Summit NATO konaný tento týden v nizozemském Haagu přinesl sice okamžité diplomatické úspěchy, ale zároveň odhalil hluboké strategické rozdíly mezi Spojenými státy a evropskými spojenci. Nový generální tajemník aliance Mark Rutte musel čelit těžkému úkolu – sladit diametrálně odlišné vnímání bezpečnostních hrozeb na obou stranách Atlantiku. Ačkoliv mu dočasně pomohla servilní diplomacie vůči prezidentu Donaldu Trumpovi, základní rozpory zůstávají.
Zatímco během studené války a dlouho po jejím konci panovala jednota v zaměření NATO – nejprve proti Sovětskému svazu, později proti Rusku – nyní se USA stále více soustředí na rostoucí hrozbu ze strany Číny, zatímco Evropa se cítí být ohrožena především ruskou agresí. Americká administrativa, která od ledna výrazně omezila pomoc Ukrajině a zmírnila kritiku vůči Rusku, se tak stále více odchyluje od evropského konsenzu, jenž staví na pokračující podpoře Kyjeva a posilování sankcí.
Symbolickým vyjádřením tohoto rozkolu je i závěrečná deklarace summitu v Haagu. Ta oproti předchozím letům zcela opomněla jakoukoli zmínku o mezinárodním právu nebo Chartě OSN a místo toho se omezila na pouhých pět odstavců zaměřených výhradně na vojenské kapacity a ekonomické závazky. Z prohlášení vymizela rétorika o ochraně pravidelného mezinárodního pořádku, což signalizuje, že aliance čelí hlubším rozporům, než je ochotna přiznat.
Dalším dokladem odklonu USA od evropských priorit byla i absence ministra obrany Peta Hegsetha na předsummitovém jednání tzv. obranné kontaktní skupiny pro Ukrajinu, která koordinuje mezinárodní vojenskou pomoc napadené zemi. Trumpova administrativa navíc přestala poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc a navrhuje ukončení války přijetím ruské kontroly nad Krymem i části okupovaných oblastí na východě a jihu Ukrajiny – což by fakticky znamenalo kapitulaci Kyjeva.
Evropské státy mezitím navyšují pomoc Ukrajině, posilují sankce a zintenzivňují obranné investice. V tomto kontextu je třeba chápat i překvapivé rozhodnutí aliance navýšit obranné výdaje až na 5 % HDP do roku 2035 – přičemž tuto hranici kromě Španělska přijaly všechny členské země. Ačkoliv je tento cíl ambiciózní, odráží rostoucí obavy evropských států, zejména Pobaltí, Německa, Francie a Velké Británie, ze stále agresivnějšího Ruska.
Trump přitom opět připomněl svou dlouhodobou nespokojenost s obrannými výdaji spojenců a nejasně se vyjádřil k samotnému principu kolektivní obrany obsaženému v článku 5 Smlouvy o NATO. Ačkoliv na summitu prohlásil, že „článek 5 podporuje“ a že „jinak by tu nebyl“, jeho předchozí výroky i praktické kroky jeho vlády tento závazek silně relativizují.
Rutte tak čelí nelehké výzvě. Jeho úkolem bude nejen udržet USA uvnitř aliance, ale i přesvědčit Washington, že obrana Evropy zůstává v americkém strategickém zájmu. Jenže Spojené státy již plánují přesunout podstatnou část své vojenské síly, zejména námořnictva a špičkových technologií, do Pacifiku – a omezit tak svou přítomnost v Evropě. Evropa bude muset chybějící kapacity nahradit, pokud si chce zachovat věrohodnou obranu proti Rusku.
NATO tak vstupuje do nové fáze své existence, kdy se vynořují otázky nejen o společném nepříteli, ale i o samotné soudržnosti aliance. Hrozí, že Trumpův izolacionismus a posun americké politiky k Asii zanechají Evropu bez jasného bezpečnostního záštity, na niž spoléhala po desetiletí. Lord Ismay, první generální tajemník NATO, kdysi lakonicky shrnul poslání aliance slovy: „Udržet Rusy venku, Američany uvnitř a Němce pod kontrolou.“ Dnes se zdá, že Američané sice zůstávají – ale jejich zájem slábne, a ruské hrozby mezitím sílí.
Internet zaplavily v pátek večer reakce na nejsmutnější možnou zprávu. Ve věku 55 let nás totiž opustil moderátor Patrik Hezucký, který v posledních dnech bojoval s vážnou nemocí. Zdrceným blízkým i kamarádům zesnulého kondolují slavné osobnosti i politici.
Tak se Jiřina Bohdalová dočkala. Legendární herečka se stala prababičkou, zatímco její dcera Simona Stašová se dočkala prvního vnoučete. Simonin syn Vojta a jeho manželka totiž přivítali na svět prvorozeného potomka.
Česko v pátek večer zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel populární moderátor Patrik Hezucký, jehož proslavily roky úspěšného vysílání ranní show na Evropě 2, na kterém se podílel s kolegou Leošem Marešem. Hezucký strávil poslední dny v benešovské nemocnici, kde bojoval s blíže nespecifikovanou vážnou nemocí.
Generál Alexus Grynkewich, vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), odmítl obavy z narušení evropské obrany v případě snížení počtu amerických vojáků na kontinentu. Generálova slova zazněla v belgickém Monsu, operačním velitelství Aliance, uprostřed obav evropských zemí o spolehlivost spojenectví se Spojenými státy. Generál Grynkewich vyjádřil důvěru v kapacity Evropy a Kanady a uvedl, že Aliance je „připravena čelit jakékoli krizi nebo nepředvídané události“ již dnes.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vydala novou, 33stránkovou Národní bezpečnostní strategii, která se zaměřuje na Evropu a varuje, že kontinent čelí hrozbě „civilizačního vymazání“. Prezident Trump popsal dokument jako „cestovní mapu“ pro zajištění toho, že Amerika zůstane „největším a nejúspěšnějším národem v lidské historii“. Strategie nastiňuje jeho vizi světa a způsob, jakým hodlá použít americkou vojenskou a ekonomickou sílu k jejímu dosažení.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).