Summit NATO konaný tento týden v nizozemském Haagu přinesl sice okamžité diplomatické úspěchy, ale zároveň odhalil hluboké strategické rozdíly mezi Spojenými státy a evropskými spojenci. Nový generální tajemník aliance Mark Rutte musel čelit těžkému úkolu – sladit diametrálně odlišné vnímání bezpečnostních hrozeb na obou stranách Atlantiku. Ačkoliv mu dočasně pomohla servilní diplomacie vůči prezidentu Donaldu Trumpovi, základní rozpory zůstávají.
Zatímco během studené války a dlouho po jejím konci panovala jednota v zaměření NATO – nejprve proti Sovětskému svazu, později proti Rusku – nyní se USA stále více soustředí na rostoucí hrozbu ze strany Číny, zatímco Evropa se cítí být ohrožena především ruskou agresí. Americká administrativa, která od ledna výrazně omezila pomoc Ukrajině a zmírnila kritiku vůči Rusku, se tak stále více odchyluje od evropského konsenzu, jenž staví na pokračující podpoře Kyjeva a posilování sankcí.
Symbolickým vyjádřením tohoto rozkolu je i závěrečná deklarace summitu v Haagu. Ta oproti předchozím letům zcela opomněla jakoukoli zmínku o mezinárodním právu nebo Chartě OSN a místo toho se omezila na pouhých pět odstavců zaměřených výhradně na vojenské kapacity a ekonomické závazky. Z prohlášení vymizela rétorika o ochraně pravidelného mezinárodního pořádku, což signalizuje, že aliance čelí hlubším rozporům, než je ochotna přiznat.
Dalším dokladem odklonu USA od evropských priorit byla i absence ministra obrany Peta Hegsetha na předsummitovém jednání tzv. obranné kontaktní skupiny pro Ukrajinu, která koordinuje mezinárodní vojenskou pomoc napadené zemi. Trumpova administrativa navíc přestala poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc a navrhuje ukončení války přijetím ruské kontroly nad Krymem i části okupovaných oblastí na východě a jihu Ukrajiny – což by fakticky znamenalo kapitulaci Kyjeva.
Evropské státy mezitím navyšují pomoc Ukrajině, posilují sankce a zintenzivňují obranné investice. V tomto kontextu je třeba chápat i překvapivé rozhodnutí aliance navýšit obranné výdaje až na 5 % HDP do roku 2035 – přičemž tuto hranici kromě Španělska přijaly všechny členské země. Ačkoliv je tento cíl ambiciózní, odráží rostoucí obavy evropských států, zejména Pobaltí, Německa, Francie a Velké Británie, ze stále agresivnějšího Ruska.
Trump přitom opět připomněl svou dlouhodobou nespokojenost s obrannými výdaji spojenců a nejasně se vyjádřil k samotnému principu kolektivní obrany obsaženému v článku 5 Smlouvy o NATO. Ačkoliv na summitu prohlásil, že „článek 5 podporuje“ a že „jinak by tu nebyl“, jeho předchozí výroky i praktické kroky jeho vlády tento závazek silně relativizují.
Rutte tak čelí nelehké výzvě. Jeho úkolem bude nejen udržet USA uvnitř aliance, ale i přesvědčit Washington, že obrana Evropy zůstává v americkém strategickém zájmu. Jenže Spojené státy již plánují přesunout podstatnou část své vojenské síly, zejména námořnictva a špičkových technologií, do Pacifiku – a omezit tak svou přítomnost v Evropě. Evropa bude muset chybějící kapacity nahradit, pokud si chce zachovat věrohodnou obranu proti Rusku.
NATO tak vstupuje do nové fáze své existence, kdy se vynořují otázky nejen o společném nepříteli, ale i o samotné soudržnosti aliance. Hrozí, že Trumpův izolacionismus a posun americké politiky k Asii zanechají Evropu bez jasného bezpečnostního záštity, na niž spoléhala po desetiletí. Lord Ismay, první generální tajemník NATO, kdysi lakonicky shrnul poslání aliance slovy: „Udržet Rusy venku, Američany uvnitř a Němce pod kontrolou.“ Dnes se zdá, že Američané sice zůstávají – ale jejich zájem slábne, a ruské hrozby mezitím sílí.
Když už se jich Anna Slováčková nedožila, měli dárek k jejím pátečním třicátým narozeninám dostat alespoň fanoušci. Felix Slováček nicméně už s několikadenním předstihem přiznal, že místo posledního odpočinku ještě není na nápor lidí připravené. Nyní odhalil, v čem přesně nastal problém.
Americký prezident Donald Trump údajně odpověděl maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, který si mu postěžoval na opakující se ukrajinské útoky na ropovod Družba, jímž do Maďarska proudí ruská ropa.
Maroš Kramár letos oslavil již šestašedesáté narozeniny, přesto se loni na stará kolena stal počtvrté otcem. Právě roční dcera Rija jej motivovala k tomu, že se i na doporučení lékařů rozhodl podrobit operaci, aby se s holčičkou mohl hýbat, jak se u otce sluší a patří.
Některé titulky hlásí, že Evropu zasáhne hurikán Erin. Podle meteorologů je ale šance, že hurikán doputuje až ke starému kontinentu, víceméně nulová. Počasí v Česku by neměla ovlivnit ani tlaková níže, která je pozůstatkem hurikánu.
Rusové sice přiznali, že v tuto chvíli neplánují schůzku mezi prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem, ale vinu házejí právě na Volodymyra Zelenského. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se Zelenskyj staví k ruským návrhům tak, že je všechno odmítá.
Veronika Žilková během letních prázdnin slibovala fanouškům, že jim výhledově něco prozradí o novém projektu, v němž dostali roli, jakou prý v Česku ještě nikdy nehrála. Nyní jsme se konečně dozvěděli detaily.
Rusko dělá podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského všechno možné, aby znemožnilo jeho schůzku s ruským protějškem Vladimirem Putinem, která by měla vést k ukončení války na Ukrajině. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se totiž nechal slyšet, že Moskva na schůzce hlav obou států nepracuje.
Srpen je měsícem, na který Štefan Margita nemá nejlepší vzpomínky. Před třemi lety přišel o milovanou manželku Hanu Zagorovou. Od té chvíle se pečlivě stará o odkaz legendární zpěvačky. Tentokrát mohl v srpnu oznámit jejím fanouškům dobrou zprávu.
Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová uzavřela zásadní dohodu týkající se skupiny PPF. Nevlastní syn miliardářky má být vyplacen, za svůj desetiprocentní podíl dostane přes 40 miliard korun. Jde o další významný milník v nedávné historii společnosti po tragické smrti Petra Kellnera v březnu 2021.
Druhý víkend po sobě se cestující pražskou hromadnou dopravou musí připravit na víkendovou výluku na části linky metra B. Lidé budou v sobotu a v neděli muset do tramvají, další alternativou budou vlaky.
Léto je sice stále ještě v plném proudu, ale nadcházející víkend přinese počasí, které je na probíhající roční období spíše chladnější. Nejvyšší teploty se dostanou jen lehce přes dvacítku, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Monika Babišová se v očích českého národa proslavila především jako manželka expremiéra či prezidentského kandidáta Andreje Babiše. Této nálepky by se ale zřejmě ráda zbavila. Podle nejnovějších informací se totiž chystá do práce.