Spojené státy a Ukrajina po měsících napjatých vyjednávání uzavřely dohodu, která umožní Washingtonu podílet se na budoucích ziscích z ukrajinských zásob nerostných surovin a energií. Dokument podepsali americký ministr financí Scott Bessent a první místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková ve Washingtonu.
Cílem dohody je poskytnout ekonomický stimul Spojeným státům, aby pokračovaly ve vojenské a hospodářské podpoře Ukrajiny, a zároveň reagovat na rostoucí domácí kritiku ohledně výše dosavadní americké pomoci. Washington si díky nové smlouvě zajišťuje přístup k části ukrajinských přírodních zdrojů výměnou za budoucí bezpečnostní záruky.
Ukrajina je považována za jednu z nejbohatších zemí v Evropě, co se týče zásob klíčových surovin. Má velké rezervy grafitu, titanu, lithia a dalších prvků důležitých pro výrobu baterií, obnovitelné zdroje energie, zbrojní technologie a infrastrukturu. Právě tyto materiály se stávají čím dál strategičtějšími v geopolitickém soupeření s Čínou, která globální dodávky těchto surovin dlouhodobě dominuje.
V rámci dohody vznikne také nový společný investiční fond nazvaný US-Ukraine Reconstruction Investment Fund, který má pomoci s obnovou válkou zničené Ukrajiny. Obě země do něj vloží rovným dílem prostředky a podělí se i o správu. Jak uvedla Svyrydenková na síti X, prostřednictvím fondu by měly být financovány projekty v oblasti těžby nerostů, ropy a zemního plynu, přičemž veškeré zdroje zůstanou ve vlastnictví ukrajinského státu.
Znění dohody podle amerického ministerstva financí uznává "významnou finanční a materiální pomoc", kterou Spojené státy poskytly Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022. Bessent uvedl, že smlouva pomůže „odblokovat růstový potenciál Ukrajiny“ a že Spojené státy spolu s Ukrajinou usilují o "dlouhodobý mír a prosperitu".
Znění oficiálního oznámení nese podle pozorovatelů mnohem silnější vyjádření solidarity s Ukrajinou, než bylo dosud běžné u Trumpovy administrativy. Text mluví o „ruské plnohodnotné invazi“ a zdůrazňuje, že žádný stát či jednotlivec, který financoval nebo podporoval ruský válečný stroj, se nebude moci podílet na obnově Ukrajiny.
Dohoda však není bez podmínek. Podle jejího návrhu Ukrajina výměnou za americké bezpečnostní záruky poskytne přístup k některým surovinám, ale méně, než původně požadoval prezident Donald Trump. Ten původně chtěl, aby se Ukrajina zavázala splatit veškerou americkou pomoc od začátku války. Prezident Zelenskyj ale během jednání dokázal prosadit kompromisní podmínky a zmírnit některé požadavky americké strany.
Podle zdrojů z americké administrativy vyvolaly v posledních dnech napětí snahy Kyjeva o změnu již uzavřených ustanovení. Spornými body byly například otázky transparentnosti a řízení fondu. Technické dokumenty však byly podepsány už minulý týden.
Dohoda byla původně plánována k podpisu v únoru, ale ztroskotala po ostré výměně názorů mezi Trumpem a Zelenským během návštěvy v Bílém domě. Trump tehdy Zelenskému vyčetl, že "hazarduje se světovou válkou". Zlom nastal až po jejich nedávném osobním setkání při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu, kde podle Trumpových slov osobně tlačil na uzavření dohody.
„Říkal jsem mu, že je opravdu rozumné, aby tu dohodu podepsal,“ uvedl Trump pro televizi NewsNation. „Rusko je větší, silnější a žene se vpřed.“ Prezident také zdůraznil, že suroviny, které Ukrajina vlastní, jsou „velkým aktivem“, které mnohé země nemají.
Podle Bílého domu dohoda vytváří rámec pro to, aby Spojené státy mohly své budoucí investice do obrany a obnovy Ukrajiny lépe ospravedlnit veřejnosti – a současně si zajistit přístup k surovinám, které budou klíčové pro americkou ekonomiku v příštích dekádách.
