Prezident Donald Trump věří, že dokáže rozdělit Rusko a Čínu, jejichž rostoucí spolupráce podle něj oslabuje globální postavení Spojených států. Jeho plán však naráží na tvrdou realitu současné geopolitiky a hrozí, že by mohl mít přesně opačný efekt, uvedl web The Conversation.
V rozhovoru s komentátorem Tuckerem Carlsonem Trump obvinil předchozí administrativu Joea Bidena z toho, že „tlačila Čínu a Rusko dohromady“. Svým cílem je prý tento svazek narušit. Od svého návratu do Bílého domu proto usiluje o zlepšení vztahů s Moskvou, což zahrnuje i snahu rychle ukončit válku na Ukrajině.
Podle Trumpa je klíčovou historickou lekcí to, že USA nemohou dopustit pevné spojenectví mezi Ruskem a Čínou – podobně jako v éře prezidenta Richarda Nixona, kdy Washington podporoval rozkol mezi Sovětským svazem a Čínou. Současná geopolitická situace je však odlišná a Trumpova strategie může nejen selhat, ale i ohrozit americké postavení ve světě.
Na rozdíl od období studené války jsou dnes Rusko a Čína stále těsněji propojeny. Po rozpadu Sovětského svazu se jejich vztahy postupně posilovaly a v roce 2022, těsně před ruskou invazí na Ukrajinu, prezident Vladimir Putin a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching vyhlásili „přátelství bez hranic“.
Ekonomická spolupráce mezi oběma zeměmi dosáhla rekordních hodnot – v roce 2024 se jejich vzájemný obchod vyšplhal na 237 miliard dolarů. Čína se stala hlavním obchodním partnerem Ruska a klíčovým odběratelem jeho ropy a plynu. To dává Pekingu značnou kontrolu nad Moskvou, což Trumpovu vizi oslabuje – ekonomicky totiž není realistické očekávat, že se Rusko od Číny odvrátí.
Navzdory Trumpovým snahám si Putin uvědomuje, že i kdyby se podařilo vyjednat mír s Ukrajinou, vztahy se Západem zůstanou napjaté. Hluboce zakořeněná nedůvěra v USA a pokračující sankce znamenají, že Moskva nemá jinou možnost než se spoléhat na Peking.
Čína mezitím pozorně sleduje Trumpovy kroky. Jeho ochota přistoupit na kompromis s Ruskem a případně obětovat ukrajinské území vnímá jako projev slabosti. Navíc jeho izolacionistická zahraniční politika může podkopat vztahy Spojených států s evropskými spojenci, což by Číně poskytlo větší prostor pro vlastní geopolitické ambice – zejména v otázce Tchaj-wanu.
Místo toho, aby Trump posílil americkou pozici, jeho strategie může vést k oslabení západní aliance a posílení Rusko-čínského bloku. Zatímco Washington by se pokoušel přimět Rusko k obratu proti Číně, Peking by mohl využít této situace k dalšímu prohloubení svých vztahů s Ruskem i dalšími státy globálního Jihu.
Trumpova snaha „oddělit“ Moskvu a Peking se tak může ukázat nejen jako marná, ale dokonce kontraproduktivní. Místo oslabení tohoto spojenectví by mohl posílit vnímání USA jako nespolehlivého partnera, což by Číně a Rusku poskytlo ještě větší strategickou výhodu.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.