Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Dohoda, která byla po dlouhém jednání podepsána, nastavila základní cla na patnáct procent. Zároveň slibuje snížení cel na evropské automobily, omezení poplatků za farmaceutické a polovodičové výrobky a úplné osvobození exportu letadel z EU. Tyto ústupky se Evropské unii vyplatily, protože se zatím vyhnula obchodní válce a udržela si podporu USA v otázce Ukrajiny.
Dohoda však má i svou stinnou stránku. Pasivní chování EU by mohlo poškodit její důvěryhodnost. Unie dlouhodobě kritizuje Peking, Washington a Dillí za porušování pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Teď se ale sama dostala do pozice, kdy musí vysvětlovat, že její vlastní činy tyto principy neporušují. Podle bývalého komisaře pro obchod Pascuala Lamyho Evropa úplně rezignovala na pravidla, která pomáhala vytvářet.
Během jednání na golfovém hřišti navíc předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že má EU s USA „přebytek“, který dohoda pomůže „vyvážit“. Tuto formulaci si Trumpova administrativa okamžitě přivlastnila a označila dohodu za své vítězství. Podle amerického obchodního vyjednavače Jamiesona Greera Spojené státy pomocí cel a bilaterálních dohod pokládají základy nového světového obchodního řádu.
Tato transatlantická dohoda ale může podkopat samotné principy, které Brusel dlouhodobě prosazoval ve WTO. Marco Molina, obchodní právník a bývalý diplomat, se domnívá, že pro EU bude těžké bránit multilaterální systém, když sama upřednostnila bilaterální dohodu se Spojenými státy.
Hlavní problém dohody je ten, že je v rozporu se základními principy WTO, jako je reciprocita a nediskriminace. Reciprocita vyžaduje zhruba stejné ústupky na obou stranách, což v tomto případě není. Nediskriminace, zakotvená v pravidle nejvyšších výhod, zase vyžaduje, aby jakékoli výhody poskytnuté jednomu partnerovi byly okamžitě rozšířeny na všechny ostatní členy. Výjimka platí pouze v případě, že dohoda pokrývá „podstatně celý obchod“, což prozatím není tento případ.
Evropská komise nicméně trvá na tom, že dohoda bude nakonec těmto pravidlům vyhovovat. Vzhledem k tomu, že většina cel bude snižována postupně v čase, Brusel argumentuje, že dohoda nakonec dodrží zavedená pravidla globálního obchodu. Podle mluvčího Evropské komise pro obchod, Olofa Gilla, Evropská unie zůstane zastáncem WTO a obchodu založeného na pravidlech.
S tímto názorem však nesouhlasí ani bývalí úředníci Evropské komise. Ignacio García Bercero, který v komisi zodpovídal za transatlantické vztahy, je skeptický. Podle něj EU ztratí důvěryhodnost jako pilíř systému WTO, pokud bude uplatňovat celní snížení na preferenčním základě. Dále dodává, že je nulová důvěryhodnost v argumentu, že dohoda s USA je krokem ke smlouvě o volném obchodu, která by byla v souladu s pravidly WTO.
Co dělat, když ten nejsilnější hráč přestane dodržovat pravidla? Pro EU je odpověď jasná. Nejednat osamoceně, ale spojit síly s dalšími partnery. Zpočátku se sice Brusel bránil koordinaci s jinými zeměmi zasaženými Trumpovými cly, jako je Kanada nebo Mexiko. To se však změnilo. Podle bývalého šéfa WTO, Lamyho, je největší chybou komise to, že se vážně nepokusila vybudovat mezinárodní koalici proti Trumpovi.
Brusel se tuto chybu snažil napravit koncem června, kdy předsedkyně Evropské komise navrhla nový "klub". Ten by spojil 27 zemí EU se členy Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství (CPTPP), jejíž součástí je například Velká Británie, Kanada, Japonsko, Mexiko a Austrálie. Tento nápad se setkal s nadšením u německého kancléře Friedricha Merze. Merz uvedl, že pokud je WTO nefunkční, musejí země, které považují volný obchod za důležitý, přijít s něčím jiným.
Jednání mezi EU a CPTPP se očekávají koncem letošního roku. Jejich cílem je koordinovat úsilí na obranu pravidel obchodu, která jsou pod tlakem Trumpovy celní politiky. Jediný způsob, jak může EU obnovit důvěru v systém, je dle Moliny spolupráce s dalšími členy, nikoli jen s USA. Zůstává tak naděje, že si Washington nakonec uvědomí, že tato obchodní válka poškozuje americké zájmy a spotřebitele.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.