Zprávy o vážném onemocnění ruského prezidenta Vladimira Putina, zejména rakovině nebo Parkinsonově nemoci, kolují už od počátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Přesto zůstávají nepotvrzené a často vycházejí spíš z domněnek než z ověřených informací. Zatímco někteří ukrajinští představitelé a západní média tvrdí, že Putin podstupuje chemoterapii nebo že trpí vážnými zdravotními problémy, americké zpravodajské služby a lékařští experti zůstávají spíše skeptičtí.
Dohady o Putinově zdraví zesílily po roce 2022, kdy se objevily videozáběry s jeho ztuhlou chůzí, třesoucíma se rukama nebo opuchlým obličejem. Ukrajinští představitelé jako poslankyně Jevhenija Bohucka mluvili o chemoterapii i o pokusech o převrat načasovaných na dobu jeho léčení. Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov opakovaně tvrdil, že Putin má rakovinu.
Objevily se i úniky z amerických tajných služeb, podle kterých měl Putin prodělat onkologickou léčbu už v roce 2021. Tři vysocí činitelé amerických zpravodajských služeb však později uvedli, že tyto informace nemají jasné důkazy.
Podstatná část spekulací podle webu National Interest vychází z pozorování a neverifikovaných údajů. Putin se prý objevuje se zduřelým obličejem, občas kulhá nebo působí dezorientovaně. Některé výpadky v jeho veřejném kalendáři jsou interpretovány jako čas vyhrazený na lékařské zákroky. Nejčastěji informace přicházejí z ukrajinských nebo západních zpravodajských služeb, ale bez ověřitelných podkladů.
V autoritářských režimech, kde je zdravotní stav vůdce státním tajemstvím, má každá spekulace potenciálně zásadní dopad. Západní politici i investoři sledují Putinovo zdraví kvůli možným změnám v ruském vedení, které by mohly ovlivnit vývoj války na Ukrajině, budoucí mírová jednání i globální energetické trhy.
Například pokud by Putin skutečně vážně onemocněl, mohlo by to zpomalit rozhodovací procesy v Kremlu, uvolnit prostor pro jiné hráče nebo dokonce vést k radikalizaci režimu ve snaze zachovat stávající mocenské postavení.
V posledních dvou letech se spekulace spíše stupňují. Většina z nich opět naráží na nedostatek konkrétních informací. K nejvýraznějším patří tvrzení, že v době Putinovy chemoterapie se měl uskutečnit pokus o jeho sesazení. Uniklé dokumenty Pentagonu z roku 2023 zmiňují možné onkologické ošetření v roce 2021. Veřejné záběry pak ukazují Putina, jak se pevně drží stolů, kráčí ztuhle a působí unaveně či dezorientovaně. Západní bulvár navíc neustále analyzuje jeho mimiku, řeč těla i slovní projev, přičemž hledá známky nemoci i v každém náznaku zpomalení řeči či fyzického diskomfortu.
Pokud by se skutečně potvrdilo, že Putin trpí vážnou nemocí, mohlo by to mít zásadní dopad na stabilitu režimu. Chybějící transparentnost a neexistující nástupnický plán by mohly vyvolat boj o moc. Putinova nemoc by také mohla vyústit buď v otevření diplomatického prostoru, nebo naopak v riskantní vojenskou eskalaci. Finanční trhy by na tuto nejistotu pravděpodobně reagovaly prudkými výkyvy, zejména kvůli ruskému vlivu na globální ropný a plynárenský trh.
Podle ruské ústavy by se vedení státu dočasně ujal premiér – aktuálně Michail Mišustin. Realita by však byla pravděpodobně složitější. O budoucnosti země by rozhodovali klíčoví hráči z bezpečnostních složek, armády a Putinova nejbližšího okolí, kteří by usilovali o zachování vlivu.
Zatímco spekulace o zdravotním stavu Vladimira Putina zůstávají bez ověřených důkazů, jejich vliv na politiku, válku a globální rovnováhu sil je nepopiratelný. V systému, kde je osobní zdravotní dokumentace považována za utajovanou informaci, zůstává pravda o Putinově zdraví nejasná – a možná záměrně. Do té doby budou zvěsti i nadále součástí širší psychologické a informační války mezi Ruskem a Západem.
