Spojené státy zaútočily na tři klíčová íránská jaderná zařízení – Fordo, Natanz a Isfahán. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa šlo o „velmi úspěšný útok“. Írán útoky potvrdil a pohrozil odvetou, zatímco Húsiové varují, že USA „ponesou následky“. Region stojí na pokraji nové eskalace. Zprávy potvrdil server CNN a další americké zpravodajské servery.
Íránská státní média a regionální představitelé potvrdili, že jaderná zařízení Fordo, Natanz a Isfahán byla zasažena. „Před několika hodinami, po aktivaci systémů protivzdušné obrany Qom a identifikaci nepřátelských cílů, byla část oblasti jaderného zařízení Fordow napadena nepřátelskými vzdušnými silami,“ uvedl mluvčí krizového centra provincie Qom.
Podle CNN Spojené státy oznámily svůj záměr Izraeli ještě před samotnými údery. Prezident Donald Trump pak v sobotu potvrdil: „Dokončili jsme náš velmi úspěšný útok na tři jaderné elektrárny v Íránu, včetně Fordo, Natanzu a Esfahánu. Všechna letadla jsou nyní mimo íránský vzdušný prostor. Plný náklad bomb byl shozen na primární základnu Fordo. Všechna letadla jsou bezpečně na cestě domů.“
Trump dodal, že Spojené státy nyní volají po míru. „Gratulujeme našim skvělým americkým válečníkům. Na světě není žádná jiná armáda, která by to mohla udělat. NYNÍ JE ČAS NA MÍR!“ napsal prezident na síti Truth Social.
Íránská polooficiální agentura Mehr informovala, že jaderná zařízení byla evakuována „už před nějakou dobou“. Podle íránských zdrojů USA o útoku informovaly ještě před jeho zahájením. Teherán nicméně nebere akci na lehkou váhu.
Húsiové, spojenci Íránu v Jemenu, označili útok za „válečný akt“ a podle CNN uvedli, že Trump „musí nést důsledky“.
Bývalý americký generál Mark Kimmitt pro CNN uvedl, že americké zpravodajské složky se nyní zaměřují na detailní vyhodnocení škod. „Každé aktivum, které Spojené státy mají – od satelitů přes komunikační intercepty až po lidské zdroje – je teď soustředěno na Fordo, abychom získali přesné informace, co se stalo a zda bude nutný další útok,“ sdělil.
Kimmitt se rovněž podivil nad dvoutýdenní pauzou před úderem. „Nikdy jsem úplně nepochopil, co mělo být ještě vyjednáno. Možná šlo o záměrný klam. Ale v každém případě jsme se vyhnuli ztrátám amerických životů,“ konstatoval.
Z vojenského pohledu byl útok silným signálem. Jak upozorňuje CNN, ostatní američtí prezidenti se takovému kroku vyhýbali kvůli riziku otevřeného konfliktu s Íránem. Nyní se ale situace na Blízkém východě zásadně proměnila – Izrael totiž zlikvidoval značnou část íránských ozbrojených zástupců v regionu.
Írán podle pozorovatelů disponuje jak balistickými raketami krátkého doletu, tak asymetrickým aparátem schopným útočit na americké cíle v regionu, zejména v Iráku a Sýrii. „Mají asymetrickou válku v zahraničí, která obrací svůj teroristický aparát volně proti izraelským, americkým a pravděpodobně i židovským zájmům,“ uvedl americký představitel pod podmínkou anonymity.
USA nyní čelí napjaté situaci. Americké jednotky rozmístěné v regionu jsou v pohotovosti a Washington zvažuje další kroky podle vývoje situace. Konečné dopady útoku se teprve vyhodnocují.
Napětí se dále zvyšuje i kvůli reakci spojenců Íránu v regionu. Prominentní představitel íránem podporovaného hnutí Húsiů v Jemenu Hizam al-Assad v neděli ráno na síti X varoval: „Trump musí nést následky.“ Jeho ostré prohlášení přichází jen pár hodin po útoku USA na íránská jaderná zařízení Fordo, Natanz a Isfahán.
Húsíjské ozbrojené síly, které v posledních měsících podnikaly útoky na obchodní a vojenské lodě v Rudém moři, současně vydaly vlastní prohlášení, v němž naznačily, že jsou připraveny k vojenské reakci: „Jsme připraveni zaútočit na válečné lodě amerického námořnictva v Rudém moři v případě, že americký nepřítel zahájí agresi na podporu Izraele.“
Húsiové zahájili útoky na námořní dopravu v oblasti Rudého moře již v listopadu 2023, a to jako odpověď na izraelskou vojenskou ofenzivu v Pásmu Gazy. Původně se zaměřovali na lodě s přímou vazbou na Izrael, postupem času se však terčem staly i americké válečné lodě, které v oblasti chránily mezinárodní plavbu. V reakci Spojené státy zahájily sérii leteckých úderů na húsíjské pozice v Jemenu – útoky, které trvaly až do jara letošního roku.
Analytici varují, že aktuální americké údery na Írán mohou vyvolat novou vlnu násilí právě ze strany regionálních zástupců Teheránu – včetně Húsiů, libanonského Hizballáhu nebo iráckých šíitských milicí.
Zatímco Washington tvrdí, že útoky na jaderná zařízení byly preventivní a měly zamezit rozvoji íránského jaderného programu, Teherán a jeho spojenci je považují za akt agrese. Situace tak eskaluje v době, kdy je Blízký východ destabilizován už tak vyhroceným izraelsko-palestinským konfliktem.
Zůstává nejasné, jaká bude další reakce Íránu. Íránské vedení oficiálně oznámilo, že napadená zařízení byla evakuována včas, což by mohlo signalizovat, že Teherán o útoku věděl předem – možná i prostřednictvím zprostředkovaných signálů z Washingtonu. Americké zdroje přitom potvrzují, že Izrael byl před útokem informován.
Situaci bedlivě sledují i evropské vlády, které se obávají rozšíření konfliktu a další destabilizace regionu. Diplomaté několika zemí už podle médií jednají v Ženevě o možnostech zmírnění napětí.
Vývoj naznačuje, že vojenské operace v oblasti Perského zálivu a Rudého moře by mohly přerůst v širší ozbrojený konflikt s mezinárodními důsledky.
Geneticky upravená ledvina z prasete udržela šestašedesátiletého muže ve Spojených státech naživu po rekordních devět měsíců. Orgán sloužil jako dočasný most, který pacientovi umožnil přečkat období čekání na lidského dárce. Jde o vůbec první případ na světě, kdy prasečí ledvina úspěšně plnila tuto přechodnou funkci. Tento historický úspěch přináší novou naději pro miliony lidí se selháním ledvin.
Bílý dům spustil na svých oficiálních webových stránkách sérii jednoduchých arkádových her, jejichž prostřednictvím propaguje své politické priority. Hráči v těchto titulech mohou například zadržovat migranty na jižní hranici nebo stavět hraniční zeď. Jedná se o nejnovější krok v rámci agresivní online kampaně americké administrativy zaměřené proti jejím politickým oponentům. Tento přístup v minulosti opakovaně vyvolal kontroverze kvůli používání urážlivých a rasistických motivů.
Kyjev a Moskvu v nejbližších dnech navštíví vyjednávači Spojených států s cílem obnovit úsilí o ukončení války na Ukrajině. Informaci oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu s tím, že předběžné termíny schůzek již byly stanoveny. Podle jeho slov je nesmírně důležité, aby Washington zůstal v celém procesu aktivní. Zástupci americké administrativy plánují vést rozhovory přímo v obou metropolích.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.