Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Prezident předpovídá, že válka bude ukončena během dvou až tří týdnů, přičemž osud strategického Hormuzského průlivu ho již údajně nezajímá. Pokud se však Spojené státy stáhnou dříve, než zajistí svobodnou plavbu tímto klíčovým bodem, bude to pro Írán znamenat strategické vítězství. Teherán by tak získal kontrolu nad vodní cestou, kterou může využívat k vydírání globální ekonomiky skrze blokování dodávek ropy.
Administrativa se nyní snaží vytvořit rétorické krytí pro odchod z regionu, aniž by skutečně vyřešila poválečné uspořádání. Ministr obrany Pete Hegseth například prohlásil, že USA dosáhly „změny režimu“, ačkoli zemi stále ovládají radikálové nepřátelští vůči Washingtonu. Tyto pokusy o redefinici úspěchu odrážejí tlak na dodržení dříve stanoveného časového rámce války, který byl určen na čtyři až šest týdnů.
Odchod USA v momentě, kdy Írán ovládá průliv, by mezinárodní společenství vnímalo jako porážku. Írán by pravděpodobně zavedl poplatky za průjezd tankerů, čímž by získal finance na obnovu svého armádního a jaderného programu. Pro Trumpa by však takový konec mohl být politicky přijatelnější než riskování dalších amerických obětí při pokusu o násilné otevření průlivu, což by dále oslabilo jeho domácí autoritu.
Trumpův přístup „Amerika na prvním místě“ se opět potvrzuje jako síla, která spíše boří staré pořádky, než aby budovala nové. Jeho nechuť k závazkům vůči NATO se projevuje v ignorování ekonomických dopadů, které pociťují i američtí spotřebitelé. Přestože jsou USA předním producentem ropy, ceny pohonných hmot jsou globální a šok v dodávkách z Perského zálivu hrozí vyvoláním celosvětové recese, která zasáhne i americké břehy.
Tato situace prohlubuje trhliny v transatlantickém spojenectví. Evropští spojenci a další střední mocnosti si začínají uvědomovat, že americký bezpečnostní deštník, existující od druhé světové války, se stává nespolehlivým. Ministr zahraničí Marco Rubio dokonce naznačil, že Trump po skončení války přehodnotí americké závazky vůči spojencům, jejichž postoj k íránskému konfliktu označil za zklamání.
Evropští lídři se nacházejí v neřešitelné situaci. Někteří, jako Británie, původně odmítli poskytnout své základny pro útočné mise, jiní šli v odporu ještě dál. Trump v reakci na to kritizoval „zvláštní vztahy“ s Londýnem a hrozil omezením obchodu s Madridem. Evropští politici však nemohli Trumpa podpořit bez rizika ukončení vlastní politické kariéry, zejména po letech jeho útoků na spojence a tarifních válek.
I když se Evropa do války přímo nezapojila, její náklady pocítí skrze vysoké ceny energií a rostoucí inflaci. V některých zemích EU se již hovoří o přídělovém systému pro benzín a naftu. Navíc panují obavy, že kolaps centrální moci v Teheránu by mohl spustit masovou uprchlickou vlnu směrem k evropským hranicím, což by zatížilo tamní rozpočet i kulturu.
Představa, že by si Evropa mohla zajistit ropu sama bez asistence USA, je nereálná. Evropské armády jsou po letech škrtů oslabené a bez americké podpory nemají kapacitu Hormuzský průliv otevřít a udržet průjezdný. I mocné americké námořnictvo v současnosti považuje za příliš nebezpečné operovat v dosahu íránských dronů a raket, což podtrhuje složitost celé situace.
Trumpova veřejná prohlášení mohou být sice částečně taktikou, jak přimět ostatní země k větší finanční či vojenské spoluúčasti, ale spojenci zůstávají skeptičtí. Německý ministr obrany Boris Pistorius se otevřeně ptal, co zmůže pár evropských fregat tam, kde selhává celé americké námořnictvo. Rozhodnutí amerického prezidenta tak mění životy milionů lidí po celém světě, kteří neměli možnost o jeho krocích hlasovat.