První dáma USA Melania Trumpová oznámila návrat osmi ukrajinských dětí z ruského zajetí k jejich rodinám, což je úsilí, které si získalo pochvalu. Ovšem její charakteristika situace vyvolává u některých obhájců znepokojení. Prezident Donald Trump zároveň během setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zpochybnil odhady počtu dětí unesených Ruskem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil podporu návrhu amerického prezidenta Donalda Trumpa na zmrazení války s Ruskem na stávajících frontových liniích. Označil jej za „dobrý kompromis“, přestože připustil, že Moskva dala jasně najevo, že takové uspořádání nepřijme. Zelenskyj to uvedl během návštěvy Osla, která byla součástí jeho skandinávského turné s cílem zajistit další vojenskou pomoc.
Evropští lídři a spojenci Ukrajiny vydali v úterý brzy ráno opatrné varování americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi ohledně jeho vlažné podpory Kyjeva. Vyjádřili souhlas s jeho výzvou k okamžitému zastavení bojů, ale současně odmítli jakýkoliv návrh na územní ústupky ve prospěch Moskvy.
Ruské síly zaútočily ve středu ráno v ukrajinském Charkově na školku pomocí bezpilotních letounů. Úder potvrdili nejvyšší ukrajinští představitelé. Starosta Charkova Ihor Těrechov uvedl, že došlo k přímému zásahu soukromé mateřské školy v Choloďnojarském obvodu, po kterém vypukl požár.
Spojené království vyslalo do Izraele vojenský personál, který má pomoci s dohledem nad křehkým příměřím v Gaze. Spojené státy se snaží upevnit příměří, které minulý týden zprostředkoval Donald Trump, navzdory přetrvávajícímu násilí na obou stranách. Britští vojáci se připojí k mnohonárodní pracovní skupině pod vedením USA.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že Evropa musí chránit svůj tržní podíl v oblasti zelených technologií před investicemi globálních konkurentů, především Číny. Uvedla, že evropští lídři budou toto téma projednávat na summitu, který se uskuteční ve čtvrtek.
Island byl donedávna jedním z mála míst na Zemi bez populací komárů – po boku Antarktidy. Nyní však bylo ve vinařských pastech objeveno hned tři exempláře komárů, což je jasný důkaz toho, že globální oteplování činí zemi pro tento hmyz obyvatelnější. Vědci již nějakou dobu předpovídali, že by se komáři mohli na ostrově usadit, protože zde mají hojnost vhodných míst k rozmnožování, jako jsou bažiny a rybníky.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvítal kompromisní návrh amerického protějška Donalda Trumpa, aby se válka na Ukrajině zastavila na úrovni nynější frontové linie. Zelenskyj ale vyjádřil přesvědčení, že Moskva s tím nebude souhlasit.
Česko překvapil pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO), který během jednání o nové vládě vyrazil na dovolenou a vyjednávání nechal na svých spolupracovnících. Mezitím si užívá v cizině. Společnost má možná tak trochu nečekanou.
Severní Korea provedla ve středu první testy balistických střel po pěti měsících. K odpálení došlo jen několik dní před očekávaným setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa a dalších světových lídrů v Jižní Koreji. Jihokorejská armáda zachytila vícero střel krátkého doletu, které byly vypáleny z oblasti jižně od Pchjongjangu a letěly zhruba 350 kilometrů směrem na severovýchod.
Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO), Dr. Tedros Adhanom Ghebreyesus, varoval, že zdravotní "katastrofa" v Gaze potrvá po "generace". V rozhovoru pro BBC Radio 4 zdůraznil, že k řešení komplexních potřeb obyvatel Pásma Gazy je nutné masivní navýšení pomoci. Izrael sice umožnil vstup více zdravotnických a dalších dodávek od vstupu příměří s Hamásem v platnost 10. října, ale Dr. Tedros uvedl, že množství pomoci zdaleka neodpovídá potřebě obnovit zdravotnický systém v oblasti.
Donald Trump tvrdí, že nechtěl "zbytečnou schůzku," čímž zdůvodnil odložení plánovaných osobních rozhovorů se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině. Americký prezident v úterním prohlášení v Bílém domě naznačil, že klíčovým sporným bodem zůstává odmítnutí Moskvy zastavit boje podél aktuální frontové linie. Už dříve Bílý dům oznámil, že "v nejbližší budoucnosti" neexistují žádné plány na setkání Trumpa s Putinem.