Ukrajinské ministerstvo obrany v neděli představilo podrobnosti rozsáhlé vojenské reformy, která zavádí postupné propouštění dlouho sloužících vojáků do civilu, zvyšuje finanční ohodnocení na frontě a mění pravidla pro armádní kontrakty.
Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil, že Francie a její spojenci jsou připraveni během několika dní zahájit námořní misi k zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu, jakmile bude potvrzeno příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Světoví lídři čelí výzvám, aby splnili svůj slib daný milionům obětí pandemie covidu-19 a definitivně dokončili dohodu o postupu při budoucích globálních zdravotních krizích.
Pro fotbalové fanoušky je mistrovství světa víc než jen pouhý sport. Každé čtyři roky představuje tento turnaj moment sjednocení, který skrze společnou vášeň ke hře spojuje lidi bez ohledu na jazykové, kulturní či geografické bariéry.
Otázka osudu íránských zásob obohaceného uranu zůstává jedním z hlavních sporných bodů v diplomatických jednáních mezi Washingtonem a Teheránem o ukončení válečného konfliktu. Americký prezident Donald Trump striktně požaduje, aby Írán odevzdal veškerý vysoce koncentrovaný materiál, který označuje jako „jaderný prach“. Íránští představitelé naopak opakovaně obhajují své právo na civilní jaderný program.
Vztahy mezi Washingtonem a Madridem zatěžuje hluboký politický a ideologický rozpor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a španělským socialistickým premiérem Pedrem Sánchezem. Tento střet se podle webu Politico nyní přenáší i na sportovní pole, když španělská fotbalová reprezentace vstupuje do mistrovství světa v USA jako jeden z hlavních favoritů na titul.
Oznámení dohody o ukončení nepřátelství mezi Spojenými státy a Íránem přineslo Donaldu Trumpovi vítaný narozeninový dárek, který je však opředen značnou mírou nejistoty. Americký prezident ve svém příspěvku na sociálních sítích dohodu uvítal s tím, že se Hormuzský průliv otevře pro obchodní dopravu a USA ukončí svou námořní blokádu.
Světové finanční trhy a energetický sektor okamžitě zareagovaly na oznámení rámcové dohody mezi Spojenými státy a Íránem o ukončení válečného konfliktu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa tato dohoda povede k opětovnému otevření klíčové námořní trasy v Hormuzském průlivu, na což reagoval na sociálních sítích komentářem, aby ropa začala znovu proudit. Globální benchmark pro ceny ropy, brent crude, zaznamenal pokles o 4,7 procenta na 83,24 dolaru za barel. Akciové trhy v Asii a Evropě naopak v reakci na tuto zprávu výrazně posílily.
Cena ropy Brent dnes klesla k úrovni 83 dolarů za barel, přesně na 83,04 dolary. To je její nejnižší cena od letošního 10. března, plyne z dat agentury Bloomberg. Zpevňuje také čeká koruna a v celosvětově rostou akcie, resp. termínové kontrakty na ně. Důvodem toho všeho je pozitivní nálada na trzích, která nastává v důsledku oznámení provizorní dohody Washingtonu a Teheránu o ukončení bojů v Perském zálivu a otevření Hormuzského průlivu.
Konec války v Íránu je tady! Americký prezident Donald Trump v uplynulých hodinách oznámil uzavření mírové dohody s Íránem a nařídil otevření Hormuzského průlivu i ukončení americké námořní blokády. Vojenské operace se mají zastavit také v Libanonu. K oficiálnímu podpisu dohody dojde v pátek v Evropě.
Chorvatsko patří k oblíbeným dovolenkovým destinacím českých občanů. Nejméně tři lidé z Česka v neděli nepřežili námořní nehodu nedaleko Splitu, kde se srazily katamarán a plachetnice. O případu informoval Český rozhlas-Radiožurnál.
Jak bude v Česku během příštího týdne? Meteorologové slibují setrvalý růst teplot, který vyvrcholí v závěru pracovního týdne. Hodnoty na teploměru se zastaví až na 35 stupních, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
