Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle důvěryhodných informací, které má Financial Times k dispozici, velká část evropských představitelů nevěří, že by Rusko bylo připraveno přistoupit na příměří. Naopak – podle vysokého úředníka, jehož totožnost nebyla zveřejněna, Putin zvažuje strategické dobytí Oděsy, kterou údajně považuje za součást historického Ruska. Ovládnutí tohoto města považuje za jeden z hlavních cílů celé války a nemá v úmyslu se tohoto záměru vzdát.
Oděsa, jakožto klíčový ukrajinský přístav, má pro obě strany zásadní geopolitický význam. Ztráta přístupu k moři by znamenala nejen hospodářskou izolaci, ale i přerušení důležitých logistických a vojenských tras. Pokud by se Putinovi podařilo město ovládnout, Ukrajina by byla zcela odříznuta od námořního obchodu a její schopnost bránit se by byla významně narušena.
Situaci ještě více komplikuje aktuální vojenský vývoj. Podle Financial Times poslední summit NATO v Haagu sice ukázal jednotu Západu a posílení strategie odstrašení vůči Rusku, ale zároveň odhalil hlubší obavy o budoucí schopnosti Ukrajiny čelit sílícímu tlaku. Státy NATO se sice zavázaly zvýšit výdaje na obranu až na 5 procent HDP, avšak mnozí experti tvrdí, že čas se krátí a konkrétní pomoc Ukrajině je nutná co nejdříve.
Pozornost vzbudilo i setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na zmíněném summitu. Podle zpráv šlo o setkání vedené v daleko přívětivější atmosféře než jejich předchozí jednání ve Washingtonu. Někteří to vnímají jako signál, že Trump je připraven více spolupracovat s Kyjevem, avšak konkrétní závazky zatím nebyly oznámeny.
Zpravodajské služby upozorňují, že obě strany konfliktu – jak ruská, tak ukrajinská armáda – se nacházejí na hranici svých fyzických i materiálních možností. Rusko by si podle odhadů mohlo udržet současné tempo operací ještě další rok, zatímco Ukrajina by mohla dosáhnout svých limitů již za šest měsíců, pokud nedostane významnější podporu.
K tomu se přidává i kritický problém s nedostatkem personálu. Ukrajina podle vojenských analytiků čelí dramatickému úbytku vojáků schopných nastoupit do boje, zatímco Rusko má navzdory vyšším ztrátám větší zásoby lidských rezerv. To posiluje obavy, že ukrajinská obrana by mohla být během podzimu zásadně oslabena.
Několik nejmenovaných představitelů uvedlo v rozhovorech s britským listem, že bez masivní vojenské pomoci může Ukrajina přijít o další rozsáhlá území. Zdůrazňují, že je třeba jednat rychle, neboť hrozí naprosté vyčerpání sil ukrajinských obránců, což by mohlo vést k fatálnímu kolapsu frontové linie.
Zároveň se zvyšuje riziko, že bude muset Kyjev přistoupit k bolestivým rozhodnutím. Mezi možnými scénáři, které se zmiňují v zákulisí diplomatických jednání, je i postupné vzdání se některých území výměnou za přežití zbytku státu. Tento scénář je však oficiálně stále odmítán.
Server Unian mezitím zveřejnil komentář bývalého pracovníka ukrajinské bezpečnostní služby SBU a vojenského experta Ivana Stupaka. Podle něj má Putin v úmyslu Oděsu obsadit nejen kvůli jejímu významu pro Černé moře, ale také proto, že chce vyřešit problém s tzv. Podněstřím – proruským regionem nacházejícím se na území Moldavska, sousedícím právě s Oděskou oblastí.
Stupak však zdůrazňuje, že za současné situace Rusko pravděpodobně nebude schopné Oděsu dobýt. Připomněl, že ještě před invazí v roce 2022 se takový scénář jevil jako reálný, ale po dvou a půl letech intenzivních bojů je obrana Oděsy mnohem lépe připravená a ruské síly jsou příliš rozptýlené.
Přesto nelze zcela vyloučit, že se Moskva pokusí o nový průlom směrem na jih. V tom případě by se mohla opřít o své zázemí v Podněstří a pokusit se o útok z více směrů. Pro Ukrajinu by takový vývoj představoval jednu z největších hrozeb od začátku války.
Vzhledem k vážnosti situace se analytici shodují, že každý měsíc bez posílení ukrajinské obrany znamená zvýšení rizika ruského úspěchu. Pokud se Putin skutečně rozhodne zaměřit na Oděsu, může to být začátek zcela nové fáze války – fáze, která by mohla přepsat mapu východní Evropy.
