Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Millerův vliv v roce 2026 neustále roste, a to jak v domácí, tak v zahraniční politice. Zastává oficiální funkci zástupce náčelníka štábu pro politiku a poradce pro vnitřní bezpečnost, což mu umožňuje propojovat různé vládní resorty a dohlížet na to, aby byla Trumpova agenda implementována rekordním tempem. Jeho role se však neomezuje jen na úřednickou práci; Miller se stal klíčovým mluvčím Bílého domu v krizových momentech, jako byl nedávný zásah ve Venezuele nebo diskuse o amerických zájmech v Grónsku.
V poslední době se však Miller ocitl pod drobnohledem kvůli incidentu v Minneapolis, kde federální agenti zastřelili zdravotní sestru Alex Pretti. Miller bezprostředně po tragédii na sociálních sítích označil Pretti za „domácího teroristu“ a „atentátníka“. Když videozáznamy prokázaly, že žena agenty neohrožovala, byl nucen k vzácnému, byť dočasnému ústupu. Tato událost vyvolala vlnu kritiky od demokratů, kteří Millera obviňují ze slandru (pomluvy) mrtvých amerických občanů a z podněcování násilných reakcí imigračních úřadů.
Millerova dominance je nejvíce patrná v masových deportacích. Právě on nastavil ambiciózní cíl 3 000 zatčení denně, což je číslo, které mnohonásobně převyšuje předchozí statistiky. Podle interních zpráv údajně Miller „zdecimoval“ federální úředníky za to, že v zadržování migrantů v amerických městech jako Chicago nebo Washington DC nedělají dost. Tato agresivita však začíná narážet na odpor veřejnosti; průzkumy Reuters-Ipsos ukazují, že podpora Trumpovy imigrační politiky klesla na 39 %, přičemž 58 % Američanů se domnívá, že postupy agentů ICE zašly příliš daleko.
Kromě imigrace se Miller začal výrazně angažovat i v mezinárodních vztazích. Byl to právě on, kdo v soukromých zprávách dával „zelenou“ k náletům na hútíjské povstalce v Jemenu a dohlížel na operace v Karibiku, které vedly k odstranění venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Jeho pojetí zahraniční politiky vychází z přesvědčení, že svět se řídí „železnými zákony síly“. To demonstroval i v případě Grónska, kdy otevřeně zpochybnil právo Dánska ovládat toto území s tím, že proti americké armádě se o něj nikdo neodváží bojovat.
Millerova cesta k moci začala již na střední škole v liberální Kalifornii, kde provokoval obhajobou konzervativních hodnot a útoky na imigrační systém. Na Dukeově univerzitě na sebe upozornil obhajobou studentů v mediálně sledovaném případu, což mu později otevřelo dveře do Washingtonu. Jeho oddanost Donaldu Trumpovi je absolutní – stál při něm v dobách volební porážky v roce 2020 i během útoku na Kapitol. Podle stratégů je Miller pro Trumpa nepostradatelný právě proto, že vždy podporuje prezidentovy nejtvrdší instinkty.
V rámci hnutí „America First“ Miller definuje politiku jako boj za zachování západní civilizace. Ve svých projevech se odvolává na dědictví Atén, Říma a Philadelphie a tvrdí, že Amerika musí chránit své virtuous (ctnostné) a noble (vznešené) hodnoty před těmi, kteří by je chtěli rozvrátit. Tento ideologický rámec mu umožňuje obhajovat i extrémní řešení jako nezbytná pro přežití národa, i když odborníci na kriminalitu či obchod často jeho argumenty o migrantech nebo nerovnováze v obchodu s Kanadou zpochybňují.
Kritici z řad liberálů, jako je skupina Common Cause, varují, že Miller je ústřední postavou, která do státní moci vnáší bigotnost a nacionalistickou rétoriku. Obviňují ho z umožňování státního násilí proti rodinám imigrantů. Miller však tato obvinění odmítá a tvrdí, že pouze plní mandát od voličů, kteří si zvolili Trumpovu vizi Ameriky. Jeho vliv vyvolává nervozitu i u některých republikánů, kteří se obávají, že jeho radikální přístup může stranu poškodit v nadcházejících kongresových volbách.
Navzdory veškeré kontroverzi a volání po jeho rezignaci zůstává Millerova pozice v nejužším kruhu Bílého domu neotřesitelná. Jak poznamenal senátor Lindsey Graham, Miller patří do velmi úzké skupiny lidí, kteří s Donaldem Trumpem zůstanou až do úplného konce jeho éry. Jeho schopnost přežít politické intriky a udržet si důvěru prezidenta z něj činí architekta, jehož vliv na směřování Spojených států nelze podceňovat.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v New Yorku setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Klíčovým tématem jejich rozhovoru byla možnost zavedení moratoria na útoky proti energetické infrastruktuře a posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Schůzka obou státníků se uskutečnila v rezidenci stálého představitele Francie při Organizaci spojených národů na okraji zasedání Valného shromáždění. Jednání navázalo na předchozí rozhovory, které francouzský prezident vedl v budově Trump Tower s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Světové dění se podle analytiků CNN vymyká kontrole a globální bezpečnost se potýká s výraznou nestabilitou. Dva hlavní válečné konflikty v Íránu a na Ukrajině již nezůstávají izolované, zatímco rostoucí ceny energií a klimatická krize zasahují světovou ekonomiku.
Planetární systémy nezbytné pro udržení života na Zemi se v důsledku znečištění a ničení přírodních stanovišť dostaly na nejhorší zaznamenanou úroveň. Z devíti takzvaných planetárních hranic, které určují stabilní prostředí pro lidskou civilizaci, je v současnosti sedm překročeno na historických maximech. Vyplývá to podle webu The Guarian z nejnovější vědecké zprávy zaměřené na stav planety, jejíž metodika byla stanovena v roce 2009.