Zprávy o vážném onemocnění ruského prezidenta Vladimira Putina, zejména rakovině nebo Parkinsonově nemoci, kolují už od počátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Přesto zůstávají nepotvrzené a často vycházejí spíš z domněnek než z ověřených informací. Zatímco někteří ukrajinští představitelé a západní média tvrdí, že Putin podstupuje chemoterapii nebo že trpí vážnými zdravotními problémy, americké zpravodajské služby a lékařští experti zůstávají spíše skeptičtí.
Dohady o Putinově zdraví zesílily po roce 2022, kdy se objevily videozáběry s jeho ztuhlou chůzí, třesoucíma se rukama nebo opuchlým obličejem. Ukrajinští představitelé jako poslankyně Jevhenija Bohucka mluvili o chemoterapii i o pokusech o převrat načasovaných na dobu jeho léčení. Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov opakovaně tvrdil, že Putin má rakovinu.
Objevily se i úniky z amerických tajných služeb, podle kterých měl Putin prodělat onkologickou léčbu už v roce 2021. Tři vysocí činitelé amerických zpravodajských služeb však později uvedli, že tyto informace nemají jasné důkazy.
Podstatná část spekulací podle webu National Interest vychází z pozorování a neverifikovaných údajů. Putin se prý objevuje se zduřelým obličejem, občas kulhá nebo působí dezorientovaně. Některé výpadky v jeho veřejném kalendáři jsou interpretovány jako čas vyhrazený na lékařské zákroky. Nejčastěji informace přicházejí z ukrajinských nebo západních zpravodajských služeb, ale bez ověřitelných podkladů.
V autoritářských režimech, kde je zdravotní stav vůdce státním tajemstvím, má každá spekulace potenciálně zásadní dopad. Západní politici i investoři sledují Putinovo zdraví kvůli možným změnám v ruském vedení, které by mohly ovlivnit vývoj války na Ukrajině, budoucí mírová jednání i globální energetické trhy.
Například pokud by Putin skutečně vážně onemocněl, mohlo by to zpomalit rozhodovací procesy v Kremlu, uvolnit prostor pro jiné hráče nebo dokonce vést k radikalizaci režimu ve snaze zachovat stávající mocenské postavení.
V posledních dvou letech se spekulace spíše stupňují. Většina z nich opět naráží na nedostatek konkrétních informací. K nejvýraznějším patří tvrzení, že v době Putinovy chemoterapie se měl uskutečnit pokus o jeho sesazení. Uniklé dokumenty Pentagonu z roku 2023 zmiňují možné onkologické ošetření v roce 2021. Veřejné záběry pak ukazují Putina, jak se pevně drží stolů, kráčí ztuhle a působí unaveně či dezorientovaně. Západní bulvár navíc neustále analyzuje jeho mimiku, řeč těla i slovní projev, přičemž hledá známky nemoci i v každém náznaku zpomalení řeči či fyzického diskomfortu.
Pokud by se skutečně potvrdilo, že Putin trpí vážnou nemocí, mohlo by to mít zásadní dopad na stabilitu režimu. Chybějící transparentnost a neexistující nástupnický plán by mohly vyvolat boj o moc. Putinova nemoc by také mohla vyústit buď v otevření diplomatického prostoru, nebo naopak v riskantní vojenskou eskalaci. Finanční trhy by na tuto nejistotu pravděpodobně reagovaly prudkými výkyvy, zejména kvůli ruskému vlivu na globální ropný a plynárenský trh.
Podle ruské ústavy by se vedení státu dočasně ujal premiér – aktuálně Michail Mišustin. Realita by však byla pravděpodobně složitější. O budoucnosti země by rozhodovali klíčoví hráči z bezpečnostních složek, armády a Putinova nejbližšího okolí, kteří by usilovali o zachování vlivu.
Zatímco spekulace o zdravotním stavu Vladimira Putina zůstávají bez ověřených důkazů, jejich vliv na politiku, válku a globální rovnováhu sil je nepopiratelný. V systému, kde je osobní zdravotní dokumentace považována za utajovanou informaci, zůstává pravda o Putinově zdraví nejasná – a možná záměrně. Do té doby budou zvěsti i nadále součástí širší psychologické a informační války mezi Ruskem a Západem.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Až polovina francouzských voličů vyjadřuje v průzkumech k nadcházejícím prezidentským volbám podporu kandidátům s vyhraněnými postoji vůči Severoatlantické alianci. Omezení účasti Francie v aliančních strukturách by přitom představovalo zásadní zásah do evropské bezpečnostní architektury.
Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
Příští týden začne astronomický podzim, takže mnoho lidí začne o to více doufat, že se ještě dočkáme babího léta. Podle meteorologů Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) je to pravděpodobné.
Íránští představitelé pokračují ve vyjádřeních, která se v Bílém domě nebudou líbit. Írán konkrétně nadále nechce ztratit kontrolu nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky.
Válka slov mezi britskou královskou rodinou a bratrem princezny Diany může dále nabírat na intenzitě. Charles Spencer si trvá na tom, že slova, která měl pronést princ Charles po smrti bývalé manželky, opravdu zazněla.
Evropa je impotentní, tvrdí premiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s nadále pokračující válkou na Ukrajině. Evropští lídři podle Babiše nechtějí jednat o míru a mluví jen o válce. Předseda vlády také reagoval na kritiku výše českých obranných výdajů.
Rusko i Ukrajina hlásí mrtvé během vzájemných víkendových útoků. Ukrajinské drony ve velkém počtu zaútočily na Moskvu, ruské bezpilotní stroje zabíjely v okolí Kyjeva i dalších oblastech. O útocích informovala britská stanice BBC.
Od našich východních sousedů míří do světa slova, která se spojencům Bratislavy nemohou líbit. Slovensko se podle premiéra Roberta Fica nenechá vtáhnout do případné války s Ruskem. Fico prohlásil, že zodpovědnost za eskalaci s Moskvou musí případně převzít ten, kdo ji způsobí.
Německo se chystá zavést cenový strop na pohonné hmoty, který může být svým principem překvapivě podobný regulaci, již letos na jaře uplatňovalo Česko. Nešlo by tedy o „maďarský“ model, kdy stát politicky určí pevnou cenu litru benzínu či nafty bez ohledu na aktuální náklady.
Kam na houby? To už není tak zapeklitá otázka jako před několika týdny, protože podmínky se konečně zlepšily a rovnou výrazně. Přibývá nicméně i případů, kdy policisté musí pátrat v lesích po ztracených lidech. Policie se tak rozhodla připomenout několik základních pravidel a zásad.
Z Ruska přicházejí první ostré reakce na nové americké sankce. Velmi ostrý slovník použil exprezident Dmitrij Medveděv. Americké politiky po podpisu zákona prezidentem Donaldem Trumpem nařkl z rusofobie.