Cesta do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského znamenala fatální chybu. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to konstatoval Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině.
Bývalý diplomat tak komentoval momentální situaci, kdy se Zelenskyj nebrání rozhovorům na neutrální půdě, zatímco Putin striktně vyžaduje setkání v metropoli Ruské federace. Pifer je přesvědčen, že ukrajinský prezident si toto nebezpečí plně uvědomuje. Zároveň podotkl, že Kreml v tuto chvíli nejeví žádné známky toho, že by měl o skutečném ukončení válečného konfliktu zájem seriózně debatovat.
Někdejší velvyslanec zhodnotil rovněž závěry summitu zemí G7. Jeho účastníci schválili společnou rezoluci, v níž se zavázali k intenzivnější vojenské pomoci Kyjevu a k zesílení tlaku na ruské válečné hospodářství, a to včetně restrikcí mířících na zisky z exportu fosilních paliv. Pifer sice označil deklarované plány na posílení ukrajinského protiletadlového štítu a dodávky raket s dlouhým doletem za pozitivní signál, klíčové však podle něj bude, zda se tyto sliby promění v reálné skutky.
V rámci ujednání mezi představiteli G7 by mělo dojít k poskytnutí licencí ukrajinským podnikům, což by jim dalo možnost produkovat vlastní systémy protivzdušné obrany a rakety dlouhého dosahu. Samotný prezident Zelenskyj potvrdil, že toto téma řešil jako zásadní bod programu s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem.
Evropští politici na setkání upozorňovali na viditelnou proměnu v chování šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, který nasadil vůči Moskvě přísnější metr. Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzdvihl výrazný obrat v postoji Washingtonu a zmínil, že Trump si již uvědomil neochotu Putina přistoupit na mírové rozhovory. Shodu mezi spojenci a absenci jakýchkoli názorových rozporů potvrdila také italská premiérka Giorgia Meloniová.
Tento nekompromisnější přístup ze strany USA má však svá úskalí a je navázán na evropskou asistenci v blízkovýchodním regionu. Trump při debatách za zavřenými dveřmi podmínil další americkou podporu Ukrajině požadavkem, aby se státy Evropy zapojily do odminovávání vod v exponovaném Hormuzském průlivu. Zástupci evropských zemí tento návrh bezprostředně nezavrhli, upozornili však, že realizace takové operace by podléhala striktním podmínkám.
Tuto diplomatickou hru označil Pifer za pozoruhodnou. Doplnil, že stabilizace situace na Blízkém východě by mohla Ukrajině v konečném důsledku nahrát. Pokud by totiž klesla potřeba nasazení amerických komplexů Patriot v Perském zálivu, evropské státy by jich mohly získat více pro potřeby ukrajinských ozbrojených sil. K dojednávané dohodě s Íránem se však staví s nedůvěrou, jelikož Washington prozatím znění příslušného memoranda drží v tajnosti.
Pokud jde o situaci na frontě, Ukrajina si podle Pifera udržuje iniciativu hlavně zásluhou technologického pokroku a masového využívání dronů. Útoky ukrajinských bezpilotních aparátů v hlubokém týlu nepřítele a na zásobovacích trasách, včetně dálnice M-14 směřující na anektovaný poloostrov Krym, dosáhly takové intenzity, že je musel při armádních poradách veřejně komentovat i samotný Putin. Tato ukrajinská strategie tak nutí vedení v Moskvě přiznávat slabá místa na vlastním teritoriu, která se před domácím obyvatelstvem dlouhodobě snažilo maskovat.
Nadcházející summit Severoatlantické aliance v Ankaře by měl posloužit jako příležitost k předvedení reálného pokroku v rámci bloku. To bylo hlavním poselstvím nedávné washingtonské cesty generálního tajemníka NATO Marka Rutteho, který se snažil podchytit evropskou dynamiku v oblasti obranných výdajů ještě předtím, než ji stihne narušit případná ambivalence ze strany Spojených států.
Cesta do Moskvy na jednání s Vladimirem Putinem by pro ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského znamenala fatální chybu. V rozhovoru pro deník Kyiv Post to konstatoval Steven Pifer, bývalý velvyslanec USA na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump označil za absurdní, aby Spojené státy pokračovaly ve svém jednostranném vztahu se Severoatlantickou aliancí. Toto prohlášení učinil necelý týden před plánovaným summitem NATO, který se uskuteční v Ankaře. Na své sociální síti Truth Social Trump uvedli, že alianční partneři nestáli při USA a že vzájemný vztah s NATO není založen na reciprocitě.
