Spojené státy zaútočily na tři klíčová íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa šlo o „velmi úspěšný útok“. Írán útoky potvrdil a pohrozil odvetou, zatímco Húsiové varují, že USA „ponesou následky“. Region stojí na pokraji nové eskalace. Zprávy potvrdil server CNN a další americké zpravodajské servery.
Íránská státní média a regionální představitelé potvrdili, že jaderná zařízení Fordo, Natanz a Isfahán byla zasažena. „Před několika hodinami, po aktivaci systémů protivzdušné obrany Qom a identifikaci nepřátelských cílů, byla část oblasti jaderného zařízení Fordow napadena nepřátelskými vzdušnými silami,“ uvedl mluvčí krizového centra provincie Qom.
Podle CNN Spojené státy oznámily svůj záměr Izraeli ještě před samotnými údery. Prezident Donald Trump pak v sobotu potvrdil: „Dokončili jsme náš velmi úspěšný útok na tři jaderné elektrárny v Íránu, včetně Fordo, Natanzu a Esfahánu. Všechna letadla jsou nyní mimo íránský vzdušný prostor. Plný náklad bomb byl shozen na primární základnu Fordo. Všechna letadla jsou bezpečně na cestě domů.“
Trump dodal, že Spojené státy nyní volají po míru. „Gratulujeme našim skvělým americkým válečníkům. Na světě není žádná jiná armáda, která by to mohla udělat. NYNÍ JE ČAS NA MÍR!“ napsal prezident na síti Truth Social.
Íránská polooficiální agentura Mehr informovala, že jaderná zařízení byla evakuována „už před nějakou dobou“. Podle íránských zdrojů USA o útoku informovaly ještě před jeho zahájením. Teherán nicméně nebere akci na lehkou váhu.
Húsiové, spojenci Íránu v Jemenu, označili útok za „válečný akt“ a podle CNN uvedli, že Trump „musí nést důsledky“.
Bývalý americký generál Mark Kimmitt pro CNN uvedl, že americké zpravodajské složky se nyní zaměřují na detailní vyhodnocení škod. „Každé aktivum, které Spojené státy mají – od satelitů přes komunikační intercepty až po lidské zdroje – je teď soustředěno na Fordo, abychom získali přesné informace, co se stalo a zda bude nutný další útok,“ sdělil.
Kimmitt se rovněž podivil nad dvoutýdenní pauzou před úderem. „Nikdy jsem úplně nepochopil, co mělo být ještě vyjednáno. Možná šlo o záměrný klam. Ale v každém případě jsme se vyhnuli ztrátám amerických životů,“ konstatoval.
Z vojenského pohledu byl útok silným signálem. Jak upozorňuje CNN, ostatní američtí prezidenti se takovému kroku vyhýbali kvůli riziku otevřeného konfliktu s Íránem. Nyní se ale situace na Blízkém východě zásadně proměnila – Izrael totiž zlikvidoval značnou část íránských ozbrojených zástupců v regionu.
Írán podle pozorovatelů disponuje jak balistickými raketami krátkého doletu, tak asymetrickým aparátem schopným útočit na americké cíle v regionu, zejména v Iráku a Sýrii. „Mají asymetrickou válku v zahraničí, která obrací svůj teroristický aparát volně proti izraelským, americkým a pravděpodobně i židovským zájmům,“ uvedl americký představitel pod podmínkou anonymity.
USA nyní čelí napjaté situaci. Americké jednotky rozmístěné v regionu jsou v pohotovosti a Washington zvažuje další kroky podle vývoje situace. Konečné dopady útoku se teprve vyhodnocují.
Napětí se dále zvyšuje i kvůli reakci spojenců Íránu v regionu. Prominentní představitel íránem podporovaného hnutí Húsiů v Jemenu Hizam al-Assad v neděli ráno na síti X varoval: „Trump musí nést následky.“ Jeho ostré prohlášení přichází jen pár hodin po útoku USA na íránská jaderná zařízení Fordo, Natanz a Isfahán.
