Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Dohoda, která byla po dlouhém jednání podepsána, nastavila základní cla na patnáct procent. Zároveň slibuje snížení cel na evropské automobily, omezení poplatků za farmaceutické a polovodičové výrobky a úplné osvobození exportu letadel z EU. Tyto ústupky se Evropské unii vyplatily, protože se zatím vyhnula obchodní válce a udržela si podporu USA v otázce Ukrajiny.
Dohoda však má i svou stinnou stránku. Pasivní chování EU by mohlo poškodit její důvěryhodnost. Unie dlouhodobě kritizuje Peking, Washington a Dillí za porušování pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Teď se ale sama dostala do pozice, kdy musí vysvětlovat, že její vlastní činy tyto principy neporušují. Podle bývalého komisaře pro obchod Pascuala Lamyho Evropa úplně rezignovala na pravidla, která pomáhala vytvářet.
Během jednání na golfovém hřišti navíc předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že má EU s USA „přebytek“, který dohoda pomůže „vyvážit“. Tuto formulaci si Trumpova administrativa okamžitě přivlastnila a označila dohodu za své vítězství. Podle amerického obchodního vyjednavače Jamiesona Greera Spojené státy pomocí cel a bilaterálních dohod pokládají základy nového světového obchodního řádu.
Tato transatlantická dohoda ale může podkopat samotné principy, které Brusel dlouhodobě prosazoval ve WTO. Marco Molina, obchodní právník a bývalý diplomat, se domnívá, že pro EU bude těžké bránit multilaterální systém, když sama upřednostnila bilaterální dohodu se Spojenými státy.
Hlavní problém dohody je ten, že je v rozporu se základními principy WTO, jako je reciprocita a nediskriminace. Reciprocita vyžaduje zhruba stejné ústupky na obou stranách, což v tomto případě není. Nediskriminace, zakotvená v pravidle nejvyšších výhod, zase vyžaduje, aby jakékoli výhody poskytnuté jednomu partnerovi byly okamžitě rozšířeny na všechny ostatní členy. Výjimka platí pouze v případě, že dohoda pokrývá „podstatně celý obchod“, což prozatím není tento případ.
Evropská komise nicméně trvá na tom, že dohoda bude nakonec těmto pravidlům vyhovovat. Vzhledem k tomu, že většina cel bude snižována postupně v čase, Brusel argumentuje, že dohoda nakonec dodrží zavedená pravidla globálního obchodu. Podle mluvčího Evropské komise pro obchod, Olofa Gilla, Evropská unie zůstane zastáncem WTO a obchodu založeného na pravidlech.
S tímto názorem však nesouhlasí ani bývalí úředníci Evropské komise. Ignacio García Bercero, který v komisi zodpovídal za transatlantické vztahy, je skeptický. Podle něj EU ztratí důvěryhodnost jako pilíř systému WTO, pokud bude uplatňovat celní snížení na preferenčním základě. Dále dodává, že je nulová důvěryhodnost v argumentu, že dohoda s USA je krokem ke smlouvě o volném obchodu, která by byla v souladu s pravidly WTO.
Co dělat, když ten nejsilnější hráč přestane dodržovat pravidla? Pro EU je odpověď jasná. Nejednat osamoceně, ale spojit síly s dalšími partnery. Zpočátku se sice Brusel bránil koordinaci s jinými zeměmi zasaženými Trumpovými cly, jako je Kanada nebo Mexiko. To se však změnilo. Podle bývalého šéfa WTO, Lamyho, je největší chybou komise to, že se vážně nepokusila vybudovat mezinárodní koalici proti Trumpovi.
Brusel se tuto chybu snažil napravit koncem června, kdy předsedkyně Evropské komise navrhla nový "klub". Ten by spojil 27 zemí EU se členy Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství (CPTPP), jejíž součástí je například Velká Británie, Kanada, Japonsko, Mexiko a Austrálie. Tento nápad se setkal s nadšením u německého kancléře Friedricha Merze. Merz uvedl, že pokud je WTO nefunkční, musejí země, které považují volný obchod za důležitý, přijít s něčím jiným.
Jednání mezi EU a CPTPP se očekávají koncem letošního roku. Jejich cílem je koordinovat úsilí na obranu pravidel obchodu, která jsou pod tlakem Trumpovy celní politiky. Jediný způsob, jak může EU obnovit důvěru v systém, je dle Moliny spolupráce s dalšími členy, nikoli jen s USA. Zůstává tak naděje, že si Washington nakonec uvědomí, že tato obchodní válka poškozuje americké zájmy a spotřebitele.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.