Experiment youtubera odhalil slabinu systému Autopilot – Tesla narazila do zdi, protože ji software vyhodnotil jako pokračování silnice. Incident ukazuje limity technologie spoléhající pouze na kamery. O případu informoval web news.com.au.
Experiment odhalil zásadní slabiny systému Autopilot společnosti Tesla. Youtuber a bývalý inženýr NASA Mark Rober provedl test, při kterém vozidlo Tesla Model Y narazilo do zdi namalované hyperrealistickým obrazem silnice. Autopilot si falešnou cestu spletl s pokračováním skutečné komunikace a vůz nezareagoval žádným způsobem na blížící se překážku.
Podle specializovaného média Futurism spočíval experiment v tom, že na konec skutečné silnice byla namalována realistická iluze jejího pokračování. Tesla, jedoucí rychlostí přibližně 64 km/h, s aktivovaným autopilotem neidentifikovala rozdíl a přímo narazila do zdi. „Tohle je zásadní problém. Pokud se systém spoléhá výhradně na kamery, může být v některých situacích zcela bezmocný,“ uvedl Rober ve svém videu.
Video: Můžete oklamat autonomní vůz? | Mark Rober
Pro srovnání podrobil Rober stejnému testu Lexus RX vybavený senzory LiDAR od společnosti Luminar. Výsledek? Vozidlo detekovalo překážku a bezpečně zastavilo. Klíčový rozdíl spočívá v tom, že Tesla používá pouze kamery, zatímco ostatní výrobci kombinují LiDAR, radar a kamery. Šéf Tesly Elon Musk dlouhodobě odmítá LiDAR a označuje ho za „hloupý, drahý a zbytečný“. Přesto jej několik velkých automobilek, včetně Mercedesu, BMW a Volva, implementovalo do svých autonomních systémů.
„LiDAR vysílá laserové impulsy a vytváří trojrozměrnou mapu okolí. To znamená, že detekuje pevné objekty bez ohledu na jejich vizuální vzhled,“ vysvětlil Rober. „Zatímco kamery mohou být oklamány optickými iluzemi nebo špatnými světelnými podmínkami, LiDAR se s takovými problémy nesetkává.“
V dalších testech youtuber ukázal, že Tesla s autopilotem nedokázala za mlhy a deště rozpoznat figurínu ve tvaru dítěte. Lexus s LiDARem ji bez potíží identifikoval a zastavil včas.
Video: Lidar vs. Tesla: závod o plně samořídící auta | The Verge
Test přichází v době, kdy Tesla plánuje do roku 2025 spustit plně autonomní robotaxi službu v Austinu. Mnozí odborníci na bezpečnost ale varují, že absence LiDARu a radaru v systému Autopilot může představovat vážné nebezpečí. Podle zprávy amerického Národního úřadu pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) už došlo k několika nehodám způsobeným tím, že Tesly s autopilotem nedokázaly včas rozpoznat překážky.
„Problém je, že strojové vidění stále není dokonalé. Pokud systém spoléhá pouze na kamery, může být oklamán uměleckými triky nebo špatnými podmínkami na silnici,“ upozornil odborník na autonomní systémy Peter Schmidt.
Tesla se nyní musí rozhodnout: zda setrvat u své strategie a nadále sázet výhradně na kamery a pokročilé algoritmy umělé inteligence, nebo přehodnotit svůj přístup a zvážit použití dalších senzorových technologií. Vzhledem k tomu, že automobilový průmysl směřuje k autonomnější budoucnosti, může být integrace více systémů klíčem k zajištění vyšší bezpečnosti a spolehlivosti.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu požádal o milost v rámci svého dlouhodobého procesu kvůli korupci, čímž vyvolal poplach u svých kritiků, kteří v tom vidí snahu obejít právní stát. Netanjahu ve videozprávě uvedl, že současná „bezpečnostní a politická“ situace Izraele mu znemožňuje dostavovat se k soudu několikrát týdně. Jeho žádost o milost od izraelského prezidenta je zatím poslední zvrat v případu, který se táhne roky, a který by mohl mít významné dopady na izraelský právní systém a Netanjahuovu politickou budoucnost před nadcházejícími volbami.
Počet obětí záplav a sesuvů půdy na indonéském ostrově Sumatra vystoupal na 631, oznámila tamní katastrofická agentura. Z oblastí s vysokým rizikem byl evakuován jeden milion lidí. Silné monzunové deště a tropické cyklóny tento týden ničivě zasáhly některé části Asie, včetně Indonésie, Srí Lanky a jižního Thajska. V celém regionu si přírodní katastrofy vyžádaly více než 1 160 obětí, zničily infrastrukturu a zaplavily města.
Britská vláda ostře kritizovala průtahy v povolování vstupu humanitární pomoci do Pásma Gazy. Odsouzení přichází poté, co zásilka více než 1 100 stanů, které Spojené království do oblasti odeslalo, trvala déle než rok, než se dostala na místo. Ministryně zahraničí Yvette Cooper vyjádřila rovněž obavy, že se k obyvatelům navzdory příměří mezi Hamásem a Izraelem nedostala ani jiná pomoc financovaná Británií.