Společně za Ukrajinu: Češi na Staromáku vyjadřují podporu napadené zemi!

Na Staromáku probíhá demonstrace Společně za Ukrajinu. (21.2.2026)
Na Staromáku probíhá demonstrace Společně za Ukrajinu. (21.2.2026), foto: Michael Zelinka / INCORP images
Mariana Nová 21. února 2026 17:06
Sdílej:

Češi se v sobotu odpoledne sešli na Staroměstském náměstí, aby krátce před čtvrtým výročím začátku války na Ukrajině vyjádřili podporu napadené zemi. Akci podpořil svou účastí i prezident Petr Pavel. 

Podle odhadu našeho reportéra dorazily na akci do centra Prahy nižší tisíce lidí a zaplnily Staroměstské náměstí. Mnozí si přinesli transparenty namířené proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi i proti jeho americkému protějšku Donaldu Trumpovi. Objevují se také vlajky Ukrajiny či Evropské unie. 

Během shromáždění vystoupil prezident Petr Pavel, jehož řeč narušil problém s technikou, když přestal fungovat mikrofon. Když hlava státu mluvila, ozvali se její odpůrci, kteří ale od většiny přítomných občanů sklidili posměch. 

Pavel v proslovu zdůraznil, že se probíhající válka týká nás všech. "Jestli někdo říká, že už jsme z války unavení, že už nás to otravuje neustále poslouchat o Ukrajině, tak se staví lhostejně k naší vlastní budoucnosti," podotkl. Vyjádřil názor, že na Ukrajině nakonec zavládne mír. "Bude záležet na tom, jaký mír to bude, protože ovlivní bezpečnost Evropy na dlouhou dobu dopředu," prohlásil. 

Shromáždění, které pořádají nevládní organizace Člověk v tísni, Paměť národa, Díky, že můžem, Evropský kongres Ukrajinců a Milion chvilek pro demokracii, upozorňuje na čtvrté výročí úplné invaze Ruska na Ukrajinu. Čtyři roky od začátku plnohodnotného konfliktu uplynou v úterý 24. února. 

Kromě Pavla na akci vystoupí bývalý hokejový brankář Dominik Hašek a zástupci pořádajících organizací Šimon Pánek, Mikuláš Kroupa, Mikuláš Minář, Bohdan Rajčinec a Bára Stárek. Ukončí jej minuta ticha a vystoupení dětského pěveckého sboru, který zazpívá českou a ukrajinskou hymnu.

Organizátoři zdůraznili, že setkání probíhá v době mezi prvním a druhým čtením návrhu státního rozpočtu, ve kterém česká vláda navrhuje zcela zrušit pokračování Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské pomoci Ukrajině ve výši 500 milionů korun, včetně zdravotnického programu MEDEVAC.

"To by znamenalo faktický konec financování pomoci civilistům. Došlo by plnému přesunu odpovědnosti na soukromé dárce a českou veřejnost a k dalšímu umenšení pozice Česka mezi spojenci. Oslabení podpory napadené země by také znamenalo oslabení české role v její poválečné obnově," upozornili pořadatelé. 

Stalo se
Novinky
Donald Trump

Místo černošského hrdiny Trump? Americká armáda zvažuje přejmenování letadlové lodě

Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.

Novinky
Pásmo Gazy

Proč se mírová jednání o Pásmu Gazy opakovaně hroutí?

Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.

Novinky
Ilustrační fotografie

Německo vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Chce odstrašit Rusko od útoku na NATO

Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.

Novinky
 Afghánistán

Chudoba, inflace, nedostatek základních potřeb. Afghánistán se po pěti letech od návratu Tálibánu zmítá v krizi

Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.