Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.
Prezident předpovídá, že válka bude ukončena během dvou až tří týdnů, přičemž osud strategického Hormuzského průlivu ho již údajně nezajímá. Pokud se však Spojené státy stáhnou dříve, než zajistí svobodnou plavbu tímto klíčovým bodem, bude to pro Írán znamenat strategické vítězství. Teherán by tak získal kontrolu nad vodní cestou, kterou může využívat k vydírání globální ekonomiky skrze blokování dodávek ropy.
Administrativa se nyní snaží vytvořit rétorické krytí pro odchod z regionu, aniž by skutečně vyřešila poválečné uspořádání. Ministr obrany Pete Hegseth například prohlásil, že USA dosáhly „změny režimu“, ačkoli zemi stále ovládají radikálové nepřátelští vůči Washingtonu. Tyto pokusy o redefinici úspěchu odrážejí tlak na dodržení dříve stanoveného časového rámce války, který byl určen na čtyři až šest týdnů.
Odchod USA v momentě, kdy Írán ovládá průliv, by mezinárodní společenství vnímalo jako porážku. Írán by pravděpodobně zavedl poplatky za průjezd tankerů, čímž by získal finance na obnovu svého armádního a jaderného programu. Pro Trumpa by však takový konec mohl být politicky přijatelnější než riskování dalších amerických obětí při pokusu o násilné otevření průlivu, což by dále oslabilo jeho domácí autoritu.
Trumpův přístup „Amerika na prvním místě“ se opět potvrzuje jako síla, která spíše boří staré pořádky, než aby budovala nové. Jeho nechuť k závazkům vůči NATO se projevuje v ignorování ekonomických dopadů, které pociťují i američtí spotřebitelé. Přestože jsou USA předním producentem ropy, ceny pohonných hmot jsou globální a šok v dodávkách z Perského zálivu hrozí vyvoláním celosvětové recese, která zasáhne i americké břehy.
Tato situace prohlubuje trhliny v transatlantickém spojenectví. Evropští spojenci a další střední mocnosti si začínají uvědomovat, že americký bezpečnostní deštník, existující od druhé světové války, se stává nespolehlivým. Ministr zahraničí Marco Rubio dokonce naznačil, že Trump po skončení války přehodnotí americké závazky vůči spojencům, jejichž postoj k íránskému konfliktu označil za zklamání.
Evropští lídři se nacházejí v neřešitelné situaci. Někteří, jako Británie, původně odmítli poskytnout své základny pro útočné mise, jiní šli v odporu ještě dál. Trump v reakci na to kritizoval „zvláštní vztahy“ s Londýnem a hrozil omezením obchodu s Madridem. Evropští politici však nemohli Trumpa podpořit bez rizika ukončení vlastní politické kariéry, zejména po letech jeho útoků na spojence a tarifních válek.
I když se Evropa do války přímo nezapojila, její náklady pocítí skrze vysoké ceny energií a rostoucí inflaci. V některých zemích EU se již hovoří o přídělovém systému pro benzín a naftu. Navíc panují obavy, že kolaps centrální moci v Teheránu by mohl spustit masovou uprchlickou vlnu směrem k evropským hranicím, což by zatížilo tamní rozpočet i kulturu.
Představa, že by si Evropa mohla zajistit ropu sama bez asistence USA, je nereálná. Evropské armády jsou po letech škrtů oslabené a bez americké podpory nemají kapacitu Hormuzský průliv otevřít a udržet průjezdný. I mocné americké námořnictvo v současnosti považuje za příliš nebezpečné operovat v dosahu íránských dronů a raket, což podtrhuje složitost celé situace.
Trumpova veřejná prohlášení mohou být sice částečně taktikou, jak přimět ostatní země k větší finanční či vojenské spoluúčasti, ale spojenci zůstávají skeptičtí. Německý ministr obrany Boris Pistorius se otevřeně ptal, co zmůže pár evropských fregat tam, kde selhává celé americké námořnictvo. Rozhodnutí amerického prezidenta tak mění životy milionů lidí po celém světě, kteří neměli možnost o jeho krocích hlasovat.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.