Nedávné rozhodnutí Austrálie, Spojeného království, Francie a Kanady uznat palestinský stát signalizuje rostoucí globální shodu na tom, že Palestinci mají právo na vlastní stát. Tento historický krok, který má Austrálie učinit na Valném shromáždění OSN v září, má však spíše symbolický význam. Představa skutečného, funkčního palestinského státu složeného ze Západního břehu Jordánu, Pásma Gazy a Východního Jeruzaléma, je totiž v současné situaci velmi vzdálená realitě. Izraelská vláda, v čele s premiérem Benjaminem Netanjahuem, myšlenku dvoustátního řešení zcela odmítá a označila zmíněná uznání za „hanebná“. Jaké jsou tedy klíčové překážky, které je nutné překonat, aby se palestinský stát stal skutečností?
Jednou z největších překážek jsou izraelské osady na Západním břehu a ve Východním Jeruzalémě, které Mezinárodní soudní dvůr označil za nezákonné. Od roku 1967 Izrael staví tyto osady s cílem zabránit budoucímu rozdělení Jeruzaléma a zároveň zabrat dostatek území, aby se zřízení palestinského státu stalo nemožným.
V současné době žije na Západním břehu více než 500 tisíc osadníků a ve Východním Jeruzalémě dalších 233 tisíc. Izraelská vláda nedávno oznámila výstavbu 22 nových osad, což je největší expanze za posledních několik desetiletí.
Izraelský ministr obrany Israel Katz to označil za „strategický krok, který zabrání vzniku palestinského státu, jenž by ohrozil Izrael“. Palestinci vnímají Východní Jeruzalém jako nezbytnou součást svého budoucího státu a odmítají jakékoli řešení, které by ho nezahrnovalo jako jejich hlavní město.
Geografické vymezení budoucího státu komplikuje i tzv. Zelená linie, hranice z války v roce 1948. Izrael po šestidenní válce v roce 1967 dobyl a okupoval Západní břeh, Gazu a Východní Jeruzalém. Od té doby se mu daří zabírat palestinskou půdu, kterou označuje za „státní“.
Příkladem je Jeruzalém, jehož hranice se od roku 1967 rozšířily ze sedmi na přibližně sedmdesát kilometrů čtverečních, a to právě kvůli výstavbě osad. Izrael také postavil betonovou bariéru, která se táhne na přibližně 700 kilometrů přes Západní břeh, a která rozděluje palestinské komunity a odřezává je od jejich zemědělské půdy.
Tato bariéra je doplněna četnými kontrolními body, zátarasy a silnicemi, což dále omezuje svobodu pohybu, upozorňuje web The Conversation.
V rámci dohod z Osla z devadesátých let byl Západní břeh rozdělen do tří zón: zóna A, B a C. Ačkoliv se administrativní kontrola měla postupně přesunout na Palestince, nikdy k tomu v plném rozsahu nedošlo. Zóna C, která tvoří 60 % území, zůstává plně pod izraelskou kontrolou a odděluje palestinské enklávy od sebe.
Dalším zásadním problémem je otázka, kdo by měl budoucí palestinský stát řídit. Západní vlády si jako podmínku pro uznání kladou, že v nové vládě nebude mít místo Hamás. K tomuto požadavku se připojila i Liga arabských států, která vyzvala Hamás, aby složil zbraně a opustil Pásmo Gazy.
Nicméně v palestinské politice figurují v současné době pouze dvě hnutí: Fatah a Hamás. V nedávném průzkumu veřejného mínění z května 2025 se 32 % Palestinců z Gazy i Západního břehu vyjádřilo pro Hamás, zatímco Fatah podpořilo jen 21 % dotázaných.
Lidé si nepřejí, aby jim vládli ti, kteří již v minulosti selhali. Palestinský prezident Mahmúd Abbás, představitel Palestinské samosprávy, je krajně nepopulární a 80 % dotázaných si přeje, aby rezignoval.
Západní mocnosti preferují „reformovanou“ Palestinskou samosprávu. Pokud však mezinárodní společenství odmítne Palestincům možnost zvolit si vládu dle vlastního výběru, vznikne pravděpodobně nelegitimní vláda.
Tím by se opakovaly chyby západních pokusů o dosazení vlád v Iráku a Afghánistánu a hrálo by to do karet radikálům z Hamásu, kteří nedůvěřují demokracii. Nabízí se tedy otázka, kolik politické vůle a skutečné moci jsou ochotni lídři Francie, Velké Británie, Kanady a Austrálie vynaložit na to, aby se uznání Palestiny proměnilo v reálný stát.
Jsou ochotni přikročit k dalším krokům, pokud Izrael odmítne rozebrat osady a bariéry? V minulosti se ukázalo, že Západ v takových případech většinou zůstává pouze u silných a razantních prohlášení.
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.