Češi se v sobotu odpoledne sešli na Staroměstském náměstí, aby krátce před čtvrtým výročím začátku války na Ukrajině vyjádřili podporu napadené zemi. Akci podpořil svou účastí i prezident Petr Pavel.
Podle odhadu našeho reportéra dorazily na akci do centra Prahy nižší tisíce lidí a zaplnily Staroměstské náměstí. Mnozí si přinesli transparenty namířené proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi i proti jeho americkému protějšku Donaldu Trumpovi. Objevují se také vlajky Ukrajiny či Evropské unie.
Během shromáždění vystoupil prezident Petr Pavel, jehož řeč narušil problém s technikou, když přestal fungovat mikrofon. Když hlava státu mluvila, ozvali se její odpůrci, kteří ale od většiny přítomných občanů sklidili posměch.
Pavel v proslovu zdůraznil, že se probíhající válka týká nás všech. "Jestli někdo říká, že už jsme z války unavení, že už nás to otravuje neustále poslouchat o Ukrajině, tak se staví lhostejně k naší vlastní budoucnosti," podotkl. Vyjádřil názor, že na Ukrajině nakonec zavládne mír. "Bude záležet na tom, jaký mír to bude, protože ovlivní bezpečnost Evropy na dlouhou dobu dopředu," prohlásil.
Shromáždění, které pořádají nevládní organizace Člověk v tísni, Paměť národa, Díky, že můžem, Evropský kongres Ukrajinců a Milion chvilek pro demokracii, upozorňuje na čtvrté výročí úplné invaze Ruska na Ukrajinu. Čtyři roky od začátku plnohodnotného konfliktu uplynou v úterý 24. února.
Kromě Pavla na akci vystoupí bývalý hokejový brankář Dominik Hašek a zástupci pořádajících organizací Šimon Pánek, Mikuláš Kroupa, Mikuláš Minář, Bohdan Rajčinec a Bára Stárek. Ukončí jej minuta ticha a vystoupení dětského pěveckého sboru, který zazpívá českou a ukrajinskou hymnu.
Organizátoři zdůraznili, že setkání probíhá v době mezi prvním a druhým čtením návrhu státního rozpočtu, ve kterém česká vláda navrhuje zcela zrušit pokračování Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině ve výši 500 milionů korun, včetně zdravotnického programu MEDEVAC.
"To by znamenalo faktický konec financování pomoci civilistům. Došlo by plnému přesunu odpovědnosti na soukromé dárce a českou veřejnost a k dalšímu umenšení pozice Česka mezi spojenci. Oslabení podpory napadené země by také znamenalo oslabení české role v její poválečné obnově," upozornili pořadatelé.
Šéf Bílého domu Donald Trump v úterý večer informoval veřejnost o sjednání dvoutýdenního klidu zbraní s Íránem. Oznámení přišlo v dramatickém momentu, kdy do vypršení jeho ultimáta stanoveného na osmou hodinu večerní zbývala hodina. Na svých sociálních sítích potvrdil stopku pro veškeré letecké údery, ovšem s podmínkou, že klid zbraní musí být striktně dodržován oběma stranami.
Mise Artemis II, která odstartovala 1. dubna 2026, má za sebou první kritický týden a dosavadní výsledky překonávají i ta nejoptimističtější očekávání inženýrů. Raketa SLS, loď Orion i samotná čtyřčlenná posádka fungují v naprostém souladu, což potvrzuje, že technologie navržená pro návrat lidí k Měsíci je životaschopná. Přesto nad celým programem visí zásadní otázka: Je ambiciózní cíl NASA a prezidenta Trumpa, tedy přistání na měsíčním povrchu do roku 2028, skutečně dosažitelný?
Ztráta zaměstnání v důsledku rozvoje umělé inteligence (AI) s sebou nese mnohem hlubší následky než jen dočasnou nezaměstnanost. Podle nové výzkumné zprávy ekonomů společnosti Goldman Sachs zanechává tento typ výpadku na pracovnících „dlouhodobé jizvy“, které ovlivňují jejich životy po mnoho let. Negativní dopady se projevují nejen v nižších příjmech, ale i v osobním životě, například odkladem vlastního bydlení nebo nižší pravděpodobností uzavření manželství.
