Spojené státy zaútočily na tři klíčová íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa šlo o „velmi úspěšný útok“. Írán útoky potvrdil a pohrozil odvetou, zatímco Húsiové varují, že USA „ponesou následky“. Region stojí na pokraji nové eskalace. Zprávy potvrdil server CNN a další americké zpravodajské servery.
Íránská státní média a regionální představitelé potvrdili, že jaderná zařízení Fordo, Natanz a Isfahán byla zasažena. „Před několika hodinami, po aktivaci systémů protivzdušné obrany Qom a identifikaci nepřátelských cílů, byla část oblasti jaderného zařízení Fordow napadena nepřátelskými vzdušnými silami,“ uvedl mluvčí krizového centra provincie Qom.
Podle CNN Spojené státy oznámily svůj záměr Izraeli ještě před samotnými údery. Prezident Donald Trump pak v sobotu potvrdil: „Dokončili jsme náš velmi úspěšný útok na tři jaderné elektrárny v Íránu, včetně Fordo, Natanzu a Esfahánu. Všechna letadla jsou nyní mimo íránský vzdušný prostor. Plný náklad bomb byl shozen na primární základnu Fordo. Všechna letadla jsou bezpečně na cestě domů.“
Trump dodal, že Spojené státy nyní volají po míru. „Gratulujeme našim skvělým americkým válečníkům. Na světě není žádná jiná armáda, která by to mohla udělat. NYNÍ JE ČAS NA MÍR!“ napsal prezident na síti Truth Social.
Íránská polooficiální agentura Mehr informovala, že jaderná zařízení byla evakuována „už před nějakou dobou“. Podle íránských zdrojů USA o útoku informovaly ještě před jeho zahájením. Teherán nicméně nebere akci na lehkou váhu.
Húsiové, spojenci Íránu v Jemenu, označili útok za „válečný akt“ a podle CNN uvedli, že Trump „musí nést důsledky“.
Bývalý americký generál Mark Kimmitt pro CNN uvedl, že americké zpravodajské složky se nyní zaměřují na detailní vyhodnocení škod. „Každé aktivum, které Spojené státy mají – od satelitů přes komunikační intercepty až po lidské zdroje – je teď soustředěno na Fordo, abychom získali přesné informace, co se stalo a zda bude nutný další útok,“ sdělil.
Kimmitt se rovněž podivil nad dvoutýdenní pauzou před úderem. „Nikdy jsem úplně nepochopil, co mělo být ještě vyjednáno. Možná šlo o záměrný klam. Ale v každém případě jsme se vyhnuli ztrátám amerických životů,“ konstatoval.
Z vojenského pohledu byl útok silným signálem. Jak upozorňuje CNN, ostatní američtí prezidenti se takovému kroku vyhýbali kvůli riziku otevřeného konfliktu s Íránem. Nyní se ale situace na Blízkém východě zásadně proměnila – Izrael totiž zlikvidoval značnou část íránských ozbrojených zástupců v regionu.
Írán podle pozorovatelů disponuje jak balistickými raketami krátkého doletu, tak asymetrickým aparátem schopným útočit na americké cíle v regionu, zejména v Iráku a Sýrii. „Mají asymetrickou válku v zahraničí, která obrací svůj teroristický aparát volně proti izraelským, americkým a pravděpodobně i židovským zájmům,“ uvedl americký představitel pod podmínkou anonymity.
USA nyní čelí napjaté situaci. Americké jednotky rozmístěné v regionu jsou v pohotovosti a Washington zvažuje další kroky podle vývoje situace. Konečné dopady útoku se teprve vyhodnocují.
Napětí se dále zvyšuje i kvůli reakci spojenců Íránu v regionu. Prominentní představitel íránem podporovaného hnutí Húsiů v Jemenu Hizam al-Assad v neděli ráno na síti X varoval: „Trump musí nést následky.“ Jeho ostré prohlášení přichází jen pár hodin po útoku USA na íránská jaderná zařízení Fordo, Natanz a Isfahán.
Húsíjské ozbrojené síly, které v posledních měsících podnikaly útoky na obchodní a vojenské lodě v Rudém moři, současně vydaly vlastní prohlášení, v němž naznačily, že jsou připraveny k vojenské reakci: „Jsme připraveni zaútočit na válečné lodě amerického námořnictva v Rudém moři v případě, že americký nepřítel zahájí agresi na podporu Izraele.“
Húsiové zahájili útoky na námořní dopravu v oblasti Rudého moře již v listopadu 2023, a to jako odpověď na izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy. Původně se zaměřovali na lodě s přímou vazbou na Izrael, postupem času se však terčem staly i americké válečné lodě, které v oblasti chránily mezinárodní plavbu. V reakci Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na húsíjské pozice v Jemenu – útoky, které trvaly až do jara letošního roku.
Analytici varují, že aktuální americké údery na Írán mohou vyvolat novou vlnu násilí právě ze strany regionálních zástupců Teheránu – včetně Húsiů, libanonského Hizballáhu nebo iráckých šíitských milicí.
Zatímco Washington tvrdí, že útoky na jaderná zařízení byly preventivní a měly zamezit rozvoji íránského jaderného programu, Teherán a jeho spojenci je považují za akt agrese. Situace tak eskaluje v době, kdy je Blízký východ destabilizován už tak vyhroceným izraelsko-palestinským konfliktem.
Zůstává nejasné, jaká bude další reakce Íránu. Íránské vedení oficiálně oznámilo, že napadená zařízení byla evakuována včas, což by mohlo signalizovat, že Teherán o útoku věděl předem – možná i prostřednictvím zprostředkovaných signálů z Washingtonu. Americké zdroje přitom potvrzují, že Izrael byl před útokem informován.
Situaci bedlivě sledují i evropské vlády, které se obávají rozšíření konfliktu a další destabilizace regionu. Diplomaté několika zemí už podle médií jednají v Ženevě o možnostech zmírnění napětí.
Vývoj naznačuje, že vojenské operace v oblasti Perského zálivu a Rudého moře by mohly přerůst v širší ozbrojený konflikt s mezinárodními důsledky.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.