Prezident Donald Trump věří, že dokáže rozdělit Rusko a Čínu, jejichž rostoucí spolupráce podle něj oslabuje globální postavení Spojených států. Jeho plán však naráží na tvrdou realitu současné geopolitiky a hrozí, že by mohl mít přesně opačný efekt, uvedl web The Conversation.
V rozhovoru s komentátorem Tuckerem Carlsonem Trump obvinil předchozí administrativu Joea Bidena z toho, že „tlačila Čínu a Rusko dohromady“. Svým cílem je prý tento svazek narušit. Od svého návratu do Bílého domu proto usiluje o zlepšení vztahů s Moskvou, což zahrnuje i snahu rychle ukončit válku na Ukrajině.
Podle Trumpa je klíčovou historickou lekcí to, že USA nemohou dopustit pevné spojenectví mezi Ruskem a Čínou – podobně jako v éře prezidenta Richarda Nixona, kdy Washington podporoval rozkol mezi Sovětským svazem a Čínou. Současná geopolitická situace je však odlišná a Trumpova strategie může nejen selhat, ale i ohrozit americké postavení ve světě.
Na rozdíl od období studené války jsou dnes Rusko a Čína stále těsněji propojeny. Po rozpadu Sovětského svazu se jejich vztahy postupně posilovaly a v roce 2022, těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyhlásili „přátelství bez hranic“.
Ekonomická spolupráce mezi oběma zeměmi dosáhla rekordních hodnot – v roce 2024 se jejich vzájemný obchod vyšplhal na 237 miliard dolarů. Čína se stala hlavním obchodním partnerem Ruska a klíčovým odběratelem jeho ropy a plynu. To dává Pekingu značnou kontrolu nad Moskvou, což Trumpovu vizi oslabuje – ekonomicky totiž není realistické očekávat, že se Rusko od Číny odvrátí.
Navzdory Trumpovým snahám si Putin uvědomuje, že i kdyby se podařilo vyjednat mír s Ukrajinou, vztahy se Západem zůstanou napjaté. Hluboce zakořeněná nedůvěra v USA a pokračující sankce znamenají, že Moskva nemá jinou možnost než se spoléhat na Peking.
Čína mezitím pozorně sleduje Trumpovy kroky. Jeho ochota přistoupit na kompromis s Ruskem a případně obětovat ukrajinské území vnímá jako projev slabosti. Navíc jeho izolacionistická zahraniční politika může podkopat vztahy Spojených států s evropskými spojenci, což by Číně poskytlo větší prostor pro vlastní geopolitické ambice – zejména v otázce Tchaj-wanu.
Místo toho, aby Trump posílil americkou pozici, jeho strategie může vést k oslabení západní aliance a posílení Rusko-čínského bloku. Zatímco Washington by se pokoušel přimět Rusko k obratu proti Číně, Peking by mohl využít této situace k dalšímu prohloubení svých vztahů s Ruskem i dalšími státy globálního Jihu.
Trumpova snaha „oddělit“ Moskvu a Peking se tak může ukázat nejen jako marná, ale dokonce kontraproduktivní. Místo oslabení tohoto spojenectví by mohl posílit vnímání USA jako nespolehlivého partnera, což by Číně a Rusku poskytlo ještě větší strategickou výhodu.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.