Cesta do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského znamenala fatální chybu. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to konstatoval Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině.
Bývalý diplomat tak komentoval momentální situaci, kdy se Zelenskyj nebrání rozhovorům na neutrální půdě, zatímco Putin striktně vyžaduje setkání v metropoli Ruské federace. Pifer je přesvědčen, že ukrajinský prezident si toto nebezpečí plně uvědomuje. Zároveň podotkl, že Kreml v tuto chvíli nejeví žádné známky toho, že by měl o skutečném ukončení válečného konfliktu zájem seriózně debatovat.
Někdejší velvyslanec zhodnotil rovněž závěry summitu zemí G7. Jeho účastníci schválili společnou rezoluci, v níž se zavázali k intenzivnější vojenské pomoci Kyjevu a k zesílení tlaku na ruské válečné hospodářství, a to včetně restrikcí mířících na zisky z exportu fosilních paliv. Pifer sice označil deklarované plány na posílení ukrajinského protiletadlového štítu a dodávky raket s dlouhým doletem za pozitivní signál, klíčové však podle něj bude, zda se tyto sliby promění v reálné skutky.
V rámci ujednání mezi představiteli G7 by mělo dojít k poskytnutí licencí ukrajinským podnikům, což by jim dalo možnost produkovat vlastní systémy protivzdušné obrany a rakety dlouhého dosahu. Samotný prezident Zelenskyj potvrdil, že toto téma řešil jako zásadní bod programu s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem.
Evropští politici na setkání upozorňovali na viditelnou proměnu v chování šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který nasadil vůči Moskvě přísnější metr. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzdvihl výrazný obrat v postoji Washingtonu a zmínil, že Trump si již uvědomil neochotu Putina přistoupit na mírové rozhovory. Shodu mezi spojenci a absenci jakýchkoli názorových rozporů potvrdila také italská premiérka Giorgia Meloniová.
Tento nekompromisnější přístup ze strany USA má však svá úskalí a je navázán na evropskou asistenci v blízkovýchodním regionu. Trump při debatách za zavřenými dveřmi podmínil další americkou podporu Ukrajině požadavkem, aby se státy Evropy zapojily do odminovávání vod v exponovaném Hormuzském průlivu. Zástupci evropských zemí tento návrh bezprostředně nezavrhli, upozornili však, že realizace takové operace by podléhala striktním podmínkám.
Tuto diplomatickou hru označil Pifer za pozoruhodnou. Doplnil, že stabilizace situace na Blízkém východě by mohla Ukrajině v konečném důsledku nahrát. Pokud by totiž klesla potřeba nasazení amerických komplexů Patriot v Perském zálivu, evropské státy by jich mohly získat více pro potřeby ukrajinských ozbrojených sil. K dojednávané dohodě s Íránem se však staví s nedůvěrou, jelikož Washington prozatím znění příslušného memoranda drží v tajnosti.
Pokud jde o situaci na frontě, Ukrajina si podle Pifera udržuje iniciativu hlavně zásluhou technologického pokroku a masového využívání dronů. Útoky ukrajinských bezpilotních aparátů v hlubokém týlu nepřítele a na zásobovacích trasách, včetně dálnice M-14 směřující na anektovaný poloostrov Krym, dosáhly takové intenzity, že je musel při armádních poradách veřejně komentovat i samotný Putin. Tato ukrajinská strategie tak nutí vedení v Moskvě přiznávat slabá místa na vlastním teritoriu, která se před domácím obyvatelstvem dlouhodobě snažilo maskovat.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil podporu návratu Jensena Huanga do čela technologického giganta Nvidia a připojil se tak k předním osobnostem ze Silicon Valley, které volají po jeho opětovném jmenování. Šéf Bílého domu při odletu z Washingtonu na cestu do Asie novinářům sdělil, že se bývalý výkonný ředitel ze svých chyb jistě poučil a že by jeho návrat do vedení firmy uvítal. Trump zároveň poznamenal, že návrat zakladatele společnosti si přeje velká skupina lidí napříč technologickým odvětvím.
Otázka kolektivní či individuální odpovědnosti ruské společnosti za probíhající válečný konflikt na Ukrajině zůstává předmětem intenzivních diskusí mezi západními politiky, opozičními představiteli i experty. Zatímco někteří veřejní činitelé se snaží vyhnout obviňování celého národa a označují konflikt výhradně za válku Vladimira Putina, nová analýza profesora Petra Eltsova pro web National Interest poukazuje na hluboce zakořeněnou podporu války v podstatné části ruské společnosti.
