Spojené státy a Ukrajina po měsících napjatých vyjednávání uzavřely dohodu, která umožní Washingtonu podílet se na budoucích ziscích z ukrajinských zásob nerostných surovin a energií. Dokument podepsali americký ministr financí Scott Bessent a první místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková ve Washingtonu.
Cílem dohody je poskytnout ekonomický stimul Spojeným státům, aby pokračovaly ve vojenské a hospodářské podpoře Ukrajiny, a zároveň reagovat na rostoucí domácí kritiku ohledně výše dosavadní americké pomoci. Washington si díky nové smlouvě zajišťuje přístup k části ukrajinských přírodních zdrojů výměnou za budoucí bezpečnostní záruky.
Ukrajina je považována za jednu z nejbohatších zemí v Evropě, co se týče zásob klíčových surovin. Má velké rezervy grafitu, titanu, lithia a dalších prvků důležitých pro výrobu baterií, obnovitelné zdroje energie, zbrojní technologie a infrastrukturu. Právě tyto materiály se stávají čím dál strategičtějšími v geopolitickém soupeření s Čínou, která globální dodávky těchto surovin dlouhodobě dominuje.
V rámci dohody vznikne také nový společný investiční fond nazvaný US-Ukraine Reconstruction Investment Fund, který má pomoci s obnovou válkou zničené Ukrajiny. Obě země do něj vloží rovným dílem prostředky a podělí se i o správu. Jak uvedla Svyrydenková na síti X, prostřednictvím fondu by měly být financovány projekty v oblasti těžby nerostů, ropy a zemního plynu, přičemž veškeré zdroje zůstanou ve vlastnictví ukrajinského státu.
Znění dohody podle amerického ministerstva financí uznává "významnou finanční a materiální pomoc", kterou Spojené státy poskytly Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022. Bessent uvedl, že smlouva pomůže „odblokovat růstový potenciál Ukrajiny“ a že Spojené státy spolu s Ukrajinou usilují o "dlouhodobý mír a prosperitu".
Znění oficiálního oznámení nese podle pozorovatelů mnohem silnější vyjádření solidarity s Ukrajinou, než bylo dosud běžné u Trumpovy administrativy. Text mluví o „ruské plnohodnotné invazi“ a zdůrazňuje, že žádný stát či jednotlivec, který financoval nebo podporoval ruský válečný stroj, se nebude moci podílet na obnově Ukrajiny.
Dohoda však není bez podmínek. Podle jejího návrhu Ukrajina výměnou za americké bezpečnostní záruky poskytne přístup k některým surovinám, ale méně, než původně požadoval prezident Donald Trump. Ten původně chtěl, aby se Ukrajina zavázala splatit veškerou americkou pomoc od začátku války. Prezident Zelenskyj ale během jednání dokázal prosadit kompromisní podmínky a zmírnit některé požadavky americké strany.
Podle zdrojů z americké administrativy vyvolaly v posledních dnech napětí snahy Kyjeva o změnu již uzavřených ustanovení. Spornými body byly například otázky transparentnosti a řízení fondu. Technické dokumenty však byly podepsány už minulý týden.
Dohoda byla původně plánována k podpisu v únoru, ale ztroskotala po ostré výměně názorů mezi Trumpem a Zelenským během návštěvy v Bílém domě. Trump tehdy Zelenskému vyčetl, že "hazarduje se světovou válkou". Zlom nastal až po jejich nedávném osobním setkání při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu, kde podle Trumpových slov osobně tlačil na uzavření dohody.
„Říkal jsem mu, že je opravdu rozumné, aby tu dohodu podepsal,“ uvedl Trump pro televizi NewsNation. „Rusko je větší, silnější a žene se vpřed.“ Prezident také zdůraznil, že suroviny, které Ukrajina vlastní, jsou „velkým aktivem“, které mnohé země nemají.
Podle Bílého domu dohoda vytváří rámec pro to, aby Spojené státy mohly své budoucí investice do obrany a obnovy Ukrajiny lépe ospravedlnit veřejnosti – a současně si zajistit přístup k surovinám, které budou klíčové pro americkou ekonomiku v příštích dekádách.
Vedení amerického ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha provází podle CNN hluboká nedůvěra vůči podřízeným a neustálé prověřování jejich loajality. Tento stav vyvrcholil na začátku dubna, kdy se náčelník generálního štábu armády Randy George pokusil s ministrem osobně setkat. Chtěl s ním projednat narůstající napětí, které vyvolaly Hegsethovy přímé zásahy do kariérního postupu vysokých důstojníků, včetně zablokování povýšení čtyř plukovníků. K plánované schůzce, na které chtěl generál George představit armádní technologické priority, už ale nedošlo, protože byl hned následující den z funkce propuštěn.
Demokraté a organizace na ochranu volebních práv varují, že nedávný projev Donalda Trumpa, ve kterém bez důkazů hovořil o čínském vměšování do voleb v roce 2020, je jasnou snahou připravit půdu pro zpochybnění výsledků listopadových průběžných voleb.
