Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Nejkrvavější střety propukly poté, co nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že islámská republika neustoupí ani o krok. Podle očitých svědků se páteční Teherán proměnil v bitevní pole, kde však zbraně držela pouze jedna strana. Zatímco demonstranti provolávali hesla, bezpečnostní složky a milice Basídž na motocyklech odpovídaly ostrou střelbou. „Byla to jednostranná válka,“ uvedla mladá žena z Teheránu a popsala, že po pátečním masakru se lidé bojí vycházet a protestní slogany křičí už jen z oken svých domovů.
Situace v provinciích a menších městech je kvůli odříznutí internetu ještě hůře zmapovatelná. Přesto se objevují zprávy o neoznačených vozech, které projížděly uličkami a jejichž posádky střílely i na náhodné kolemjdoucí. Podle některých svědků leželo v každé uličce několik mrtvých. Rodiny obětí navíc čelí odporným praktikám režimu – některé zdroje uvádějí, že úřady požadují „poplatek za kulky“, než vydají těla mrtvých k pohřbu.
Márnice a nemocnice v největších městech jsou podle zdravotníků zcela zahlcené. Jeden z pracovníků hřbitova v Mašhadu vypověděl, že v pátek ráno bylo před úsvitem přivezeno a okamžitě pohřbeno téměř 200 těl se střelnými poraněními hlavy. Uniklé videozáznamy z forenzního centra v Teheránu ukazují desítky černých pytlů s těly vyskládaných v halách i na ulicích, zatímco zoufalí příbuzní se snaží své blízké identifikovat podle fotografií na obrazovkách.
Lidskoprávní organizace sídlící v Norsku (IHRNGO) potvrdila nejméně 648 obětí, mezi nimiž je i devět nezletilých. Místní zdroje však varují, že toto číslo je jen špičkou ledovce a skutečný počet mrtvých může jít do tisíců. Oficiální íránská média přiznávají pouze smrt stovky příslušníků bezpečnostních složek a demonstranty označují za „výtržníky“ a „teroristy“ řízené ze zahraničí, konkrétně z USA a Izraele.
Zahraniční pozorovatelé upozorňují na rostoucí vliv exilového prince Rezy Pahlavího, jehož portréty se v ulicích objevují stále častěji. Právě výzvy k demonstracím, které Pahlaví vyslal z exilu, zřejmě vyvolaly masovou účast během posledního čtvrtka a pátku. OSN ústy generálního tajemníka Antónia Guterrese vyjádřila šok nad „nadměrným použitím síly“ a vyzvala íránské úřady k okamžitému zastavení násilí.
Ačkoli se režimu podařilo digitálním zatemněním ztížit ověřování informací, objem a shoda výpovědí z různých koutů země potvrzují systematičnost represí. Většina svědectví se k vnějšímu světu dostává díky satelitní síti Starlink, která zůstává pro íránskou opozici jedinou cestou, jak prorazit informační blokádu a informovat svět o probíhající tragédii.
Zatímco režim dál stupňuje násilí, odhodlání nespokojených obyvatel se zdá být nejsilnější od revoluce v roce 1979. Mezinárodní společenství nyní stojí před otázkou, jak na toto bezprecedentní porušování lidských práv reagovat, zatímco v íránských uličkách dál umírají lidé za své sny o svobodě.
Lidstvo čelí do konce tohoto století vážným hrozbám, které v extrémních scénářích mohou vést až k jeho zániku. Podle nové globální zprávy prestižního časopisu The Lancet, již představila komise složená z předních světových odborníků, stojí na samém vrcholu seznamu sedmnácti katastrofických rizik škodlivé využití umělé inteligence a hrozba jaderného konfliktu.