Turecký obří obranný průmysl sází na to, že obavy evropských států z ruské hrozby převáží nad snahami Evropské unie o ochranu vlastního trhu skrze iniciativu „Kupujte evropské věci“ (Buy European).
Britský herec Robert Pattinson se oficiálně stane novým představitelem agenta 007 Jamese Bonda. Jeho jmenováním tak skončilo dlouhé hledání nástupce Daniela Craiga. Oznámení přišlo ze strany společnosti Amazon MGM Studios, která převzala kontrolu nad touto slavnou filmovou sérií. Čtyřicetiletý umělec se tak stane teprve sedmým hercem, který tuto ikonickou roli v oficiální filmové sérii ztvární.
Izraelská armáda v průběhu bojů v Gaze nahrála 3,5 milionu fotografií na cloudovou platformu společnosti Amazon za účelem využití technologie pro rozpoznávání obličejů. Podle uniklých dokumentů, které má k dispozici The Guardian, proběhl tento masivní přesun dat v prvních měsících pozemní a letecké ofenzivy. Operaci vedl vojenský útvar známý pod názvem Rolling Stone, který spravuje rozsáhlé databáze o palestinském obyvatelstvu.
Na klimatické konferenci OSN COP31 v turecké Antalyi probíhá intenzivní snaha zastánců a lobbistů o prosazení technologií na odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry do závěrečného textu summitu. Účastníci jednání čelí faktu, že svět směřuje k překročení dohodnutých teplotních limitů, což nutí odborníky a politiky hledat nové způsoby, jak odvrátit nejhorší dopady globálního oteplování. Odborné debaty se zaměřují na hledání cest, jak vyrovnat rostoucí emise skleníkových plynů.
Několik hodin po zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu v únoru 2022 shromáždil ruský prezident Vladimir Putin nejbohatší lidi země v moskevském Kremlu. Většina z přítomných miliardářů tehdy mlčky vyslechla výzvu k podpoře vládních kroků a hospodářské stabilizace. Během desetiletí vládnutí si Putin ruskou podnikatelskou elitu zcela podmanil a zbavil ji dřívějšího vlivu.
Americký miliardář Elon Musk a statisíce dalších signatářů podpořili otevřenou výzvu požadující návrat Jensena Huanga do čela společnosti Nvidia. Kampaň vznikla pouhé čtyři dny poté, co Huang po třiatřiceti letech rezignoval na funkci výkonného ředitele kvůli odhalením o svých mimomanželských vztazích. Mezi obviněními figuruje také údajný poměr se ženou obviněnou ze špionáže pro Čínu.
Rusko utrpělo v průběhu listopadu rekordní ztráty na životech v rámci probíhající války na Ukrajině. Podle údajů ukrajinského generálního štábu ztratila ruská armáda 9. listopadu celkem 2 980 vojáků, což představuje jednoho mrtvého nebo zraněného každých třicet sekund. Tyto hodnoty výrazně překonaly předchozí denní rekordy zaznamenané začátkem listopadu a v říjnu.
Pět členských států Evropské unie chystá oznámení dohody o zřízení střediska pro deportaci migrantů ve Rwandě, čímž vznikne první takové zařízení mimo území unie. Skupina zahrnující Německo, Dánsko, Rakousko, Řecko a Nizozemsko hodlá toto návratové centrum otevřít navzdory obhájcům lidských práv. Krok následuje po nedávném zpřísnění migračních pravidel ze strany Evropské unie.
Írán zahájil dronové útoky proti americké vojenské základně v Bahrajnu, což vzbudilo nové pochybnosti o mírových rozhovorech mezi Teheránem a Washingtonem. Nedělní útočné akce byly druhou formou útoku v průběhu posledních tří dnů. Tyto kroky reagují na dřívější americké útoky v Íránu a zvyšují riziko další eskalace konfliktu.
Britský premiér Andy Burnham prohlásí v projevu před nadcházejícím summitem mezi Spojeným královstvím a Evropskou unii, že Británie z odchodu z unie ztratila více, než získala. V projevu na banketu lorda starosty v pondělí přirovná brexitovou dohodu k císařovým novým šatům a označí ji za zbytečně tvrdou. Nové dohody o potravinách, energii a mobilitě mladých přitom podepíše v pátek na summitu, přičemž obsah těchto dohod připravil jeho předchůdce Sir Keir Starmer, píše BBC.