Spojené státy a Ukrajina po měsících napjatých vyjednávání uzavřely dohodu, která umožní Washingtonu podílet se na budoucích ziscích z ukrajinských zásob nerostných surovin a energií. Dokument podepsali americký ministr financí Scott Bessent a první místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková ve Washingtonu.
Cílem dohody je poskytnout ekonomický stimul Spojeným státům, aby pokračovaly ve vojenské a hospodářské podpoře Ukrajiny, a zároveň reagovat na rostoucí domácí kritiku ohledně výše dosavadní americké pomoci. Washington si díky nové smlouvě zajišťuje přístup k části ukrajinských přírodních zdrojů výměnou za budoucí bezpečnostní záruky.
Ukrajina je považována za jednu z nejbohatších zemí v Evropě, co se týče zásob klíčových surovin. Má velké rezervy grafitu, titanu, lithia a dalších prvků důležitých pro výrobu baterií, obnovitelné zdroje energie, zbrojní technologie a infrastrukturu. Právě tyto materiály se stávají čím dál strategičtějšími v geopolitickém soupeření s Čínou, která globální dodávky těchto surovin dlouhodobě dominuje.
V rámci dohody vznikne také nový společný investiční fond nazvaný US-Ukraine Reconstruction Investment Fund, který má pomoci s obnovou válkou zničené Ukrajiny. Obě země do něj vloží rovným dílem prostředky a podělí se i o správu. Jak uvedla Svyrydenková na síti X, prostřednictvím fondu by měly být financovány projekty v oblasti těžby nerostů, ropy a zemního plynu, přičemž veškeré zdroje zůstanou ve vlastnictví ukrajinského státu.
Znění dohody podle amerického ministerstva financí uznává "významnou finanční a materiální pomoc", kterou Spojené státy poskytly Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022. Bessent uvedl, že smlouva pomůže „odblokovat růstový potenciál Ukrajiny“ a že Spojené státy spolu s Ukrajinou usilují o "dlouhodobý mír a prosperitu".
Znění oficiálního oznámení nese podle pozorovatelů mnohem silnější vyjádření solidarity s Ukrajinou, než bylo dosud běžné u Trumpovy administrativy. Text mluví o „ruské plnohodnotné invazi“ a zdůrazňuje, že žádný stát či jednotlivec, který financoval nebo podporoval ruský válečný stroj, se nebude moci podílet na obnově Ukrajiny.
Dohoda však není bez podmínek. Podle jejího návrhu Ukrajina výměnou za americké bezpečnostní záruky poskytne přístup k některým surovinám, ale méně, než původně požadoval prezident Donald Trump. Ten původně chtěl, aby se Ukrajina zavázala splatit veškerou americkou pomoc od začátku války. Prezident Zelenskyj ale během jednání dokázal prosadit kompromisní podmínky a zmírnit některé požadavky americké strany.
Podle zdrojů z americké administrativy vyvolaly v posledních dnech napětí snahy Kyjeva o změnu již uzavřených ustanovení. Spornými body byly například otázky transparentnosti a řízení fondu. Technické dokumenty však byly podepsány už minulý týden.
Dohoda byla původně plánována k podpisu v únoru, ale ztroskotala po ostré výměně názorů mezi Trumpem a Zelenským během návštěvy v Bílém domě. Trump tehdy Zelenskému vyčetl, že "hazarduje se světovou válkou". Zlom nastal až po jejich nedávném osobním setkání při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu, kde podle Trumpových slov osobně tlačil na uzavření dohody.
„Říkal jsem mu, že je opravdu rozumné, aby tu dohodu podepsal,“ uvedl Trump pro televizi NewsNation. „Rusko je větší, silnější a žene se vpřed.“ Prezident také zdůraznil, že suroviny, které Ukrajina vlastní, jsou „velkým aktivem“, které mnohé země nemají.
Podle Bílého domu dohoda vytváří rámec pro to, aby Spojené státy mohly své budoucí investice do obrany a obnovy Ukrajiny lépe ospravedlnit veřejnosti – a současně si zajistit přístup k surovinám, které budou klíčové pro americkou ekonomiku v příštích dekádách.