Volební místnosti v celé České republice se v sobotu odpoledne uzavřely a sčítání hlasů pro letošní komunální a senátní volby pomalu končí. Volební komise po celé zemi celé odpoledne usilovně zpracovávaly data z okrsků, přičemž průběžné výsledky přinášejí nemalá překvapení i potvrzení dosavadních politických trendů na celostátní i lokální úrovni.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že by Ukrajina měla vyměnit svého prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump připsal ukrajinskému lídrovi přímou odpovědnost za aktuální růst cen nafty ve Spojených státech a za to, že se mu nepodařilo včas diplomaticky ani vojensky ukončit probíhající válečný konflikt s Ruskem.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil své armádě zrušit dosavadní omezení a stupňovat útoky na civilní cíle na Ukrajině. V rozhovoru pro deník Financial Times to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinská hlava státu se odvolává na zpravodajské informace a zachycenou komunikaci mezi představiteli Kremlu. Podle Zelenského ruský vůdce výslovně prohlásil, že v současné válce už neplatí žádná pravidla.
Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.
Podle analýzy webu CNN se znovu dostává do popředí riziko, že by rozhodnutí a personální preference Donalda Trumpa státu mohly Republikánskou stranu (GOP) v roce 2026 připravit o klíčový vliv v horní komoře Kongresu, podobně jako tomu bylo při předchozích volebních cyklech.
Podvodní archeologové a ochránci přírody působící na jihovýchodě Ukrajiny v okolí ostrova Chortyca podle webu The Guardian vyzývají k tomu, aby byla vysušená oblast po zničené Kachovské přehradě zapsána na seznam světového dědictví UNESCO a nebyla nikdy obnovena. Místo, které po protržení hráze odhalilo rozsáhlé historické území známé jako Velký luh, dnes představuje unikátní ekosystém a zároveň mimořádnou archeologickou pokladnici.
Obnovení ozbrojeného konfliktu v Jemenu, které v posledních měsících opětovně zatáhlo Saúdskou Arábii do regionálních střetů, je podle zahraničních analytiků CNN důsledkem řady strategických nesprávných odhadů ze strany Rijádu. Saudskoarabský korunní princ Muhammad bin Salmán přitom dlouhodobě směřuje veškeré úsilí k přeměně království v globální magnet pro investice, cestovní ruch a velké sportovní události, avšak nová vlna útoků bezpilotních letounů a raket z jemenského území tyto ambice vážně ohrožuje.
V sobotu ve 14. hodin se po celé České republice oficiálně uzavřely volební místnosti a skončilo hlasování v letošních komunálních volbách i ve volbách do jedné třetiny Senátu. Úderem druhé hodiny odpolední tak skončila možnost pro voliče odevzdat svůj hlas a pro tisíce členů okrskových komisí začala klíčová a technicky nejnáročnější část jejich práce spočívající ve sčítání odevzdaných hlasů.
Starostou odlehlého obvodu v peruánských Andách se stal podnikatel, jehož celá jména odkazují na dvě výrazné postavy evropských dějin. V komunálních volbách v horském regionu Huánuco zvítězil kandidát, který nese křestní jména Hitler Mussolini.
Hurikán Isaias zasáhl v pátek večer oblast Mexického zálivu a jako vichřice druhé kategorie udeřil na pobřeží poblíž města Destin na Floridě. Během vstupu na pevninu doprovázela živou sílu vichřice o rychlosti v nárazech až 177 kilometrů za hodinu spolu s pětistopou mořskou příbojovou vlnou. Postupně však při svém dalším postupu směrem do vnitrozemí zeslábl na posttropickou tlakovou níži s trvalou rychlostí větru kolem 105 kilometrů za hodinu.
Středoamerickou Republiku Panama zasáhlo mimořádně silné zemětřesení o magnitudu 7,7, které otřáslo celou zemí a vyvolalo masivní paniku mezi obyvateli od metropole až po odlehlejší provincie. Otřesy s relativně malou hloubkou zhruba dvanácti kilometrů a s epicentrem v centrální části státu trvaly přibližně minutu a vyhnaly statisíce lidí do ulic, přičemž zanechaly za sebou popraskané silnice, poškozené budovy a ochromenou dopravu.