Navzdory zlepšující se situaci ukrajinské diplomacie se vývoj na válečné frontě zhoršuje. Jak uvedl deník Financial Times, Kyjev čelí vážnému riziku, že bez další vojenské pomoci ztratí ještě více území. Zdroje blízké redakci varují před možností „katastrofální porážky“ ukrajinské armády, pokud se situace nezmění. Mezitím se objevují informace, že ruský prezident Vladimir Putin má konkrétní plán dobýt přístavní město Oděsa, čímž by Ukrajinu zcela odstřihl od přístupu k Černému moři.
Podle důvěryhodných informací, které má Financial Times k dispozici, velká část evropských představitelů nevěří, že by Rusko bylo připraveno přistoupit na příměří. Naopak – podle vysokého úředníka, jehož totožnost nebyla zveřejněna, Putin zvažuje strategické dobytí Oděsy, kterou údajně považuje za součást historického Ruska. Ovládnutí tohoto města považuje za jeden z hlavních cílů celé války a nemá v úmyslu se tohoto záměru vzdát.
Oděsa, jakožto klíčový ukrajinský přístav, má pro obě strany zásadní geopolitický význam. Ztráta přístupu k moři by znamenala nejen hospodářskou izolaci, ale i přerušení důležitých logistických a vojenských tras. Pokud by se Putinovi podařilo město ovládnout, Ukrajina by byla zcela odříznuta od námořního obchodu a její schopnost bránit se by byla významně narušena.
Situaci ještě více komplikuje aktuální vojenský vývoj. Podle Financial Times poslední summit NATO v Haagu sice ukázal jednotu Západu a posílení strategie odstrašení vůči Rusku, ale zároveň odhalil hlubší obavy o budoucí schopnosti Ukrajiny čelit sílícímu tlaku. Státy NATO se sice zavázaly zvýšit výdaje na obranu až na 5 procent HDP, avšak mnozí experti tvrdí, že čas se krátí a konkrétní pomoc Ukrajině je nutná co nejdříve.
Pozornost vzbudilo i setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským na zmíněném summitu. Podle zpráv šlo o setkání vedené v daleko přívětivější atmosféře než jejich předchozí jednání ve Washingtonu. Někteří to vnímají jako signál, že Trump je připraven více spolupracovat s Kyjevem, avšak konkrétní závazky zatím nebyly oznámeny.
Zpravodajské služby upozorňují, že obě strany konfliktu – jak ruská, tak ukrajinská armáda – se nacházejí na hranici svých fyzických i materiálních možností. Rusko by si podle odhadů mohlo udržet současné tempo operací ještě další rok, zatímco Ukrajina by mohla dosáhnout svých limitů již za šest měsíců, pokud nedostane významnější podporu.
K tomu se přidává i kritický problém s nedostatkem personálu. Ukrajina podle vojenských analytiků čelí dramatickému úbytku vojáků schopných nastoupit do boje, zatímco Rusko má navzdory vyšším ztrátám větší zásoby lidských rezerv. To posiluje obavy, že ukrajinská obrana by mohla být během podzimu zásadně oslabena.
Několik nejmenovaných představitelů uvedlo v rozhovorech s britským listem, že bez masivní vojenské pomoci může Ukrajina přijít o další rozsáhlá území. Zdůrazňují, že je třeba jednat rychle, neboť hrozí naprosté vyčerpání sil ukrajinských obránců, což by mohlo vést k fatálnímu kolapsu frontové linie.
Zároveň se zvyšuje riziko, že bude muset Kyjev přistoupit k bolestivým rozhodnutím. Mezi možnými scénáři, které se zmiňují v zákulisí diplomatických jednání, je i postupné vzdání se některých území výměnou za přežití zbytku státu. Tento scénář je však oficiálně stále odmítán.
Server Unian mezitím zveřejnil komentář bývalého pracovníka ukrajinské bezpečnostní služby SBU a vojenského experta Ivana Stupaka. Podle něj má Putin v úmyslu Oděsu obsadit nejen kvůli jejímu významu pro Černé moře, ale také proto, že chce vyřešit problém s tzv. Podněstřím – proruským regionem nacházejícím se na území Moldavska, sousedícím právě s Oděskou oblastí.
Stupak však zdůrazňuje, že za současné situace Rusko pravděpodobně nebude schopné Oděsu dobýt. Připomněl, že ještě před invazí v roce 2022 se takový scénář jevil jako reálný, ale po dvou a půl letech intenzivních bojů je obrana Oděsy mnohem lépe připravená a ruské síly jsou příliš rozptýlené.
Přesto nelze zcela vyloučit, že se Moskva pokusí o nový průlom směrem na jih. V tom případě by se mohla opřít o své zázemí v Podněstří a pokusit se o útok z více směrů. Pro Ukrajinu by takový vývoj představoval jednu z největších hrozeb od začátku války.
Vzhledem k vážnosti situace se analytici shodují, že každý měsíc bez posílení ukrajinské obrany znamená zvýšení rizika ruského úspěchu. Pokud se Putin skutečně rozhodne zaměřit na Oděsu, může to být začátek zcela nové fáze války – fáze, která by mohla přepsat mapu východní Evropy.