Premiér Petr Fiala (ODS) a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) se v úterý večer sešli na pivu v Malostranské besedě v Praze. Voličům chtějí dát najevo, že případná povolební spolupráce s hnutím ANO, které je podle průzkumů favoritem voleb, nepřipadá v úvahu.
Lucie Vondráčková je známá i tím, že je neustále zvědavá. Možná i z toho důvodu se podrobila speciálnímu testu, díky kterému zjistila zajímavé věci o svém původu.
Americký prezident Donald Trump prozradil, že se již po mítinku na Aljašce znovu spojil s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Šéf Kremlu podle Trumpa nadále projevuje vůli se dohodnout na ukončení konfliktu na Ukrajině. Obě hlavy státu společně řešily i otázku jaderného odzbrojení.
V září začne nejprve meteorologický a následně i astronomický podzim. Léto se každopádně chýlí ke konci, což vyplývá i z dlouhodobého výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Teploty totiž budou týden od týdne pozvolna klesat.
Česko na den přesně před třemi lety zasáhla velmi smutná zpráva. Po vleklých zdravotních problémech zemřela Hana Zagorová, bylo jí 75 let. Legendární zpěvačce byl do poslední chvíle oporou její manžel Štefan Margita, který si ji stále připomíná.
Německý kancléř Friedrich Merz oznámil, že se Německo nepřipojí k iniciativě některých západních spojenců, kteří plánují uznat palestinský stát na nadcházejícím Valném shromáždění OSN. Merz svůj postoj zdůvodnil tím, že nebyly splněny nezbytné podmínky pro takový krok. Vyjádřil se tak na společné tiskové konferenci s kanadským premiérem Markem Carneym, jehož země se stane třetí zemí G7, která palestinský stát uzná.
Od ledna letošního roku, kdy se Donald Trump znovu ujal prezidentského úřadu, se mezinárodní diplomacie ocitla v novém a nepředvídatelném režimu. Nový nájemník Bílého domu se rozhodl, že jeho hlavní prioritou v oblasti zahraniční politiky bude ukončení války na Ukrajině – nikoli však kvůli obětem konfliktu, ale kvůli vlastní touze po zisku Nobelovy ceny za mír. Trump, který nikdy neprojevil hlubší porozumění mezinárodní diplomacii, k ní přistupuje jako k realitní transakci, a to i přesto, že jeho vlastní obchodní impérium prošlo opakovanými bankroty.
V projevu, ve kterém Donald Trump popřel, že by toužil po moci diktátora, prohlásil, že mnoho lidí by si takového vůdce vlastně přálo. A jak se ukazuje, má do jisté míry pravdu. Analýzy a průzkumy naznačují, že jeho voliči jsou stále více otevření myšlence autoritářského stylu vládnutí. I když to neříkají přímo, jejich názory se tímto směrem posouvají.
Společnost Fire Point vyvinula novou střelu s plochou dráhou letu, která by mohla změnit rovnováhu sil. Jmenuje se Flamingo a její dolet tři tisíce kilometrů pokrývá celé evropské území Ruska. Podle Iryny Terekh, výkonné a technické ředitelky firmy, je zbraň schopna nést více než tunovou hlavici. Celý vývoj od prvního nápadu po úspěšné testy trval méně než devět měsíců. Terekh uvedla, že je raketa zcela ukrajinské výroby.
Pravidelná setkání mezi Jižní Koreou a Spojenými státy oživují známou debatu o tom, jak přistupovat k Severní Koreji. Jihokorejský prezident Lee Jae-myung měl na summitu s prezidentem Donaldem Trumpem prosazovat smíření s Pchjongjangem jako cestu k míru. Tento postoj, který se opírá o myšlenku dialogu a hospodářské spolupráce, je však podle některých analytiků naivní a nebezpečný. Severní Korea totiž opakovaně využívá "dialog" jako zástěrku pro provokace.
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje zavedením „podstatných dodatečných cel“ a ukončením prodeje technologií zemím, které mají digitální pravidla diskriminující americké společnosti.
V posledních letech se vitamín D dostal do centra pozornosti, protože jeho nedostatek je spojován s celou řadou onemocnění a protože jeho nedostatek je poměrně rozšířený. Již od roku 1930, kdy byla poprvé objevena jeho chemická struktura, došlo ve výzkumu funkcí tohoto vitaminu v lidském těle k významným pokrokům.
