Světem vládne chaos, ve kterém se soustředí pozornost na stávající krize, jako jsou konflikty v Gaze a na Ukrajině. Tyto krize, které se protáhnou do roku 2026, však mohou být jen předkrmem pro to, co nás teprve čeká. Podle analytika Bretta H. McGurka by rok 2026 mohl být jedním z nejdůležitějších roků naší generace, který určí, zda se svět vydá cestou konsolidace, nebo dalšího zvyšování nepořádku a konfliktů.
Přestože se na Valném shromáždění OSN (UNGA) hovoří o současných konfliktech, neočekávají se žádná zásadní řešení. V Gaze se situace dostala do slepé uličky, humanitární krize se prohlubuje a drtivá většina civilních obětí je z řad Palestinců. Podle OSN vypukl v některých částech Pásma Gazy v srpnu 2025 hladomor a podle izraelského ministerstva zdravotnictví bylo do 23. září 2025 zabito 996 civilistů a 251 jich bylo zajato.
Válka na Ukrajině také nejeví známky blížícího se konce, protože diplomacie selhává. Ruský prezident Vladimir Putin se snaží získat území, která nedokázal dobýt na bojišti, a chce, aby se Ukrajina nemohla v budoucnu bránit. Válka se protáhne do zimy, kdy se očekávají masivní ruské útoky. Nic, co by se tento týden řeklo v New Yorku, nezmění Putinovy kalkulace.
Zatímco se v New Yorku vedou bezvýznamné debaty, v Pekingu se nedávno konal summit, na kterém se sešli prezidenti Putin a Si Ťin-pching, a také severokorejský vůdce Kim Čong-un a íránský prezident Masúd Pezeškian. Tato aliance, známá jako CRINK (Čína, Rusko, Írán, Severní Korea), není jen symbolická. Aktivně formuje globální realitu a staví se proti Spojeným státům. Například Severní Korea vyslala na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, kteří bojují po boku Rusů, a Írán poskytuje drony a technologie k jejich výrobě, což vede k masivním útokům na ukrajinskou infrastrukturu.
Si Ťin-pching vydal rozkaz, aby byla Čínská lidová osvobozenecká armáda připravena na možnou invazi na Tchaj-wan do roku 2027. Podle analytiků by taková událost vyvolala globální ekonomický šok v hodnotě zhruba 10 bilionů dolarů. I když většina expertů nepředpokládá invazi v nejbližší době a Čína upřednostňuje nevojenské "operace v šedé zóně", riziko invaze se neustále zvyšuje.
Tato situace spojuje krizi na Ukrajině s dalšími globálními riziky. Pokud se aliance CRINK bude nadále upevňovat a Putin nebude čelit výraznějším důsledkům za svou agresi, riziko, že se Si Ťin-pching rozhodne pro agresivnější přístup k Tchaj-wanu, se zvýší. Totéž platí pro hegemonické ambice Íránu na Blízkém východě a nepředvídatelné chování Severní Koreje.
Rok 2026 se proto stává klíčovým rokem, který otestuje odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bude muset posílit ekonomický tlak na Rusko a zároveň se aktivně zapojit do vyjednávání o mírovém urovnání, které by konflikt na Ukrajině ukončilo.
Podle McGurka je nezbytné, aby americká strategie měla třídimenzionální myšlení. Je potřeba nejen konsolidovat podporu pro Ukrajinu, ale také usilovat o vyjednané urovnání konfliktu a zabránit dalšímu rozšiřování agrese. Pokud se stávající konflikty nepodaří vyřešit, globální pořádek bude i nadále narušován a aliance CRINK bude získávat vliv po celém světě.
Tento scénář, o kterém se na Valném shromáždění UNGA příliš nehovoří, je však klíčovou otázkou pro budoucí globální bezpečnost a postavení USA ve světě. Vzhledem k probíhajícímu technologickému závodu mezi USA a Čínou v oblasti umělé inteligence, který je nejbližší existenční technologické soutěži od studené války, se situace stává ještě složitější a dramatičtější.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.