Ukrajinská armáda zavádí do války s Ruskem metody známé spíše z videoher. Nový bodový systém s názvem Army of Drones bonus má motivovat vojáky, aby ničili více ruské techniky a likvidovali nepřátelské vojáky. Za každý zásah, doložený videem z dronu, dostanou body, které si pak mohou směnit za nové vybavení na digitálním tržišti Brave 1 Market.
„Brave 1 Market bude něco jako Amazon pro armádu. Umožní jednotkám nakupovat přesně to, co potřebují přímo na frontě,“ uvedl na konferenci v Kyjevě místopředseda vlády a ministr digitální transformace Mychajlo Fedorov.
Systém funguje podle jednoduchého klíče: za každý zásah nepřítele – tanku, raketového systému či vojáka – dostane jednotka určitý počet bodů. Poškození tanku přináší 20 bodů, jeho úplné zničení 40. Zničení raketového systému má hodnotu až 50 bodů podle jeho ráže. Za zabití jednoho ruského vojáka se uděluje šest bodů – původně to byly jen dva.
Zásahy musí být doloženy videozáznamem z dronů, který se nahraje do armádního systému Delta pro situaci a komunikaci. Podle Fedorova to nejen motivuje vojáky, ale také v reálném čase zlepšuje informace o stavu bojiště a umožňuje rychlejší rozhodování.
Body získané za zásahy lze směnit za vybavení na digitálním tržišti Brave 1 Market. Například dron Vampire (přezdívaný Baba Jaga), který unese 15 kilogramů výbušniny, stojí 43 bodů. Ukrajinská vláda následně objedná dron a doručí ho jednotce do týdne.
Fedorov shrnul princip jednoduše: „Zničíš cíl, získáš body, koupíš si dron.“ Cílem je dostat nové technologie přímo k těm nejefektivnějším jednotkám a zároveň obejít pomalé a zdlouhavé armádní nákupy.
Jako příklad Fedorov uvedl elitní dronovou jednotku Magyar’s Birds, která nasbírala přes 16 000 bodů. Za to si mohla pořídit 500 FPV dronů pro denní operace, 500 nočních dronů, 100 Vampire dronů a 40 průzkumných strojů.
Podle ministra je cílem nasměrovat moderní výzbroj k jednotkám, které skutečně ničivě zasahují ruské cíle. Zároveň se tím urychluje oběh techniky a snižuje zátěž na klasické vojenské logistické kanály.
Na tržišti Brave 1 je již přes tisíc položek – od dronů a robotických systémů po zařízení pro elektronický boj, umělou inteligenci nebo různé komponenty. Každý produkt bude možné hodnotit a psát k němu recenze, což má pomoci jednotkám při výběru nejefektivnější výzbroje.
Soutěživost mezi jednotkami roste. Přes 90 % ukrajinských dronových jednotek už nějaké body nasbíralo. Vláda už dokonce musela upravit logistiku, protože úspěšné jednotky žádají více nových dronů, než je možné rychle dodat.
„Začali ničit cíle tak rychle, že nestíháme drony dopravovat na frontu,“ přiznal Fedorov.
Program se stále vyvíjí – například zvýšení bodů za zabitého vojáka z 2 na 6 přineslo podle Fedorova dvojnásobný počet likvidovaných nepřátel během jednoho měsíce.
„Nejde jen o motivační systém. Je to mechanismus, který mění pravidla války,“ řekl Fedorov.
Ukrajinská iniciativa tak přináší do moderního válečnictví zcela nový prvek: propojení digitalizace, gamifikace a přímého zásobování fronty podle zásluh. Jedná se o revoluční přístup, který mění dosavadní paradigma války a ukazuje, jak může technologie zásadně ovlivnit průběh ozbrojeného konfliktu.
Vědci se stále více zaměřují na možnost vytvoření lidského života bez tradičních biologických komponent — spermie a vajíčka. Místo toho experimentují s kmenovými buňkami, což jsou buňky, které se mohou přetvářet na mnoho různých typů specializovaných buněk. Cílem je vytvořit laboratorní modely, které by se chovaly podobně jako lidské embryo.
