Experiment youtubera odhalil slabinu systému Autopilot – Tesla narazila do zdi, protože ji software vyhodnotil jako pokračování silnice. Incident ukazuje limity technologie spoléhající pouze na kamery. O případu informoval web news.com.au.
Experiment odhalil zásadní slabiny systému Autopilot společnosti Tesla. Youtuber a bývalý inženýr NASA Mark Rober provedl test, při kterém vozidlo Tesla Model Y narazilo do zdi namalované hyperrealistickým obrazem silnice. Autopilot si falešnou cestu spletl s pokračováním skutečné komunikace a vůz nezareagoval žádným způsobem na blížící se překážku.
Podle specializovaného média Futurism spočíval experiment v tom, že na konec skutečné silnice byla namalována realistická iluze jejího pokračování. Tesla, jedoucí rychlostí přibližně 64 km/h, s aktivovaným autopilotem neidentifikovala rozdíl a přímo narazila do zdi. „Tohle je zásadní problém. Pokud se systém spoléhá výhradně na kamery, může být v některých situacích zcela bezmocný,“ uvedl Rober ve svém videu.
Video: Můžete oklamat autonomní vůz? | Mark Rober
Pro srovnání podrobil Rober stejnému testu Lexus RX vybavený senzory LiDAR od společnosti Luminar. Výsledek? Vozidlo detekovalo překážku a bezpečně zastavilo. Klíčový rozdíl spočívá v tom, že Tesla používá pouze kamery, zatímco ostatní výrobci kombinují LiDAR, radar a kamery. Šéf Tesly Elon Musk dlouhodobě odmítá LiDAR a označuje ho za „hloupý, drahý a zbytečný“. Přesto jej několik velkých automobilek, včetně Mercedesu, BMW a Volva, implementovalo do svých autonomních systémů.
„LiDAR vysílá laserové impulsy a vytváří trojrozměrnou mapu okolí. To znamená, že detekuje pevné objekty bez ohledu na jejich vizuální vzhled,“ vysvětlil Rober. „Zatímco kamery mohou být oklamány optickými iluzemi nebo špatnými světelnými podmínkami, LiDAR se s takovými problémy nesetkává.“
V dalších testech youtuber ukázal, že Tesla s autopilotem nedokázala za mlhy a deště rozpoznat figurínu ve tvaru dítěte. Lexus s LiDARem ji bez potíží identifikoval a zastavil včas.
Video: Lidar vs. Tesla: závod o plně samořídící auta | The Verge
Test přichází v době, kdy Tesla plánuje do roku 2025 spustit plně autonomní robotaxi službu v Austinu. Mnozí odborníci na bezpečnost ale varují, že absence LiDARu a radaru v systému Autopilot může představovat vážné nebezpečí. Podle zprávy amerického Národního úřadu pro bezpečnost silničního provozu (NHTSA) už došlo k několika nehodám způsobeným tím, že Tesly s autopilotem nedokázaly včas rozpoznat překážky.
„Problém je, že strojové vidění stále není dokonalé. Pokud systém spoléhá pouze na kamery, může být oklamán uměleckými triky nebo špatnými podmínkami na silnici,“ upozornil odborník na autonomní systémy Peter Schmidt.
Tesla se nyní musí rozhodnout: zda setrvat u své strategie a nadále sázet výhradně na kamery a pokročilé algoritmy umělé inteligence, nebo přehodnotit svůj přístup a zvážit použití dalších senzorových technologií. Vzhledem k tomu, že automobilový průmysl směřuje k autonomnější budoucnosti, může být integrace více systémů klíčem k zajištění vyšší bezpečnosti a spolehlivosti.
Bývalý výrazný starosta jedné z pražských městských částí Pavel Novotný se chce vrátit do řad ODS, kterou opustil poté, co byl v loňském roce odsouzen. Oznámil to na sociálních sítích. Občanští demokraté si o uplynulém víkendu zvolili nového předsedu, Martin Kupka nahradil v nejvyšší stranické funkci Petra Fialu.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.