Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.
Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko během jednání v Bruselu varoval, že by jeho země mohla v roce 2027 čelit finanční mezeře ve výši přibližně 69 miliard eur. Podle ukrajinských odhadů bude potřeba zhruba 40 miliard eur na obranu a dalších 29 miliard eur na zajištění běžného chodu státu. Marčenko sice ocenil dříve schválený balík podpory, avšak zdůraznil, že z důvodu pokračující války tyto prostředky nebudou stačit. Evropská komise nicméně přesný rozsah uváděného schodku zatím nepotvrdila.
Unijní orgány se soustředí především na čerpání pomoci ze schváleného půjčkového programu v celkové hodnotě 90 miliard eur určeného pro roky 2026 a 2027. Pro rok 2026 byla vyčleněna částka 45 miliard eur, ze které Evropská komise dosud vyplatila přibližně 15 miliard eur. Další platby zůstávají pevně svázány s plněním konkrétních podmínek a legislativních změn. Brusel a Mezinárodní měnový fond v současnosti vedou s ukrajinskou stranou rozhovory o posouzení reálných potřeb země.
Eurokomisařka pro rozšíření Marta Kosová na koordinátorské schůzi dárců poslala ukrajinským představitelům jasný vzkaz ohledně nutnosti splnění dohodnutých závazků. Vyzvala ukrajinskou vládu, parlament i další státní instituce ke společnému úsilí při zavádění reforem. Jen při jejich realizaci bude podle ní možné pokračovat v poskytování finanční podpory. Tento požadavek představuje klíčový prvek v přístupu evropských orgánů k další spolupráci.
Nové požadavky Kyjeva současně znovu otevřely spornou debatu o využití zmrazených aktiv ruské centrální banky. V evropských institucích se nachází imobilizovaný ruský majetek v hodnotě přibližně 210 miliard eur. Ministr Marčenko vyzval evropské vlády k odvážným krokům, které by umožnily tyto prostředky použít na pokrytí rostoucích válečných výdajů. Podle ukrajinské strany by využití těchto zdrojů výrazně pomohlo stabilizovat rozpočet.
Návrh na využití státních aktiv však narazil na okamžitý odpor u řady evropských zemí. Belgie, kde je většina zmrazených ruských prostředků uložena u vypořádacího centra Euroclear, poukazuje na značná právní a finanční rizika. Skeptický postoj k tomuto kroku zaujímají podle diplomatických zdrojů také Francie a Itálie. Evropská komise se chce vyhnout dalším politickým sporům a raději prosazuje řádné dokončení stávajícího úvěru.
Frustraci unijních představitelů ilustruje výrok jednoho z evropských diplomatů, který snahy o neustálé navyšování podpory přirovnal ke zalévání pouště. Slova odrážejí širší obavy evropských vlád, po nichž se požadují další závazky v situaci, kdy dříve schválená pomoc zůstává zčásti zablokovaná kvůli chybějícím reformám. Prozatím tak Brusel odmítá přistoupit k vytváření nových balíků finanční pomoci.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.