Světem vládne chaos, ve kterém se soustředí pozornost na stávající krize, jako jsou konflikty v Gaze a na Ukrajině. Tyto krize, které se protáhnou do roku 2026, však mohou být jen předkrmem pro to, co nás teprve čeká. Podle analytika Bretta H. McGurka by rok 2026 mohl být jedním z nejdůležitějších roků naší generace, který určí, zda se svět vydá cestou konsolidace, nebo dalšího zvyšování nepořádku a konfliktů.
Přestože se na Valném shromáždění OSN (UNGA) hovoří o současných konfliktech, neočekávají se žádná zásadní řešení. V Gaze se situace dostala do slepé uličky, humanitární krize se prohlubuje a drtivá většina civilních obětí je z řad Palestinců. Podle OSN vypukl v některých částech Pásma Gazy v srpnu 2025 hladomor a podle izraelského ministerstva zdravotnictví bylo do 23. září 2025 zabito 996 civilistů a 251 jich bylo zajato.
Válka na Ukrajině také nejeví známky blížícího se konce, protože diplomacie selhává. Ruský prezident Vladimir Putin se snaží získat území, která nedokázal dobýt na bojišti, a chce, aby se Ukrajina nemohla v budoucnu bránit. Válka se protáhne do zimy, kdy se očekávají masivní ruské útoky. Nic, co by se tento týden řeklo v New Yorku, nezmění Putinovy kalkulace.
Zatímco se v New Yorku vedou bezvýznamné debaty, v Pekingu se nedávno konal summit, na kterém se sešli prezidenti Putin a Si Ťin-pching, a také severokorejský vůdce Kim Čong-un a íránský prezident Masúd Pezeškian. Tato aliance, známá jako CRINK (Čína, Rusko, Írán, Severní Korea), není jen symbolická. Aktivně formuje globální realitu a staví se proti Spojeným státům. Například Severní Korea vyslala na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, kteří bojují po boku Rusů, a Írán poskytuje drony a technologie k jejich výrobě, což vede k masivním útokům na ukrajinskou infrastrukturu.
Si Ťin-pching vydal rozkaz, aby byla Čínská lidová osvobozenecká armáda připravena na možnou invazi na Tchaj-wan do roku 2027. Podle analytiků by taková událost vyvolala globální ekonomický šok v hodnotě zhruba 10 bilionů dolarů. I když většina expertů nepředpokládá invazi v nejbližší době a Čína upřednostňuje nevojenské "operace v šedé zóně", riziko invaze se neustále zvyšuje.
Tato situace spojuje krizi na Ukrajině s dalšími globálními riziky. Pokud se aliance CRINK bude nadále upevňovat a Putin nebude čelit výraznějším důsledkům za svou agresi, riziko, že se Si Ťin-pching rozhodne pro agresivnější přístup k Tchaj-wanu, se zvýší. Totéž platí pro hegemonické ambice Íránu na Blízkém východě a nepředvídatelné chování Severní Koreje.
Rok 2026 se proto stává klíčovým rokem, který otestuje odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bude muset posílit ekonomický tlak na Rusko a zároveň se aktivně zapojit do vyjednávání o mírovém urovnání, které by konflikt na Ukrajině ukončilo.
Podle McGurka je nezbytné, aby americká strategie měla třídimenzionální myšlení. Je potřeba nejen konsolidovat podporu pro Ukrajinu, ale také usilovat o vyjednané urovnání konfliktu a zabránit dalšímu rozšiřování agrese. Pokud se stávající konflikty nepodaří vyřešit, globální pořádek bude i nadále narušován a aliance CRINK bude získávat vliv po celém světě.
Tento scénář, o kterém se na Valném shromáždění UNGA příliš nehovoří, je však klíčovou otázkou pro budoucí globální bezpečnost a postavení USA ve světě. Vzhledem k probíhajícímu technologickému závodu mezi USA a Čínou v oblasti umělé inteligence, který je nejbližší existenční technologické soutěži od studené války, se situace stává ještě složitější a dramatičtější.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.