Program psychologické rehabilitace nadace Repower, který probíhá v klidném prostředí Karpat, představuje pro ukrajinské vojenské zdravotníky vzácnou příležitost opustit na chvíli válečnou zónu. Od začátku ruské invaze v roce 2022 pomohla tato organizace načerpat nové síly téměř dvěma tisícům lékařů a záchranářů, a to nejen na Ukrajině, ale také v rámci pobytů ve Švédsku, Dánsku či Španělsku. Na tomto místě se setkávají lidé z nejintenzivnějších frontových sektorů, včetně nedávné operace v ruské Kurské oblasti, aby se pokusili vyrovnat s extrémním tlakem, hromadnými ztrátami i morálními dilematy, která s sebou přináší bojová medicína.
Americký prezident Donald Trump utrpěl zásadní neúspěch ve své snaze podřídit nezávislý Federální rezervní systém (Fed) své vůli. Nejvyšší soud USA v ostře sledovaném případu rozhodl poměrem hlasů 5:4 v neprospěch hlavy státu, když označil loňské odvolání členky Rady guvernérů Lisy Cookové za nezákonné.
Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu nastínil hlavní diplomatické priority země před nadcházejícím summitem NATO v Ankaře. Mezi klíčové body programu zařadil posílení protivzdušné obrany, energetickou odolnost, integraci do Evropské unie a pokračující tlak na Rusko s cílem přimět ho k mírovým rozhovorům.
Čína se podle webu The Guardian stala jediným asijským vítězem krize v Hormuzském průlivu, kterou vyvolal konflikt na Blízkém východě, uvádí zpráva think-tanku Asia Group. Vodní cesta, kterou před zablokováním směřovalo do Asie přibližně 80 procent světové ropy a téměř 90 procent zkapalněného zemního plynu (LNG), byla fakticky uzavřena po společných úderech Spojených států a Izraele z 28. února.
Plán na odklonění lodní dopravy do alternativního koridoru u ománského pobřeží, který měl plavidla ochránit před hrozbou námořních min v Hormuzském průlivu, se ocitl pod tlakem po dvou nedávných útocích na plavidla.
Velitelství NATO pro transformaci (SACT) společně s ukrajinským ministerstvem obrany vyhlásilo veřejnou výzvu s názvem Persistent Airfield Denial, jejímž cílem je najít inovativní technologická řešení pro dlouhodobé ochromení ruských vojenských letišť.
Australská komise pro hospodářskou soutěž a ochranu spotřebitele (ACCC) zažalovala společnost Amazon u tamního federálního soudu kvůli zavedení reklam do streamovací služby Prime Video. Regulační orgán obviňuje australskou pobočku Amazonu z porušení spotřebitelského zákona, kterého se měla dopustit prováděním negativních změn v podmínkách předplatného.
Ruská protivzdušná obrana podle vyjádření ministerstva obrany v Moskvě zneškodnila v noci na úterý celkem 419 ukrajinských bezpilotních letounů. Útoky zasáhly osmnáct ruských oblastí a také okupovaný poloostrov Krym.
Indický levicový aktivista Umar Chálid, který patřil k nejvýraznějším tvářím protestů proti vládě premiéra Naréndry Módího v roce 2019, poskytl z věznice Tihár v Dillí svůj první rozhovor od zatčení v září 2020. Osmatřicetiletý muslimský aktivista, mezinárodně považovaný za jednoho z nejvýznamnějších politických vězňů v zemi, strávil za mřížemi bez soudu téměř šest let.
Spojené státy vysílají do katarského Dauhá vysoké představitele s cílem zahájit mírové rozhovory, ačkoli Írán jakákoli plánovaná jednání s americkou stranou popírá. USA budou reprezentovat ministr zahraničí Marco Rubio a zvláštní zmocněnec Steve Witkoff.
Ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie v poslední době vyřadily z provozu 20 až 40 procent jejich kapacity, což v Rusku vyvolává vážný nedostatek pohonných hmot a nutí obyvatele prchat z okupovaného Krymu.