Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Dohoda, která byla po dlouhém jednání podepsána, nastavila základní cla na patnáct procent. Zároveň slibuje snížení cel na evropské automobily, omezení poplatků za farmaceutické a polovodičové výrobky a úplné osvobození exportu letadel z EU. Tyto ústupky se Evropské unii vyplatily, protože se zatím vyhnula obchodní válce a udržela si podporu USA v otázce Ukrajiny.
Dohoda však má i svou stinnou stránku. Pasivní chování EU by mohlo poškodit její důvěryhodnost. Unie dlouhodobě kritizuje Peking, Washington a Dillí za porušování pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Teď se ale sama dostala do pozice, kdy musí vysvětlovat, že její vlastní činy tyto principy neporušují. Podle bývalého komisaře pro obchod Pascuala Lamyho Evropa úplně rezignovala na pravidla, která pomáhala vytvářet.
Během jednání na golfovém hřišti navíc předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že má EU s USA „přebytek“, který dohoda pomůže „vyvážit“. Tuto formulaci si Trumpova administrativa okamžitě přivlastnila a označila dohodu za své vítězství. Podle amerického obchodního vyjednavače Jamiesona Greera Spojené státy pomocí cel a bilaterálních dohod pokládají základy nového světového obchodního řádu.
Tato transatlantická dohoda ale může podkopat samotné principy, které Brusel dlouhodobě prosazoval ve WTO. Marco Molina, obchodní právník a bývalý diplomat, se domnívá, že pro EU bude těžké bránit multilaterální systém, když sama upřednostnila bilaterální dohodu se Spojenými státy.
Hlavní problém dohody je ten, že je v rozporu se základními principy WTO, jako je reciprocita a nediskriminace. Reciprocita vyžaduje zhruba stejné ústupky na obou stranách, což v tomto případě není. Nediskriminace, zakotvená v pravidle nejvyšších výhod, zase vyžaduje, aby jakékoli výhody poskytnuté jednomu partnerovi byly okamžitě rozšířeny na všechny ostatní členy. Výjimka platí pouze v případě, že dohoda pokrývá „podstatně celý obchod“, což prozatím není tento případ.
Evropská komise nicméně trvá na tom, že dohoda bude nakonec těmto pravidlům vyhovovat. Vzhledem k tomu, že většina cel bude snižována postupně v čase, Brusel argumentuje, že dohoda nakonec dodrží zavedená pravidla globálního obchodu. Podle mluvčího Evropské komise pro obchod, Olofa Gilla, Evropská unie zůstane zastáncem WTO a obchodu založeného na pravidlech.
S tímto názorem však nesouhlasí ani bývalí úředníci Evropské komise. Ignacio García Bercero, který v komisi zodpovídal za transatlantické vztahy, je skeptický. Podle něj EU ztratí důvěryhodnost jako pilíř systému WTO, pokud bude uplatňovat celní snížení na preferenčním základě. Dále dodává, že je nulová důvěryhodnost v argumentu, že dohoda s USA je krokem ke smlouvě o volném obchodu, která by byla v souladu s pravidly WTO.
Co dělat, když ten nejsilnější hráč přestane dodržovat pravidla? Pro EU je odpověď jasná. Nejednat osamoceně, ale spojit síly s dalšími partnery. Zpočátku se sice Brusel bránil koordinaci s jinými zeměmi zasaženými Trumpovými cly, jako je Kanada nebo Mexiko. To se však změnilo. Podle bývalého šéfa WTO, Lamyho, je největší chybou komise to, že se vážně nepokusila vybudovat mezinárodní koalici proti Trumpovi.
Brusel se tuto chybu snažil napravit koncem června, kdy předsedkyně Evropské komise navrhla nový "klub". Ten by spojil 27 zemí EU se členy Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství (CPTPP), jejíž součástí je například Velká Británie, Kanada, Japonsko, Mexiko a Austrálie. Tento nápad se setkal s nadšením u německého kancléře Friedricha Merze. Merz uvedl, že pokud je WTO nefunkční, musejí země, které považují volný obchod za důležitý, přijít s něčím jiným.
Jednání mezi EU a CPTPP se očekávají koncem letošního roku. Jejich cílem je koordinovat úsilí na obranu pravidel obchodu, která jsou pod tlakem Trumpovy celní politiky. Jediný způsob, jak může EU obnovit důvěru v systém, je dle Moliny spolupráce s dalšími členy, nikoli jen s USA. Zůstává tak naděje, že si Washington nakonec uvědomí, že tato obchodní válka poškozuje americké zájmy a spotřebitele.
Bývalý francouzský premiér Édouard Philippe v neděli oficiálně zahájil svou kampaň pro nadcházející prezidentské volby. Na shromáždění v severovýchodním městě Remeš se představil jako hlavní postava schopná zastavit vzestup krajní pravice. Podle aktuálních průzkumů je právě on nejlépe postaveným kandidátem středu, který by mohl v souboji o Elysejský palác porazit favority z Národního sdružení, Marine Le Penovou a Jordana Bardellu.
