Prezident Donald Trump věří, že dokáže rozdělit Rusko a Čínu, jejichž rostoucí spolupráce podle něj oslabuje globální postavení Spojených států. Jeho plán však naráží na tvrdou realitu současné geopolitiky a hrozí, že by mohl mít přesně opačný efekt, uvedl web The Conversation.
V rozhovoru s komentátorem Tuckerem Carlsonem Trump obvinil předchozí administrativu Joea Bidena z toho, že „tlačila Čínu a Rusko dohromady“. Svým cílem je prý tento svazek narušit. Od svého návratu do Bílého domu proto usiluje o zlepšení vztahů s Moskvou, což zahrnuje i snahu rychle ukončit válku na Ukrajině.
Podle Trumpa je klíčovou historickou lekcí to, že USA nemohou dopustit pevné spojenectví mezi Ruskem a Čínou – podobně jako v éře prezidenta Richarda Nixona, kdy Washington podporoval rozkol mezi Sovětským svazem a Čínou. Současná geopolitická situace je však odlišná a Trumpova strategie může nejen selhat, ale i ohrozit americké postavení ve světě.
Na rozdíl od období studené války jsou dnes Rusko a Čína stále těsněji propojeny. Po rozpadu Sovětského svazu se jejich vztahy postupně posilovaly a v roce 2022, těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyhlásili „přátelství bez hranic“.
Ekonomická spolupráce mezi oběma zeměmi dosáhla rekordních hodnot – v roce 2024 se jejich vzájemný obchod vyšplhal na 237 miliard dolarů. Čína se stala hlavním obchodním partnerem Ruska a klíčovým odběratelem jeho ropy a plynu. To dává Pekingu značnou kontrolu nad Moskvou, což Trumpovu vizi oslabuje – ekonomicky totiž není realistické očekávat, že se Rusko od Číny odvrátí.
Navzdory Trumpovým snahám si Putin uvědomuje, že i kdyby se podařilo vyjednat mír s Ukrajinou, vztahy se Západem zůstanou napjaté. Hluboce zakořeněná nedůvěra v USA a pokračující sankce znamenají, že Moskva nemá jinou možnost než se spoléhat na Peking.
Čína mezitím pozorně sleduje Trumpovy kroky. Jeho ochota přistoupit na kompromis s Ruskem a případně obětovat ukrajinské území vnímá jako projev slabosti. Navíc jeho izolacionistická zahraniční politika může podkopat vztahy Spojených států s evropskými spojenci, což by Číně poskytlo větší prostor pro vlastní geopolitické ambice – zejména v otázce Tchaj-wanu.
Místo toho, aby Trump posílil americkou pozici, jeho strategie může vést k oslabení západní aliance a posílení Rusko-čínského bloku. Zatímco Washington by se pokoušel přimět Rusko k obratu proti Číně, Peking by mohl využít této situace k dalšímu prohloubení svých vztahů s Ruskem i dalšími státy globálního Jihu.
Trumpova snaha „oddělit“ Moskvu a Peking se tak může ukázat nejen jako marná, ale dokonce kontraproduktivní. Místo oslabení tohoto spojenectví by mohl posílit vnímání USA jako nespolehlivého partnera, což by Číně a Rusku poskytlo ještě větší strategickou výhodu.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla ruské armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen. Přestože ženy v ruských ozbrojených silách tradičně zastávaly spíše podpůrné funkce, současné náborové kampaně, propaganda na sociálních sítích i zprávy státních médií ukazují, že armáda usiluje o jejich zapojení do operačních rolí, zejména v oblasti obsluhy bezpilotních letounů a dalších technických specializací.
Vojenský konflikt na Ukrajině si od začátku plnohodnotné ruské invaze vyžádal na obou stranách již více než dva miliony padlých, zraněných či pohřešovaných vojáků. Vyplývá to z nové studie amerického Centra pro strategická a mezinárodní studia. Podle zveřejněných odhadů nesou hlavní tíhu ztrát moskevské síly, které zaznamenaly přibližně 1,4 milionu obětí, přičemž počet mrtvých ruských vojáků dosahuje 400 000 až 450 000.
Evropská komise předložila finanční návrh pro vstup Černé Hory do Evropské unie, podle kterého by začlenění této balkánské země v rámci příštího sedmiletého rozpočtového cyklu mělo unijní pokladnu vyjít na tři miliardy eur.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.