Do íránského přístavního města Bandar Abbás na břehu Hormuzského průlivu se po měsících bojů vrací křehký klid. Místní rybáři opět vyplouvají na moře a na doky přivážejí své úlovky, mezi nimiž nechybí ani malí žraloci, kteří v oblasti platí za vyhledávanou delikatesu. Hormuzský průliv, klíčová námořní cesta pro globální obchod a energetiku, se stal hlavním ohniskem americko-izraelské války s Íránem, přičemž mezinárodní novináři dostali možnost navštívit íránskou stranu této strategické úžiny poprvé od vypuknutí konfliktu.
V Česku před týdnem sílila vlna rekordních veder. Tentokrát se v závěru týdne očekává jiné počasí, alespoň co se týká teplot. Nejtepleji bude na jižní Moravě, ale ani tam maxima nedosáhnou třicítky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Amerického prezidenta Donalda Trumpa zasáhla jedna smutná zpráva ze šoubyznysu. Ve věku 74 let zemřel zpěvák Victor Willis z legendární skupiny Village People, která se celosvětově proslavila hitem YMCA.
Mezinárodní snahy o ukončení severokorejského programu jaderných zbraní ztroskotaly. Výsledky nedávného ostentativního summitu mezi čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v Pchjongjangu ukázaly, že nejzásadnější věci zůstaly nevyřčeny. Oficiální čínská prohlášení ze schůzky zcela vynechala jakoukoli zmínku o denuklearizaci, což značí jasný posun od dlouhodobého politického cíle Pekingu.
Teherán důrazně varoval amerického prezidenta Donalda Trumpa a Izrael před jakýmikoliv vojenskými útoky v době, kdy se země chystá na státní pohřeb nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Tento klíčový představitel přišel o život při náletech hned v první den války. Írán dal jasně najevo, že jakékoliv vojenské akce během smutečních obřadů vyvolají okamžitou a velmi tvrdou odvetu.
Prezident Donald Trump s oblibou dává na odiv svou osobní moc, přičemž se obklopuje loajálními členy kabinetu, útočí na neoblíbené světové lídry a tlačí na velké americké korporace. Dokonce se podle BBC v Bílém domě nechal slyšet, že jeho moc nemá žádné limity. Tento přístup vyvolává ve Spojených státech rozsáhlé protesty pod hesly jako „Žádní králové“ či „Máme ústavu, ne krále“, jelikož kritici tvrdí, že Trump posouvá hranice prezidentských pravomocí dál než jeho předchůdci.
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval ty izraelské členy kabinetu, kteří odmítají novou dohodu mezi Washingtonem a Teheránem. Vzkázal jim, že Donald Trump je v současné době jediným hlavním představitelem státu na světě, který má pro Izrael pochopení, a že by si tamní politici měli uvědomit realitu situace, v níž se jejich země nachází.
Ruské zbraně použité při nočním raketovém a dronovém útok na Ukrajinu obsahovaly přibližně 35 000 součástek vyrobených v zahraničí. Uvedl to ukrajinský prezidentský komisař pro sankční politiku Vladyslav Vlasjuk, podle kterého toto zjištění poukazuje na přetrvávající mezery v mezinárodních kontrolách vývozu navzdory platným západním sankcím. Podle jeho vyjádření na sociální síti Facebook šlo ve velké míře o produkty dvojího užití nebo o civilní výrobky, které globální firmy vyprodukovaly ještě předtím, než byly přes prostředníky odkloněny do Ruska.
Snaha o zajištění nezapomenutelného zážitku na fotbalovém mistrovství světa se pro řadu fanoušků změnila v noční můru. Sekundární prodejní platformy, jako je StubHub, totiž na poslední chvíli hromadně ruší zakoupené lístky. Mnoho lidí tak zůstává stát před branami stadionů, přestože za vstupenky zaplatili tisíce dolarů a další nemalé finanční prostředky investovali do letenek a ubytování. Celá situace je v odvětví označována za jeden z největších kolapsů v historii prodeje vstupenek.