Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle webu Kyiv Post prohlásil, že je zatím předčasné hovořit o možné účasti ruského prezidenta Vladimira Putina na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami. Ruská strana tak mírní své předchozí prohlášení, v němž americkou pozvánku původně přivítala. Podle Peskova zatím nebylo přijato žádné konečné rozhodnutí a Moskva nabídku nejprve důkladně prostuduje prostřednictvím diplomatických kanálů. Mluvčí zároveň zdůraznil, že oficiální odpověď ruské strany bude formulována až po vyhodnocení všech okolností.
Pozvání pro ruského šéfa Kremlu oznámil americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednání se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v New Yorku. Šéf americké diplomacie uvedl, že účast na summitu představuje pro Putina příležitost k jednání nejen s prezidentem Donaldem Trumpem, ale i s dalšími světovými lídry. Rubio však současně upozornil, že zaslání pozvánky neznamená bezprostřední konání jakékoliv schůzky. Samotný summit lídrů zemí G20 se má uspořádat v polovině prosince na Floridě.
Krok Washingtonu navazuje na intenzivní diplomacii ze začátku září, kdy Moskvu a Kyjev navštívili američtí zmocněnci Steve Witkoff a Jared Kushner. Zástupci Spojených států v ruské metropoli absolvovali tříhodinové jednání s Putinem a následnou neformální večeři s tamními představiteli. Následující den se diplomatická delegace přesunula do Kyjeva k prvním oficiálním rozhovorům ve své roli zprostředkovatelů. Všechny tři zúčastněné strany následně označily proběhlá setkání za produktivní a přínosná.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že ruská hlava státu má zájem na ukončení válečného konfliktu. Během jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským Trump prohlásil, že Putin je ochoten se setkat a jednat. Washington tak nadále prosazuje uspořádání trojstranných rozhovorů, které by mohly přispět k ukončení bojů. Samotný Putin však dosud nepřijal žádné z opakovaných ukrajinských pozvání k osobnímu setkání.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně potvrdil připravenost k přímým rozhovorům s ruskou stranou a vyzval ke zorganizování trojstranného summitu pod záštitou Spojených států. Kyjev vnímá nadcházející setkání v Miami jako jednu z nejlepších příležitostí k dosažení konkrétních výsledků. Zelenskyj zdůraznil, že účast partnerů z Evropy i dalších významných světových ekonomik vytváří vhodné prostředí pro vyjednávání. Ruská strana nicméně dosud trvala na tom, že případná schůzka obou prezidentů se může uskutečnit výhradně v Moskvě.
Představení americké iniciativy doprovází opatrnost ze strany ruského ministerstva zahraničí. Ruský ministr Sergej Lavrov prohlásil, že Moskva nepřeruší svou vojenskou operaci ani v průběhu případných mírových vyjednávání. Lavrov zároveň zopakoval kritiku vůči evropským státům a obvinil je z maření dohody. Ruské vedení tak dává najevo, že diplomacie neznamená zastavení bojových aktivit na bojišti.
Na prohlášení šéfa ruské diplomacie reagoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha. Připomněl, že čtrnáct ze patnácti členů Rady bezpečnosti OSN podporuje vyhlášení příměří a jediným blokujícím aktérem zůstává agresor. Podporu Ukrajině vyjádřila také skupina padesáti jedné země ve společném prohlášení, které vyzývá kremelské vedení ke kompletnímu zastavení palebných aktivit. Výzvy k okamžitému klidu zbraní však Moskva dlouhodobě odmítá.
Situaci na bojišti i nadále provází vysoká intenzita bojů a rozsáhlé letecké údery na ukrajinskou infrastrukturu. Ruský prezident nedávno obvinil Kyjev ze sabotování mírového úsilí s tvrzením, že ukrajinští představitelé o míru pouze hovoří, ale v praxi mu zabraňují. Diplomatické iniciativy navíc v minulosti opakovaně následovala eskalace ruských útoků po celé Ukrajině. Příkladem bylo porušení krátkého třídenního klidu zbraní vyhlášeného během návštěvy amerických vyjednavačů, po kterém následovalo masivní ostřelování hlavního města Kyjeva.
Vyšetřování pátečního kolapsu letecké dopravy v USA ukazuje, že ho doopravdy způsobila zastaralá infrastruktura, na kterou se ve Státech stále spoléhá. Problémy se nejprve objevily na jednom místě, ale postupem času se rozšířily do většiny center řízení letového provozu v zemi.
V USA se připravují na vydání nových memoárů bývalého prezidenta Joea Bidena. Pro Evropany jsou zajímavé především jeho postřehy ohledně hlavních postav stále probíhající války na Ukrajině. Biden v knize odhalil, co si myslí o Volodymyru Zelenském i Vladimiru Putinovi.
Američtí vyjednavači se zeptali Ukrajinců, zda by byli ochotní stáhnout své jednotky z Donbasu a tím ho efektivně přenechat Rusku výměnou za členství v NATO. Novinářům to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, informuje deník Kyiv Post.
Po Polsku se další evropská země rozhodla významně omezit vojenskou pomoc napadené Ukrajině. Bulharští představitelé v sobotu oznámili, že končí s finančními příspěvky na nákupy zbraní i dodávkami zbraní a munice z vlastních skladů.
Příjemné podzimní počasí, které panovalo o víkendu, se do nadcházejícího týdne nepřenese. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) má v následujících dnech pršet. Navzdory tomu ale mohou nejvyšší teploty vystoupat na nadprůměrných 14 stupňů.
Italské regulační orgány udělily masivní pokutu americké technologické firmě Meta, protože přistupovala k fotkám uživatelů s přístroji s operačním systémem Android bez jejich výslovného souhlasu. Informovala o tom BBC. Meta má zaplatit 805 milionů eur.
Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.
Americký prezident Donald Trump, šéf Kremlu Vladimir Putin a čínský komunistický vůdce Si Ťin-pching se příští týden plánují setkat na okraj summitu v Číně. Uvedl to Bílý dům, informovala britská stanice BBC.
Zubní lékař Roman Šmucler se poprvé vyjádřil ke svému konci v čele České stomatologické komory. Podle svých slov dokončil misi, kterou neskromně považuje za úspěšnou. Šmucler rezignoval po diskuzi ohledně dalšího fungování komory.
Rusko si začíná diktovat podmínky, které bude leckdo považovat za nesplnitelné. Delegace vyslaná Kremlem měla na jednáních v Abú Zabí přednést návrhy ohrožující suverenitu dalších pěti evropských zemí. S odvoláním na své zdroje to tvrdí německý deník Bild.
Americký prezident Donald Trump se rovněž vyjádřil k pátečnímu přerušení leteckého provozu ve Spojených státech. Podle šéfa Bílého domu ho nezapříčinil kybernetický útok. Problém prý způsobila stará a rozbitá infrastruktura, na kterou se v letecké dopravě v USA stále spoléhá.
PPL letos očekává dřívější začátek předvánoční nákupní horečky a její rozložení do několika silnějších vln už během listopadu. Více než třetina českých online nakupujících pořizuje zboží s předstihem, aby si rozložila výdaje. Významnou roli hrají také slevové akce, kterým zákazníci navzdory debatám o „falešných slevách“ ve velké míře věří. Podle průzkumu E-Commerce Trends Report 2026 důvěřuje sezónním nabídkám a cenovým akcím alespoň částečně 86 % českých online nakupujících.