Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Dohoda, která byla po dlouhém jednání podepsána, nastavila základní cla na patnáct procent. Zároveň slibuje snížení cel na evropské automobily, omezení poplatků za farmaceutické a polovodičové výrobky a úplné osvobození exportu letadel z EU. Tyto ústupky se Evropské unii vyplatily, protože se zatím vyhnula obchodní válce a udržela si podporu USA v otázce Ukrajiny.
Dohoda však má i svou stinnou stránku. Pasivní chování EU by mohlo poškodit její důvěryhodnost. Unie dlouhodobě kritizuje Peking, Washington a Dillí za porušování pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Teď se ale sama dostala do pozice, kdy musí vysvětlovat, že její vlastní činy tyto principy neporušují. Podle bývalého komisaře pro obchod Pascuala Lamyho Evropa úplně rezignovala na pravidla, která pomáhala vytvářet.
Během jednání na golfovém hřišti navíc předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že má EU s USA „přebytek“, který dohoda pomůže „vyvážit“. Tuto formulaci si Trumpova administrativa okamžitě přivlastnila a označila dohodu za své vítězství. Podle amerického obchodního vyjednavače Jamiesona Greera Spojené státy pomocí cel a bilaterálních dohod pokládají základy nového světového obchodního řádu.
Tato transatlantická dohoda ale může podkopat samotné principy, které Brusel dlouhodobě prosazoval ve WTO. Marco Molina, obchodní právník a bývalý diplomat, se domnívá, že pro EU bude těžké bránit multilaterální systém, když sama upřednostnila bilaterální dohodu se Spojenými státy.
Hlavní problém dohody je ten, že je v rozporu se základními principy WTO, jako je reciprocita a nediskriminace. Reciprocita vyžaduje zhruba stejné ústupky na obou stranách, což v tomto případě není. Nediskriminace, zakotvená v pravidle nejvyšších výhod, zase vyžaduje, aby jakékoli výhody poskytnuté jednomu partnerovi byly okamžitě rozšířeny na všechny ostatní členy. Výjimka platí pouze v případě, že dohoda pokrývá „podstatně celý obchod“, což prozatím není tento případ.
Evropská komise nicméně trvá na tom, že dohoda bude nakonec těmto pravidlům vyhovovat. Vzhledem k tomu, že většina cel bude snižována postupně v čase, Brusel argumentuje, že dohoda nakonec dodrží zavedená pravidla globálního obchodu. Podle mluvčího Evropské komise pro obchod, Olofa Gilla, Evropská unie zůstane zastáncem WTO a obchodu založeného na pravidlech.
S tímto názorem však nesouhlasí ani bývalí úředníci Evropské komise. Ignacio García Bercero, který v komisi zodpovídal za transatlantické vztahy, je skeptický. Podle něj EU ztratí důvěryhodnost jako pilíř systému WTO, pokud bude uplatňovat celní snížení na preferenčním základě. Dále dodává, že je nulová důvěryhodnost v argumentu, že dohoda s USA je krokem ke smlouvě o volném obchodu, která by byla v souladu s pravidly WTO.
Co dělat, když ten nejsilnější hráč přestane dodržovat pravidla? Pro EU je odpověď jasná. Nejednat osamoceně, ale spojit síly s dalšími partnery. Zpočátku se sice Brusel bránil koordinaci s jinými zeměmi zasaženými Trumpovými cly, jako je Kanada nebo Mexiko. To se však změnilo. Podle bývalého šéfa WTO, Lamyho, je největší chybou komise to, že se vážně nepokusila vybudovat mezinárodní koalici proti Trumpovi.
Brusel se tuto chybu snažil napravit koncem června, kdy předsedkyně Evropské komise navrhla nový "klub". Ten by spojil 27 zemí EU se členy Komplexní a progresivní dohody pro transpacifické partnerství (CPTPP), jejíž součástí je například Velká Británie, Kanada, Japonsko, Mexiko a Austrálie. Tento nápad se setkal s nadšením u německého kancléře Friedricha Merze. Merz uvedl, že pokud je WTO nefunkční, musejí země, které považují volný obchod za důležitý, přijít s něčím jiným.
Jednání mezi EU a CPTPP se očekávají koncem letošního roku. Jejich cílem je koordinovat úsilí na obranu pravidel obchodu, která jsou pod tlakem Trumpovy celní politiky. Jediný způsob, jak může EU obnovit důvěru v systém, je dle Moliny spolupráce s dalšími členy, nikoli jen s USA. Zůstává tak naděje, že si Washington nakonec uvědomí, že tato obchodní válka poškozuje americké zájmy a spotřebitele.
Velvyslanec Spojených států amerických při Severoatlantické alianci Matthew Whitaker podrobil Českou republiku ostré kritice za nedostatečné výdaje na obranu. Své výhrady přednesl přímo na bezpečnostním summitu v Praze, kde zdůraznil nutnost plnění aliančních závazků, uvedla agentura Reuters.
