Stříleli do davu, lidé padali k zemi tam, kde stáli. Hrůzná svědectví o dění v Íránu

Nejkrvavější střety propukly poté, co nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že islámská republika neustoupí ani o krok. Podle očitých svědků se páteční Teherán proměnil v bitevní pole, kde však zbraně držela pouze jedna strana. Zatímco demonstranti provolávali hesla, bezpečnostní složky a milice Basídž na motocyklech odpovídaly ostrou střelbou. „Byla to jednostranná válka,“ uvedla mladá žena z Teheránu a popsala, že po pátečním masakru se lidé bojí vycházet a protestní slogany křičí už jen z oken svých domovů.

Situace v provinciích a menších městech je kvůli odříznutí internetu ještě hůře zmapovatelná. Přesto se objevují zprávy o neoznačených vozech, které projížděly uličkami a jejichž posádky střílely i na náhodné kolemjdoucí. Podle některých svědků leželo v každé uličce několik mrtvých. Rodiny obětí navíc čelí odporným praktikám režimu – některé zdroje uvádějí, že úřady požadují „poplatek za kulky“, než vydají těla mrtvých k pohřbu.

Márnice a nemocnice v největších městech jsou podle zdravotníků zcela zahlcené. Jeden z pracovníků hřbitova v Mašhadu vypověděl, že v pátek ráno bylo před úsvitem přivezeno a okamžitě pohřbeno téměř 200 těl se střelnými poraněními hlavy. Uniklé videozáznamy z forenzního centra v Teheránu ukazují desítky černých pytlů s těly vyskládaných v halách i na ulicích, zatímco zoufalí příbuzní se snaží své blízké identifikovat podle fotografií na obrazovkách.

Lidskoprávní organizace sídlící v Norsku (IHRNGO) potvrdila nejméně 648 obětí, mezi nimiž je i devět nezletilých. Místní zdroje však varují, že toto číslo je jen špičkou ledovce a skutečný počet mrtvých může jít do tisíců. Oficiální íránská média přiznávají pouze smrt stovky příslušníků bezpečnostních složek a demonstranty označují za „výtržníky“ a „teroristy“ řízené ze zahraničí, konkrétně z USA a Izraele.

Zahraniční pozorovatelé upozorňují na rostoucí vliv exilového prince Rezy Pahlavího, jehož portréty se v ulicích objevují stále častěji. Právě výzvy k demonstracím, které Pahlaví vyslal z exilu, zřejmě vyvolaly masovou účast během posledního čtvrtka a pátku. OSN ústy generálního tajemníka Antónia Guterrese vyjádřila šok nad „nadměrným použitím síly“ a vyzvala íránské úřady k okamžitému zastavení násilí.

Ačkoli se režimu podařilo digitálním zatemněním ztížit ověřování informací, objem a shoda výpovědí z různých koutů země potvrzují systematičnost represí. Většina svědectví se k vnějšímu světu dostává díky satelitní síti Starlink, která zůstává pro íránskou opozici jedinou cestou, jak prorazit informační blokádu a informovat svět o probíhající tragédii.

Zatímco režim dál stupňuje násilí, odhodlání nespokojených obyvatel se zdá být nejsilnější od revoluce v roce 1979. Mezinárodní společenství nyní stojí před otázkou, jak na toto bezprecedentní porušování lidských práv reagovat, zatímco v íránských uličkách dál umírají lidé za své sny o svobodě.