Světem vládne chaos, ve kterém se soustředí pozornost na stávající krize, jako jsou konflikty v Gaze a na Ukrajině. Tyto krize, které se protáhnou do roku 2026, však mohou být jen předkrmem pro to, co nás teprve čeká. Podle analytika Bretta H. McGurka by rok 2026 mohl být jedním z nejdůležitějších roků naší generace, který určí, zda se svět vydá cestou konsolidace, nebo dalšího zvyšování nepořádku a konfliktů.
Přestože se na Valném shromáždění OSN (UNGA) hovoří o současných konfliktech, neočekávají se žádná zásadní řešení. V Gaze se situace dostala do slepé uličky, humanitární krize se prohlubuje a drtivá většina civilních obětí je z řad Palestinců. Podle OSN vypukl v některých částech Pásma Gazy v srpnu 2025 hladomor a podle izraelského ministerstva zdravotnictví bylo do 23. září 2025 zabito 996 civilistů a 251 jich bylo zajato.
Válka na Ukrajině také nejeví známky blížícího se konce, protože diplomacie selhává. Ruský prezident Vladimir Putin se snaží získat území, která nedokázal dobýt na bojišti, a chce, aby se Ukrajina nemohla v budoucnu bránit. Válka se protáhne do zimy, kdy se očekávají masivní ruské útoky. Nic, co by se tento týden řeklo v New Yorku, nezmění Putinovy kalkulace.
Zatímco se v New Yorku vedou bezvýznamné debaty, v Pekingu se nedávno konal summit, na kterém se sešli prezidenti Putin a Si Ťin-pching, a také severokorejský vůdce Kim Čong-un a íránský prezident Masúd Pezeškian. Tato aliance, známá jako CRINK (Čína, Rusko, Írán, Severní Korea), není jen symbolická. Aktivně formuje globální realitu a staví se proti Spojeným státům. Například Severní Korea vyslala na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, kteří bojují po boku Rusů, a Írán poskytuje drony a technologie k jejich výrobě, což vede k masivním útokům na ukrajinskou infrastrukturu.
Si Ťin-pching vydal rozkaz, aby byla Čínská lidová osvobozenecká armáda připravena na možnou invazi na Tchaj-wan do roku 2027. Podle analytiků by taková událost vyvolala globální ekonomický šok v hodnotě zhruba 10 bilionů dolarů. I když většina expertů nepředpokládá invazi v nejbližší době a Čína upřednostňuje nevojenské "operace v šedé zóně", riziko invaze se neustále zvyšuje.
Tato situace spojuje krizi na Ukrajině s dalšími globálními riziky. Pokud se aliance CRINK bude nadále upevňovat a Putin nebude čelit výraznějším důsledkům za svou agresi, riziko, že se Si Ťin-pching rozhodne pro agresivnější přístup k Tchaj-wanu, se zvýší. Totéž platí pro hegemonické ambice Íránu na Blízkém východě a nepředvídatelné chování Severní Koreje.
Rok 2026 se proto stává klíčovým rokem, který otestuje odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bude muset posílit ekonomický tlak na Rusko a zároveň se aktivně zapojit do vyjednávání o mírovém urovnání, které by konflikt na Ukrajině ukončilo.
Podle McGurka je nezbytné, aby americká strategie měla třídimenzionální myšlení. Je potřeba nejen konsolidovat podporu pro Ukrajinu, ale také usilovat o vyjednané urovnání konfliktu a zabránit dalšímu rozšiřování agrese. Pokud se stávající konflikty nepodaří vyřešit, globální pořádek bude i nadále narušován a aliance CRINK bude získávat vliv po celém světě.
Tento scénář, o kterém se na Valném shromáždění UNGA příliš nehovoří, je však klíčovou otázkou pro budoucí globální bezpečnost a postavení USA ve světě. Vzhledem k probíhajícímu technologickému závodu mezi USA a Čínou v oblasti umělé inteligence, který je nejbližší existenční technologické soutěži od studené války, se situace stává ještě složitější a dramatičtější.
Globální zdravotnické organizace a regulační úřady odmítají nepodložená tvrzení Donalda Trumpa, který se pokusil spojit běžně dostupné léky proti bolesti a očkování s autismem. V reakci na to, co Trump uvedl, britský ministr zdravotnictví Wes Streeting vyzval britskou veřejnost, aby „nevěnovala absolutně žádnou pozornost tomu, co Donald Trump říká o medicíně.“
Světem vládne chaos, ve kterém se soustředí pozornost na stávající krize, jako jsou konflikty v Gaze a na Ukrajině. Tyto krize, které se protáhnou do roku 2026, však mohou být jen předkrmem pro to, co nás teprve čeká. Podle analytika Bretta H. McGurka by rok 2026 mohl být jedním z nejdůležitějších roků naší generace, který určí, zda se svět vydá cestou konsolidace, nebo dalšího zvyšování nepořádku a konfliktů.
