Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Nejkrvavější střety propukly poté, co nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že islámská republika neustoupí ani o krok. Podle očitých svědků se páteční Teherán proměnil v bitevní pole, kde však zbraně držela pouze jedna strana. Zatímco demonstranti provolávali hesla, bezpečnostní složky a milice Basídž na motocyklech odpovídaly ostrou střelbou. „Byla to jednostranná válka,“ uvedla mladá žena z Teheránu a popsala, že po pátečním masakru se lidé bojí vycházet a protestní slogany křičí už jen z oken svých domovů.
Situace v provinciích a menších městech je kvůli odříznutí internetu ještě hůře zmapovatelná. Přesto se objevují zprávy o neoznačených vozech, které projížděly uličkami a jejichž posádky střílely i na náhodné kolemjdoucí. Podle některých svědků leželo v každé uličce několik mrtvých. Rodiny obětí navíc čelí odporným praktikám režimu – některé zdroje uvádějí, že úřady požadují „poplatek za kulky“, než vydají těla mrtvých k pohřbu.
Márnice a nemocnice v největších městech jsou podle zdravotníků zcela zahlcené. Jeden z pracovníků hřbitova v Mašhadu vypověděl, že v pátek ráno bylo před úsvitem přivezeno a okamžitě pohřbeno téměř 200 těl se střelnými poraněními hlavy. Uniklé videozáznamy z forenzního centra v Teheránu ukazují desítky černých pytlů s těly vyskládaných v halách i na ulicích, zatímco zoufalí příbuzní se snaží své blízké identifikovat podle fotografií na obrazovkách.
Lidskoprávní organizace sídlící v Norsku (IHRNGO) potvrdila nejméně 648 obětí, mezi nimiž je i devět nezletilých. Místní zdroje však varují, že toto číslo je jen špičkou ledovce a skutečný počet mrtvých může jít do tisíců. Oficiální íránská média přiznávají pouze smrt stovky příslušníků bezpečnostních složek a demonstranty označují za „výtržníky“ a „teroristy“ řízené ze zahraničí, konkrétně z USA a Izraele.
Zahraniční pozorovatelé upozorňují na rostoucí vliv exilového prince Rezy Pahlavího, jehož portréty se v ulicích objevují stále častěji. Právě výzvy k demonstracím, které Pahlaví vyslal z exilu, zřejmě vyvolaly masovou účast během posledního čtvrtka a pátku. OSN ústy generálního tajemníka Antónia Guterrese vyjádřila šok nad „nadměrným použitím síly“ a vyzvala íránské úřady k okamžitému zastavení násilí.
Ačkoli se režimu podařilo digitálním zatemněním ztížit ověřování informací, objem a shoda výpovědí z různých koutů země potvrzují systematičnost represí. Většina svědectví se k vnějšímu světu dostává díky satelitní síti Starlink, která zůstává pro íránskou opozici jedinou cestou, jak prorazit informační blokádu a informovat svět o probíhající tragédii.
Zatímco režim dál stupňuje násilí, odhodlání nespokojených obyvatel se zdá být nejsilnější od revoluce v roce 1979. Mezinárodní společenství nyní stojí před otázkou, jak na toto bezprecedentní porušování lidských práv reagovat, zatímco v íránských uličkách dál umírají lidé za své sny o svobodě.
Podle výstrahy britského meteorologického úřadu Met Office se v Tichém oceánu rozvíjí klimatický jev El Niño, který by se mohl stát nejsilnějším v moderní historii. Tento silný přírodní fenomén zvedá globální teploty a výrazně zvyšuje riziko extrémního počasí po celém světě. V kombinaci s dopady lidskou činností způsobené změny klimatu je podle odborníků velmi pravděpodobné, že rok 2027 se stane nejteplejším rokem v historii měření.
Delegace palestinského hnutí Hamás zahájila v Egyptě jednání se šéfem tamní rozvědky Hasanem Rašádem. Hlavním tématem rozhovorů je hledání cest, jak posunout vřed realizaci poválečného plánu pro Pásmo Gazy, který vznikl pod záštitou Spojených států amerických.
Nedostatek pohonných hmot v Rusku dosahuje výrazných rozměrů a začíná stále více zasahovat do každodenního života tamních obyvatel. Na čerpacích stanicích v Moskvě i dalších částech země se tvoří dlouhé fronty automobilů a řidiči často čekají celé hodiny bez jistoty, zda se na ně palivo vůbec dostane. Vážná situace na trhu přichází po opakovaných útocích ukrajinských dronů na ruské rafinérie a ropná zařízení, které výrazně narušily zpracovatelské kapacity i logistiku.
