Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Podle jeho slov je jakýkoliv jiný výsledek než americká správa tohoto území nepřijatelný. Trump argumentuje tím, že anexe Grónska by posílila obranyschopnost celého NATO, ačkoliv Grónsko je autonomním územím právě jednoho z klíčových spojenců v alianci – Dánska.
Návrh na využití obchodních cel jako donucovacího prostředku v této otázce zazněl poprvé, ačkoliv Trump již dříve podobným způsobem tlačil na evropské partnery v jiných agendách. Prezident v pátek naznačil, že pokud ostatní státy nebudou s americkými záměry v Arktidě spolupracovat, pocítí to na svých exportech do USA.
Ačkoliv zatím nespecifikoval, kterých konkrétních zemí by se sankční cla mohla dotknout, jeho slova jsou vnímána jako přímé varování evropským spojencům, kteří se proti anexi ostrova bohatého na nerostné suroviny a strategicky významného pro včasné varování před raketami ostře vymezují.
Reakce z Evropy na sebe nenechala dlouho čekat a situace začíná připomínat vážnou bezpečnostní krizi. Dánsko varovalo, že jakýkoliv pokus o násilné převzetí kontroly nad Grónskem by mohl znamenat faktický konec Severoatlantické aliance.
V reakci na americký tlak dánská vláda oznámila posílení své vojenské přítomnosti na ostrově, k čemuž se připojily i další evropské státy včetně Francie, Německa, Nizozemska a Norska, které do oblasti vysílají své vojenské kontingenty. Francie a Kanada navíc plánují v grónském hlavním městě Nuuku v nejbližší době otevřít své diplomatické zastoupení.
Navzdory pokračující diplomatické roztržce se dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen snaží situaci uklidnit jednáním přímo ve Washingtonu. Po schůzce s viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Markem Rubiem uvedl, že ačkoliv se jejich pohledy na suverenitu ostrova zásadně liší, obě strany se dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni. Tato skupina má v následujících týdnech prozkoumat možnosti, jak vyhovět bezpečnostním obavám Bílého domu, aniž by byla narušena územní celistvost Dánského království.
Samotný pokus o zavedení plošných cel na konkrétní státy by však mohl narazit na právní překážky uvnitř Spojených států. Americký Nejvyšší soud by měl v blízké době vynést verdikt v přelomovém případě, který může omezit prezidentovy pravomoci v oblasti obchodní politiky.
I přesto má Donald Trump k dispozici řadu jiných nástrojů, jak obchodní bariéry zvyšovat. Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění má však jeho snaha o zisk Grónska jen malou podporu i u samotných Američanů, když se pro tento krok vyslovila pouhá čtvrtina dotázaných.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson se ostře ohradil proti snahám některých zákonodárců omezit pravomoci prezidenta Donalda Trumpa v probíhajícím konfliktu s Íránem. Schválení rezoluce o válečných pravomocích, která by vyžadovala předchozí souhlas Kongresu pro další vojenské akce, označil Johnson za děsivou vyhlídku. Podle něj by takový krok zbavil vrchního velitele ozbrojených sil schopnosti dokončit zahájenou operaci.
V průběhu letošního roku došlo v Bílém domě k nenápadné, ale podstatné změně protokolu – Donald Trump přestal pořádat své typické tiskové konference v Oválné pracovně za účasti zahraničních státníků. Tento formát, připomínající reality show, byl v prvním roce jeho funkčního období naprosto běžný, nyní se však zdá, že tyto veřejné spektákly ustoupily do pozadí. Poslední taková dramatická scéna se odehrála loni, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj před běžícími kamerami Trumpovi odporoval, za což byl následně pokárán a vykázán z plánovaného oběda.
Izraelská armáda v úterý ráno pokračovala v ofenzivě a provedla souběžné údery na íránské hlavní město Teherán a libanonský Bejrút. Operace se zaměřila na íránská vojenská stanoviště a pozice hnutí Hizballáh, přičemž z jižních předměstí Bejrútu stoupaly husté sloupy dýmu. Izraelské síly těmto náletům předeslaly nové výzvy k evakuaci pro vybrané oblasti v Libanonu, aby minimalizovaly civilní ztráty při ničení velitelských center.
Plán českých repatriačních letů, které mají pomoci dostat české občany nacházející se na Blízkém východě do bezpečí, se změnil. Uvedl to premiér Andrej Babiš (ANO). Repatriace mají nakonec probíhat nejen z Egypta a Jordánska, ale také z Ománu.
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Írán se podle dostupných informací snaží zachránit, co zbývá z jaderného programu, než bude příliš pozdě. Tvrdí to zdroje izraelského deníku The Jerusalem Post. Teherán chce ochránit, co půjde, opevnit zařízení a schovat vybavení, u kterého to jde udělat.
Českou hudební scénou otřásla v uplynulém týdnu smutná zpráva. Ve věku 66 let zemřel klávesista Jiří Valenta, někdejší člen legendární kapely Olympic. Podle dostupných informací spáchal sebevraždu. Rodina se nyní zabývá tím, jak bude vypadat smuteční obřad.
V Česku o víkendu začalo meteorologické jaro, ale jarní počasí panovalo už v posledních únorových dnech. Zásadní změna se neočekává ani během prvního ryze březnového týdne. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) bude slunečno a nadprůměrně teplo.
Izraelská armáda (IDF) v nejnovější aktualizaci na sociální síti X oznámila, že její letectvo zahájilo rozsáhlou vlnu útoků přímo v srdci íránského hlavního města Teheránu. Z místa již přicházejí první záběry zachycující následky těchto úderů. Podle dřívějšího vyjádření IDF útočí izraelské síly na Libanon a Írán současně.