Spojené státy a Ukrajina po měsících napjatých vyjednávání uzavřely dohodu, která umožní Washingtonu podílet se na budoucích ziscích z ukrajinských zásob nerostných surovin a energií. Dokument podepsali americký ministr financí Scott Bessent a první místopředsedkyně ukrajinské vlády Julija Svyrydenková ve Washingtonu.
Cílem dohody je poskytnout ekonomický stimul Spojeným státům, aby pokračovaly ve vojenské a hospodářské podpoře Ukrajiny, a zároveň reagovat na rostoucí domácí kritiku ohledně výše dosavadní americké pomoci. Washington si díky nové smlouvě zajišťuje přístup k části ukrajinských přírodních zdrojů výměnou za budoucí bezpečnostní záruky.
Ukrajina je považována za jednu z nejbohatších zemí v Evropě, co se týče zásob klíčových surovin. Má velké rezervy grafitu, titanu, lithia a dalších prvků důležitých pro výrobu baterií, obnovitelné zdroje energie, zbrojní technologie a infrastrukturu. Právě tyto materiály se stávají čím dál strategičtějšími v geopolitickém soupeření s Čínou, která globální dodávky těchto surovin dlouhodobě dominuje.
V rámci dohody vznikne také nový společný investiční fond nazvaný US-Ukraine Reconstruction Investment Fund, který má pomoci s obnovou válkou zničené Ukrajiny. Obě země do něj vloží rovným dílem prostředky a podělí se i o správu. Jak uvedla Svyrydenková na síti X, prostřednictvím fondu by měly být financovány projekty v oblasti těžby nerostů, ropy a zemního plynu, přičemž veškeré zdroje zůstanou ve vlastnictví ukrajinského státu.
Znění dohody podle amerického ministerstva financí uznává "významnou finanční a materiální pomoc", kterou Spojené státy poskytly Ukrajině od začátku ruské invaze v únoru 2022. Bessent uvedl, že smlouva pomůže „odblokovat růstový potenciál Ukrajiny“ a že Spojené státy spolu s Ukrajinou usilují o "dlouhodobý mír a prosperitu".
Znění oficiálního oznámení nese podle pozorovatelů mnohem silnější vyjádření solidarity s Ukrajinou, než bylo dosud běžné u Trumpovy administrativy. Text mluví o „ruské plnohodnotné invazi“ a zdůrazňuje, že žádný stát či jednotlivec, který financoval nebo podporoval ruský válečný stroj, se nebude moci podílet na obnově Ukrajiny.
Dohoda však není bez podmínek. Podle jejího návrhu Ukrajina výměnou za americké bezpečnostní záruky poskytne přístup k některým surovinám, ale méně, než původně požadoval prezident Donald Trump. Ten původně chtěl, aby se Ukrajina zavázala splatit veškerou americkou pomoc od začátku války. Prezident Zelenskyj ale během jednání dokázal prosadit kompromisní podmínky a zmírnit některé požadavky americké strany.
Podle zdrojů z americké administrativy vyvolaly v posledních dnech napětí snahy Kyjeva o změnu již uzavřených ustanovení. Spornými body byly například otázky transparentnosti a řízení fondu. Technické dokumenty však byly podepsány už minulý týden.
Dohoda byla původně plánována k podpisu v únoru, ale ztroskotala po ostré výměně názorů mezi Trumpem a Zelenským během návštěvy v Bílém domě. Trump tehdy Zelenskému vyčetl, že "hazarduje se světovou válkou". Zlom nastal až po jejich nedávném osobním setkání při pohřbu papeže Františka ve Vatikánu, kde podle Trumpových slov osobně tlačil na uzavření dohody.
„Říkal jsem mu, že je opravdu rozumné, aby tu dohodu podepsal,“ uvedl Trump pro televizi NewsNation. „Rusko je větší, silnější a žene se vpřed.“ Prezident také zdůraznil, že suroviny, které Ukrajina vlastní, jsou „velkým aktivem“, které mnohé země nemají.
Podle Bílého domu dohoda vytváří rámec pro to, aby Spojené státy mohly své budoucí investice do obrany a obnovy Ukrajiny lépe ospravedlnit veřejnosti – a současně si zajistit přístup k surovinám, které budou klíčové pro americkou ekonomiku v příštích dekádách.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