Moskva zaslala Tokiu oficiální protestní nótu kvůli rozmístění amerických raketových systémů Typhon na japonském ostrově Kjúšú. O tomto kroku informovala mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Ruská strana vyjádřila s tímto postupem zásadní nesouhlas. Podle Zacharovové představuje přítomnost těchto zbraní na japonském území závažný problém.
Kreml se ostře vymezil vůči projevu britského premiéra Andyho Burnhama na Valném shromáždění Organizace spojených národů. Ruské vedení obvinilo šéfa britské vlády z vědomého podněcování protiruských nálad v mezinárodním společenství. Moskva tak reagovala na Burnhamovo oznámení o plánovaném zřízení nového národního centra pro boj s dezinformacemi. Tento orgán má čelit informačním útokům ze strany cizích mocností, přičemž britský ministerský předseda výslovně zmínil právě Rusko.
Ruská federace vybudovala rozsáhlou globální síť zaměřenou na nábor cizinců z chudších regionů Asie, Afriky a Latinské Ameriky pro boje na Ukrajině. Podle ukrajinských odhadů vstoupilo do ruské válečné mašinérie tímto způsobem nejméně 27 tisíc lidí z více než 130 zemí. Zahraniční pracovníci jsou lákáni na přísliby civilního zaměstnání, rychlého získání občanství nebo studia, avšak po příjezdu jsou donuceni podepsat vojenské smlouvy. Mnozí z nich jsou následně bez odpovídajícího výcviku vysláni přímo do bojových zón.
V New Yorku se uskutečnila tříhodinová jednání mezi zástupci Íránu a Spojených států za zprostředkování Kataru. Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí se při nich sešel s emisaři amerického prezidenta Donalda Trumpa, Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem. Teherán následně odmítl tvrzení, že by během rozhovorů odstoupil od svých předchozích podmínek pro opětovné otevření Hormuzského průlivu. Americká strana jednání označila za velmi produktivní a povzbudivá.
Ministerstvo spravedlnosti Spojených států obhajuje rozhodnutí administrativy prezidenta Donalda Trumpa zamezit novinářům ze stanic CNN, MS NOW a serveru Politico v přístupu do Bílého domu. Podle vládních právníků mohou reportáže těchto médií o válce v Íránu a o výstavbě prezidentského tanečního sálu představovat riziko pro národní bezpečnost. Vládní orgány ve svém stanovisku tvrdí, že vstup do sídla prezidenta je výsadou, nikoli ústavně zaručeným právem, píše CNN.
Britský závod automobilky Ford v Dagenhamu představil nový armádní speciál vycházející z populární modelové řady Ranger. Robustní vozidlo určené pro náročný terén dokáže uvést dvě tuny nákladu a utáhnout až čtyři tuny. Výroba třílitrových naftových motorů, které tento vůz pohánějí, za poslední dekádu klesla z devadesáti tisíc kusů ročně na přibližně polovinu. Vedení podniku proto doufá, že orientace na vojenskou techniku pomůže zaplnit volné kapacity vzniklé v důsledku nejisté situace na automobilovém trhu.
Americká administrativa uzavřela tajnou dohodu s Eswatini, posledním absolutistickým královstvím v Africe, o deportaci cizinců dříve odsouzených americkými soudy. V rámci programu hromadných deportací prezidenta Donalda Trumpa již do této malé jihoafrické země dorazily desítky migrantů. Vyplývá to ze zjištění mezinárodního investigativního projektu The Deportation Project, na kterém spolupracovala síť desítek novinářů z celého světa. Deportovaní lidé se ocitli v neznámém prostředí, kde vzbuzují obavy místního obyvatelstva i odpor obhájců lidských práv, píše France24.
V Pásmu Gazy dochází k prudkému nárůstu zpráv o násilí páchaném na ženách a dívkách, včetně předčasných a vynucených sňatků. Vyplývá to z řady nejnovějších zpráv Populačního fondu OSN, které analyzují údaje shromážděné desítkou humanitárních organizací. Dlouhotrvající válečný konflikt a hluboká krize vytvořily podmínky, v nichž jsou ženy a dospívající dívky vystaveny stále vyššímu riziku genderově podmíněného násilí. Druhé čtvrtletí zaznamenalo obzvláště dramatický nárůst případů dětských sňatků, které se týkají dívek ve věku od 12 do 17 let.
Americký prezident Donald Trump provedl podle analýzy webu CNN jeho nejnovějších finančních přiznání více než tisíc nákupů a prodejů akcií v celkové hodnotě od 79 do 270 milionů dolarů. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na základě oficiálních dokumentů, které hlava státu musela odevzdat. Podle zveřejněných údajů zrealizoval investiční účet prezidenta stovky samostatných obchodních operací. Zákony sice vyžadují hlášení těchto transakcí, uveřejňované formuláře však uvádějí pouze časová období a finanční rozpětí, nikoli přesné sumy.
Umělá inteligence začíná na burze vytvářet novou skupinu poražených. Už nejde jen o obavu, že AI nahradí některé profese. Investoři začínají přeceňovat celé obchodní modely firem, jejichž ziskovost stojí na tom, že zákazník je pohodlný, neporovnává nabídky, nezruší předplatné a zůstává u služby, i když by jinde mohl dostat lepší podmínky.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.