Spojené státy a Ukrajina po měsících napjatých vyjednávání uzavřely dohodu, která umožní Washingtonu podílet se na budoucích ziscích z ukrajinských zásob nerostných surovin a energií. Dokument podepsali americký ministr financí Scott Bessent a první místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková ve Washingtonu.
Cílem dohody je poskytnout ekonomický stimul Spojeným státům, aby pokračovaly ve vojenské a hospodářské podpoře Ukrajiny, a zároveň reagovat na rostoucí domácí kritiku ohledně výše dosavadní americké pomoci. Washington si díky nové smlouvě zajišťuje přístup k části ukrajinských přírodních zdrojů výměnou za budoucí bezpečnostní záruky.
Ukrajina je považována za jednu z nejbohatších zemí v Evropě, co se týče zásob klíčových surovin. Má velké rezervy grafitu, titanu, lithia a dalších prvků důležitých pro výrobu baterií, obnovitelné zdroje energie, zbrojní technologie a infrastrukturu. Právě tyto materiály se stávají čím dál strategičtějšími v geopolitickém soupeření s Čínou, která globální dodávky těchto surovin dlouhodobě dominuje.
V rámci dohody vznikne také nový společný investiční fond nazvaný US-Ukraine Reconstruction Investment Fund, který má pomoci s obnovou válkou zničené Ukrajiny. Obě země do něj vloží rovným dílem prostředky a podělí se i o správu. Jak uvedla Svyrydenková na síti X, prostřednictvím fondu by měly být financovány projekty v oblasti těžby nerostů, ropy a zemního plynu, přičemž veškeré zdroje zůstanou ve vlastnictví ukrajinského státu.
Znění dohody podle amerického ministerstva financí uznává "významnou finanční a materiální pomoc", kterou Spojené státy poskytly Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022. Bessent uvedl, že smlouva pomůže „odblokovat růstový potenciál Ukrajiny“ a že Spojené státy spolu s Ukrajinou usilují o "dlouhodobý mír a prosperitu".
Znění oficiálního oznámení nese podle pozorovatelů mnohem silnější vyjádření solidarity s Ukrajinou, než bylo dosud běžné u Trumpovy administrativy. Text mluví o „ruské plnohodnotné invazi“ a zdůrazňuje, že žádný stát či jednotlivec, který financoval nebo podporoval ruský válečný stroj, se nebude moci podílet na obnově Ukrajiny.
Dohoda však není bez podmínek. Podle jejího návrhu Ukrajina výměnou za americké bezpečnostní záruky poskytne přístup k některým surovinám, ale méně, než původně požadoval prezident Donald Trump. Ten původně chtěl, aby se Ukrajina zavázala splatit veškerou americkou pomoc od začátku války. Prezident Zelenskyj ale během jednání dokázal prosadit kompromisní podmínky a zmírnit některé požadavky americké strany.
Podle zdrojů z americké administrativy vyvolaly v posledních dnech napětí snahy Kyjeva o změnu již uzavřených ustanovení. Spornými body byly například otázky transparentnosti a řízení fondu. Technické dokumenty však byly podepsány už minulý týden.
Dohoda byla původně plánována k podpisu v únoru, ale ztroskotala po ostré výměně názorů mezi Trumpem a Zelenským během návštěvy v Bílém domě. Trump tehdy Zelenskému vyčetl, že "hazarduje se světovou válkou". Zlom nastal až po jejich nedávném osobním setkání při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu, kde podle Trumpových slov osobně tlačil na uzavření dohody.
„Říkal jsem mu, že je opravdu rozumné, aby tu dohodu podepsal,“ uvedl Trump pro televizi NewsNation. „Rusko je větší, silnější a žene se vpřed.“ Prezident také zdůraznil, že suroviny, které Ukrajina vlastní, jsou „velkým aktivem“, které mnohé země nemají.
Podle Bílého domu dohoda vytváří rámec pro to, aby Spojené státy mohly své budoucí investice do obrany a obnovy Ukrajiny lépe ospravedlnit veřejnosti – a současně si zajistit přístup k surovinám, které budou klíčové pro americkou ekonomiku v příštích dekádách.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.
