Zprávy o vážném onemocnění ruského prezidenta Vladimira Putina, zejména rakovině nebo Parkinsonově nemoci, kolují už od počátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Přesto zůstávají nepotvrzené a často vycházejí spíš z domněnek než z ověřených informací. Zatímco někteří ukrajinští představitelé a západní média tvrdí, že Putin podstupuje chemoterapii nebo že trpí vážnými zdravotními problémy, americké zpravodajské služby a lékařští experti zůstávají spíše skeptičtí.
Dohady o Putinově zdraví zesílily po roce 2022, kdy se objevily videozáběry s jeho ztuhlou chůzí, třesoucíma se rukama nebo opuchlým obličejem. Ukrajinští představitelé jako poslankyně Jevhenija Bohucka mluvili o chemoterapii i o pokusech o převrat načasovaných na dobu jeho léčení. Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov opakovaně tvrdil, že Putin má rakovinu.
Objevily se i úniky z amerických tajných služeb, podle kterých měl Putin prodělat onkologickou léčbu už v roce 2021. Tři vysocí činitelé amerických zpravodajských služeb však později uvedli, že tyto informace nemají jasné důkazy.
Podstatná část spekulací podle webu National Interest vychází z pozorování a neverifikovaných údajů. Putin se prý objevuje se zduřelým obličejem, občas kulhá nebo působí dezorientovaně. Některé výpadky v jeho veřejném kalendáři jsou interpretovány jako čas vyhrazený na lékařské zákroky. Nejčastěji informace přicházejí z ukrajinských nebo západních zpravodajských služeb, ale bez ověřitelných podkladů.
V autoritářských režimech, kde je zdravotní stav vůdce státním tajemstvím, má každá spekulace potenciálně zásadní dopad. Západní politici i investoři sledují Putinovo zdraví kvůli možným změnám v ruském vedení, které by mohly ovlivnit vývoj války na Ukrajině, budoucí mírová jednání i globální energetické trhy.
Například pokud by Putin skutečně vážně onemocněl, mohlo by to zpomalit rozhodovací procesy v Kremlu, uvolnit prostor pro jiné hráče nebo dokonce vést k radikalizaci režimu ve snaze zachovat stávající mocenské postavení.
V posledních dvou letech se spekulace spíše stupňují. Většina z nich opět naráží na nedostatek konkrétních informací. K nejvýraznějším patří tvrzení, že v době Putinovy chemoterapie se měl uskutečnit pokus o jeho sesazení. Uniklé dokumenty Pentagonu z roku 2023 zmiňují možné onkologické ošetření v roce 2021. Veřejné záběry pak ukazují Putina, jak se pevně drží stolů, kráčí ztuhle a působí unaveně či dezorientovaně. Západní bulvár navíc neustále analyzuje jeho mimiku, řeč těla i slovní projev, přičemž hledá známky nemoci i v každém náznaku zpomalení řeči či fyzického diskomfortu.
Pokud by se skutečně potvrdilo, že Putin trpí vážnou nemocí, mohlo by to mít zásadní dopad na stabilitu režimu. Chybějící transparentnost a neexistující nástupnický plán by mohly vyvolat boj o moc. Putinova nemoc by také mohla vyústit buď v otevření diplomatického prostoru, nebo naopak v riskantní vojenskou eskalaci. Finanční trhy by na tuto nejistotu pravděpodobně reagovaly prudkými výkyvy, zejména kvůli ruskému vlivu na globální ropný a plynárenský trh.
Podle ruské ústavy by se vedení státu dočasně ujal premiér – aktuálně Michail Mišustin. Realita by však byla pravděpodobně složitější. O budoucnosti země by rozhodovali klíčoví hráči z bezpečnostních složek, armády a Putinova nejbližšího okolí, kteří by usilovali o zachování vlivu.
Zatímco spekulace o zdravotním stavu Vladimira Putina zůstávají bez ověřených důkazů, jejich vliv na politiku, válku a globální rovnováhu sil je nepopiratelný. V systému, kde je osobní zdravotní dokumentace považována za utajovanou informaci, zůstává pravda o Putinově zdraví nejasná – a možná záměrně. Do té doby budou zvěsti i nadále součástí širší psychologické a informační války mezi Ruskem a Západem.
Oslavy Dne vítězství v Rusku, které tradičně slouží jako výkladní skříň vojenské síly Kremlu, se letos proměňují v symbol rostoucích problémů Vladimira Putina. Podle aktuálních informací budou letošní oslavy 9. května nejzvláštnější za celou dobu jeho vlády. Namísto velkolepé přehlídky moderní techniky se Moskva připravuje na paralyzované město a bezpečnostní opatření, která připomínají spíše stav obležení.
