Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.
Pozvání pro ruského šéfa Kremlu oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v New Yorku. Šéf americké diplomacie uvedl, že účast na summitu představuje pro Putina příležitost k jednání nejen s prezidentem Donaldem Trumpem, ale i s dalšími světovými lídry. Rubio však současně upozornil, že zaslání pozvánky neznamená bezprostřední konání jakékoliv schůzky. Samotný summit lídrů zemí G20 se má uspořádat v polovině prosince na Floridě.
Krok Washingtonu navazuje na intenzivní diplomacii ze začátku září, kdy Moskvu a Kyjev navštívili američtí zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner. Zástupci Spojených států v ruské metropoli absolvovali tříhodinové jednání s Putinem a následnou neformální večeři s tamními představiteli. Následující den se diplomatická delegace přesunula do Kyjeva k prvním oficiálním rozhovorům ve své roli zprostředkovatelů. Všechny tři zúčastněné strany následně označily proběhlá setkání za produktivní a přínosná.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že ruská hlava státu má zájem na ukončení válečného konfliktu. Během jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Trump prohlásil, že Putin je ochoten se setkat a jednat. Washington tak nadále prosazuje uspořádání trojstranných rozhovorů, které by mohly přispět k ukončení bojů. Samotný Putin však dosud nepřijal žádné z opakovaných ukrajinských pozvání k osobnímu setkání.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrdil připravenost k přímým rozhovorům s ruskou stranou a vyzval ke zorganizování trojstranného summitu pod záštitou Spojených států. Kyjev vnímá nadcházející setkání v Miami jako jednu z nejlepších příležitostí k dosažení konkrétních výsledků. Zelenskyj zdůraznil, že účast partnerů z Evropy i dalších významných světových ekonomik vytváří vhodné prostředí pro vyjednávání. Ruská strana nicméně dosud trvala na tom, že případná schůzka obou prezidentů se může uskutečnit výhradně v Moskvě.
Představení americké iniciativy doprovází opatrnost ze strany ruského ministerstva zahraničí. Ruský ministr Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřeruší svou vojenskou operaci ani v průběhu případných mírových vyjednávání. Lavrov zároveň zopakoval kritiku vůči evropským státům a obvinil je z maření dohody. Ruské vedení tak dává najevo, že diplomacie neznamená zastavení bojových aktivit na bojišti.
Na prohlášení šéfa ruské diplomacie reagoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Připomněl, že čtrnáct ze patnácti členů Rady bezpečnosti OSN podporuje vyhlášení příměří a jediným blokujícím aktérem zůstává agresor. Podporu Ukrajině vyjádřila také skupina padesáti jedné země ve společném prohlášení, které vyzývá kremelské vedení ke kompletnímu zastavení palebných aktivit. Výzvy k okamžitému klidu zbraní však Moskva dlouhodobě odmítá.
Situaci na bojišti i nadále provází vysoká intenzita bojů a rozsáhlé letecké údery na ukrajinskou infrastrukturu. Ruský prezident nedávno obvinil Kyjev ze sabotování mírového úsilí s tvrzením, že ukrajinští představitelé o míru pouze hovoří, ale v praxi mu zabraňují. Diplomatické iniciativy navíc v minulosti opakovaně následovala eskalace ruských útoků po celé Ukrajině. Příkladem bylo porušení krátkého třídenního klidu zbraní vyhlášeného během návštěvy amerických vyjednavačů, po kterém následovalo masivní ostřelování hlavního města Kyjeva.
Komunikační aplikace WhatsApp zavádí nové volitelné prvky rodičovské kontroly zaměřené na dospívající uživatele. Tento krok přichází v době, kdy technologické společnosti čelí rostoucímu tlaku úřadů i veřejnosti na zajištění bezpečnějšího prostředí pro děti. Nové funkce mají rodičům poskytnout lepší přehled o aktivitách jejich dětí a umožnit správu soukromí. Zástupci platformy zdůrazňují, že cílem je podpořit otevřenou debatu v rodinách o bezpečném využívání technologií.
