Zprávy o vážném onemocnění ruského prezidenta Vladimira Putina, zejména rakovině nebo Parkinsonově nemoci, kolují už od počátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Přesto zůstávají nepotvrzené a často vycházejí spíš z domněnek než z ověřených informací. Zatímco někteří ukrajinští představitelé a západní média tvrdí, že Putin podstupuje chemoterapii nebo že trpí vážnými zdravotními problémy, americké zpravodajské služby a lékařští experti zůstávají spíše skeptičtí.
Dohady o Putinově zdraví zesílily po roce 2022, kdy se objevily videozáběry s jeho ztuhlou chůzí, třesoucíma se rukama nebo opuchlým obličejem. Ukrajinští představitelé jako poslankyně Jevhenija Bohucka mluvili o chemoterapii i o pokusech o převrat načasovaných na dobu jeho léčení. Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov opakovaně tvrdil, že Putin má rakovinu.
Objevily se i úniky z amerických tajných služeb, podle kterých měl Putin prodělat onkologickou léčbu už v roce 2021. Tři vysocí činitelé amerických zpravodajských služeb však později uvedli, že tyto informace nemají jasné důkazy.
Podstatná část spekulací podle webu National Interest vychází z pozorování a neverifikovaných údajů. Putin se prý objevuje se zduřelým obličejem, občas kulhá nebo působí dezorientovaně. Některé výpadky v jeho veřejném kalendáři jsou interpretovány jako čas vyhrazený na lékařské zákroky. Nejčastěji informace přicházejí z ukrajinských nebo západních zpravodajských služeb, ale bez ověřitelných podkladů.
V autoritářských režimech, kde je zdravotní stav vůdce státním tajemstvím, má každá spekulace potenciálně zásadní dopad. Západní politici i investoři sledují Putinovo zdraví kvůli možným změnám v ruském vedení, které by mohly ovlivnit vývoj války na Ukrajině, budoucí mírová jednání i globální energetické trhy.
Například pokud by Putin skutečně vážně onemocněl, mohlo by to zpomalit rozhodovací procesy v Kremlu, uvolnit prostor pro jiné hráče nebo dokonce vést k radikalizaci režimu ve snaze zachovat stávající mocenské postavení.
V posledních dvou letech se spekulace spíše stupňují. Většina z nich opět naráží na nedostatek konkrétních informací. K nejvýraznějším patří tvrzení, že v době Putinovy chemoterapie se měl uskutečnit pokus o jeho sesazení. Uniklé dokumenty Pentagonu z roku 2023 zmiňují možné onkologické ošetření v roce 2021. Veřejné záběry pak ukazují Putina, jak se pevně drží stolů, kráčí ztuhle a působí unaveně či dezorientovaně. Západní bulvár navíc neustále analyzuje jeho mimiku, řeč těla i slovní projev, přičemž hledá známky nemoci i v každém náznaku zpomalení řeči či fyzického diskomfortu.
Pokud by se skutečně potvrdilo, že Putin trpí vážnou nemocí, mohlo by to mít zásadní dopad na stabilitu režimu. Chybějící transparentnost a neexistující nástupnický plán by mohly vyvolat boj o moc. Putinova nemoc by také mohla vyústit buď v otevření diplomatického prostoru, nebo naopak v riskantní vojenskou eskalaci. Finanční trhy by na tuto nejistotu pravděpodobně reagovaly prudkými výkyvy, zejména kvůli ruskému vlivu na globální ropný a plynárenský trh.
Podle ruské ústavy by se vedení státu dočasně ujal premiér – aktuálně Michail Mišustin. Realita by však byla pravděpodobně složitější. O budoucnosti země by rozhodovali klíčoví hráči z bezpečnostních složek, armády a Putinova nejbližšího okolí, kteří by usilovali o zachování vlivu.
Zatímco spekulace o zdravotním stavu Vladimira Putina zůstávají bez ověřených důkazů, jejich vliv na politiku, válku a globální rovnováhu sil je nepopiratelný. V systému, kde je osobní zdravotní dokumentace považována za utajovanou informaci, zůstává pravda o Putinově zdraví nejasná – a možná záměrně. Do té doby budou zvěsti i nadále součástí širší psychologické a informační války mezi Ruskem a Západem.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.