Administrativa Donalda Trumpa oznámila úspěšné zajištění a odvoz zásob vysoce obohaceného uranu, ovšem nikoliv z Íránu, jak se původně očekávalo, nýbrž z Venezuely. Americké ministerstvo energetiky v pátek uvedlo, že díky „rozhodnému vedení prezidenta Trumpa“ bylo z výzkumného reaktoru nedaleko Caracasu odstraněno 13,5 kilogramu této nebezpečné látky.
Evakuace výletní lodi MV Hondius, na jejíž palubě se rozšířila nebezpečná nákaza hantavirem, čelí dramatickému závodu s časem. Úřady na Kanárských ostrovech v pátek varovaly, že celá operace musí proběhnout během extrémně krátkého okna v neděli dopoledne. Pokud se nepodaří cestující evakuovat do 24 hodin od připlutí plavidla k Tenerife, hrozí kvůli zhoršujícímu se počasí průtahy v řádu dnů až týdnů.
Britská politická scéna prochází zásadním posunem, který zcela překresluje mapu moci ve Spojeném království. Podle aktuálních prognóz stanice BBC i výsledků z jednotlivých regionů utrpěla Labouristická strana ve volbách do místních samospráv drtivou porážku, zatímco nacionalistické síly ve Walesu a Skotsku, spolu s hnutím Reform UK v Anglii, slaví historické úspěchy.
Světová zdravotnická organizace (WHO) a národní zdravotní úřady pozorně sledují výskyt hantaviru na výletní lodi MV Hondius, která před měsícem vyplula z Argentiny. Situace si dosud vyžádala tři oběti a čtyři další osoby musely být ze lodi evakuovány k hospitalizaci. Navzdory tragickým úmrtím však odborníci uklidňují veřejnost, že riziko plošného šíření zůstává velmi nízké.
Zatímco domácnosti po celém světě pociťují drtivé dopady konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem, skupina nadnárodních korporací hlásí rekordní zisky. Nejistota na trzích a efektivní uzavření Hormuzského průlivu sice zvyšují životní náklady běžných rodin, pro určité sektory však válečný stav představuje nevídanou obchodní příležitost.
Zatímco na Ukrajině zuří válka, jedna z nejdůležitějších bitev o národní identitu a budoucí vliv se odehrává v mrazivé pustině Antarktidy. Výzkumná stanice Vernadskyj, zářící svou mátově zelenou barvou na pozadí ledovců, se stala nepravděpodobným pilířem ukrajinské státnosti. Tým čtrnácti vědců zde udržuje ukrajinskou vlajku navzdory tisícům kilometrů, které je dělí od domova pod palbou.
Snaha prezidenta Donalda Trumpa o zavedení plošných desetiprocentních cel narazila u federálního soudu. Senát amerického soudu pro mezinárodní obchod ve čtvrtek rozhodl, že tato cla jsou nezákonná, což představuje již druhý zásadní úder pro prezidentovu stěžejní hospodářskou politiku v tomto roce.
Světové zdravotnické úřady zahájily rozsáhlou operaci s cílem vypátrat desítky cestujících, kteří opustili výletní loď MV Hondius ještě předtím, než byla potvrzena smrtící nákaza hantavirem. Ukázalo se, že 24. dubna, po prvním úmrtí na palubě, vystoupilo na britském území Svatá Helena nejméně 29 pasažérů dvanácti různých národností. V té době však byly zdravotní komplikace mylně připisovány přirozeným příčinám.
Americký prezident Donald Trump čelí rostoucí kritice za to, že se mu v konfliktu s Íránem nedaří dosahovat cílů, které si na začátku války předsevzal. Navzdory čtvrteční přestřelce v Hormuzském průlivu sice prezident nadále mluví o trvajícím příměří a blízké dohodě, analytici pro CNN však upozorňují, že jeho současné požadavky jsou jen zlomkem toho, co prosazoval před dvěma měsíci. Trumpova snaha o rychlé ukončení bojů je podle odborníků motivována především propadem jeho volebních preferencí na historická minima.
Prezident Donald Trump se v pátém měsíci roku 2026 nachází v pozici historicky nejméně populární hlavy státu, a to i ve srovnání s krizovými momenty svého prvního funkčního období. Podle aktuálního průměru průzkumů CNN (Poll of Polls) klesla jeho podpora na pouhých 35 %. Tímto výsledkem se Trump dostává do nelichotivé společnosti George W. Bushe, který byl dosud jediným prezidentem od dob Jimmyho Cartera, jenž se dlouhodobě pohyboval v takto nízkých číslech.
Poslední hodiny zbývají do druhého z dvojice květnových prodloužených víkendů. Zítra někde maximální teploty jen sotva překročí 10 stupňů, ale dobrou zprávou je, že se očekává postupné oteplování. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).