Zemětřesení o síle 8,8, které zasáhlo Kamčatku, je jedno z nejsilnějších, jaké bylo kdy zaznamenáno, přesto zatím nevedlo k devastujícím vlnám tsunami, jak mnoho lidí očekávalo. I když se po otřesech objevily obavy o bezpečnost obyvatel na pobřeží Tichého oceánu, výsledné tsunami bylo mnohem méně katastrofální, než mnozí předpokládali. Proč tomu tak je?
Ačkoli Rakousko v současnosti neplánuje vstup do NATO, základy pro jeho případné členství by už mohly být připraveny. Rakouská ústava stanovila neutralitu země v roce 1955, a ta zůstala v platnosti po celou dobu studené války, období, kdy byly dvě vojenské aliance ve stavu velmi reálné hrozby války. Neutralita, která bránila Rakousku připojit se k vojenské alianci nebo hostit zahraniční vojenské základny, byla jednou z podmínek stažení sovětských okupantských sil po druhé světové válce.
V rámci jedinečného technologického kroku právě odstartovala satelitní mise, která má za cíl sledovat téměř nepostřehnutelné změny na zemském povrchu. Tato nová mise, která by mohla podstatně pomoci při reagování na přírodní katastrofy, nese název NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar (NISAR). Jde o první společný satelitní projekt mezi NASA a Indickou organizací pro výzkum vesmíru (ISRO).
Nejvyšší sopka Eurasie, Ključevskaja, se po zemětřesení v oblasti Kamčatky na dalekém východě Ruska probudila k životu a vybuchla.
Po mimořádném zasedání vlády vydal Downing Street prohlášení, že Spojené království v září uzná Palestinu, pokud Izrael nesplní několik podmínek: uzavře dlouhodobý udržitelný mír, umožní OSN obnovit humanitární pomoc, schválí příměří a zajistí, že nedojde k anexe Západního břehu.
Andrew Davies cestoval do Nového Zélandu, kde měl na starosti výstavu Doctor Who. První část jeho letu z Londýna do Singapuru probíhala hladce, ale pak najednou narazil na silnou turbulenci. „Jediné, co to připomínalo, byl horský tobogán,“ vzpomíná. „Byl jsem tlačený do sedadla, a pak jsme náhle spadli. Můj iPad mě zasáhl do hlavy, káva se rozlila všude kolem. V kabině byl chaos, lidé plakali a všichni byli v šoku z toho, co se stalo.“
Dominic Cummings, bývalý poradce expremiéra Borise Johnsona a jeden z hlavních architektů Brexitu, má dnes jiné starosti a stav EU už ho trápit nemusí. Přesto v pondělí přerušil své neustálé komentáře o imigraci, cenzuře a selháních politických elit, aby upozornil na katastrofální obchodní dohodu, kterou Evropská unie uzavřela s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Silné zemětřesení o síle 8,8 magnituda, které zasáhlo východní pobřeží Ruska, vyvolalo tsunami, jež ohrožuje nejen Kamčatku, ale i Havaj a Japonsko. Přestože první vlny byly malé, hrozí další. Událost připomněla ničivou sílu podobných katastrof – od tsunami v Indickém oceánu 2004, přes Fukušimu 2011, až po megatsunami na Aljašce a tragédii na Kamčatce roku 1952.
V nadcházejících hodinách se očekává, že Markézské ostrovy ve Francouzské Polynésii zasáhnou vlny tsunami, jejichž výška bude dosahovat až 4 metrů. Podle místních úřadů se první vlny objeví kolem 1 hodiny ráno místního času a budou mít výšku od 1,10 metru do 4 metrů. Nejvíce zasaženy budou ostrovy Nuku Hiva, Ua Huka a Hiva Oa v Markézském souostroví.
Prezident Donald Trump v úterý oznámil, že Rusko musí souhlasit s příměřím na Ukrajině do 8. srpna, jinak hrozí sankce. Tento termín zkrátil během své návštěvy v Evropě, přičemž původně stanovil lhůtu 50 dnů.
Silné zemětřesení o síle 8,8 stupně, které zasáhlo vzdálené východní pobřeží Ruska, vyvolalo vlny tsunami, jež dorazily do států v oblasti Tichého oceánu, Havaje a na západní pobřeží Spojených států. Tento otřes je podle seismologů šestým nejsilnějším zemětřesením v historii, přesto si zatím nevyžádal žádné ztráty na životech ani zraněné.
