Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Podle jeho slov je jakýkoliv jiný výsledek než americká správa tohoto území nepřijatelný. Trump argumentuje tím, že anexe Grónska by posílila obranyschopnost celého NATO, ačkoliv Grónsko je autonomním územím právě jednoho z klíčových spojenců v alianci – Dánska.
Návrh na využití obchodních cel jako donucovacího prostředku v této otázce zazněl poprvé, ačkoliv Trump již dříve podobným způsobem tlačil na evropské partnery v jiných agendách. Prezident v pátek naznačil, že pokud ostatní státy nebudou s americkými záměry v Arktidě spolupracovat, pocítí to na svých exportech do USA.
Ačkoliv zatím nespecifikoval, kterých konkrétních zemí by se sankční cla mohla dotknout, jeho slova jsou vnímána jako přímé varování evropským spojencům, kteří se proti anexi ostrova bohatého na nerostné suroviny a strategicky významného pro včasné varování před raketami ostře vymezují.
Reakce z Evropy na sebe nenechala dlouho čekat a situace začíná připomínat vážnou bezpečnostní krizi. Dánsko varovalo, že jakýkoliv pokus o násilné převzetí kontroly nad Grónskem by mohl znamenat faktický konec Severoatlantické aliance.
V reakci na americký tlak dánská vláda oznámila posílení své vojenské přítomnosti na ostrově, k čemuž se připojily i další evropské státy včetně Francie, Německa, Nizozemska a Norska, které do oblasti vysílají své vojenské kontingenty. Francie a Kanada navíc plánují v grónském hlavním městě Nuuku v nejbližší době otevřít své diplomatické zastoupení.
Navzdory pokračující diplomatické roztržce se dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen snaží situaci uklidnit jednáním přímo ve Washingtonu. Po schůzce s viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Markem Rubiem uvedl, že ačkoliv se jejich pohledy na suverenitu ostrova zásadně liší, obě strany se dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni. Tato skupina má v následujících týdnech prozkoumat možnosti, jak vyhovět bezpečnostním obavám Bílého domu, aniž by byla narušena územní celistvost Dánského království.
Samotný pokus o zavedení plošných cel na konkrétní státy by však mohl narazit na právní překážky uvnitř Spojených států. Americký Nejvyšší soud by měl v blízké době vynést verdikt v přelomovém případě, který může omezit prezidentovy pravomoci v oblasti obchodní politiky.
I přesto má Donald Trump k dispozici řadu jiných nástrojů, jak obchodní bariéry zvyšovat. Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění má však jeho snaha o zisk Grónska jen malou podporu i u samotných Američanů, když se pro tento krok vyslovila pouhá čtvrtina dotázaných.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Příměří, které před třemi týdny podepsaly Spojené státy a Írán, definitivně zkolabovalo 8. července poté, co Írán začal útočit na plavidla proplouvající Hormuzským průlivem bez jeho svolení. V reakci na to prezident Donald Trump prohlásil dohodu za ukončenou a Spojené státy zahájily masivní vzdušné údery na vojenské pozice v zemi.
Vztahy mezi Spojenými státy a Íránem opět provází vyostřené nepřátelství poté, co Donald Trump označil červnové příměří za skončené. V reakci na to nařídil americké armádě provést intenzivní letecké údery a znovu zavedl ekonomickou blokádu Íránu.
Mezi Spojenými státy a Íránem nadále pokračuje intenzivní výměna úderů, což provází stagnaci vzájemných vyjednávání. Teherán v rámci posledního vývoje zacílil na americké vojenské základny v sousedních státech Perského zálivu, zatímco Washington během noci pokračoval v bombardování íránského území.
Britský premiér Keir Starmer dorazil do Kyjeva na svou poslední zahraniční cestu ve funkci předsedy vlády, během níž se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Oba státníci společně položili věnce u zdi nářků na Michajlovském náměstí, kde uctili památku padlých ukrajinských vojáků.
Prezident Donald Trump loni na své sociální síti Truth Social sdílel nadšenou zprávu o tom, že technologický gigant Nvidia plánuje v USA stavět superpočítače pro umělou inteligenci. Svým milionům sledujících slíbil, že veškerá potřebná povolení pro podobné firmy budou vyřízena přednostně a bez průtahů. V příspěvku však opomněl zmínit, že jen několik dní předtím nakoupil akcie této společnosti v hodnotě mezi 200 a 500 tisíci dolary.
Němečtí vojáci se letos na podzim poprvé v historii zúčastní hlavního francouzského jaderného cvičení s názvem Poker. Tento krok představuje významný posun směrem k užší spolupráci mezi oběma zeměmi v oblasti jaderného odstrašování.
Bývalý příslušník marocké domácí tajné služby, který vystupuje pod pseudonymem Safir, poskytl zásadní svědectví o tom, jak severoafrický stát využíval izraelský špionážní software Pegasus k nabourávání mobilních telefonů novinářů, lidskoprávních aktivistů i zahraničních politiků.
Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov, který stál za technologickou modernizací armády, končí ve své funkci v rámci rozsáhlé vládní reorganizace. Prezident Volodymyr Zelenskyj se rozhodl jeho jméno do nového kabinetu již nenavrhnout. Podle poslance z vládní strany Služebník lidu byly hlavními důvody Fedorovova odchodu vleklé konflikty s armádním velením a neúspěšná reforma vojenské mobilizace. Sám Fedorov svůj odchod potvrdil na Facebooku, kde uvedl, že v úsilí o porážku nepřítele prostřednictvím inovací a rychlosti bude pokračovat i mimo resort.
Křehký stav mezi válkou a mírem, který panoval od červnového podpisu předběžné dohody mezi USA a Íránem, se podle všeho definitivně překlopil v otevřený konflikt. Tato nestabilní situace by se sice mohla znovu stabilizovat díky úsilí arabských a pákistánských prostředníků a neochotě obou stran vracet se k vleklé válce, hlavním problémem však zůstává status strategického Hormuzského průlivu.