Húsíjské ozbrojené síly, které v posledních měsících podnikaly útoky na obchodní a vojenské lodě v Rudém moři, současně vydaly vlastní prohlášení, v němž naznačily, že jsou připraveny k vojenské reakci: „Jsme připraveni zaútočit na válečné lodě amerického námořnictva v Rudém moři v případě, že americký nepřítel zahájí agresi na podporu Izraele.“
Húsiové zahájili útoky na námořní dopravu v oblasti Rudého moře již v listopadu 2023, a to jako odpověď na izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy. Původně se zaměřovali na lodě s přímou vazbou na Izrael, postupem času se však terčem staly i americké válečné lodě, které v oblasti chránily mezinárodní plavbu. V reakci Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na húsíjské pozice v Jemenu – útoky, které trvaly až do jara letošního roku.
Analytici varují, že aktuální americké údery na Írán mohou vyvolat novou vlnu násilí právě ze strany regionálních zástupců Teheránu – včetně Húsiů, libanonského Hizballáhu nebo iráckých šíitských milicí.
Zatímco Washington tvrdí, že útoky na jaderná zařízení byly preventivní a měly zamezit rozvoji íránského jaderného programu, Teherán a jeho spojenci je považují za akt agrese. Situace tak eskaluje v době, kdy je Blízký východ destabilizován už tak vyhroceným izraelsko-palestinským konfliktem.
Zůstává nejasné, jaká bude další reakce Íránu. Íránské vedení oficiálně oznámilo, že napadená zařízení byla evakuována včas, což by mohlo signalizovat, že Teherán o útoku věděl předem – možná i prostřednictvím zprostředkovaných signálů z Washingtonu. Americké zdroje přitom potvrzují, že Izrael byl před útokem informován.
Situaci bedlivě sledují i evropské vlády, které se obávají rozšíření konfliktu a další destabilizace regionu. Diplomaté několika zemí už podle médií jednají v Ženevě o možnostech zmírnění napětí.
Vývoj naznačuje, že vojenské operace v oblasti Perského zálivu a Rudého moře by mohly přerůst v širší ozbrojený konflikt s mezinárodními důsledky.
Íránská armáda a představitelé Revolučních gard signalizují, že se aktivně připravují na další kolo ozbrojeného konfliktu se Spojenými státy a jejich spojenci. Cílem těchto veřejných varování je odradit administrativu prezidenta Donalda Trumpa od obnovení vojenských operací, které vypukly v únoru. Teherán v posledním měsíci zintenzivnil rétoriku a tvrdí, že disponuje novými zásobami zbraní připravenými k nasazení.
Francouzské ministerstvo zahraničí a přední představitelé Evropské unie důrazně odsoudili útok maskovaných izraelských osadníků na evropské diplomaty a palestinské civilisty v okupovaném Předjordánsku. Incident se odehrál v křesťanském městě at-Tajba severně od Jeruzaléma v době, kdy mezinárodní delegace sledovala místní obyvatele při tradiční sklizni oliv. Skupina útočníků vyzbrojených kovovými tyčemi napadla diplomatický konvoj a fyzicky napadla několik přítomných osob včetně francouzského starosty.
Severoatlantická aliance zahajuje v Bruselu klíčová jednání o nových vojenských požadavcích a schopnostech, které budou členské země nezbytně potřebovat k obraně proti případnému ruskému útoku v horizontu roku 2029. Tyto rozhovory mají za cíl stanovit závazné a detailní cíle pro všechny členské státy v době, kdy evropský kontinent čelí nejvážnějším bezpečnostním obavám. Evropští představitelé opakovaně varují, že Ruská federace by mohla obnovit své vojenské kapacity a být připravena napadnout teritorium aliance již před koncem tohoto desetiletí.
Evropské země v posledních týdnech čelí vlně rozsáhlých demonstrací, za nimiž stojí hluboká nespokojenost občanů se stavem školství, stoupajícími náklady na bydlení a přetrvávající krizí životních nákladů. Mladí lidé i širší veřejnost vycházejí do ulic v zemích jako je Francie, Španělsko, Portugalsko, Itálie či Albánie, kde protesty přerůstají v zátěž pro tamní politické představitele a v některých případech vyústily v otevřené pouliční střety s pořádkovými silami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
