Prezident Donald Trump věří, že dokáže rozdělit Rusko a Čínu, jejichž rostoucí spolupráce podle něj oslabuje globální postavení Spojených států. Jeho plán však naráží na tvrdou realitu současné geopolitiky a hrozí, že by mohl mít přesně opačný efekt, uvedl web The Conversation.
V rozhovoru s komentátorem Tuckerem Carlsonem Trump obvinil předchozí administrativu Joea Bidena z toho, že „tlačila Čínu a Rusko dohromady“. Svým cílem je prý tento svazek narušit. Od svého návratu do Bílého domu proto usiluje o zlepšení vztahů s Moskvou, což zahrnuje i snahu rychle ukončit válku na Ukrajině.
Podle Trumpa je klíčovou historickou lekcí to, že USA nemohou dopustit pevné spojenectví mezi Ruskem a Čínou – podobně jako v éře prezidenta Richarda Nixona, kdy Washington podporoval rozkol mezi Sovětským svazem a Čínou. Současná geopolitická situace je však odlišná a Trumpova strategie může nejen selhat, ale i ohrozit americké postavení ve světě.
Na rozdíl od období studené války jsou dnes Rusko a Čína stále těsněji propojeny. Po rozpadu Sovětského svazu se jejich vztahy postupně posilovaly a v roce 2022, těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyhlásili „přátelství bez hranic“.
Ekonomická spolupráce mezi oběma zeměmi dosáhla rekordních hodnot – v roce 2024 se jejich vzájemný obchod vyšplhal na 237 miliard dolarů. Čína se stala hlavním obchodním partnerem Ruska a klíčovým odběratelem jeho ropy a plynu. To dává Pekingu značnou kontrolu nad Moskvou, což Trumpovu vizi oslabuje – ekonomicky totiž není realistické očekávat, že se Rusko od Číny odvrátí.
Navzdory Trumpovým snahám si Putin uvědomuje, že i kdyby se podařilo vyjednat mír s Ukrajinou, vztahy se Západem zůstanou napjaté. Hluboce zakořeněná nedůvěra v USA a pokračující sankce znamenají, že Moskva nemá jinou možnost než se spoléhat na Peking.
Čína mezitím pozorně sleduje Trumpovy kroky. Jeho ochota přistoupit na kompromis s Ruskem a případně obětovat ukrajinské území vnímá jako projev slabosti. Navíc jeho izolacionistická zahraniční politika může podkopat vztahy Spojených států s evropskými spojenci, což by Číně poskytlo větší prostor pro vlastní geopolitické ambice – zejména v otázce Tchaj-wanu.
Místo toho, aby Trump posílil americkou pozici, jeho strategie může vést k oslabení západní aliance a posílení Rusko-čínského bloku. Zatímco Washington by se pokoušel přimět Rusko k obratu proti Číně, Peking by mohl využít této situace k dalšímu prohloubení svých vztahů s Ruskem i dalšími státy globálního Jihu.
Trumpova snaha „oddělit“ Moskvu a Peking se tak může ukázat nejen jako marná, ale dokonce kontraproduktivní. Místo oslabení tohoto spojenectví by mohl posílit vnímání USA jako nespolehlivého partnera, což by Číně a Rusku poskytlo ještě větší strategickou výhodu.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.