Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Jednou z největších překážek jsou izraelské osady na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě, které Mezinárodní soudní dvůr označil za nezákonné. Od roku 1967 Izrael staví tyto osady s cílem zabránit budoucímu rozdělení Jeruzaléma a zároveň zabrat dostatek území, aby se zřízení palestinského státu stalo nemožným.
V současné době žije na Západním břehu více než 500 tisíc osadníků a ve Východním Jeruzalémě dalších 233 tisíc. Izraelská vláda nedávno oznámila výstavbu 22 nových osad, což je největší expanze za posledních několik desetiletí.
Izraelský ministr obrany Israel Katz to označil za „strategický krok, který zabrání vzniku palestinského státu, jenž by ohrozil Izrael“. Palestinci vnímají Východní Jeruzalém jako nezbytnou součást svého budoucího státu a odmítají jakékoli řešení, které by ho nezahrnovalo jako jejich hlavní město.
Geografické vymezení budoucího státu komplikuje i tzv. Zelená linie, hranice z války v roce 1948. Izrael po šestidenní válce v roce 1967 dobyl a okupoval Západní břeh, Gazu a Východní Jeruzalém. Od té doby se mu daří zabírat palestinskou půdu, kterou označuje za „státní“.
Příkladem je Jeruzalém, jehož hranice se od roku 1967 rozšířily ze sedmi na přibližně sedmdesát kilometrů čtverečních, a to právě kvůli výstavbě osad. Izrael také postavil betonovou bariéru, která se táhne na přibližně 700 kilometrů přes Západní břeh, a která rozděluje palestinské komunity a odřezává je od jejich zemědělské půdy.
Tato bariéra je doplněna četnými kontrolními body, zátarasy a silnicemi, což dále omezuje svobodu pohybu, upozorňuje web The Conversation.
V rámci dohod z Osla z devadesátých let byl Západní břeh rozdělen do tří zón: zóna A, B a C. Ačkoliv se administrativní kontrola měla postupně přesunout na Palestince, nikdy k tomu v plném rozsahu nedošlo. Zóna C, která tvoří 60 % území, zůstává plně pod izraelskou kontrolou a odděluje palestinské enklávy od sebe.
Dalším zásadním problémem je otázka, kdo by měl budoucí palestinský stát řídit. Západní vlády si jako podmínku pro uznání kladou, že v nové vládě nebude mít místo Hamás. K tomuto požadavku se připojila i Liga arabských států, která vyzvala Hamás, aby složil zbraně a opustil Pásmo Gazy.
Nicméně v palestinské politice figurují v současné době pouze dvě hnutí: Fatah a Hamás. V nedávném průzkumu veřejného mínění z května 2025 se 32 % Palestinců z Gazy i Západního břehu vyjádřilo pro Hamás, zatímco Fatah podpořilo jen 21 % dotázaných.
Lidé si nepřejí, aby jim vládli ti, kteří již v minulosti selhali. Palestinský prezident Mahmúd Abbás, představitel Palestinské samosprávy, je krajně nepopulární a 80 % dotázaných si přeje, aby rezignoval.
Západní mocnosti preferují „reformovanou“ Palestinskou samosprávu. Pokud však mezinárodní společenství odmítne Palestincům možnost zvolit si vládu dle vlastního výběru, vznikne pravděpodobně nelegitimní vláda.
Tím by se opakovaly chyby západních pokusů o dosazení vlád v Iráku a Afghánistánu a hrálo by to do karet radikálům z Hamásu, kteří nedůvěřují demokracii. Nabízí se tedy otázka, kolik politické vůle a skutečné moci jsou ochotni lídři Francie, Velké Británie, Kanady a Austrálie vynaložit na to, aby se uznání Palestiny proměnilo v reálný stát.
Jsou ochotni přikročit k dalším krokům, pokud Izrael odmítne rozebrat osady a bariéry? V minulosti se ukázalo, že Západ v takových případech většinou zůstává pouze u silných a razantních prohlášení.
K činům vyzval bývalý hokejový brankář Dominik Hašek, který je v posledních letech známý ostrou kritikou Ruska, české politiky. Podle Haška by mělo dojít k přijetí zákonů, které znemožní vystupování Rusů a propagaci ruské invaze na Ukrajinu v České republice. Legendární sportovec tak reagoval na rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS).
Američané schválili prodej 500 raket Patriot ukrajinské armádě, pro kterou představují zásadní zbraň při obraně proti ruské agresi. O důležité transakci informovala britská stanice BBC. Problémem však je, že nikdo neví, kdy rakety na Ukrajinu dorazí.
Skotští policisté se nově zabývají okolnostmi pobytu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na královském zámku Balmoral, kde byl finančník hostem bývalého prince Andrewa. Informoval o tom britský deník Guardian.
Nejočekávanější důchodovou změnou v příštím roce, která se dotkne opravdu každého, bude lednová změna výše penzí během pravidelné valorizace. Hodně lidí ale zajímají i záměry vlády ohledně výchovného. Co s ním bude?
Meteorologické modely už vidí až do příštího víkendu, který bude prvním ryze listopadovým. Podzim zkrátka pokročí do další fáze, což se projeví například na nočních teplotách. Budou totiž klesat pod nulu, vyplývá z předpovědi ČHMÚ.
Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji.
Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se bez toho jistě obešel, ale na pondělním jednání vlády se musí připravit na nečekaného hosta. Pražský hrad předem oznámil, že se jednání zúčastní také prezident Petr Pavel.
Premiér Donald Tusk se rozhodl konat ve věci letitých sporů o obsazení polského ústavního soudu. Situace se vyhrotila v pátek večer, kdy k soudní budově museli dorazit policisté. Prezident Karol Nawrocki se zároveň narychlo vrátil ze zahraniční cesty. Informovala o tom britská stanice BBC.
Světovou hereckou obec rozesmutnila již ve čtvrtek informace, že ve věku 86 let zemřel legendární herec Patrick Stewart. Mezi kolegy, kteří reagovali na smutnou zprávu, nechyběl jeho britský kolega Ian McKellen.
Podzim se sice ještě ani zdaleka nechýlí ke svému konci, ale aktuální předpověď počítá v Česku i s projevy zimního počasí. Meteorologové předpokládají, že v dalších hodinách či dnech naměří dosud nejvyšší sněhovou pokrývku této sezóny.
Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).