Evropská komise uložila čínské platformě Temu pokutu 200 milionů eur za porušení nařízení o digitálních službách (DSA). Potvrdila tak, že spotřebitelé v EU se na této platformě s vysokou pravděpodobností dlouhodobě setkávají s nelegálním a nebezpečným zbožím. Svaz obchodu a cestovního ruchu ČR (SOCR ČR) toto rozhodnutí vítá a připomíná, že před tímto nebezpečím varuje opakovaně již roky.
"Jsme rádi, že Komise šetření dotáhla do konce a jasně pojmenovala, co se na Temu děje. Pokuta ale sama o sobě nestačí. Teď musí přijít legislativní změny, které zajistí skutečné vymáhání pravidel a musí konečně začít jednat i národní kontrolní orgány, u nás tedy Česká obchodní inspekce," upozorňuje Tomáš Prouza, prezident SOCR ČR.
Česká obchodní inspekce podle SOCR ČR dlouhodobě ignoruje zdraví nebezpečné výrobky z čínských platforem a také agresivní i manipulativní obchodní praktiky těchto čínských tržišť. Místo toho ČOI plýtvá kapacitami na kontroly formulářů a cenovek u domácích obchodníků. Od ministerstva průmyslu a obchodu dostala inspekce peníze navíc přímo na řešení problémů s čínskými e-shopy, avšak českou veřejnost doposud neinformovala o žádném výsledku.
Zatímco v Německu, Francii nebo Skandinávii orgány ochrany spotřebitele aktivně varují před riziky zboží z čínských tržišť a důrazně zasahují, ČOI se tváří, že problém neexistuje.
To považuje SOCR ČR za nepřijatelné. Čeští zákazníci jsou ohrožováni na zdraví a obchodníci čelí nekalé konkurenci, která kvůli systematickému nedodržování pravidel může být o 30 až 40 procent levnější. Přesto se Česká obchodní inspekce stále tváří, že se nic neděje.
Rozhodnutí Evropské komise je jasným signálem k tomu, že pravidla mají platit pro všechny. Nyní záleží na tom, zda česká vláda a ČOI tento signál vyslyší, nebo zda se bude čekat na další pokutu z Bruselu, zatímco tuzemský trh bude dál krvácet.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
Pražský hrad se rozhodl reagovat na vyjádření premiéra Andreje Babiš (ANO). Mluvčí hlavy státu zdůraznil, že Petr Pavel nepoužívá žádné osobní útoky na předsedu vlády. Vztah nejvyšších činitelů je momentálně poznamenán především sporem ohledem složení české delegace na uplynulém summitu NATO.