Když Ciara Foskin zjistila, že má trojitě negativní rakovinu prsu, byl to pro ni naprostý šok. Jako 47letá, aktivní žena dodržující zdravý životní styl nečekala, že ji taková diagnóza postihne. Její příběh zmapoval server Irish Examiner.
Ciara, která pochází z Waterfordu, ale žije v Kilkenny, si v lednu 2024 nechala zkontrolovat bulku v levém prsu. Protože byla od mládí náchylná k tvorbě cyst, neočekávala nic vážného. Když jí však lékaři 8. února oznámili, že má trojitě negativní rakovinu prsu, bylo to pro ni obrovské překvapení.
Tato forma rakoviny, která postihuje přibližně jednu z osmi žen s rakovinou prsu, je agresivní a obtížněji léčitelná, protože nereaguje na hormonální terapii ani cílenou léčbu zaměřenou na HER2 protein.
„Byla jsem v šoku a měla jsem obrovský strach,“ vzpomíná Ciara. „Měla jsem rakovinu i v lymfatických uzlinách na levé straně, což bylo opravdu děsivé. Bála jsem se, že zemřu.“
V červnu 2024 podstoupila oboustrannou mastektomii s rekonstrukcí prsou a odstranění osmi sentinelových lymfatických uzlin. Po letní rekonvalescenci následovalo patnáct sezení radioterapie v září a v říjnu pak orální chemoterapie.
„Vedlejší účinky byly příšerné,“ říká. „Měla jsem necitlivé ruce a paže, trpěla jsem obrovskou únavou a dušností. Bylo to peklo.“
Při genetickém testování zjistila, že má mutaci v genu CHEK2, který zvyšuje riziko rakoviny prsu o 20 až 40 %. „V rodině jsme rakovinu prsu nikdy neměli, takže mě to šokovalo,“ říká.
Ciara je matkou desetileté dcery Saibh a jako samoživitelka čelila nejen zdravotním, ale i finančním problémům. Díky podpoře přátel, rodiny a organizací, jako je Solas Support Centre, však získala potřebnou pomoc.
„Získala jsem finanční příspěvek od Marie Keating Comfort Fund, což mi hodně pomohlo. Nemohla jsem pracovat a náklady spojené s rakovinou jsou obrovské,“ vysvětluje.
Přestože boj ještě neskončil, snaží se hledět dopředu. „Chci se vrátit k věcem, které miluji, jako je plavání v moři s přáteli. Postupně se zotavuji, chodím na procházky a snažím se smát,“ říká.
Janice Walshe, onkoložka z UCD, zdůrazňuje, že trojitě negativní rakovina prsu má podobné příznaky jako běžnější typy rakoviny prsu – bulku v prsu nebo podpaží, změny velikosti nebo tvaru prsu, zarudnutí nebo výtok z bradavky.
„Pokud zaznamenáte jakoukoli změnu, okamžitě navštivte svého lékaře,“ radí.
Co je trojitě negativní rakovina prsu?
Jde o agresivní podtyp rakoviny prsu, který tvoří asi 12–15 % všech případů. Neobsahuje receptory pro estrogen, progesteron ani HER2 protein, což omezuje možnosti léčby.
Hlavní léčebnou metodou je chemoterapie, nově se však uplatňuje i imunoterapie. Častěji postihuje mladší ženy, zejména pod 40 let, černošky a ženy s mutacemi v genu BRCA1.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.