Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Millerův vliv v roce 2026 neustále roste, a to jak v domácí, tak v zahraniční politice. Zastává oficiální funkci zástupce náčelníka štábu pro politiku a poradce pro vnitřní bezpečnost, což mu umožňuje propojovat různé vládní resorty a dohlížet na to, aby byla Trumpova agenda implementována rekordním tempem. Jeho role se však neomezuje jen na úřednickou práci; Miller se stal klíčovým mluvčím Bílého domu v krizových momentech, jako byl nedávný zásah ve Venezuele nebo diskuse o amerických zájmech v Grónsku.
V poslední době se však Miller ocitl pod drobnohledem kvůli incidentu v Minneapolis, kde federální agenti zastřelili zdravotní sestru Alex Pretti. Miller bezprostředně po tragédii na sociálních sítích označil Pretti za „domácího teroristu“ a „atentátníka“. Když videozáznamy prokázaly, že žena agenty neohrožovala, byl nucen k vzácnému, byť dočasnému ústupu. Tato událost vyvolala vlnu kritiky od demokratů, kteří Millera obviňují ze slandru (pomluvy) mrtvých amerických občanů a z podněcování násilných reakcí imigračních úřadů.
Millerova dominance je nejvíce patrná v masových deportacích. Právě on nastavil ambiciózní cíl 3 000 zatčení denně, což je číslo, které mnohonásobně převyšuje předchozí statistiky. Podle interních zpráv údajně Miller „zdecimoval“ federální úředníky za to, že v zadržování migrantů v amerických městech jako Chicago nebo Washington DC nedělají dost. Tato agresivita však začíná narážet na odpor veřejnosti; průzkumy Reuters-Ipsos ukazují, že podpora Trumpovy imigrační politiky klesla na 39 %, přičemž 58 % Američanů se domnívá, že postupy agentů ICE zašly příliš daleko.
Kromě imigrace se Miller začal výrazně angažovat i v mezinárodních vztazích. Byl to právě on, kdo v soukromých zprávách dával „zelenou“ k náletům na hútíjské povstalce v Jemenu a dohlížel na operace v Karibiku, které vedly k odstranění venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Jeho pojetí zahraniční politiky vychází z přesvědčení, že svět se řídí „železnými zákony síly“. To demonstroval i v případě Grónska, kdy otevřeně zpochybnil právo Dánska ovládat toto území s tím, že proti americké armádě se o něj nikdo neodváží bojovat.
Millerova cesta k moci začala již na střední škole v liberální Kalifornii, kde provokoval obhajobou konzervativních hodnot a útoky na imigrační systém. Na Dukeově univerzitě na sebe upozornil obhajobou studentů v mediálně sledovaném případu, což mu později otevřelo dveře do Washingtonu. Jeho oddanost Donaldu Trumpovi je absolutní – stál při něm v dobách volební porážky v roce 2020 i během útoku na Kapitol. Podle stratégů je Miller pro Trumpa nepostradatelný právě proto, že vždy podporuje prezidentovy nejtvrdší instinkty.
V rámci hnutí „America First“ Miller definuje politiku jako boj za zachování západní civilizace. Ve svých projevech se odvolává na dědictví Atén, Říma a Philadelphie a tvrdí, že Amerika musí chránit své virtuous (ctnostné) a noble (vznešené) hodnoty před těmi, kteří by je chtěli rozvrátit. Tento ideologický rámec mu umožňuje obhajovat i extrémní řešení jako nezbytná pro přežití národa, i když odborníci na kriminalitu či obchod často jeho argumenty o migrantech nebo nerovnováze v obchodu s Kanadou zpochybňují.
Kritici z řad liberálů, jako je skupina Common Cause, varují, že Miller je ústřední postavou, která do státní moci vnáší bigotnost a nacionalistickou rétoriku. Obviňují ho z umožňování státního násilí proti rodinám imigrantů. Miller však tato obvinění odmítá a tvrdí, že pouze plní mandát od voličů, kteří si zvolili Trumpovu vizi Ameriky. Jeho vliv vyvolává nervozitu i u některých republikánů, kteří se obávají, že jeho radikální přístup může stranu poškodit v nadcházejících kongresových volbách.
Navzdory veškeré kontroverzi a volání po jeho rezignaci zůstává Millerova pozice v nejužším kruhu Bílého domu neotřesitelná. Jak poznamenal senátor Lindsey Graham, Miller patří do velmi úzké skupiny lidí, kteří s Donaldem Trumpem zůstanou až do úplného konce jeho éry. Jeho schopnost přežít politické intriky a udržet si důvěru prezidenta z něj činí architekta, jehož vliv na směřování Spojených států nelze podceňovat.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.
Íránský prezident Masúd Pezeškján ve středu přiznal, že komunikace s novým nejvyšším vůdcem Modžtabou Chameneím je v současné době velmi složitá. Hlavní představitel země se totiž od svého nástupu do funkce na veřejnosti neukázal, k čemuž přispělo jeho zranění z nedávného americko-izraelského úderu, při němž zahynul jeho otec.
Během nedávné migrační krize ve španělské enklávě Ceuta se na sociálních sítích masivně šířily proruské a krajně pravicové dezinformace. Analýza skupiny pro boj proti dezinformacím 411 ukázala, že účty spojené s ruskými strukturami oslovily v prvních dnech krize statisíce lidí.
Italsko-španělské napětí kvůli hraničním kontrolám se vyostřuje poté, co Řím odmítl výzvy a hrozby ze strany Madridu. Vláda premiérky Giorgie Meloniové v pátek důrazně prohlásila, že nepřijme žádná ultimáta ohledně národní bezpečnosti a ochrany státních hranic.
Spojené státy začínají podle magazínu Time po desetiletích utajování a zesměšňování přistupovat k tématu neidentifikovaných anomálních jevů neboli UAP s maximální vážností. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa nedávno nařídila zveřejnění stovek historických vládních hlášení o podivných objektech na obloze, čímž reaguje na dlouhodobou poptávku veřejnosti po transparentnosti.
Německou politickou scénu letos v létě zaměstnávají silné vnitřní otřesy, protože vládní Křesťanskédemokratická unie (CDU) čelí rostoucím debatám o možném odvolání kancléře Friedricha Merze. Pouhý rok po nástupu do úřadu čelí šéf německé vlády propadu popularity a klesající důvěře voličů, což souvisí s oslabenou ekonomikou i nepopulárními reformami.