Svědectví, která navzdory informačnímu zatemnění pronikají z Íránu, vykreslují obraz země v sevření brutálního násilí. „Viděl jsem to na vlastní oči – stříleli přímo do davu a lidé padali k zemi tam, kde zrovna stáli,“ popsal pro BBC Persian muž jménem Omid. Jeho roztřesený hlas odráží atmosféru strachu, která v zemi panuje od chvíle, kdy režim vyslal do ulic ozbrojené složky s útočnými puškami typu Kalašnikov, aby potlačily protesty vyvolané ekonomickým kolapsem.
Nejkrvavější střety propukly poté, co nejvyšší duchovní vůdce Alí Chameneí prohlásil, že islámská republika neustoupí ani o krok. Podle očitých svědků se páteční Teherán proměnil v bitevní pole, kde však zbraně držela pouze jedna strana. Zatímco demonstranti provolávali hesla, bezpečnostní složky a milice Basídž na motocyklech odpovídaly ostrou střelbou. „Byla to jednostranná válka,“ uvedla mladá žena z Teheránu a popsala, že po pátečním masakru se lidé bojí vycházet a protestní slogany křičí už jen z oken svých domovů.
Situace v provinciích a menších městech je kvůli odříznutí internetu ještě hůře zmapovatelná. Přesto se objevují zprávy o neoznačených vozech, které projížděly uličkami a jejichž posádky střílely i na náhodné kolemjdoucí. Podle některých svědků leželo v každé uličce několik mrtvých. Rodiny obětí navíc čelí odporným praktikám režimu – některé zdroje uvádějí, že úřady požadují „poplatek za kulky“, než vydají těla mrtvých k pohřbu.
Márnice a nemocnice v největších městech jsou podle zdravotníků zcela zahlcené. Jeden z pracovníků hřbitova v Mašhadu vypověděl, že v pátek ráno bylo před úsvitem přivezeno a okamžitě pohřbeno téměř 200 těl se střelnými poraněními hlavy. Uniklé videozáznamy z forenzního centra v Teheránu ukazují desítky černých pytlů s těly vyskládaných v halách i na ulicích, zatímco zoufalí příbuzní se snaží své blízké identifikovat podle fotografií na obrazovkách.
Lidskoprávní organizace sídlící v Norsku (IHRNGO) potvrdila nejméně 648 obětí, mezi nimiž je i devět nezletilých. Místní zdroje však varují, že toto číslo je jen špičkou ledovce a skutečný počet mrtvých může jít do tisíců. Oficiální íránská média přiznávají pouze smrt stovky příslušníků bezpečnostních složek a demonstranty označují za „výtržníky“ a „teroristy“ řízené ze zahraničí, konkrétně z USA a Izraele.
Zahraniční pozorovatelé upozorňují na rostoucí vliv exilového prince Rezy Pahlavího, jehož portréty se v ulicích objevují stále častěji. Právě výzvy k demonstracím, které Pahlaví vyslal z exilu, zřejmě vyvolaly masovou účast během posledního čtvrtka a pátku. OSN ústy generálního tajemníka Antónia Guterrese vyjádřila šok nad „nadměrným použitím síly“ a vyzvala íránské úřady k okamžitému zastavení násilí.
Ačkoli se režimu podařilo digitálním zatemněním ztížit ověřování informací, objem a shoda výpovědí z různých koutů země potvrzují systematičnost represí. Většina svědectví se k vnějšímu světu dostává díky satelitní síti Starlink, která zůstává pro íránskou opozici jedinou cestou, jak prorazit informační blokádu a informovat svět o probíhající tragédii.
Zatímco režim dál stupňuje násilí, odhodlání nespokojených obyvatel se zdá být nejsilnější od revoluce v roce 1979. Mezinárodní společenství nyní stojí před otázkou, jak na toto bezprecedentní porušování lidských práv reagovat, zatímco v íránských uličkách dál umírají lidé za své sny o svobodě.
Vláda Andreje Babiše v pondělí projednala a schválila návrh nového zákona o regulaci cen pohonných hmot vládou a související novelu zákona o cenách, který má dát vládě operativní nástroj pro řešení mimořádných situací na trhu s pohonnými hmotami. Schválila také návrh novel zákonů o cestovních dokladech a o občanských průkazech nebo novelu nařízení vlády o stanovení částek životního minima a existenčního minima.
Mimořádně smutná zpráva přišla na začátku tohoto dubnového týdne ze světa hudby. Zemřel známý hudebník Václav Hybš, jehož taneční orchestr doprovázel největší hvězda naší popmusic. Bylo mu 90 let.
