Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Nejkrvavější střety propukly poté, co nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že islámská republika neustoupí ani o krok. Podle očitých svědků se páteční Teherán proměnil v bitevní pole, kde však zbraně držela pouze jedna strana. Zatímco demonstranti provolávali hesla, bezpečnostní složky a milice Basídž na motocyklech odpovídaly ostrou střelbou. „Byla to jednostranná válka,“ uvedla mladá žena z Teheránu a popsala, že po pátečním masakru se lidé bojí vycházet a protestní slogany křičí už jen z oken svých domovů.
Situace v provinciích a menších městech je kvůli odříznutí internetu ještě hůře zmapovatelná. Přesto se objevují zprávy o neoznačených vozech, které projížděly uličkami a jejichž posádky střílely i na náhodné kolemjdoucí. Podle některých svědků leželo v každé uličce několik mrtvých. Rodiny obětí navíc čelí odporným praktikám režimu – některé zdroje uvádějí, že úřady požadují „poplatek za kulky“, než vydají těla mrtvých k pohřbu.
Márnice a nemocnice v největších městech jsou podle zdravotníků zcela zahlcené. Jeden z pracovníků hřbitova v Mašhadu vypověděl, že v pátek ráno bylo před úsvitem přivezeno a okamžitě pohřbeno téměř 200 těl se střelnými poraněními hlavy. Uniklé videozáznamy z forenzního centra v Teheránu ukazují desítky černých pytlů s těly vyskládaných v halách i na ulicích, zatímco zoufalí příbuzní se snaží své blízké identifikovat podle fotografií na obrazovkách.
Lidskoprávní organizace sídlící v Norsku (IHRNGO) potvrdila nejméně 648 obětí, mezi nimiž je i devět nezletilých. Místní zdroje však varují, že toto číslo je jen špičkou ledovce a skutečný počet mrtvých může jít do tisíců. Oficiální íránská média přiznávají pouze smrt stovky příslušníků bezpečnostních složek a demonstranty označují za „výtržníky“ a „teroristy“ řízené ze zahraničí, konkrétně z USA a Izraele.
Zahraniční pozorovatelé upozorňují na rostoucí vliv exilového prince Rezy Pahlavího, jehož portréty se v ulicích objevují stále častěji. Právě výzvy k demonstracím, které Pahlaví vyslal z exilu, zřejmě vyvolaly masovou účast během posledního čtvrtka a pátku. OSN ústy generálního tajemníka Antónia Guterrese vyjádřila šok nad „nadměrným použitím síly“ a vyzvala íránské úřady k okamžitému zastavení násilí.
Ačkoli se režimu podařilo digitálním zatemněním ztížit ověřování informací, objem a shoda výpovědí z různých koutů země potvrzují systematičnost represí. Většina svědectví se k vnějšímu světu dostává díky satelitní síti Starlink, která zůstává pro íránskou opozici jedinou cestou, jak prorazit informační blokádu a informovat svět o probíhající tragédii.
Zatímco režim dál stupňuje násilí, odhodlání nespokojených obyvatel se zdá být nejsilnější od revoluce v roce 1979. Mezinárodní společenství nyní stojí před otázkou, jak na toto bezprecedentní porušování lidských práv reagovat, zatímco v íránských uličkách dál umírají lidé za své sny o svobodě.
Napětí mezi Washingtonem, Teheránem a Pekingem dosáhlo kritického bodu. Poté, co americký prezident Donald Trump s okamžitou platností zavedl 25% clo na veškerý obchod se zeměmi spolupracujícími s Íránem, oznámila Čína, že je připravena k odvetným krokům. Tento krok Washingtonu, motivovaný snahou potrestat Írán za brutální potlačení protivládních protestů, hrozí rozvrácením křehkého obchodního příměří mezi dvěma největšími ekonomikami světa.
Projekt Vladimira Putina na obnovu ruské velmocenské prestiže čelí nejhlubší krizi od svého vzniku. Zatímco se ruská armáda na Ukrajině vyčerpává v opotřebovací válce, která svou délkou právě překonala sovětské tažení proti nacistickému Německu, globální síť spojenců, kterou Kreml budoval dvě desetiletí, se pod tlakem administrativy Donalda Trumpa hroutí jako domeček z karet.
Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Německý kancléř Friedrich Merz během své státní návštěvy Indie ostře komentoval aktuální dění v Íránu, kde už více než čtrnáct dní probíhají masové protivládní nepokoje. Podle šéfa německé vlády se teokratický režim v Teheránu nachází v troskách a jeho dny jsou pravděpodobně sečteny. Merz zdůraznil, že pokud se jakákoli mocenská struktura dokáže udržet u kormidla pouze za cenu brutálního násilí vůči vlastním občanům, je to jasný důkaz jejího konce.
V úterý začal v Paříži klíčový odvolací soud, který rozhodne o další politické kariéře Marine Le Penové. Politička se snaží zvrátit loňský rozsudek, podle kterého nesmí pět let vykonávat veřejné funkce. Pokud odvolací soud původní verdikt potvrdí, lídryně Národního sdružení se nebude moci zúčastnit prezidentských voleb v roce 2027. Le Penová jakékoli pochybení rezolutně odmítá a tvrdí, že se nedopustila ani té nejmenší nesrovnalosti.
Americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím, jak naložit s krizí v Íránu, kde násilné potlačování protestů nabývá děsivých rozměrů. Před deseti dny šéf Bílého domu prohlásil, že Spojené státy jsou připraveny přijít demonstrantům na pomoc, pokud režim použije sílu. Tehdy byla situace v ulicích teprve na začátku, ale dnes, kdy se svět dozvídá o skutečném rozsahu krveprolití, všichni napjatě čekají, zda Washington svá slova o „nabité a odjištěné zbrani“ skutečně naplní.
Bílý dům přitvrdil v postupu vůči Teheránu a zavedl drastické pětadvacetiprocentní clo na dovoz z jakékoliv země, která s Íránem nadále obchoduje. Donald Trump tento krok prezentuje jako trest za krvavé potlačení civilních protestů, které si podle dostupných zpráv vyžádalo životy stovek demonstrantů. Prezident své rozhodnutí oznámil s tím, že jde o definitivní verdikt s okamžitou platností, což okamžitě rozkolísalo globální ekonomiku.
Márnice v forenzním centru Kahrizak jižně od Teheránu se plní těly obětí posledních brutálních zásahů íránského režimu proti odpůrcům. Na videích, která pronikla přes přísnou internetovou blokádu, jsou vidět zoufalí lidé pátrající po svých blízkých mezi desítkami černých pytlů. Mrtví leží nejen v improvizovaných skladech na kovových stolech, ale i venku na zemi přímo na nádvoří nebo v blízkosti zaparkovaných aut. Podle odhadů lidskoprávních organizací se v tomto jediném zařízení může nacházet až 250 těl.
Vláda Grónska vydala v pondělí ostré prohlášení, ve kterém zdůraznila, že „za žádných okolností nemůže akceptovat“ snahy Donalda Trumpa o převzetí kontroly nad tímto strategickým ostrovem. Reagovala tak na obnovené hrozby amerického prezidenta, který prohlásil, že Spojené státy získají Grónsko „tak či onak“. Trump navíc odmítl vyloučit použití vojenské síly, což vyvolalo otřes v základech Evropské unie i Severoatlantické aliance.
Plány Spojených států na masivní obnovu těžby venezuelské ropy by mohly zásadně ohrozit globální klimatické cíle. Podle exkluzivní analýzy společnosti ClimatePartner by tento krok mohl do roku 2050 vyčerpat více než desetinu zbývajícího celosvětového „uhlíkového rozpočtu“, který je nezbytný pro udržení oteplování planety pod hranicí 1,5 °C. Venezuelské zásoby jsou totiž natolik rozsáhlé, že by samy o sobě stačily k vyvolání klimatické katastrofy, pokud by byly vytěženy v plném rozsahu.
Sny amerického prezidenta Donalda Trumpa o vybudování nového impéria mají jasný cíl: Grónsko. Podle vize jeho administrativy by ovládnutí tohoto největšího ostrova světa vyřešilo strategickou závislost USA na Číně, která v současnosti kontroluje trh s kovy vzácných zemin. Tyto suroviny jsou přitom klíčové pro výrobu všeho od stíhaček a laserů až po elektromobily a přístroje magnetické rezonance.
Protivládní protesty v Íránu, které vypukly koncem prosince 2025 kvůli kolapsu ekonomiky a měny, dosáhly kritického bodu. Zatímco počet obětí krvavých zásahů bezpečnostních složek přesáhl podle lidskoprávních organizací hranici 600, americký prezident Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím. Buď splní své dřívější hrozby o vojenské intervenci na pomoc demonstrantům, nebo riskuje ztrátu tváře před mezinárodním společenstvím i íránskou opozicí.