Experiment youtubera odhalil slabinu systému Autopilot – Tesla narazila do zdi, protože ji software vyhodnotil jako pokračování silnice. Incident ukazuje limity technologie spoléhající pouze na kamery. O případu informoval web news.com.au.
Experiment odhalil zásadní slabiny systému Autopilot společnosti Tesla. Youtuber a bývalý inženýr NASA Mark Rober provedl test, při kterém vozidlo Tesla Model Y narazilo do zdi namalované hyperrealistickým obrazem silnice. Autopilot si falešnou cestu spletl s pokračováním skutečné komunikace a vůz nezareagoval žádným způsobem na blížící se překážku.
Podle specializovaného média Futurism spočíval experiment v tom, že na konec skutečné silnice byla namalována realistická iluze jejího pokračování. Tesla, jedoucí rychlostí přibližně 64 km/h, s aktivovaným autopilotem neidentifikovala rozdíl a přímo narazila do zdi. „Tohle je zásadní problém. Pokud se systém spoléhá výhradně na kamery, může být v některých situacích zcela bezmocný,“ uvedl Rober ve svém videu.
Video: Můžete oklamat autonomní vůz? | Mark Rober
Pro srovnání podrobil Rober stejnému testu Lexus RX vybavený senzory LiDAR od společnosti Luminar. Výsledek? Vozidlo detekovalo překážku a bezpečně zastavilo. Klíčový rozdíl spočívá v tom, že Tesla používá pouze kamery, zatímco ostatní výrobci kombinují LiDAR, radar a kamery. Šéf Tesly Elon Musk dlouhodobě odmítá LiDAR a označuje ho za „hloupý, drahý a zbytečný“. Přesto jej několik velkých automobilek, včetně Mercedesu, BMW a Volva, implementovalo do svých autonomních systémů.
„LiDAR vysílá laserové impulsy a vytváří trojrozměrnou mapu okolí. To znamená, že detekuje pevné objekty bez ohledu na jejich vizuální vzhled,“ vysvětlil Rober. „Zatímco kamery mohou být oklamány optickými iluzemi nebo špatnými světelnými podmínkami, LiDAR se s takovými problémy nesetkává.“
V dalších testech youtuber ukázal, že Tesla s autopilotem nedokázala za mlhy a deště rozpoznat figurínu ve tvaru dítěte. Lexus s LiDARem ji bez potíží identifikoval a zastavil včas.
Video: Lidar vs. Tesla: závod o plně samořídící auta | The Verge
Test přichází v době, kdy Tesla plánuje do roku 2025 spustit plně autonomní robotaxi službu v Austinu. Mnozí odborníci na bezpečnost ale varují, že absence LiDARu a radaru v systému Autopilot může představovat vážné nebezpečí. Podle zprávy amerického Národního úřadu pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) už došlo k několika nehodám způsobeným tím, že Tesly s autopilotem nedokázaly včas rozpoznat překážky.
„Problém je, že strojové vidění stále není dokonalé. Pokud systém spoléhá pouze na kamery, může být oklamán uměleckými triky nebo špatnými podmínkami na silnici,“ upozornil odborník na autonomní systémy Peter Schmidt.
Tesla se nyní musí rozhodnout: zda setrvat u své strategie a nadále sázet výhradně na kamery a pokročilé algoritmy umělé inteligence, nebo přehodnotit svůj přístup a zvážit použití dalších senzorových technologií. Vzhledem k tomu, že automobilový průmysl směřuje k autonomnější budoucnosti, může být integrace více systémů klíčem k zajištění vyšší bezpečnosti a spolehlivosti.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.