Spojené státy zaútočily na tři klíčová íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa šlo o „velmi úspěšný útok“. Írán útoky potvrdil a pohrozil odvetou, zatímco Húsiové varují, že USA „ponesou následky“. Region stojí na pokraji nové eskalace. Zprávy potvrdil server CNN a další americké zpravodajské servery.
Íránská státní média a regionální představitelé potvrdili, že jaderná zařízení Fordo, Natanz a Isfahán byla zasažena. „Před několika hodinami, po aktivaci systémů protivzdušné obrany Qom a identifikaci nepřátelských cílů, byla část oblasti jaderného zařízení Fordow napadena nepřátelskými vzdušnými silami,“ uvedl mluvčí krizového centra provincie Qom.
Podle CNN Spojené státy oznámily svůj záměr Izraeli ještě před samotnými údery. Prezident Donald Trump pak v sobotu potvrdil: „Dokončili jsme náš velmi úspěšný útok na tři jaderné elektrárny v Íránu, včetně Fordo, Natanzu a Esfahánu. Všechna letadla jsou nyní mimo íránský vzdušný prostor. Plný náklad bomb byl shozen na primární základnu Fordo. Všechna letadla jsou bezpečně na cestě domů.“
Trump dodal, že Spojené státy nyní volají po míru. „Gratulujeme našim skvělým americkým válečníkům. Na světě není žádná jiná armáda, která by to mohla udělat. NYNÍ JE ČAS NA MÍR!“ napsal prezident na síti Truth Social.
Íránská polooficiální agentura Mehr informovala, že jaderná zařízení byla evakuována „už před nějakou dobou“. Podle íránských zdrojů USA o útoku informovaly ještě před jeho zahájením. Teherán nicméně nebere akci na lehkou váhu.
Húsiové, spojenci Íránu v Jemenu, označili útok za „válečný akt“ a podle CNN uvedli, že Trump „musí nést důsledky“.
Bývalý americký generál Mark Kimmitt pro CNN uvedl, že americké zpravodajské složky se nyní zaměřují na detailní vyhodnocení škod. „Každé aktivum, které Spojené státy mají – od satelitů přes komunikační intercepty až po lidské zdroje – je teď soustředěno na Fordo, abychom získali přesné informace, co se stalo a zda bude nutný další útok,“ sdělil.
Kimmitt se rovněž podivil nad dvoutýdenní pauzou před úderem. „Nikdy jsem úplně nepochopil, co mělo být ještě vyjednáno. Možná šlo o záměrný klam. Ale v každém případě jsme se vyhnuli ztrátám amerických životů,“ konstatoval.
Z vojenského pohledu byl útok silným signálem. Jak upozorňuje CNN, ostatní američtí prezidenti se takovému kroku vyhýbali kvůli riziku otevřeného konfliktu s Íránem. Nyní se ale situace na Blízkém východě zásadně proměnila – Izrael totiž zlikvidoval značnou část íránských ozbrojených zástupců v regionu.
Írán podle pozorovatelů disponuje jak balistickými raketami krátkého doletu, tak asymetrickým aparátem schopným útočit na americké cíle v regionu, zejména v Iráku a Sýrii. „Mají asymetrickou válku v zahraničí, která obrací svůj teroristický aparát volně proti izraelským, americkým a pravděpodobně i židovským zájmům,“ uvedl americký představitel pod podmínkou anonymity.
USA nyní čelí napjaté situaci. Americké jednotky rozmístěné v regionu jsou v pohotovosti a Washington zvažuje další kroky podle vývoje situace. Konečné dopady útoku se teprve vyhodnocují.
Napětí se dále zvyšuje i kvůli reakci spojenců Íránu v regionu. Prominentní představitel íránem podporovaného hnutí Húsiů v Jemenu Hizam al-Assad v neděli ráno na síti X varoval: „Trump musí nést následky.“ Jeho ostré prohlášení přichází jen pár hodin po útoku USA na íránská jaderná zařízení Fordo, Natanz a Isfahán.
Húsíjské ozbrojené síly, které v posledních měsících podnikaly útoky na obchodní a vojenské lodě v Rudém moři, současně vydaly vlastní prohlášení, v němž naznačily, že jsou připraveny k vojenské reakci: „Jsme připraveni zaútočit na válečné lodě amerického námořnictva v Rudém moři v případě, že americký nepřítel zahájí agresi na podporu Izraele.“
Húsiové zahájili útoky na námořní dopravu v oblasti Rudého moře již v listopadu 2023, a to jako odpověď na izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy. Původně se zaměřovali na lodě s přímou vazbou na Izrael, postupem času se však terčem staly i americké válečné lodě, které v oblasti chránily mezinárodní plavbu. V reakci Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na húsíjské pozice v Jemenu – útoky, které trvaly až do jara letošního roku.
Analytici varují, že aktuální americké údery na Írán mohou vyvolat novou vlnu násilí právě ze strany regionálních zástupců Teheránu – včetně Húsiů, libanonského Hizballáhu nebo iráckých šíitských milicí.
Zatímco Washington tvrdí, že útoky na jaderná zařízení byly preventivní a měly zamezit rozvoji íránského jaderného programu, Teherán a jeho spojenci je považují za akt agrese. Situace tak eskaluje v době, kdy je Blízký východ destabilizován už tak vyhroceným izraelsko-palestinským konfliktem.
Zůstává nejasné, jaká bude další reakce Íránu. Íránské vedení oficiálně oznámilo, že napadená zařízení byla evakuována včas, což by mohlo signalizovat, že Teherán o útoku věděl předem – možná i prostřednictvím zprostředkovaných signálů z Washingtonu. Americké zdroje přitom potvrzují, že Izrael byl před útokem informován.
Situaci bedlivě sledují i evropské vlády, které se obávají rozšíření konfliktu a další destabilizace regionu. Diplomaté několika zemí už podle médií jednají v Ženevě o možnostech zmírnění napětí.
Vývoj naznačuje, že vojenské operace v oblasti Perského zálivu a Rudého moře by mohly přerůst v širší ozbrojený konflikt s mezinárodními důsledky.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.