Americký prezident Donald Trump prostřednictvím své sociální sítě Truth Social oznámil, že jej Írán požádal o uzavření příměří. Podle Trumpových slov přišla tato žádost od blíže nespecifikovaného „prezidenta nového režimu“, jehož jméno však šéf Bílého domu ve svém příspěvku přímo neuvedl.
Britský premiér Keir Starmer v reakci na stupňující se napětí v souvislosti s válkou v Íránu a nepředvídatelnou politikou Washingtonu vyzval k výraznému sblížení s Evropskou unií. Podle předsedy vlády je současná mezinárodní situace natolik nestabilní, že dlouhodobý národní zájem Spojeného království vyžaduje mnohem užší partnerství s evropskými spojenci. Starmer zdůraznil, že způsob, jakým Británie vyjde z této krize, definuje celou jednu generaci.
V Itálii byl potvrzen první případ nákazy člověka virem ptačí chřipky typu H9N2 na evropském kontinentu. Italské ministerstvo zdravotnictví ohlásilo tento záchyt 25. března 2026. Přestože jde o první takovou událost v Evropě, virologové zatím nebijí na poplach a situaci hodnotí s odborným klidem.
Globální turismus v posledních letech prokázal neuvěřitelnou odolnost. Navzdory rostoucí nestabilitě přesáhl v roce 2025 počet mezinárodních cestovatelů hranici 1,5 miliardy, čímž definitivně pokořil rekordy z doby před pandemií. Válka v Íránu, která vypukla počátkem března 2026, však nyní zásadně překresluje turistickou mapu světa. Otázkou již není, zda budeme cestovat méně, ale kam se obrovské proudy turistů pod vlivem geopolitiky přelijí.
Současná globální ekonomika se ocitla v roli rukojmí kvůli faktickému uzavření Hormuzského průlivu. Tato kritická námořní cesta u íránského pobřeží, kterou běžně protéká pětina světové ropy, je nyní neprůchodná, což vyvolalo raketový růst cen benzínu, nafty i leteckého paliva. Zatímco akciové trhy klesají a pravděpodobnost globální recese se zvyšuje, americký prezident Donald Trump přichází se strategií, která odborníky šokuje: prostě odejít a nechat ostatní, aby si nepořádek uklidili sami.
Přípravy na misi Artemis II vrcholí a svět s napětím sleduje, jak se čtyři astronauti chystají na cestu, která má lidstvo po více než půl století vrátit k našemu nejbližšímu vesmírnému sousedovi. Ačkoliv se může zdát, že Měsíc už byl „odškrtnut“ během programů Apollo v 60. a 70. letech, Spojené státy do aktuálního projektu investovaly již přibližně 93 miliard dolarů. Důvody pro tento masivní návrat jsou strategické, ekonomické i vědecké.
Evropa čelí energetickému šoku, který svými rozměry hrozí zastínit dopady pandemie koronaviru i ruské invaze na Ukrajinu. Válka v Íránu a s ní spojené uzavření Hormuzského průlivu začínají drtit evropské hospodářství, přičemž varovné signály přicházejí z nejvyšších pater politiky i finančního světa. Německý kancléř Friedrich Merz přirovnal současnou zátěž k největším krizím posledních let a varoval, že důsledky pocítí každý občan i podnik na kontinentu.
Válka na Blízkém východě vstupuje do druhého měsíce a její dopady v podobě drastického omezení dodávek energií a raketového růstu cen ropy pociťuje celý svět. V této kritické situaci se Čína pokouší ujmout role mírotvorce. Děje se tak ve chvíli, kdy americký prezident Donald Trump sice předpovídá konec vojenských operací v Íránu během dvou až tří týdnů, ale postrádá jasnou vizi toho, co bude následovat.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtvrtého výročí osvobození Buči poodhalil aktuální stav vyjednávání o ukončení války a plány ruské strany. Podle jeho slov se ve středu 1. dubna uskuteční klíčové videojednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Rozhovorů se vedle Zelenského zúčastní také generální tajemník NATO Mark Rutte a vysoce postavení američtí představitelé včetně Steva Witkoffa, Jareda Kushnera či senátora Lindseyho Grahama.
Maďarsko se připravuje na parlamentní volby, které se uskuteční 12. dubna 2026 a jsou označovány za nejdůležitější od pádu komunismu. Ačkoliv průzkumy veřejného mínění favorizují opoziční stranu Tisza vedenou Péterem Magyarem, analytici varují, že premiér Viktor Orbán si během šestnácti let u moci vybudoval systém, který mu dává obrovskou výhodu. Tento mechanismus, připomínající složitý hlavolam, činí porážku vládní strany Fidesz nesmírně obtížnou.
Americká administrativa v čele s prezidentem Donaldem Trumpem zvažuje jeden z nejriskantnějších vojenských kroků v moderní historii: vyslání pozemních jednotek do tajných íránských podzemních komplexů s cílem zabavit zásoby obohaceného uranu. Tato operace, která by měla definitivně zamezit režimu ve výrobě jaderných zbraní, je odborníky označována za logistickou noční můru s nejistým výsledkem.
Osadníci na okupovaném Západním břehu Jordánu v úterý znovu zaútočili na vesnici Tajasír. K incidentu došlo jen několik dní poté, co izraelští vojáci v této oblasti zadrželi a napadli štáb televize CNN, který informoval o budování nelegální osady. Podle Palestinského červeného půlměsíce byli při tomto nejnovějším útoku zraněni nejméně čtyři Palestinci.