Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
U osob s předchozím příjmem bude v prvních dvou měsících nezaměstnanosti podpora nově činit 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, maximální výše podpory v nezaměstnanosti i při rekvalifikaci se sníží na 60 % průměrné mzdy v národním hospodářství. Délka podpůrčí doby se nemění. Změny mají státnímu rozpočtu přinést úsporu přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně.
"Minulá vláda zvýšila podporu v prvních měsících nezaměstnanosti z 65 na 80 procent. V situaci, kdy je pracovní trh stabilizovaný, nepovažujeme takto vysokou podporu za potřebnou. Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především pomoci lidem překlenout období, kdy jsou bez práce, nikoliv vytvářet motivaci zůstávat na podpoře déle, než je nutné. Vracíme proto sazbu na 65 procent a snižujeme také maximální strop podpory. Změny přinesou státnímu rozpočtu úsporu přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně," uvedl ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO).
Nově bude procentní sazba podpory v nezaměstnanosti nastavena stejně bez ohledu na věk uchazeče. První dva měsíce bude činit 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, další dva měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 %. Oproti současné úpravě tak klesne sazba v úvodní části podpůrčí doby z 80 na 65 %, naopak sazba v její závěrečné části vzroste ze 40 na 45 %.
Současně se zruší zvýhodnění osob od 52 let, které dnes mohou vyšší procentní sazbu pobírat po delší dobu. Samotná délka podpůrčí doby se ale nemění: zůstane pět měsíců pro osoby do 52 let, osm měsíců pro osoby od 52 do 57 let a jedenáct měsíců pro osoby nad 57 let.
Podpora při rekvalifikaci se sníží ze současných 80 % na 60 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Zároveň se sjednotí maximální výše podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci na 60 % průměrné mzdy v národním hospodářství, oproti současným 80 %. Pro srovnání s hodnotami používanými v roce 2026 odpovídá 60% hranice částce 28 903 Kč, zatímco současný 80% limit činí 38 537 Kč.
Úprava se dotkne také lidí, u kterých nelze podporu vypočítat z předchozího příjmu. Jde zejména o osoby vracející se na trh práce po rodičovské nebo o neformálně pečující. V prvních dvou měsících bude jejich podpora v nezaměstnanosti činit 30 % průměrné mzdy v národním hospodářství, v dalších dvou měsících 20 % a po zbývající dobu 15 %. Podpora při rekvalifikaci u těchto osob bude nově činit 25 % průměrné mzdy namísto současných 40 %.
Návrh zároveň zpřesňuje pravidla pro uchazeče o zaměstnání, kteří studují. Ani studium nebude moci být překážkou pro poskytování součinnosti krajské pobočce Úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky takového zaměstnání.
Změny podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci mají být účinné od 1. ledna 2027. Odhadovaná úspora pro státní rozpočet činí přibližně 4,5 až 5 miliard korun ročně.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.