Summit NATO konaný tento týden v nizozemském Haagu přinesl sice okamžité diplomatické úspěchy, ale zároveň odhalil hluboké strategické rozdíly mezi Spojenými státy a evropskými spojenci. Nový generální tajemník aliance Mark Rutte musel čelit těžkému úkolu – sladit diametrálně odlišné vnímání bezpečnostních hrozeb na obou stranách Atlantiku. Ačkoliv mu dočasně pomohla servilní diplomacie vůči prezidentu Donaldu Trumpovi, základní rozpory zůstávají.
Zatímco během studené války a dlouho po jejím konci panovala jednota v zaměření NATO – nejprve proti Sovětskému svazu, později proti Rusku – nyní se USA stále více soustředí na rostoucí hrozbu ze strany Číny, zatímco Evropa se cítí být ohrožena především ruskou agresí. Americká administrativa, která od ledna výrazně omezila pomoc Ukrajině a zmírnila kritiku vůči Rusku, se tak stále více odchyluje od evropského konsenzu, jenž staví na pokračující podpoře Kyjeva a posilování sankcí.
Symbolickým vyjádřením tohoto rozkolu je i závěrečná deklarace summitu v Haagu. Ta oproti předchozím letům zcela opomněla jakoukoli zmínku o mezinárodním právu nebo Chartě OSN a místo toho se omezila na pouhých pět odstavců zaměřených výhradně na vojenské kapacity a ekonomické závazky. Z prohlášení vymizela rétorika o ochraně pravidelného mezinárodního pořádku, což signalizuje, že aliance čelí hlubším rozporům, než je ochotna přiznat.
Dalším dokladem odklonu USA od evropských priorit byla i absence ministra obrany Peta Hegsetha na předsummitovém jednání tzv. obranné kontaktní skupiny pro Ukrajinu, která koordinuje mezinárodní vojenskou pomoc napadené zemi. Trumpova administrativa navíc přestala poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc a navrhuje ukončení války přijetím ruské kontroly nad Krymem i části okupovaných oblastí na východě a jihu Ukrajiny – což by fakticky znamenalo kapitulaci Kyjeva.
Evropské státy mezitím navyšují pomoc Ukrajině, posilují sankce a zintenzivňují obranné investice. V tomto kontextu je třeba chápat i překvapivé rozhodnutí aliance navýšit obranné výdaje až na 5 % HDP do roku 2035 – přičemž tuto hranici kromě Španělska přijaly všechny členské země. Ačkoliv je tento cíl ambiciózní, odráží rostoucí obavy evropských států, zejména Pobaltí, Německa, Francie a Velké Británie, ze stále agresivnějšího Ruska.
Trump přitom opět připomněl svou dlouhodobou nespokojenost s obrannými výdaji spojenců a nejasně se vyjádřil k samotnému principu kolektivní obrany obsaženému v článku 5 Smlouvy o NATO. Ačkoliv na summitu prohlásil, že „článek 5 podporuje“ a že „jinak by tu nebyl“, jeho předchozí výroky i praktické kroky jeho vlády tento závazek silně relativizují.
Rutte tak čelí nelehké výzvě. Jeho úkolem bude nejen udržet USA uvnitř aliance, ale i přesvědčit Washington, že obrana Evropy zůstává v americkém strategickém zájmu. Jenže Spojené státy již plánují přesunout podstatnou část své vojenské síly, zejména námořnictva a špičkových technologií, do Pacifiku – a omezit tak svou přítomnost v Evropě. Evropa bude muset chybějící kapacity nahradit, pokud si chce zachovat věrohodnou obranu proti Rusku.
NATO tak vstupuje do nové fáze své existence, kdy se vynořují otázky nejen o společném nepříteli, ale i o samotné soudržnosti aliance. Hrozí, že Trumpův izolacionismus a posun americké politiky k Asii zanechají Evropu bez jasného bezpečnostního záštity, na niž spoléhala po desetiletí. Lord Ismay, první generální tajemník NATO, kdysi lakonicky shrnul poslání aliance slovy: „Udržet Rusy venku, Američany uvnitř a Němce pod kontrolou.“ Dnes se zdá, že Američané sice zůstávají – ale jejich zájem slábne, a ruské hrozby mezitím sílí.