Napětí na Blízkém východě neustává ani měsíc po vyhlášení příměří. Írán v neděli oznámil, že doručil svou odpověď na americký mírový návrh, zatímco v Perském zálivu došlo k nové vlně dronových útoků. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu navíc varoval, že válka zdaleka nekončí, dokud bude mít Teherán k dispozici zásoby vysoce obohaceného uranu.
Tradiční vojenská přehlídka ke Dni vítězství v Moskvě se letos stala terčem ostrého posměchu a zdrojem narůstajících spekulací o zdravotním stavu Vladimira Putina. Namísto demonstrace síly působil třiasedmdesátiletý diktátor podle pozorovatelů unaveně a vystrašeně, což jeho kritici okamžitě využili k analýze jeho slábnoucího vlivu.
Britská armáda podnikla mimořádnou záchrannou operaci na jednom z nejodlehlejších míst planety. Tým parašutistů a lékařů seskočil na ostrov Tristan da Cunha v jižním Atlantiku, aby pomohl britskému občanovi s podezřením na nákazu nebezpečným hantavirem. Muž se pravděpodobně nakazil na výletní lodi MV Hondius, kterou opustil v polovině dubna, aby se vrátil do svého domova v tomto nejvzdálenějším obydleném zámořském území Británie.
Digitální izolace Íránu trvá již více než dva měsíce a podle monitorovací skupiny NetBlocks aktuálně přesáhla hranici 1704 hodin. Celostátní výpadek internetu, který začal po útoku Spojených států a Izraele z 28. února, tak vstoupil do svého 72. dne. Pro miliony Íránců, jejichž obživa závisí na online připojení, má tato situace devastující následky, zatímco režim využívá informační vakuum k upevnění kontroly nad společností.
Španělské úřady zahájily na ostrově Tenerife rozsáhlou evakuaci cestujících z výletní lodi MS Hondius, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus. Loď zakotvila v přístavu Granadilla v neděli před úsvitem, měsíc poté, co na palubě zemřel první pasažér. Celkem si nákaza během plavby vyžádala tři oběti.
Portugalská vláda se rozhodla výrazně urychlit své plány na odklon od fosilních paliv. V reakci na probíhající válečný konflikt v Íránu, který způsobil prudký nárůst cen ropy a zemního plynu, hodlá země během příštích deseti let snížit svou závislost na těchto zdrojích o polovinu. V rozhovoru pro server Politico to potvrdila ministryně pro životní prostředí a energetiku Maria da Graça Carvalho.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí první otevřené hrozbě vnitrostranického převratu. Poslankyně Catherine West v rozhovoru pro stanici Radio 4 veřejně vyzvala k hlasování o nedůvěře, což v politických kuloárech ve Westminsteru vyvolalo vlnu šoku i rozpaků. Přestože premiér jakékoli úvahy o svém odchodu odmítá, napětí v Labouristické straně po nedávných neúspěšných volbách do místních rad dramaticky roste.
Ruský prezident Vladimir Putin se během setkání s novináři v Kremlu vyjádřil k aktuálnímu vývoji situace na Ukrajině. Podle jeho slov se ozbrojený konflikt, který začal ruskou invazí v roce 2022, postupně blíží ke svému završení. Toto prohlášení zaznělo krátce po oslavách Dne vítězství, které se letos v Moskvě konaly v nezvykle skromném formátu.
Letošní oslavy Dne vítězství na moskevském Rudém náměstí se nesly v atmosféře, která se podle BBC zásadně lišila od všech předchozích ročníků. Zatímco v minulosti provázel akci shon a davy novinářů, tentokrát byla situace mnohem klidnější. Na místě bylo přítomno výrazně méně zástupců médií, neboť mnoho mezinárodních organizací nedostalo ke vstupu povolení.
Plavidlo MV Hondius, které zasáhla epidemie nebezpečného hantaviru, dorazilo v neděli v ranních hodinách ke břehům kanárského ostrova Tenerife. Do tamního přístavu Granadilla de Abona loď se 147 lidmi na palubě připlula zhruba měsíc poté, co se objevila první oběť nákazy. Aktuálně probíhá rozsáhlá mezinárodní akce zaměřená na bezpečný návrat všech pasažérů do jejich vlastí, což doprovází mimořádně přísná hygienická opatření.
Polsko čelí bezprecedentnímu nárůstu nepřátelských aktivit ze strany cizích zpravodajských služeb. Podle čerstvé zprávy polské Agentury pro vnitřní bezpečnost (ABW) zaznamenala země od roku 2024 rekordní počet hybridních útoků a špionážních případů. Rozsah vyšetřování v posledních dvou letech je tak masivní, že se vyrovná objemu práce, kterou polská kontrarozvědka odvedla za předchozí tři desetiletí.