Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle důvěryhodných informací, které má Financial Times k dispozici, velká část evropských představitelů nevěří, že by Rusko bylo připraveno přistoupit na příměří. Naopak – podle vysokého úředníka, jehož totožnost nebyla zveřejněna, Putin zvažuje strategické dobytí Oděsy, kterou údajně považuje za součást historického Ruska. Ovládnutí tohoto města považuje za jeden z hlavních cílů celé války a nemá v úmyslu se tohoto záměru vzdát.
Oděsa, jakožto klíčový ukrajinský přístav, má pro obě strany zásadní geopolitický význam. Ztráta přístupu k moři by znamenala nejen hospodářskou izolaci, ale i přerušení důležitých logistických a vojenských tras. Pokud by se Putinovi podařilo město ovládnout, Ukrajina by byla zcela odříznuta od námořního obchodu a její schopnost bránit se by byla významně narušena.
Situaci ještě více komplikuje aktuální vojenský vývoj. Podle Financial Times poslední summit NATO v Haagu sice ukázal jednotu Západu a posílení strategie odstrašení vůči Rusku, ale zároveň odhalil hlubší obavy o budoucí schopnosti Ukrajiny čelit sílícímu tlaku. Státy NATO se sice zavázaly zvýšit výdaje na obranu až na 5 procent HDP, avšak mnozí experti tvrdí, že čas se krátí a konkrétní pomoc Ukrajině je nutná co nejdříve.
Pozornost vzbudilo i setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na zmíněném summitu. Podle zpráv šlo o setkání vedené v daleko přívětivější atmosféře než jejich předchozí jednání ve Washingtonu. Někteří to vnímají jako signál, že Trump je připraven více spolupracovat s Kyjevem, avšak konkrétní závazky zatím nebyly oznámeny.
Zpravodajské služby upozorňují, že obě strany konfliktu – jak ruská, tak ukrajinská armáda – se nacházejí na hranici svých fyzických i materiálních možností. Rusko by si podle odhadů mohlo udržet současné tempo operací ještě další rok, zatímco Ukrajina by mohla dosáhnout svých limitů již za šest měsíců, pokud nedostane významnější podporu.
K tomu se přidává i kritický problém s nedostatkem personálu. Ukrajina podle vojenských analytiků čelí dramatickému úbytku vojáků schopných nastoupit do boje, zatímco Rusko má navzdory vyšším ztrátám větší zásoby lidských rezerv. To posiluje obavy, že ukrajinská obrana by mohla být během podzimu zásadně oslabena.
Několik nejmenovaných představitelů uvedlo v rozhovorech s britským listem, že bez masivní vojenské pomoci může Ukrajina přijít o další rozsáhlá území. Zdůrazňují, že je třeba jednat rychle, neboť hrozí naprosté vyčerpání sil ukrajinských obránců, což by mohlo vést k fatálnímu kolapsu frontové linie.
Zároveň se zvyšuje riziko, že bude muset Kyjev přistoupit k bolestivým rozhodnutím. Mezi možnými scénáři, které se zmiňují v zákulisí diplomatických jednání, je i postupné vzdání se některých území výměnou za přežití zbytku státu. Tento scénář je však oficiálně stále odmítán.
Server Unian mezitím zveřejnil komentář bývalého pracovníka ukrajinské bezpečnostní služby SBU a vojenského experta Ivana Stupaka. Podle něj má Putin v úmyslu Oděsu obsadit nejen kvůli jejímu významu pro Černé moře, ale také proto, že chce vyřešit problém s tzv. Podněstřím – proruským regionem nacházejícím se na území Moldavska, sousedícím právě s Oděskou oblastí.
Stupak však zdůrazňuje, že za současné situace Rusko pravděpodobně nebude schopné Oděsu dobýt. Připomněl, že ještě před invazí v roce 2022 se takový scénář jevil jako reálný, ale po dvou a půl letech intenzivních bojů je obrana Oděsy mnohem lépe připravená a ruské síly jsou příliš rozptýlené.
Přesto nelze zcela vyloučit, že se Moskva pokusí o nový průlom směrem na jih. V tom případě by se mohla opřít o své zázemí v Podněstří a pokusit se o útok z více směrů. Pro Ukrajinu by takový vývoj představoval jednu z největších hrozeb od začátku války.
Vzhledem k vážnosti situace se analytici shodují, že každý měsíc bez posílení ukrajinské obrany znamená zvýšení rizika ruského úspěchu. Pokud se Putin skutečně rozhodne zaměřit na Oděsu, může to být začátek zcela nové fáze války – fáze, která by mohla přepsat mapu východní Evropy.
Zatímco se ruská válečná mašinerie posouvá vpřed na východě Ukrajiny, probíhá další ofenziva daleko za frontovou linií. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Vzhledem k rychlému zvyšování produkce těchto zbraní se ruské údery stávají stále intenzivnějšími.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.