Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle důvěryhodných informací, které má Financial Times k dispozici, velká část evropských představitelů nevěří, že by Rusko bylo připraveno přistoupit na příměří. Naopak – podle vysokého úředníka, jehož totožnost nebyla zveřejněna, Putin zvažuje strategické dobytí Oděsy, kterou údajně považuje za součást historického Ruska. Ovládnutí tohoto města považuje za jeden z hlavních cílů celé války a nemá v úmyslu se tohoto záměru vzdát.
Oděsa, jakožto klíčový ukrajinský přístav, má pro obě strany zásadní geopolitický význam. Ztráta přístupu k moři by znamenala nejen hospodářskou izolaci, ale i přerušení důležitých logistických a vojenských tras. Pokud by se Putinovi podařilo město ovládnout, Ukrajina by byla zcela odříznuta od námořního obchodu a její schopnost bránit se by byla významně narušena.
Situaci ještě více komplikuje aktuální vojenský vývoj. Podle Financial Times poslední summit NATO v Haagu sice ukázal jednotu Západu a posílení strategie odstrašení vůči Rusku, ale zároveň odhalil hlubší obavy o budoucí schopnosti Ukrajiny čelit sílícímu tlaku. Státy NATO se sice zavázaly zvýšit výdaje na obranu až na 5 procent HDP, avšak mnozí experti tvrdí, že čas se krátí a konkrétní pomoc Ukrajině je nutná co nejdříve.
Pozornost vzbudilo i setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na zmíněném summitu. Podle zpráv šlo o setkání vedené v daleko přívětivější atmosféře než jejich předchozí jednání ve Washingtonu. Někteří to vnímají jako signál, že Trump je připraven více spolupracovat s Kyjevem, avšak konkrétní závazky zatím nebyly oznámeny.
Zpravodajské služby upozorňují, že obě strany konfliktu – jak ruská, tak ukrajinská armáda – se nacházejí na hranici svých fyzických i materiálních možností. Rusko by si podle odhadů mohlo udržet současné tempo operací ještě další rok, zatímco Ukrajina by mohla dosáhnout svých limitů již za šest měsíců, pokud nedostane významnější podporu.
K tomu se přidává i kritický problém s nedostatkem personálu. Ukrajina podle vojenských analytiků čelí dramatickému úbytku vojáků schopných nastoupit do boje, zatímco Rusko má navzdory vyšším ztrátám větší zásoby lidských rezerv. To posiluje obavy, že ukrajinská obrana by mohla být během podzimu zásadně oslabena.
Několik nejmenovaných představitelů uvedlo v rozhovorech s britským listem, že bez masivní vojenské pomoci může Ukrajina přijít o další rozsáhlá území. Zdůrazňují, že je třeba jednat rychle, neboť hrozí naprosté vyčerpání sil ukrajinských obránců, což by mohlo vést k fatálnímu kolapsu frontové linie.
Zároveň se zvyšuje riziko, že bude muset Kyjev přistoupit k bolestivým rozhodnutím. Mezi možnými scénáři, které se zmiňují v zákulisí diplomatických jednání, je i postupné vzdání se některých území výměnou za přežití zbytku státu. Tento scénář je však oficiálně stále odmítán.
Server Unian mezitím zveřejnil komentář bývalého pracovníka ukrajinské bezpečnostní služby SBU a vojenského experta Ivana Stupaka. Podle něj má Putin v úmyslu Oděsu obsadit nejen kvůli jejímu významu pro Černé moře, ale také proto, že chce vyřešit problém s tzv. Podněstřím – proruským regionem nacházejícím se na území Moldavska, sousedícím právě s Oděskou oblastí.
Stupak však zdůrazňuje, že za současné situace Rusko pravděpodobně nebude schopné Oděsu dobýt. Připomněl, že ještě před invazí v roce 2022 se takový scénář jevil jako reálný, ale po dvou a půl letech intenzivních bojů je obrana Oděsy mnohem lépe připravená a ruské síly jsou příliš rozptýlené.
Přesto nelze zcela vyloučit, že se Moskva pokusí o nový průlom směrem na jih. V tom případě by se mohla opřít o své zázemí v Podněstří a pokusit se o útok z více směrů. Pro Ukrajinu by takový vývoj představoval jednu z největších hrozeb od začátku války.
Vzhledem k vážnosti situace se analytici shodují, že každý měsíc bez posílení ukrajinské obrany znamená zvýšení rizika ruského úspěchu. Pokud se Putin skutečně rozhodne zaměřit na Oděsu, může to být začátek zcela nové fáze války – fáze, která by mohla přepsat mapu východní Evropy.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.