Spojené státy a další vesmírní pozorovatelé vyjádřili obavy z podezřelých manévrů tří ruských satelitů Kosmos, které byly vypuštěny na oběžnou dráhu spolu s raketou Sojuz počátkem února. Rusko k těmto aktivitám mlčí, což jen podněcuje spekulace o možném tajném vesmírném projektu.
Pozornost vesmírných pozorovatelů se v posledních dnech zaměřila na záhadné manévry tří ruských satelitů Kosmos 2581, 2582 a 2583. 18. března se totiž dostaly až příliš blízko k dalším vesmírným objektům, což vyvolalo obavy o jejich účel a možné vojenské záměry. Jak informovala americká stanice CNN, satelity podle některých expertů nacvičovaly "útočnou a obrannou taktiku" pro případný konflikt s nepřátelskou lodí.
"Už v minulosti jsme byli svědky toho, jak několik ruských satelitů spolupracovalo s cílem obklíčit a izolovat cizí vesmírný objekt. Tyto manévry prováděly na nižší oběžné dráze Země, což svědčí o potenciálním zájmu zaměřit nepřátelskou loď a zaútočit," uvedl pro CNN nejmenovaný zdroj z amerického ministerstva obrany.
Ještě větší obavy vyvolává skutečnost, že jeden z trojice satelitů odpálil do vesmírného prostoru záhadný předmět. Co přesně tento objekt představuje, je zatím nejasné, ale americké Vesmírné síly (USSF) o něm začaly spekulovat. Tento incident přispěl k teoriím o tajném ruském vesmírném projektu, který může mít vojenský charakter.
Pentagon se obává, že Rusko by mohlo mít v plánu vyvinout vesmírnou jadernou zbraň, což by mohlo znamenat ještě větší nebezpečí pro globální bezpečnost. Ruské ministerstvo obrany však žádné podrobnosti o účelu a povaze mise nesdělilo, což jen zvyšuje napětí a spekulace.
Satelity Kosmos byly na oběžnou dráhu vyneseny raketou Sojuz-2.1V na začátku února z kosmodromu Pleseck. I když ruské ministerstvo obrany zatím neobjasnilo, jaké jsou skutečné cíle mise, tato neobvyklá aktivita vyvolává vážné otázky o ruských plánech na vesmírnou dominanci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce Modžtaba Chámeneí varoval Spojené státy americké a Izrael před ráznou odvetou v případě dalších útoků na cíle v Íránu. Washington je podle mediálních informací zvažuje po amerických kongresových volbách v příštím týdnu.
Listopad už si ukrajuje první dny z kalendáře a počasí je stále chladnější. Obrat v tomto trendu se nedá očekávat ani v následujících dnech a týdnech. Potvrzuje to i nejnovější měsíční výhled Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Václavák se dnes stal epicentrem podpory veřejnoprávních médií, které čelí snaze Babišovy vlády o zrušení poplatků a tím pádem o změnu způsobu financování. Tisíce občanů vyrazily vpodvečer na zmíněné pražské náměstí, demonstrovalo se však i v jiných městech.
Potvrzeno je už přes pět tisíc obětí aktuální epidemie eboly, která má epicentrum v africké Demokratické republice Kongo. Vyplývá to z nejnovějších oficiálních informací z této země. Nákaza se tam šíří již několik měsíců.
Britský premiér Andy Burnham rozhodně odmítl spekulace o tom, že by v probíhajících rozhovorech s Evropskou unií navrhoval návrat k volnému pohybu osob. Zároveň zdůraznil, že veškeré budoucí rozhodování o vzájemných vztazích musí být plně podřízeno vůli britské veřejnosti. Reagoval tak na aktuální politické debaty týkající se dalšího směřování Velké Británie po brexitu.
Americká společnost Apple varovala před bezprecedentním růstem cen paměťových čipů, neboť se na globálním trhu potýká s ostrou konkurencí datových center o dodávky komponent. Akcie výrobce iPhonů v reakci na tato oznámení v mimoburzovním obchodování oslabily, protože rostoucí náklady na paměti ukrajují z firemních marží.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.