Světem vládne chaos, ve kterém se soustředí pozornost na stávající krize, jako jsou konflikty v Gaze a na Ukrajině. Tyto krize, které se protáhnou do roku 2026, však mohou být jen předkrmem pro to, co nás teprve čeká. Podle analytika Bretta H. McGurka by rok 2026 mohl být jedním z nejdůležitějších roků naší generace, který určí, zda se svět vydá cestou konsolidace, nebo dalšího zvyšování nepořádku a konfliktů.
Přestože se na Valném shromáždění OSN (UNGA) hovoří o současných konfliktech, neočekávají se žádná zásadní řešení. V Gaze se situace dostala do slepé uličky, humanitární krize se prohlubuje a drtivá většina civilních obětí je z řad Palestinců. Podle OSN vypukl v některých částech Pásma Gazy v srpnu 2025 hladomor a podle izraelského ministerstva zdravotnictví bylo do 23. září 2025 zabito 996 civilistů a 251 jich bylo zajato.
Válka na Ukrajině také nejeví známky blížícího se konce, protože diplomacie selhává. Ruský prezident Vladimir Putin se snaží získat území, která nedokázal dobýt na bojišti, a chce, aby se Ukrajina nemohla v budoucnu bránit. Válka se protáhne do zimy, kdy se očekávají masivní ruské útoky. Nic, co by se tento týden řeklo v New Yorku, nezmění Putinovy kalkulace.
Zatímco se v New Yorku vedou bezvýznamné debaty, v Pekingu se nedávno konal summit, na kterém se sešli prezidenti Putin a Si Ťin-pching, a také severokorejský vůdce Kim Čong-un a íránský prezident Masúd Pezeškian. Tato aliance, známá jako CRINK (Čína, Rusko, Írán, Severní Korea), není jen symbolická. Aktivně formuje globální realitu a staví se proti Spojeným státům. Například Severní Korea vyslala na Ukrajinu desítky tisíc vojáků, kteří bojují po boku Rusů, a Írán poskytuje drony a technologie k jejich výrobě, což vede k masivním útokům na ukrajinskou infrastrukturu.
Si Ťin-pching vydal rozkaz, aby byla Čínská lidová osvobozenecká armáda připravena na možnou invazi na Tchaj-wan do roku 2027. Podle analytiků by taková událost vyvolala globální ekonomický šok v hodnotě zhruba 10 bilionů dolarů. I když většina expertů nepředpokládá invazi v nejbližší době a Čína upřednostňuje nevojenské "operace v šedé zóně", riziko invaze se neustále zvyšuje.
Tato situace spojuje krizi na Ukrajině s dalšími globálními riziky. Pokud se aliance CRINK bude nadále upevňovat a Putin nebude čelit výraznějším důsledkům za svou agresi, riziko, že se Si Ťin-pching rozhodne pro agresivnější přístup k Tchaj-wanu, se zvýší. Totéž platí pro hegemonické ambice Íránu na Blízkém východě a nepředvídatelné chování Severní Koreje.
Rok 2026 se proto stává klíčovým rokem, který otestuje odhodlání amerického prezidenta Donalda Trumpa. Bude muset posílit ekonomický tlak na Rusko a zároveň se aktivně zapojit do vyjednávání o mírovém urovnání, které by konflikt na Ukrajině ukončilo.
Podle McGurka je nezbytné, aby americká strategie měla třídimenzionální myšlení. Je potřeba nejen konsolidovat podporu pro Ukrajinu, ale také usilovat o vyjednané urovnání konfliktu a zabránit dalšímu rozšiřování agrese. Pokud se stávající konflikty nepodaří vyřešit, globální pořádek bude i nadále narušován a aliance CRINK bude získávat vliv po celém světě.
Tento scénář, o kterém se na Valném shromáždění UNGA příliš nehovoří, je však klíčovou otázkou pro budoucí globální bezpečnost a postavení USA ve světě. Vzhledem k probíhajícímu technologickému závodu mezi USA a Čínou v oblasti umělé inteligence, který je nejbližší existenční technologické soutěži od studené války, se situace stává ještě složitější a dramatičtější.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.
Existenční problémy kubánského komunistického režimu se prohlubují. Ministr energetiky Vicente de la O Levy totiž aktuálně přiznal, že země zcela vyčerpala zásoby paliva. Uvedla to britská stanice BBC. Není divu, že lidé vyrazili do ulic a začali protestovat.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.