Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko během jednání v Bruselu varoval, že by jeho země mohla v roce 2027 čelit finanční mezeře ve výši přibližně 69 miliard eur. Podle ukrajinských odhadů bude potřeba zhruba 40 miliard eur na obranu a dalších 29 miliard eur na zajištění běžného chodu státu. Marčenko sice ocenil dříve schválený balík podpory, avšak zdůraznil, že z důvodu pokračující války tyto prostředky nebudou stačit. Evropská komise nicméně přesný rozsah uváděného schodku zatím nepotvrdila.
Unijní orgány se soustředí především na čerpání pomoci ze schváleného půjčkového programu v celkové hodnotě 90 miliard eur určeného pro roky 2026 a 2027. Pro rok 2026 byla vyčleněna částka 45 miliard eur, ze které Evropská komise dosud vyplatila přibližně 15 miliard eur. Další platby zůstávají pevně svázány s plněním konkrétních podmínek a legislativních změn. Brusel a Mezinárodní měnový fond v současnosti vedou s ukrajinskou stranou rozhovory o posouzení reálných potřeb země.
Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová na koordinátorské schůzi dárců poslala ukrajinským představitelům jasný vzkaz ohledně nutnosti splnění dohodnutých závazků. Vyzvala ukrajinskou vládu, parlament i další státní instituce ke společnému úsilí při zavádění reforem. Jen při jejich realizaci bude podle ní možné pokračovat v poskytování finanční podpory. Tento požadavek představuje klíčový prvek v přístupu evropských orgánů k další spolupráci.
Nové požadavky Kyjeva současně znovu otevřely spornou debatu o využití zmrazených aktiv ruské centrální banky. V evropských institucích se nachází imobilizovaný ruský majetek v hodnotě přibližně 210 miliard eur. Ministr Marčenko vyzval evropské vlády k odvážným krokům, které by umožnily tyto prostředky použít na pokrytí rostoucích válečných výdajů. Podle ukrajinské strany by využití těchto zdrojů výrazně pomohlo stabilizovat rozpočet.
Návrh na využití státních aktiv však narazil na okamžitý odpor u řady evropských zemí. Belgie, kde je většina zmrazených ruských prostředků uložena u vypořádacího centra Euroclear, poukazuje na značná právní a finanční rizika. Skeptický postoj k tomuto kroku zaujímají podle diplomatických zdrojů také Francie a Itálie. Evropská komise se chce vyhnout dalším politickým sporům a raději prosazuje řádné dokončení stávajícího úvěru.
Frustraci unijních představitelů ilustruje výrok jednoho z evropských diplomatů, který snahy o neustálé navyšování podpory přirovnal ke zalévání pouště. Slova odrážejí širší obavy evropských vlád, po nichž se požadují další závazky v situaci, kdy dříve schválená pomoc zůstává zčásti zablokovaná kvůli chybějícím reformám. Prozatím tak Brusel odmítá přistoupit k vytváření nových balíků finanční pomoci.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.
Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.
Švýcarské ledovce ztratily během pouhých pěti let téměř pětinu svého celkového objemu ledu. Místní alpská krajina se v důsledku extrémního tání proměňuje v kamenitou měsíční krajinu bez souvislé sněhové pokrývky. Vědci upozorňují, že takto prudký úbytek ledové hmoty představuje dramatickou proměnu celého horského ekosystému. Podle výzkumníků si přitom mnoho lidí plně neuvědomuje, jak rychlým tempem ledovce z povrchu mizí.
Ruská armáda podnikla rozsáhlý letecký útok na ukrajinskou energetickou síť a zasáhla zařízení v okolí Kyjeva i v dalších regionech. Podle ukrajinských představitelů si údery zaměřené na energetickou infrastrukturu vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Jednalo se o nejmasivnější kombinovaný útok na energetické objekty za poslední měsíce. Útoky následovaly po několika dnech intenzivních dronových náletů zaměřených především na ukrajinskou metropoli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.
Několik evropských policejních a bezpečnostních složek pozastavuje nebo zcela ukončuje používání sledovacího softwaru od společnosti Oxygen Forensics. Tento krok následuje po zjištěních novinářů serveru Politico, podle nichž americká firma tajila své skutečné ruské vlastníky a řízení. Technologie dané společnosti přitom sloužila bezpečnostním orgánům napříč kontinentem k získávání a analýze dat z mobilních telefonů při vyšetřování trestné činnosti. Vyšetřovatelé ve Spojených státech amerických tvrdí, že vývoj a správa softwaru probíhaly přímo na území Ruska.
Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly růst v reakci na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně vyjednávání s Íránem. Šéf Bílého domu ostře odmítl zprávy, podle kterých měla americká administrativa nabídnout Teheránu zmírnění sankcí výměnou za omezení jeho jaderného programu. Trump na své sociální síti uvedl, že íránské straně nenabídl vůbec nic. Reagoval tak na informace některých amerických médií, která tvrdila, že Washington zvažuje uvolnění zmrazených íránských financí.