Pro britského premiéra sira Keira Starmera nastal okamžik pravdy. Vše, co předseda vlády v posledních hodinách udělal nebo řekl, naznačuje, že on i jeho tým si plně uvědomují závažnost situace, ve které se ocitli. Původně plánovaný projev v Hastingsu, který se měl věnovat obnově místních komunit, by v současné atmosféře působil nepatřičně, a proto se premiér rozhodl pro radikální změnu kurzu.
Namísto řeči o investicích do sousedství předstoupil Starmer s veřejnou omluvou adresovanou obětem Jeffreyho Epsteina. Přiznal v ní chybu, že „uvěřil lžím Petera Mandelsona“ a jmenoval ho na nejvýznamnější diplomatický post Spojeného království ve Spojených státech. Ještě výmluvnější však byla chvíle, kdy pod palbou otázek novinářů připustil, že chápe hněv a frustraci vlastních poslanců.
Právě nálada uvnitř Labouristické strany bude pro osud premiéra rozhodující. Rachael Maskell, poslankyně, která je dlouhodobou kritičkou Starmerovy politiky, již otevřeně prohlásila, že jeho pozice je neudržitelná. Podle ní je premiérův odchod nevyhnutelný, protože před parlamentem několik měsíců tajil informace o Mandelsonových vazbách na Epsteina, o kterých věděl už v době jmenování. Tento postup označila za nečestný vůči zákonodárcům i obětem.
V kuloárech je situace ještě napjatější. Jeden z nejmenovaných poslanců pro BBC uvedl, že si nedokáže představit, jak by mohl Starmer v úřadu pokračovat. Jiný přirovnal stav vlády k pacientovi v terminálním stádiu, který přestal reagovat na léčbu. Zaznívají i hlasy volající po odpovědnosti premiérova šéfa štábu Morgana McSweeneyho, jenž měl Mandelsonovo jmenování prosazovat i přes veřejně známé detaily o jeho kontroverzním přátelství.
Navzdory vlně zákulisního hněvu se však k veřejným výzvám k rezignaci zatím připojila jen hrstka poslanců, většinou těch, kteří Starmera nikdy nepodporovali. To naznačuje, že ačkoliv je premiérova pozice slabší než kdykoliv předtím, přímý pokus o jeho svržení nemusí být otázkou nejbližších dnů. Někteří zákonodárci poukazují na blížící se doplňovací volby v Gortonu a Dentonu, které se konají 26. února, a následné květnové volby ve Skotsku a Walesu, což by mohlo jakýkoliv vnitrostranický převrat zkomplikovat.
Názory na Starmerovu budoucnost se tak rozcházejí. Zatímco někteří, jako poslanec John Slinger, vyzývají ke klidu a oceňují premiérovu omluvu jako správný krok, jiní jsou nekompromisní. Jeden z bývalých ministrů pochybuje, že se premiér z tak fatálního selhání úsudku dokáže vzpamatovat, a současný člen vlády situaci uzavřel stroze: „Je konec. Otázkou zůstává jen kdy.“
Evropa se v reakci na nový ropný šok začíná znovu vracet k opatřením, která ještě před několika měsíci působila jako mimořádná a dočasná. Německo, Chorvatsko či Slovinsko nyní různými způsoby tlumí ceny pohonných hmot a další země podobný zásah připravují nebo zvažují. Do této skupiny se může v příštím týdnu znovu zařadit také Česko. Ministr průmyslu Karel Havlíček uvedl, že vláda rozhodne, zda obnoví regulaci, kterou letos používala od dubna do července.
Česko vnímá současné napětí v Evropě, kde rostou obavy z ruských hybridních útoků. Policie tak v poslední době posílila hlídky na vybraných exponovaných místech. Veřejnost byla nicméně ujištěna, že nejsou informace o možném přímém ohrožení bezpečnosti.
Na Rusko mohou napadnout nové protiruské sankce, které uvalí Spojené státy. Americký prezident Donald Trump podepsal zákon zavádějící nové protiruské sankce. Informovala o tom britská stanice BBC. Ruská válečná ekonomika by měla nově utrpět tím, že Američané budou trestat kupce ruské ropy a plynu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.