Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Podle jeho slov je jakýkoliv jiný výsledek než americká správa tohoto území nepřijatelný. Trump argumentuje tím, že anexe Grónska by posílila obranyschopnost celého NATO, ačkoliv Grónsko je autonomním územím právě jednoho z klíčových spojenců v alianci – Dánska.
Návrh na využití obchodních cel jako donucovacího prostředku v této otázce zazněl poprvé, ačkoliv Trump již dříve podobným způsobem tlačil na evropské partnery v jiných agendách. Prezident v pátek naznačil, že pokud ostatní státy nebudou s americkými záměry v Arktidě spolupracovat, pocítí to na svých exportech do USA.
Ačkoliv zatím nespecifikoval, kterých konkrétních zemí by se sankční cla mohla dotknout, jeho slova jsou vnímána jako přímé varování evropským spojencům, kteří se proti anexi ostrova bohatého na nerostné suroviny a strategicky významného pro včasné varování před raketami ostře vymezují.
Reakce z Evropy na sebe nenechala dlouho čekat a situace začíná připomínat vážnou bezpečnostní krizi. Dánsko varovalo, že jakýkoliv pokus o násilné převzetí kontroly nad Grónskem by mohl znamenat faktický konec Severoatlantické aliance.
V reakci na americký tlak dánská vláda oznámila posílení své vojenské přítomnosti na ostrově, k čemuž se připojily i další evropské státy včetně Francie, Německa, Nizozemska a Norska, které do oblasti vysílají své vojenské kontingenty. Francie a Kanada navíc plánují v grónském hlavním městě Nuuku v nejbližší době otevřít své diplomatické zastoupení.
Navzdory pokračující diplomatické roztržce se dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen snaží situaci uklidnit jednáním přímo ve Washingtonu. Po schůzce s viceprezidentem JD Vancem a ministrem zahraničí Markem Rubiem uvedl, že ačkoliv se jejich pohledy na suverenitu ostrova zásadně liší, obě strany se dohodly na vytvoření pracovní skupiny na vysoké úrovni. Tato skupina má v následujících týdnech prozkoumat možnosti, jak vyhovět bezpečnostním obavám Bílého domu, aniž by byla narušena územní celistvost Dánského království.
Samotný pokus o zavedení plošných cel na konkrétní státy by však mohl narazit na právní překážky uvnitř Spojených států. Americký Nejvyšší soud by měl v blízké době vynést verdikt v přelomovém případě, který může omezit prezidentovy pravomoci v oblasti obchodní politiky.
I přesto má Donald Trump k dispozici řadu jiných nástrojů, jak obchodní bariéry zvyšovat. Podle aktuálních průzkumů veřejného mínění má však jeho snaha o zisk Grónska jen malou podporu i u samotných Američanů, když se pro tento krok vyslovila pouhá čtvrtina dotázaných.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.