Trump chystá ukončení války v Íránu. Způsobem, který uvrhne svět do chaosu

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 1. dubna 2026 08:48
Sdílej:

Zdá se, že americký prezident Donald Trump se připravuje na ukončení konfliktu s Íránem, ovšem za podmínek, které by mohly nechat zbytek světa napospas chaosu. Svým spojencům, kteří se k válce nepřipojili kvůli obavám z porušení mezinárodního práva a nedostatku informací, vzkazuje, aby si důsledky nesli sami. Na sociální síti Truth Social dokonce přímo uvedl, že si mají ostatní země obstarat vlastní ropu, čímž naznačil ústup USA z role garanta bezpečnosti v Perském zálivu.

Prezident předpovídá, že válka bude ukončena během dvou až tří týdnů, přičemž osud strategického Hormuzského průlivu ho již údajně nezajímá. Pokud se však Spojené státy stáhnou dříve, než zajistí svobodnou plavbu tímto klíčovým bodem, bude to pro Írán znamenat strategické vítězství. Teherán by tak získal kontrolu nad vodní cestou, kterou může využívat k vydírání globální ekonomiky skrze blokování dodávek ropy.

Administrativa se nyní snaží vytvořit rétorické krytí pro odchod z regionu, aniž by skutečně vyřešila poválečné uspořádání. Ministr obrany Pete Hegseth například prohlásil, že USA dosáhly „změny režimu“, ačkoli zemi stále ovládají radikálové nepřátelští vůči Washingtonu. Tyto pokusy o redefinici úspěchu odrážejí tlak na dodržení dříve stanoveného časového rámce války, který byl určen na čtyři až šest týdnů.

Odchod USA v momentě, kdy Írán ovládá průliv, by mezinárodní společenství vnímalo jako porážku. Írán by pravděpodobně zavedl poplatky za průjezd tankerů, čímž by získal finance na obnovu svého armádního a jaderného programu. Pro Trumpa by však takový konec mohl být politicky přijatelnější než riskování dalších amerických obětí při pokusu o násilné otevření průlivu, což by dále oslabilo jeho domácí autoritu.

Trumpův přístup „Amerika na prvním místě“ se opět potvrzuje jako síla, která spíše boří staré pořádky, než aby budovala nové. Jeho nechuť k závazkům vůči NATO se projevuje v ignorování ekonomických dopadů, které pociťují i američtí spotřebitelé. Přestože jsou USA předním producentem ropy, ceny pohonných hmot jsou globální a šok v dodávkách z Perského zálivu hrozí vyvoláním celosvětové recese, která zasáhne i americké břehy.

Tato situace prohlubuje trhliny v transatlantickém spojenectví. Evropští spojenci a další střední mocnosti si začínají uvědomovat, že americký bezpečnostní deštník, existující od druhé světové války, se stává nespolehlivým. Ministr zahraničí Marco Rubio dokonce naznačil, že Trump po skončení války přehodnotí americké závazky vůči spojencům, jejichž postoj k íránskému konfliktu označil za zklamání.

Evropští lídři se nacházejí v neřešitelné situaci. Někteří, jako Británie, původně odmítli poskytnout své základny pro útočné mise, jiní šli v odporu ještě dál. Trump v reakci na to kritizoval „zvláštní vztahy“ s Londýnem a hrozil omezením obchodu s Madridem. Evropští politici však nemohli Trumpa podpořit bez rizika ukončení vlastní politické kariéry, zejména po letech jeho útoků na spojence a tarifních válek.

I když se Evropa do války přímo nezapojila, její náklady pocítí skrze vysoké ceny energií a rostoucí inflaci. V některých zemích EU se již hovoří o přídělovém systému pro benzín a naftu. Navíc panují obavy, že kolaps centrální moci v Teheránu by mohl spustit masovou uprchlickou vlnu směrem k evropským hranicím, což by zatížilo tamní rozpočet i kulturu.

Představa, že by si Evropa mohla zajistit ropu sama bez asistence USA, je nereálná. Evropské armády jsou po letech škrtů oslabené a bez americké podpory nemají kapacitu Hormuzský průliv otevřít a udržet průjezdný. I mocné americké námořnictvo v současnosti považuje za příliš nebezpečné operovat v dosahu íránských dronů a raket, což podtrhuje složitost celé situace.

Trumpova veřejná prohlášení mohou být sice částečně taktikou, jak přimět ostatní země k větší finanční či vojenské spoluúčasti, ale spojenci zůstávají skeptičtí. Německý ministr obrany Boris Pistorius se otevřeně ptal, co zmůže pár evropských fregat tam, kde selhává celé americké námořnictvo. Rozhodnutí amerického prezidenta tak mění životy milionů lidí po celém světě, kteří neměli možnost o jeho krocích hlasovat.

Témata:
Stalo se
Novinky
Andrej Babiš

Babiš se po letech dočkal! Víme, o čem v Izraeli jednal s Netanjahuem

Premiér Andrej Babiš (ANO) se po letech dočkal jednání s jedním ze zahraničních státníků. Vyrazil za ním do Izraele, kde ho absolvoval v předvečer úterního státního svátku. Podle předsedy vlády se jednalo o bezpečnosti a obraně.

Novinky
Komentář
Ilustrační foto

Český muž po pádu komunismu: Co se rozhodně změnilo k lepšímu?

Jedním z nejvýraznějších, ale zároveň poměrně málo připomínaných úspěchů ekonomické transformace po listopadu 1989 je zásadní prodloužení lidského života. Zatímco na sklonku komunistického režimu činila střední délka života českého muže pouze 68,1 roku, podle nejnovějších údajů Českého statistického úřadu dosáhla v roce 2025 historického rekordu 77,5 roku. Český muž tak za 36 let získal v naději dožití dalších 9,4 roku, tedy bezmála tři a půl tisíce dní. České ženy si polepšily ze 75,4 na 83,2 roku, tedy o bezmála osm let.

Novinky
Tomio Okamura

Okamuru či Klempíře poslal za Putinem do Ruska! Slavný herec má jasno

Jednou ze slavných osobností, které v neděli na Letné vystoupily před statisíci lidí na pódium, byl Ivan Trojan. Populární herec se ostře vymezil proti několika představitelům Babišovy vlády, kterým dokonce vzkázal, aby odjeli do Ruska. 

Novinky
Česká televize

Šok ve vysílání ČT: Host odešel ze studia se slovy o neseriózní diskuzi!

Nebývá to obvyklé, ale občas se stane, že host odejde z televizního studia. V neděli se to stalo České televizi v pořadu Události, komentáře týdne na programu ČT24. Literární historik a pedagog Martin C. Putna odešel, protože se mu nelíbila úroveň diskuze.