Světem vládne chaos, ve kterém se soustředí pozornost na stávající krize, jako jsou konflikty v Gaze a na Ukrajině. Tyto krize, které se protáhnou do roku 2026, však mohou být jen předkrmem pro to, co nás teprve čeká. Podle analytika Bretta H. McGurka by rok 2026 mohl být jedním z nejdůležitějších roků naší generace, který určí, zda se svět vydá cestou konsolidace, nebo dalšího zvyšování nepořádku a konfliktů.
Přestože se na Valném shromáždění OSN (UNGA) hovoří o současných konfliktech, neočekávají se žádná zásadní řešení. V Gaze se situace dostala do slepé uličky, humanitární krize se prohlubuje a drtivá většina civilních obětí je z řad Palestinců. Podle OSN vypukl v některých částech Pásma Gazy v srpnu 2025 hladomor a podle izraelského ministerstva zdravotnictví bylo do 23. září 2025 zabito 996 civilistů a 251 jich bylo zajato.
Válka na Ukrajině také nejeví známky blížícího se konce, protože diplomacie selhává. Ruský prezident Vladimir Putin se snaží získat území, která nedokázal dobýt na bojišti, a chce, aby se Ukrajina nemohla v budoucnu bránit. Válka se protáhne do zimy, kdy se očekávají masivní ruské útoky. Nic, co by se tento týden řeklo v New Yorku, nezmění Putinovy kalkulace.
Zatímco se v New Yorku vedou bezvýznamné debaty, v Pekingu se nedávno konal summit, na kterém se sešli prezidenti Putin a Si Ťin-pching, a také severokorejský vůdce Kim Čong-un a íránský prezident Masúd Pezeškian. Tato aliance, známá jako CRINK (Čína, Rusko, Írán, Severní Korea), není jen symbolická. Aktivně formuje globální realitu a staví se proti Spojeným státům. Například Severní Korea vyslala na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, kteří bojují po boku Rusů, a Írán poskytuje drony a technologie k jejich výrobě, což vede k masivním útokům na ukrajinskou infrastrukturu.
Si Ťin-pching vydal rozkaz, aby byla Čínská lidová osvobozenecká armáda připravena na možnou invazi na Tchaj-wan do roku 2027. Podle analytiků by taková událost vyvolala globální ekonomický šok v hodnotě zhruba 10 bilionů dolarů. I když většina expertů nepředpokládá invazi v nejbližší době a Čína upřednostňuje nevojenské "operace v šedé zóně", riziko invaze se neustále zvyšuje.
Tato situace spojuje krizi na Ukrajině s dalšími globálními riziky. Pokud se aliance CRINK bude nadále upevňovat a Putin nebude čelit výraznějším důsledkům za svou agresi, riziko, že se Si Ťin-pching rozhodne pro agresivnější přístup k Tchaj-wanu, se zvýší. Totéž platí pro hegemonické ambice Íránu na Blízkém východě a nepředvídatelné chování Severní Koreje.
Rok 2026 se proto stává klíčovým rokem, který otestuje odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bude muset posílit ekonomický tlak na Rusko a zároveň se aktivně zapojit do vyjednávání o mírovém urovnání, které by konflikt na Ukrajině ukončilo.
Podle McGurka je nezbytné, aby americká strategie měla třídimenzionální myšlení. Je potřeba nejen konsolidovat podporu pro Ukrajinu, ale také usilovat o vyjednané urovnání konfliktu a zabránit dalšímu rozšiřování agrese. Pokud se stávající konflikty nepodaří vyřešit, globální pořádek bude i nadále narušován a aliance CRINK bude získávat vliv po celém světě.
Tento scénář, o kterém se na Valném shromáždění UNGA příliš nehovoří, je však klíčovou otázkou pro budoucí globální bezpečnost a postavení USA ve světě. Vzhledem k probíhajícímu technologickému závodu mezi USA a Čínou v oblasti umělé inteligence, který je nejbližší existenční technologické soutěži od studené války, se situace stává ještě složitější a dramatičtější.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.