Norský ministr energetiky Terje Aasland podrobil ostré kritice postoj Evropské komise k těžbě ropy a plynu v Arktidě. Unijní exekutivu obvinil z pokrytectví za to, že se snaží omezit průzkum a těžbu v polárních oblastech, zatímco jednotlivé členské státy Evropské unie spoléhají na dodávky energií z Norska. Prohlášení zaznělo na energetické konferenci v norském Stavangeru.
Spojené státy a Kanada vstoupily do plnohodnotné obchodní války, která hrozí prudkým zdražením běžného spotřebního zboží na obou stranách hranice. Obchodní rozhovory mezi oběma zeměmi o víkendu definitivně zkrachovaly, načež kanadský premiér Mark Carney oznámil odveta opatření. Ottawa plánuje od 8. září uvalit cla ve výši 25 až 50 procent na téměř devět set amerických produktů, čímž reaguje na předchozí padesátiprocentní navýšení cel ze strany Washingtonu.
Navrhovaný vícevrstvý systém protivzdušné a protiraketové obrany Golden Dome představuje zásadní prvek pro obnovu strategického odstrašení Spojených států. V článku pro magazín The National Interest to uvedl penzionovaný generál amerického letectva a bývalý velitel Severního velitelství USA a NORAD Glen VanHerck. Reagoval tak na nedávné zprávy zpochybňující smysluplnost projektu a odhadující jeho náklady na více než jeden bilion dolarů.
Španělskou enklávu Ceuta na severním pobřeží Maroka zasáhla hluboká humanitární krize poté, co se na její území během dvou dnů pokusilo vstoupit přibližně 72 tisíc lidí. Při pokusu překonat hranice a dostat se na španělské území zahynula v moři více než stovka migrantů. Ačkoliv se většina z nich ubratila zpět do Maroka, v enklávě nadále zůstává až pět tisíc osob, přičemž výraznou část tvoří nezletilí bez doprovodu, kteří se ocitli v právním i politickém vakuu.
Pohraniční oblast mezi Nepálem a Tibetem zasáhly ničivé bleskové povodně, které si vyžádaly nejméně osm lidských životů. Katastrofu zažehla masivní lavina ledu a kamení v horském terénu, jež způsobila prudké rozvodnění místních řek. Přívalová vlna destruktivně zasáhla řadu vesnic, silniční infrastrukturu i několik vodních elektráren. Úřady vyjádřily vážné obavy z vysokého počtu obětí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj udělil americkému podnikateli Elonu Muskovi státní vyznamenání Řád svobody. Ocenění bylo uděleno na základě prezidentského dekretu za zásluhy o ochranu lidských životů, svobody a rozvoj vztahů mezi Ukrajinou a Spojenými státy. Tento krok přichází v době, kdy se Kyjev snaží přesvědčit zakladatele společnosti SpaceX k rozšíření přístupu k jeho satelitní síti Starlink.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Námořnictvo Spojených států odstranilo námořní miny v Hormuzském průlivu, který představuje klíčovou světovou tepnu pro přepravu ropy a zkapalněného zemního plynu. Průliv zůstával z velké části uzavřen od vypuknutí vojenského konfliktu na Blízkém východě na konci února. Šéf Bílého domu zároveň varoval Teherán, že jakékoli plavidlo, které se pokusí položit nové miny, bude okamžitě a systematicky zničeno. Íránská strana se k prezidentským výrokům bezprostředně nevyjádřila.
Čína zavádí přísná pravidla pro provozování virtuálních společníků založených na umělé inteligenci. Nová legislativa, která vstoupila v platnost 15. července, zakazuje tyto služby pro nezletilé a výrazně omezuje jejich fungování pro dospělé uživatele. Vláda v Pekingu tímto krokem reaguje na obavy z rostoucí citové závislosti mladých lidí na chatbotech, což by mohlo dále prohloubit krizi v oblasti sňatečnosti a porodnosti.
Spojené státy oznámily spuštění nové sankční kampaně s názvem Operation Economic Outcast, která se zaměřuje na další hospodářskou izolaci Íránu. Americké ministerstvo financí v rámci tohoto opatření uvaluje sankce na více než šedesát nových terčů. Součástí restrikcí je také požadavek na uzavření všech poboček íránské banky Bank Melli nebo hrozby sankcemi všem zemím, které s Teheránem nadále obchodují.