Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle důvěryhodných informací, které má Financial Times k dispozici, velká část evropských představitelů nevěří, že by Rusko bylo připraveno přistoupit na příměří. Naopak – podle vysokého úředníka, jehož totožnost nebyla zveřejněna, Putin zvažuje strategické dobytí Oděsy, kterou údajně považuje za součást historického Ruska. Ovládnutí tohoto města považuje za jeden z hlavních cílů celé války a nemá v úmyslu se tohoto záměru vzdát.
Oděsa, jakožto klíčový ukrajinský přístav, má pro obě strany zásadní geopolitický význam. Ztráta přístupu k moři by znamenala nejen hospodářskou izolaci, ale i přerušení důležitých logistických a vojenských tras. Pokud by se Putinovi podařilo město ovládnout, Ukrajina by byla zcela odříznuta od námořního obchodu a její schopnost bránit se by byla významně narušena.
Situaci ještě více komplikuje aktuální vojenský vývoj. Podle Financial Times poslední summit NATO v Haagu sice ukázal jednotu Západu a posílení strategie odstrašení vůči Rusku, ale zároveň odhalil hlubší obavy o budoucí schopnosti Ukrajiny čelit sílícímu tlaku. Státy NATO se sice zavázaly zvýšit výdaje na obranu až na 5 procent HDP, avšak mnozí experti tvrdí, že čas se krátí a konkrétní pomoc Ukrajině je nutná co nejdříve.
Pozornost vzbudilo i setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na zmíněném summitu. Podle zpráv šlo o setkání vedené v daleko přívětivější atmosféře než jejich předchozí jednání ve Washingtonu. Někteří to vnímají jako signál, že Trump je připraven více spolupracovat s Kyjevem, avšak konkrétní závazky zatím nebyly oznámeny.
Zpravodajské služby upozorňují, že obě strany konfliktu – jak ruská, tak ukrajinská armáda – se nacházejí na hranici svých fyzických i materiálních možností. Rusko by si podle odhadů mohlo udržet současné tempo operací ještě další rok, zatímco Ukrajina by mohla dosáhnout svých limitů již za šest měsíců, pokud nedostane významnější podporu.
K tomu se přidává i kritický problém s nedostatkem personálu. Ukrajina podle vojenských analytiků čelí dramatickému úbytku vojáků schopných nastoupit do boje, zatímco Rusko má navzdory vyšším ztrátám větší zásoby lidských rezerv. To posiluje obavy, že ukrajinská obrana by mohla být během podzimu zásadně oslabena.
Několik nejmenovaných představitelů uvedlo v rozhovorech s britským listem, že bez masivní vojenské pomoci může Ukrajina přijít o další rozsáhlá území. Zdůrazňují, že je třeba jednat rychle, neboť hrozí naprosté vyčerpání sil ukrajinských obránců, což by mohlo vést k fatálnímu kolapsu frontové linie.
Zároveň se zvyšuje riziko, že bude muset Kyjev přistoupit k bolestivým rozhodnutím. Mezi možnými scénáři, které se zmiňují v zákulisí diplomatických jednání, je i postupné vzdání se některých území výměnou za přežití zbytku státu. Tento scénář je však oficiálně stále odmítán.
Server Unian mezitím zveřejnil komentář bývalého pracovníka ukrajinské bezpečnostní služby SBU a vojenského experta Ivana Stupaka. Podle něj má Putin v úmyslu Oděsu obsadit nejen kvůli jejímu významu pro Černé moře, ale také proto, že chce vyřešit problém s tzv. Podněstřím – proruským regionem nacházejícím se na území Moldavska, sousedícím právě s Oděskou oblastí.
Stupak však zdůrazňuje, že za současné situace Rusko pravděpodobně nebude schopné Oděsu dobýt. Připomněl, že ještě před invazí v roce 2022 se takový scénář jevil jako reálný, ale po dvou a půl letech intenzivních bojů je obrana Oděsy mnohem lépe připravená a ruské síly jsou příliš rozptýlené.
Přesto nelze zcela vyloučit, že se Moskva pokusí o nový průlom směrem na jih. V tom případě by se mohla opřít o své zázemí v Podněstří a pokusit se o útok z více směrů. Pro Ukrajinu by takový vývoj představoval jednu z největších hrozeb od začátku války.