Francouzská Ústavní rada zablokovala chystaný zákon, který měl od září zamezit přístupu dětí mladších patnácti let na sociální sítě. Podle nejvyšší soudní instance v zemi představuje plošný zákaz nepřiměřený zásah do svobody projevu a komunikace nezletilých. Rozhodnutí znamená výraznou politickou porážku pro prezidenta Emmanuela Macrona, pro něhož byla ochrana dětí na internetu jedním z hlavních témat závěru jeho druhého funkčního období.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu potvrdil, že ukrajinské síly uskutečnily sérii dálkových úderů na strategické objekty hluboko v ruském vnitrozemí. Při útoku na letecký a raketový závod v Samarské oblasti, která leží přibližně devět set kilometrů od ukrajinských hranic, byly podle jeho vyjádření poprvé použity střely Flamingo.
Jihokorejský prezident I Če-mjong vyzval v sobotu k zahájení jednání se Severní Koreou s cílem dosáhnout mírového soužití na Korejském poloostrově. Současně navrhl nahradit dosavadní dohodu o příměří z padesátých let řádnou mírovou smlouvou. Ve svém projevu u příležitosti výročí osvobození Koreje od japonské nadvlády zdůraznil, že Soul bude usilovat o vytvoření bezpečnostních záruk, které by zabránily vzniku případného vojenského konfliktu.
Kreml čelí rostoucím problémům s doplňováním stavu svých ozbrojených sil, které na ukrajinské frontě utrpěly těžké ztráty. Zákopová válka vyžaduje neustálý přísun nových vojáků, dobrovolný nábor skrze finanční stimulace však postupně naráží na své limity. V ruské společnosti se tak opět otevírá otázka, zda bude prezident Vladimir Putin nucen vyhlásit další vlnu masové mobilizace.
Rostoucí napětí v mezinárodních vztazích mezi Kanadou a Spojenými státy vede značné množství Kanaďanů k přehodnocení jejich cestovatelských plána. V reakci na politiku a rétoriku americké administrativy, zahrnující zavádění nových obchodních cel i výroky o možné anexi severního souseda, se mnozí obyvatelé rozhodli pro bojkot cest do Spojených států. Místo obvyklých dovolených na americké pevnině či na tamních plážích směřují své finance do domácího cestovního ruchu nebo objevují vzdálenější destinace v Evropě a Africe.
Evropa se v současnosti potýká s mimořádným suchem. Problémy s nedostatkem vláhy se ale v posledních letech opakují. Podle expertů za to nemohou jen rostoucí teploty. Autoři zajímavé studie upozornili na to, že důležitou roli hraje změna, která přitom není úplnou novinkou.
Třicet stupňů Celsia není jen hranicí, kdy začíná být horko nepříjemné. Právě kolem této úrovně se podle analýzy Allianz Research začíná výrazně zhoršovat produktivita práce. Při nižších teplotách může oteplení v chladnějších zemích ještě šetřit náklady na vytápění a být spojeno s mírně vyšším výkonem. Nad třiceti stupni se ale efekt obrací. V pásmu mezi 30 a 35 stupni snižuje každý další stupeň hodinový výkon pracovníků přibližně o tři procenta průměrného hodinového výkonu.
Miliony korun mohou nenávratně ztratit lidé, pokud naletí odborníkům. Ti používají nejrůznější rafinované metody. Tentokrát se řeší případ muže z Trutnovska, jenž uvěřil tomu, že investuje například společně s premiérem Andrejem Babišem.
Až 37 stupňů bude během víkendu, kdy se očekává další tropická epizoda. Výstrahu před vysokými teplotami v pátek vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Meteorologové nadále upozorňují i na nebezpečí požárů na většině území.
Evropská vysílací unie (EBU) navrhuje zásadní úpravu pravidel hlasování v soutěži Eurovision Song Contest, jejímž cílem je omezit vliv organizovaných politických kampaní. Podle stávajícího systému mohou diváci odevzdat až deset hlasů pro svého jednoho oblíbeného interpreta prostřednictvím telefonu, SMS nebo online rozhraní. Organizátoři však v dopise zaslaném účastnickým televizním stanicím navrhují plný přechod na online hlasování a zavedení povinnosti vybrat minimálně tři různé soutěžící.
Tradiční letní přestávka evropských politiků se v letošním roce dostává pod silný tlak veřejnosti i opozice kvůli sérii krizí, které zasáhly Evropskou unii. Přestože vládní instituce běžně fungují i během nepřítomnosti čelních představitelů, odborníci na krizovou komunikaci pro web Politico upozorňují, že v době krizí hraje fyzická přítomnost lídrů zásadní roli při uklidňování veřejnosti.
Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci podle BBC totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.