Vůdce Čečenska Ramzan Kadyrov už řadu let opakovaně naznačuje, že je připraven odstoupit, přesto však zůstává ve funkci. Naposledy tak učinil letos v květnu, kdy veřejně vyjádřil přání odejít, ovšem s dodatkem, že konečné rozhodnutí náleží „nejvyššímu vrchnímu veliteli“ – tedy Vladimiru Putinovi. Jak ale ukazuje reportáž serveru Kavkaz.Realii, za těmito slovy se skrývá víc než jen politická rutina.
Zatímco na severní polokouli vrcholí léto a lidé se potí v horkých dnech, Země je právě nyní nejvzdálenější od Slunce. Ve čtvrtek v 15:55 východního času dosáhla planeta bodu zvaného afelium – tedy nejvzdálenějšího místa své oběžné dráhy od Slunce. Země je v tomto okamžiku asi o 5 milionů kilometrů dál než v lednu, kdy se nachází v nejbližším bodě, zvaném perihelium.
Na počátku 90. let se skupina osmi lidí uzavřela na dva roky do obrovského skleněného komplexu v arizonské poušti, který obsahoval miniatury různých přírodních prostředí – od deštného pralesa po oceán s korálovým útesem. Experiment s názvem Biosphere 2 měl napodobit podmínky soběstačného života mimo planetu Zemi. Ačkoliv se projekt často označuje za neúspěšný kvůli problémům s kyslíkem a vymíráním hmyzu, dnes se na něj odborníci dívají jako na přelomový a poučný experiment, který mnohé odhalil o křehkosti života na Zemi.
Slavnostní zahájení 59. ročníku Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary se neslo ve znamení výjimečného okamžiku. Na plátně tu měl světovou premiéru dokument „Musíme to zarámovat!“, který přináší dosud nezveřejněnou osobní výpověď zesnulého prezidenta festivalu Jiřího Bartošky (†78). Intimní snímek, na kterém od roku 2020 pracovali režiséři Milan Kuchynka a Jakub Jurásek, vznikl jako reakce na zrušený pandemický ročník festivalu – a stal se neplánovaným, ale důstojným rozloučením s výraznou osobností české kultury.
Evropu tento týden zachvátila vlna veder, která lámala rekordy a zasáhla stovky milionů lidí. S klimatickou krizí způsobenou člověkem přichází neobvykle vysoké teploty už na začátku léta a každodenní činnosti se pro mnohé stávají doslova bojem o přežití.
Ruská armáda stále častěji nasazuje na ukrajinském bojišti chemické zbraně – včetně zakázaných látek. Ve společném prohlášení na to upozornily německé a nizozemské tajné služby. Podle nich Kreml nejen že tyto zbraně používá s rostoucí frekvencí, ale neštítí se ani nasazení silnějších a smrtelnějších chemických látek.
Na letišti v Palma de Mallorca došlo v sobotu brzy ráno k mimořádné události. Letadlo společnosti Ryanair mířící do Manchesteru bylo evakuováno kvůli podezření na požár. Incident se odehrál kolem půl jedné v noci a vyžádal si ošetření 18 osob, přičemž šest cestujících bylo převezeno do nemocnice.
V polích u městečka Bezymenne na jihu Ukrajiny kráčí Viktoria Šynkar opatrně kupředu. Každý krok může znamenat nebezpečí – tato část půdy je podezřelá z přítomnosti min a výbušnin. Pokud bude úsek bezpečný, označí ho a posune se dál o stejný kousek.
Po třech letech války si Ukrajinci zvykli na noční vytí sirén. Dlouho věřili, že v hlavním městě jsou v bezpečí – chráněni nejmodernějšími západními systémy protivzdušné obrany, zejména americkými Patrioty. Ale to se změnilo, když se do Bílého domu vrátil Donald Trump.
Prezident USA Donald Trump v pátek telefonoval s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, jen několik hodin po ničivém ruském útoku na Kyjev, který zasáhl město rekordním počtem dronů a balistických střel. Spojené státy mezitím pozastavily další dodávky vojenské pomoci Ukrajině kvůli nedostatku munice ve vlastních skladech.
V Karlových Varech začal 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Po letech na něm chybí jeho dlouholetý prezident Jiří Bartoška, který počátkem května zemřel ve věku 78 let. Už dnes dorazili první hvězdní hosté, konkrétně americký herec Peter Sarsgaard a jeho lucemburská kolegyně Vicky Krieps. Oba si převzali Cenu prezidenta MFF Karlovy Vary.
Hollywood zasáhla smutná zpráva. Ve věku 67 let zemřel americký herec Michael Madsen, jehož nejvíce proslavily role ve filmech slavného režiséra Quentina Tarantina.