Mise Artemis II včera přepsala dějiny kosmonautiky, když úspěšně dokončila očekávaný průlet kolem Měsíce. Čtveřice astronautů se v modulu Orion přiblížila k měsíčnímu povrchu na vzdálenost pouhých 6 545 kilometrů. Tento manévr nebyl jen technickým triumfem, ale i rekordním počinem – posádka dosáhla vzdálenosti přibližně 406 742 kilometrů od Země, čímž překonala dosavadní rekord legendárního Apolla 13 z roku 1970.
Posádka mise Artemis II má za sebou historický průlet kolem Měsíce a nyní se již nachází na cestě zpět k Zemi. Čtveřice astronautů se podělila o své bezprostřední dojmy a popsala pocity, které v nich vyvolal pohled na měsíční krajinu z bezprostřední blízkosti. Během manévru pořídili snímky impaktních kráterů, prasklin a hřbetů, které vědci i veřejnost netrpělivě očekávali.
Evropská unie se nachází v paradoxní situaci. Přestože se jí podařilo výrazně posílit odolnost fyzických dodávek zemního plynu a snížit závislost na ruských plynovodech, čelí nové vlně energetické nejistoty. Aktuální narušení dodavatelských řetězců zkapalněného zemního plynu (LNG) v důsledku napětí na Blízkém východě opět vyhnalo ceny nahoru, a to i v momentě, kdy kontinentu reálně nedostatek suroviny nehrozí.
Válečný konflikt s Íránem se nezadržitelně blíží k okamžiku, kdy se situace může zcela vymknout kontrole. S tímto varováním v úterý vystoupil Katar, který dlouhodobě působí jako klíčový diplomatický hráč v regionu. Mluvčí katarského ministerstva zahraničí Májed al-Ansárí zdůraznil, že Dauhá naléhavě vyzývá všechny zúčastněné strany k nalezení smírného řešení dříve, než dojde k nezvratné eskalaci.
Britský hudební svět zažívá šok po oznámení, že populární festival Wireless, který se měl konat v červenci v Londýně, byl oficiálně zrušen. Důvodem je rozhodnutí britských úřadů zakázat vstup do země americkému rapperovi Kanye Westovi, vystupujícímu pod jménem Ye. Ten měl být hlavní hvězdou akce, což vyvolalo vlnu odporu kvůli jeho dřívějším antisemitským výrokům a kontroverzním projevům sympatií k nacismu.
Válka proti Íránu, kterou 28. února rozpoutaly Spojené státy a Izrael po týdnech hromadění vojenských sil v regionu a hrozeb prezidenta Donalda Trumpa, od základu mění podobu Blízkého východu. Konflikt, který trvá již několik týdnů, vyvolal vlnu íránských odvetných úderů na americké cíle v Perském zálivu i na území Izraele. Ten na útoky hnutí Hizballáh odpověděl pozemní invazí do jižního Libanonu.
Blízký východ se ocitl na pokraji totálního konfliktu. Americký prezident Donald Trump vyostřil své hrozby vůči Teheránu a v souvislosti s koncem ultimáta pro uvolnění Hormuzského průlivu varoval před zánikem celé jedné civilizace. Na své sociální síti Truth Social naznačil, že pokud Írán neustoupí, Spojené státy zahájí masivní vojenskou operaci. Trump sice prohlásil, že si takovou zkázu nepřeje, ale vidí v ní cestu k úplné výměně režimu a nastolení nové éry bez korupce a vydírání, které Teheránu vyčítá.
Současná energetická krize, vyvolaná blokádou Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem, dosahuje podle odborníků alarmujících rozměrů. Šéf Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatih Birol varoval, že tento šok je pro světovou ekonomiku závažnější než ropné krize z let 1973 a 1979 a energetické otřesy roku 2022 dohromady. Podle Birola je dopad na trhy drtivější než kombinovaná síla historických konfliktů minulého století a následků ruské invaze na Ukrajinu.
Krize v Hormuzském průlivu dospěla do rozhodující fáze poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil Íránu vystupňováním vojenských útoků, pokud cestu okamžitě neotevře.