Otázka prezidentských voleb na Ukrajině se v diplomatických kuloárech stala horkým tématem, přestože země stále čelí plnohodnotné ruské agresi. Prezident Volodymyr Zelenskyj musel v těchto dnech rázně utnout spekulace, podle nichž se chystal u příležitosti čtvrtého výročí invaze vyhlásit termín voleb nebo referendum o míru. Podle prezidentské kanceláře zůstává jakékoli hlasování v současné situaci nereálné, protože absolutní prioritou je bezpečnost občanů.
Americký prezident Donald Trump, který v minulosti prohlásil, že jako hlava státu má právo dělat si absolutně cokoli, začíná narážet na první vážné překážky. Ačkoliv se nijak nevzdal svého úsilí o totální moc, v posledních týdnech se objevují sice drobné, ale velmi významné projevy odporu. Ukazuje se, že strach z prezidenta postupně vyprchává a do řad rebelů se začínají přidávat i někteří republikáni, zatímco jeho klíčové politické cíle čelí zásahům ze strany soudů i občanské společnosti.
Generální tajemník NATO Mark Rutte při svém příjezdu na bezpečnostní konferenci v Mnichově ocenil výraznou proměnu v přístupu evropských lídrů k obraně. V návaznosti na čtvrteční ministerské jednání v Bruselu prohlásil, že mezi spojenci cítí zásadní „změnu myšlení“. Podle něj skončila éra desetiletí trvajících stížností Spojených států na to, že Evropa nevynakládá na svou bezpečnost dostatečné prostředky.
Evropa se nachází v situaci, kdy sice disponuje rozsáhlým arzenálem zbraní, ale bez úzké spolupráce se Spojenými státy by byla v případném rozsáhlém konfliktu fakticky ochromena. Ačkoliv evropské zbrojovky vyrábějí špičkové stíhačky, tanky i střely, kontinentu chybí klíčová „páteř“ moderního válčení, kterou tvoří zpravodajství, logistika a komunikační systémy ovládané Pentagonem. Bez těchto amerických strategických prvků, které propojují palebnou sílu do funkčního celku, má Evropa jen malou naději na účinné odstrašení ruské agrese.
Představa spřízněné duše, onoho jediného dokonalého protějšku obecně nazývaného „soulmate“, který na nás někde na světě čeká, nás provází celou historií. Od starořeckého mýtu o lidech rozdělených Diem, kteří po zbytek života hledají svou druhou polovinu, přes středověké rytířské romány až po moderní hollywoodské filmy se nám prodává myšlenka, že láska není náhodná, ale osudová. Co se však děje, když se na tento romantický ideál podíváme optikou moderní vědy, psychologie a dokonce i matematiky?
Válka na Ukrajině pokračuje ničivými údery, zatímco se pozornost světových lídrů upírá k Mnichovu. Ruské útoky v noci na pátek zasáhly několik ukrajinských regionů a vyžádaly si další oběti na životech. Podle ukrajinských úřadů zasáhly střely a drony kritickou infrastrukturu i obytné oblasti, přičemž nejtragičtější zprávy přicházejí z Doněcké oblasti.
Trumpova administrativa oficiálně zrušila stěžejní vědecké zjištění, které vládě umožňovalo regulovat emise plynů způsobujících oteplování planety. Tento krok byl kritiky označen za dar „miliardářům z řad znečišťovatelů“ na úkor zdraví amerických občanů. Takzvaný „endangerment finding“ (zjištění o ohrožení) z roku 2009 konstatoval, že hromadění skleníkových plynů v atmosféře ohrožuje veřejné zdraví a blahobyt. Právě toto rozhodnutí umožňovalo Agentuře pro ochranu životního prostředí (EPA) omezovat emise z vozidel, elektráren a dalších průmyslových zdrojů.
Demokraté ze Spojených států využijí víkendovou bezpečnostní konferenci v Mnichově k tomu, aby vyzvali evropské lídry k odporu vůči Donaldu Trumpovi. Evropský kontinent zůstává v otázce přístupu k nepředvídatelnému americkému prezidentovi hluboce rozdělen. Mezi demokraty, kteří se prestižního summitu účastní, jsou někteří z Trumpových nejhlasitějších kritiků, včetně guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma, newyorské kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, arizonského senátora Rubena Gallega a michiganské guvernérky Gretchen Whitmerové.