První údaje z předčasného hlasování před nadcházejícími průběžnými volbami ve Spojených státech ukazují na počáteční převahu v motivaci voličů Demokratické strany. Ve téměř třiceti amerických státech již své hlasy odevzdalo nebo o korespondenční lístky požádalo přes šest set devadesát tisíc lidí. Zvýšený zájem ze strany příznivců demokratů odpovídá trendům, které naznačovaly již letní průzkumy veřejného mínění.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.
Evropská unie odmítá nové požadavky Ukrajiny na poskytnutí dodatečné finanční pomoci a vyzývá Kyjev ke splnění odkládaných reforem. Brusel zdůrazňuje, že hlavní prioritou je v současné době uvolnění miliard eur z již schváleného úvěrového balíku. Bez zavedení požadovaných reforem ze strany ukrajinských orgánů totiž nelze další finanční prostředky vyplácet. Unijní představitelé dělají vše pro to, aby se pomoc dostala k cíli řádným způsobem.
Švýcarské ledovce ztratily během pouhých pěti let téměř pětinu svého celkového objemu ledu. Místní alpská krajina se v důsledku extrémního tání proměňuje v kamenitou měsíční krajinu bez souvislé sněhové pokrývky. Vědci upozorňují, že takto prudký úbytek ledové hmoty představuje dramatickou proměnu celého horského ekosystému. Podle výzkumníků si přitom mnoho lidí plně neuvědomuje, jak rychlým tempem ledovce z povrchu mizí.
Ruská armáda podnikla rozsáhlý letecký útok na ukrajinskou energetickou síť a zasáhla zařízení v okolí Kyjeva i v dalších regionech. Podle ukrajinských představitelů si údery zaměřené na energetickou infrastrukturu vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Jednalo se o nejmasivnější kombinovaný útok na energetické objekty za poslední měsíce. Útoky následovaly po několika dnech intenzivních dronových náletů zaměřených především na ukrajinskou metropoli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nabídla Kanadě možnost stát se prvním přidruženým členem Evropské unie. Návrh zazněl během jejího projevu o stavu Unie ve Štrasburku jako reakce na rostoucí napětí v globální politice a sílící vliv Číny. Cílem této iniciativy je prohloubit vazby mezi demokratickými spojenci v časech nestabilních mezinárodních vztahů. Projev sklidil v Evropském parlamentu potlesk ve stoje a vyvolal debatu o dalším směřování unijní zahraniční politiky.
V Česku by se podle některých informací měl během prvního říjnového víkendu uskutečnit ilegální tuningový sraz. Informovala o tom policie, která se obává situací, kdy bude ohrožen bezpečný silniční provoz.
Babí léto se podle aktuální předpovědi protáhne i do příštího, tedy prvního ryze říjnového týdne. V jeho průběhu ale nastane zlom, kdy se počasí změní k horšímu. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ropa zůstává kolem 100 dolarů za barel, přestože se vývoz z Perského zálivu postupně vrací směrem k úrovním před vypuknutím války. Na první pohled to může působit překvapivě. Jestliže byl právě omezený průjezd Hormuzským průlivem hlavní příčinou letošního cenového šoku, jeho postupné zprůchodnění by přece mělo cenu ropy výrazně srazit. Situace je však složitější.
Více než osm tisíc případů a téměř čtyři tisíce mrtvých už má na svědomí aktuální epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo, která vypukla již na jaře letošního roku. Nejnovější komplikací je, že se zhoršilo trasování kontaktů nakažených. Podle expertů z WHO dokonce hrozí, že se epidemie rozšíří i do sousedních zemí.
Jižní Korea požaduje po Severní Koreji omluvu a přijetí odpovídajících opatření v souvislosti s výbuchem miny, který zranil tři jihokorejské vojáky. Podle jihokorejské armády k incidentu došlo na jižní straně hranice, kde KLDR v poslední době umisťuje nástražná zařízení. Ředitel operací generálního štábu jihokorejské armády Kang Hjon-u vyzval k okamžitému zastavení kladení min a budování opevnění v pohraničním pásmu. Upozornil přitom, že tyto kroky porušují dohodu o příměří i duch vzájemných mezinárodních ujednání.