Španělská severoafrická enkláva Ceuta čelí rozsáhlé humanitární a sociální krizi poté, co na její území v posledních dnech přes moře dorazily stovky migrantů ze sousedního Maroka. Místní úřady hlásí zcela naplněné ubytovací kapacity a masivní příliv lidí, kteří obcházejí hraniční zábrany plaváním podél pobřežních vlnolamů. Regionální prezident Juan Jesús Vivas v reakci na překotný vývoj varoval, že situace dosáhla krizového stavu a tamní přijímací střediska již nedokážou čelit náporu nově příchozích.
Reportáž ukrajinsko-amerického novináře Davida Kiričenka z frontové linie pro web Kyiv Post vykresluje drsnou realitu dnešního bojiště, kde prim hrají moderní technologie. Kiričenko strávil několik dní v těsné blízkosti jednotky bezpilotních systémů ukrajinské 110. samostatné mechanizované brigády. Společně s americkým dokumentaristou Ryanem Van Ertem nahlédli přímo do takzvané zóny zabíjení, tedy pásma neustále sledovaného a napadaného drony.
Katastrofální požáry pustošící v těchto dnech rozsáhlé oblasti Španělska a Francie představují podle nejvyšších evropských představitelů zásadní hrozbu pro celou Evropu. Ohňový živel v blízkosti Madridu a Bordeaux již zničil desítky tisíc hektarů porostu a srovnal se zemí stovky obytných domů. Následná evakuace více než tří set tisíc obyvatel se zapsala do historie jako jedna z nejrozsáhlejších záchranných akcí svého druhu na evropském kontinentu.
Omezení konzumace cukru v prvních dvou letech života může podle vědců výrazně přispět k ochraně mozku a snížení rizika vzniku demence v pozdějším věku. Nejnovější zjištění vycházejí z analýzy historických dat z doby ukončení přídělového systému na cukr ve Velké Británii po druhé světové válce. Výzkumníci porovnávali zdravotní stav lidí, kteří vyrůstali v období striktního přídělu sladkostí, s generací narozenou bezprostředně po jeho zrušení.
Vlna ničivých lesních požárů přiměla španělskou vládu k vyhlášení celostátního nouzového stavu v Madridském regionu a v provincii Ávila. Rozsáhlé evakuace a nasazení vojenských pohotovostních jednotek jasně ukázaly, že požáry šířící se do zástavby vyžadují zcela odlišný přístup, než jaký byl v zemi dosud běžný. Ohrožena jsou především území na pomezí přírody a městské infrastruktury, kde se rizika výrazně koncentrují a komplikují jakékoliv záchranné operace.
Technologie zachytávání a ukládání uhlíku (CCS) představuje klíčový pilíř strategie Evropské unie pro dekarbonizaci těžkého průmyslu, jako je výroba cementu, oceli či chemických látek. Tento proces spočívá v oddělení oxidu uhličitého přímo u průmyslových zdrojů, jeho následné přepravě potrubím nebo loděmi a v trvalém uložení do hlubokých geologických struktur. Podle Aktu o průmyslu s nulovými čistými emisemi si Unie stanovila cíl dosáhnout do roku 2030 roční kapacity ukládání minimálně padesáti milionů tun CO₂, přičemž do roku 2040 bude podle odhadů Evropské komise nutné ročně uskladnit až dvě stě padesát milionů tun tohoto skleníkového plynu.
Iránské Islámské revoluční gardy v oficiálním prohlášení zveřejněném státními médii přísahaly odvetu za rozsáhlé noční údery Spojených států na íránské cíle. Teheránský režim otevřeně deklaroval záměr ještě během dneška potrestat agresora. Napětí na Blízkém východě tak po krátkém útlumu opět prudce eskaluje, přičemž obě strany dávají najevo odhodlání v konfrontaci pokračovat.
Cévní onemocnění drobných mozkových tepen představuje závažný chronický stav, který výrazně zvyšuje riziko vzniku mozkové mrtvice i rozvoje kognitivních poruch. Jen ve Francii tímto vaskulárním problémem trpí odhadem více než pět milionů lidí, především ve věkové skupině nad šestašedesát let. Přestože lékařská věda dosud nemá k dispozici žádný léky, které by vrátily zdraví poškozeným cévám, v laboratořích v Bordeaux se rodí slibné terapeutické přístupy, které by mohly dosavadní pasivní přístup zásadně proměnit.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev při osobním setkání vyzval ruského vůdce Vladimira Putina ke zmrazení války na Ukrajině a k návratu k diplomatickým jednáním. Během jejich rozhovoru zdůraznil, že na frontě zbytečně umírají mladí lidé a nastal čas válku ukončit. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na tato slova uvedl, že návrh kazašské hlavy státu považuje za realistický, včasný a velice moudrý apel.
Americká armáda podnikla rozsáhlou vlnu vzdušných úderů na cíle v Íránu. Jednalo se o přímou odvetu za úterní pokusy o balistické útoky, které směřovaly na americké síly v regionu. Podle prohlášení Centrálního velení ozbrojených sil USA zasáhly síly desítky objektů patřících Islámským revolučním gardám. Úder směřoval zejména na vojenská velitelská centra, zařízení pro vývoj a skladování raket či bezpilotních prostředků a na pobřežní obranné i námořní kapacity.