Prezident Donald Trump přednesl svůj projev na Valném shromáždění OSN a hned v úvodu se nechal slyšet, že mu nefunguje čtecí zařízení (teleprompter). Žertoval, že ten, kdo ho obsluhuje, má „velký problém“, ale zároveň dodal, že mu to nevadí, protože tak může mluvit „více od srdce“. Před nabitým sálem následně začal hovořit o úspěších své administrativy.
Evropské uznání palestinského státu ze strany Velké Británie a Francie na Konferenci OSN o otázce Palestiny je historickým momentem v dlouhodobém konfliktu na Blízkém východě. Jedná se o diplomatický krok, který odráží přesvědčení hlavních evropských mocností, že konflikt dosáhl bodu, kdy je nutné přijmout takové bezprecedentní opatření. V situaci, kdy v Gaze stále pokračuje humanitární katastrofa, se Francie a Velká Británie rozhodly jednat a ukázat, že „musí zvítězit právo nad silou.“
Bývalý vysoce postavený ruský armádní důstojník, který uprchl z Ruska, podle webu Daily Star tvrdí, že se Moskva před Vánocemi chystá provést útok v "šedé zóně" na Polsko. Podle něj jde o vypočítavý, ale omezený krok, jehož cílem je otestovat reakci NATO a vyvolat politický chaos v Evropě. Informace o údajném plánu byla předána Spojeným státům a v současné době je zkoumají nejvyšší transatlantické úřady.
Nový korejský seriál "Tempest" vyvolal vlnu nevole na čínském internetu. Důvodem je replika korejské herečky Jun Ji-hyun, která hraje diplomatku a v jedné scéně se ptá: „Proč Čína dává přednost válce? Jaderná bomba by mohla spadnout blízko hranic.“ To vyvolalo pole BBC hněv čínských uživatelů sociálních sítí, kteří to označili za škodlivé a lživé vykreslení Číny.
Tajná služba Spojených států oznámila, že v oblasti New Yorku odhalila a zneškodnila utajenou komunikační síť, která by mohla narušit mobilní sítě. K odhalení došlo v době, kdy se v New Yorku koná Valné shromáždění OSN, což zvyšuje obavy z potenciální hrozby.
Kvůli stoupajícímu násilí v Mexiku si ženy začaly zakládat vlastní taxislužby, určené pouze pro ženské cestující. Jednou z takových služeb je AmorrAs, kterou založily Ruth Rojas a její dcera Karina Alba. Tato služba je částečně byznys a částečně solidární skupina, jejíž řidičky se snaží poskytovat bezpečnou alternativu k tradiční veřejné dopravě. V zemi, kde tisíce lidí ročně zmizí, představuje každá noční směna pro řidičky obrovské riziko.
Emma Graham-Harrison z Jeruzaléma analyzuje, jak by mohl izraelský premiér Benjamin Netanjahu zareagovat na uznání palestinského státu. Premiér sice ostře odsoudil tento krok mnoha historických spojenců, ale najít konkrétní odpověď, která by odpovídala jeho rétorice, je složité. Jeho možnosti jsou omezené a každý z možných kroků nese značná rizika.
Společnost Disney oznámila, že pořad "Jimmy Kimmel Live!" se po krátkém pozastavení vrátí do vysílání. Kimmel byl minulý týden suspendován kvůli svým komentářům o smrti Charlieho Kirka, což vyvolalo obrovskou vlnu kritiky od politických i uměleckých představitelů.
Česká republika čelí v nadcházejících volbách značným rizikům, a to zejména ze strany Ruska. Analytici podle webu Politico upozorňují na masivní příliv proruské propagandy a dezinformací, který by mohl ovlivnit výsledek hlasování. Současný premiér Petr Fiala proto říká, že jde o volbu, která rozhodne o geopolitické budoucnosti země. Podle něj se hlasuje o tom, zda Česko zůstane pevnou součástí Západu, nebo se začne přiklánět k Východu.
Ačkoliv má Palestina do jisté míry mezinárodní uznání, diplomatické mise v zahraničí a dokonce i sportovní týmy, její postavení je spíše symbolické. Paul Adams, diplomatický korespondent, poukazuje na to, že kvůli dlouhodobému sporu s Izraelem nemá Palestina mezinárodně uznané hranice, hlavní město ani armádu.