Ukrajina vnímá výsledek maďarských parlamentních voleb jako zásadní zlom a naději na zlepšení vzájemných vztahů. Po šestnácti letech vlády Viktora Orbána, který svou kampaň postavil na konfrontaci s Kyjevem a otevřeném nadbíhání Kremlu, se situace v regionu začíná dramaticky měnit. Ukrajinští představitelé oslavují Orbánovu porážku jako jasný signál, že pokusy Ruska o rozbití evropské jednoty neuspěly.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová využila historické porážky Viktora Orbána v maďarských volbách k ambicióznímu politickému tlaku. Méně než den po oznámení výsledků vyzvala k zásadní reformě rozhodovacích procesů v EU. Jejím cílem je zrušení práva veta v oblasti zahraniční politiky, které Orbán po dobu 16 let opakovaně využíval k blokování sankcí proti Rusku nebo finanční pomoci pro Ukrajinu.
Odborníci na klima varují před vysokou pravděpodobností, že se letos v létě objeví klimatický jev známý jako El Niño – a mohl by být výjimečně silný. Takzvané „super El Niño“ by podle expertů mohlo výrazně zintenzivnit extrémní projevy počasí a v příštím roce vytlačit globální teploty na rekordní úroveň. Meteorologové proto nyní bedlivě sledují vývoj v Tichém oceánu, aby mohli zpřesnit předpovědi pro nadcházející období.
Velká Británie se nezapojí do námořní blokády Hormuzského průlivu, kterou plánuje administrativa Donalda Trumpa. Podle informací listu The Guardian Londýn sice zvažuje pomoc při odminování této klíčové vodní cesty, striktně však odmítá účast na samotné blokádě. Britská vláda se obává, že vyhovění Trumpovým požadavkům by mohlo vést k nekontrolované eskalaci už tak napjaté krize na Blízkém východě.
I když prezident USA Donald Trump navenek deklaruje vítězství, realita na Blízkém východě ukazuje podle webu The Independent na totální selhání americké politiky na všech frontách – od vojenské strategie až po diplomatické úsilí v pákistánském Islámábádu.
Nejdůležitější maďarské volby za poslední desetiletí přinesly zásadní vítězství pro principy demokracie a politické odpovědnosti. Pro Maďary znamená drtivá porážka Viktora Orbána a jeho strany Fidesz konec šestnáctiletého období poznamenaného korupcí a kvaziautoritářstvím. Dopady tohoto výsledku se však projeví mnohem dál než jen v Budapešti – od Moskvy až po Washington. Vítězství opozičního lídra Pétera Magyara je jasným odmítnutím sil nativismu a politiky zášti, které se v posledních letech staly součástí hlavního politického proudu.
Bezpečnostní expert Péter Tarjányi zveřejnil v pondělí ráno hloubkovou analýzu, v níž shrnul 12 klíčových důvodů, které vedly k drtivé porážce hnutí Fidesz a ústavní většině pro stranu Tisza. Podle jeho slov Orbánova strana v nedělních volbách neztratila jen politický souboj, ale především pouto s maďarským lidem, což se ukázalo jako rozhodující.
Americký prezident Donald Trump po neúspěšném víkendovém vyjednávání v pákistánském Islámábádu přitvrdil. Poté, co diplomatický tým vedený viceprezidentem JD Vancem nedosáhl dohody o ukončení války s Íránem, oznámil Trump v neděli ráno na své sociální síti Truth Social uvalení námořní blokády na íránské přístavy.
Volební neděle v Maďarsku se nesla v duchu výjimečného napětí, v němž se mísila naděje s úzkostí. Po šestnácti letech neotřesitelné vlády Viktora Orbána se země ocitla na křižovatce, kterou mnozí voliči vnímali jako historický okamžik. Rekordní volební účast potvrdila, že Maďaři nepovažovali toto hlasování za běžnou politickou rutinu, ale za zásadní plebiscit o dalším směřování své vlasti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová neskrývala radost nad drtivou porážkou maďarského premiéra Viktora Orbána v nedělních parlamentních volbách. Jak upozornil web Politico, své gratulace a oslavné komentáře zveřejnila na sociálních sítích pouhých 17 minut poté, co Orbán uznal vítězství svého opozičního rivala Pétera Magyara. Podle jejích slov si Maďarsko vybralo Evropu, čímž se země vrací na svou evropskou cestu a celá Unie tím posiluje.