Vzhledem k vážnosti situace se analytici shodují, že každý měsíc bez posílení ukrajinské obrany znamená zvýšení rizika ruského úspěchu. Pokud se Putin skutečně rozhodne zaměřit na Oděsu, může to být začátek zcela nové fáze války – fáze, která by mohla přepsat mapu východní Evropy.
Humanitární pracovníci v Pásmu Gazy považují za cynické to, že až 22. srpna vyhlásila OSN v oblasti formálně hladomor. Podle nich už velká část populace hladověla po dlouhé měsíce. A jak uvedl Tom Fletcher, koordinátor OSN pro mimořádnou pomoc, je to hladomor, který by měl strašit nás všechny. Podle něj mohl být hladomor odvrácen, kdyby Izrael systematicky nebránil dodávkám humanitární pomoci.
V roce 2022 Rusko napadlo Ukrajinu. Zpráva o invazi otřásla Německem. K překvapení celého světa oznámil tehdejší kancléř Olaf Scholz radikální změnu německé zahraniční politiky. Plán počítal s investicemi ve výši 100 miliard eur na modernizaci armády.
Evropští vojenští velitelé a diplomaté diskutují o vytvoření nárazníkové zóny jako součásti případné mírové dohody mezi Ruskem a Ukrajinou. Tento 40 km široký pás země nikoho by vytvořil novou „železnou oponu“ proti budoucí ruské agresi.
Ukrajina se v nedávných mírových rozhovorech v Anchorage dostala pod tlak Vladimira Putina. Ten požadoval, aby Kyjev předal Rusku celou Doněckou oblast. Přistoupit na takový požadavek by však pro Ukrajinu znamenalo faktické přijetí porážky. Vzdání se tohoto území by totiž znamenalo ztrátu hlavní obranné bariéry proti dalšímu postupu ruské armády.
Odvaha východoevropských zemí podporovat Ukrajinu prochází v poslední době těžkou zkouškou, což by mohlo oslabit regionální jednotu. Nedávné politické kroky v Polsku, Litvě a České republice naznačují, že by se tento region mohl odvrátit od podpory Ukrajiny. To by mohlo mít vážné dopady na evropskou bezpečnost i na zájmy USA, upozornil odborník z American Enterprise Institute ve Washingtonu Dalibor Rohac.
Bývalý durynský premiér a současný místopředseda Spolkového sněmu Bodo Ramelow ze strany Levice se vyslovil pro zavedení nové německé hymny. Navrhl také uspořádat referendum o barvách národní vlajky.
Brusel by měl přehodnotit obchodní dohodu se Spojenými státy, pokud americký prezident Donald Trump splní své hrozby a potrestá Evropskou unii kvůli jejím technologickým regulacím. Prohlásila to Teresa Ribera, výkonná viceprezidentka Evropské komise, v rozhovoru pro Financial Times.
Nově uzavřená obchodní dohoda mezi Evropskou unií a Spojenými státy vzbudila v automobilovém průmyslu rozruch. V jejím textu je totiž ukrytý bod, který hovoří o vzájemném uznávání norem pro automobily. V praxi by to mohlo znamenat, že by se na evropské silnice mohly dostat americké vozy, které by splňovaly nižší standardy, než jsou ty evropské.
Ačkoliv se v poslední době objevily naděje na mír, Ukrajinu zasáhla druhá nejhorší noc ruských vzdušných útoků od začátku války. Prohlášení Kremlu o cílení na vojenské objekty je v rozporu s realitou, protože záběry ukazují zasažené civilní budovy. Při útocích bylo zabito nejméně 23 osob a poškozeny byly i budovy Britské rady a delegace Evropské unie.
Tři roky v úterý uplynuly od smrti Hany Zagorové, která je pochována na vyšehradském hřbitově v Praze. Logicky tam včera bylo rušno, uctít památku slavné zpěvačky přišel její manžel Štefan Margita. A nebyl sám.
V Česku dnes vyšplhaly teploty až nad 33 stupňů, konkrétně na několika místech ve středních Čechách a na jižní Moravě. Nejtepleji bylo v Dyjákovicích, kde bylo 33,6 °C. Teplotní rekordy ale nepadaly, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko se již v minulém týdnu dozvědělo, že Monika Babišová se - možná i po vzoru manžela - chystá podnikat. Neuniklo to samozřejmě ani samotnému Andreji Babišovi, ačkoliv dvojice už netvoří pár. Co tomu říká bývalý premiér?