí zlomovému okamžiku. Válka na Ukrajině, která v posledních měsících ustoupila ze středu pozornosti kvůli krizím v Íránu či na Blízkém východě, zůstává podle bývalých i současných evropských lídrů tou největší hrozbou pro evropskou bezpečnost. V komentáři serveru European Pravda podepsaném Carlem Bildtem, Aleksanderem Kwasniewským, Sannou Marinovou a Kajsou Ollongrenovou autoři varují: pokud Evropa nezakročí rozhodně a hned, zaplatí za to vysokou cenu.
Prezident Donald Trump opět vyvolal vlnu kritiky – tentokrát ne od svých tradičních politických odpůrců, ale přímo z nitra vlastního „Make America Great Again“ (MAGA) hnutí. Rozhodnutí dodat zbraně Ukrajině prostřednictvím NATO a zároveň pohrozit Rusku novými cly vyvolalo ostrou odezvu mezi klíčovými osobnostmi Trumpovy politické základny.
Od lednového nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta se Bílý dům musel vyrovnávat s řadou krizí – od války Ruska na Ukrajině po ozbrojené konflikty Izraele v Gaze a Íránu. V tomto kontextu však působí překvapivě, že americká administrativa zatím věnuje jen minimální pozornost sílícímu režimu Kim Čong-una v Severní Koreji. Mnozí experti proto varují, že Spojené státy ignorují jednu z nejvýznamnějších bezpečnostních hrozeb v Asii.
Na první pohled nepostřehnutelná změna, přesto měřitelná – v posledních dnech se Země otáčí o zlomek milisekundy rychleji než obvykle. Vědci pozorují tento jev s překvapením i určitou dávkou nejistoty, protože zatím přesně nevědí, co za tímto zrychlením stojí.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal oficiálně oznámil svou rezignaci, čímž završil dlouho očekávanou politickou změnu ve vedení země, která čelí více než tři roky trvající ruské invazi. Ukrajinský parlament má o jeho odchodu a rozpuštění současné vlády hlasovat již 16. července.
Prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině nové zbraně, včetně žádaných raketových interceptorů pro systém Patriot, schopných ničit balistické střely. Trump prohlásil, že náklady na tuto pomoc ponesou evropské spojenecké státy, čímž se podle něj předejde opakování politiky jeho předchůdce, kdy pomoc Ukrajině šla na účet amerických daňových poplatníků.
Když se v červnu 2026 rozběhne rozšířené mistrovství světa ve fotbale, Severní Amerika zažije nejen největší fotbalovou událost v dějinách kontinentu, ale i masivní ekologickou zátěž. Turnaj se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku a přivítá 48 národních týmů a miliony fanoušků, kteří budou cestovat mezi desítkami měst.
Americký prezident Donald Trump v pondělí naznačil, že právě jeho manželka Melania sehrála zásadní roli v tom, jak se změnil jeho postoj k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a jeho slibům o míru na Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin považoval zdrženlivost Donalda Trumpa za slabost. Mýlil se. Americká trpělivost je u konce a Trump, jakkoli zdráhavý válečník, se začíná obracet proti ruské agresi s novou rozhodností.