Prezident Donald Trump věří, že dokáže rozdělit Rusko a Čínu, jejichž rostoucí spolupráce podle něj oslabuje globální postavení Spojených států. Jeho plán však naráží na tvrdou realitu současné geopolitiky a hrozí, že by mohl mít přesně opačný efekt, uvedl web The Conversation.
V rozhovoru s komentátorem Tuckerem Carlsonem Trump obvinil předchozí administrativu Joea Bidena z toho, že „tlačila Čínu a Rusko dohromady“. Svým cílem je prý tento svazek narušit. Od svého návratu do Bílého domu proto usiluje o zlepšení vztahů s Moskvou, což zahrnuje i snahu rychle ukončit válku na Ukrajině.
Podle Trumpa je klíčovou historickou lekcí to, že USA nemohou dopustit pevné spojenectví mezi Ruskem a Čínou – podobně jako v éře prezidenta Richarda Nixona, kdy Washington podporoval rozkol mezi Sovětským svazem a Čínou. Současná geopolitická situace je však odlišná a Trumpova strategie může nejen selhat, ale i ohrozit americké postavení ve světě.
Na rozdíl od období studené války jsou dnes Rusko a Čína stále těsněji propojeny. Po rozpadu Sovětského svazu se jejich vztahy postupně posilovaly a v roce 2022, těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyhlásili „přátelství bez hranic“.
Ekonomická spolupráce mezi oběma zeměmi dosáhla rekordních hodnot – v roce 2024 se jejich vzájemný obchod vyšplhal na 237 miliard dolarů. Čína se stala hlavním obchodním partnerem Ruska a klíčovým odběratelem jeho ropy a plynu. To dává Pekingu značnou kontrolu nad Moskvou, což Trumpovu vizi oslabuje – ekonomicky totiž není realistické očekávat, že se Rusko od Číny odvrátí.
Navzdory Trumpovým snahám si Putin uvědomuje, že i kdyby se podařilo vyjednat mír s Ukrajinou, vztahy se Západem zůstanou napjaté. Hluboce zakořeněná nedůvěra v USA a pokračující sankce znamenají, že Moskva nemá jinou možnost než se spoléhat na Peking.
Čína mezitím pozorně sleduje Trumpovy kroky. Jeho ochota přistoupit na kompromis s Ruskem a případně obětovat ukrajinské území vnímá jako projev slabosti. Navíc jeho izolacionistická zahraniční politika může podkopat vztahy Spojených států s evropskými spojenci, což by Číně poskytlo větší prostor pro vlastní geopolitické ambice – zejména v otázce Tchaj-wanu.
Místo toho, aby Trump posílil americkou pozici, jeho strategie může vést k oslabení západní aliance a posílení Rusko-čínského bloku. Zatímco Washington by se pokoušel přimět Rusko k obratu proti Číně, Peking by mohl využít této situace k dalšímu prohloubení svých vztahů s Ruskem i dalšími státy globálního Jihu.
Trumpova snaha „oddělit“ Moskvu a Peking se tak může ukázat nejen jako marná, ale dokonce kontraproduktivní. Místo oslabení tohoto spojenectví by mohl posílit vnímání USA jako nespolehlivého partnera, což by Číně a Rusku poskytlo ještě větší strategickou výhodu.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.