Zprávy o vážném onemocnění ruského prezidenta Vladimira Putina, zejména rakovině nebo Parkinsonově nemoci, kolují už od počátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Přesto zůstávají nepotvrzené a často vycházejí spíš z domněnek než z ověřených informací. Zatímco někteří ukrajinští představitelé a západní média tvrdí, že Putin podstupuje chemoterapii nebo že trpí vážnými zdravotními problémy, americké zpravodajské služby a lékařští experti zůstávají spíše skeptičtí.
Dohady o Putinově zdraví zesílily po roce 2022, kdy se objevily videozáběry s jeho ztuhlou chůzí, třesoucíma se rukama nebo opuchlým obličejem. Ukrajinští představitelé jako poslankyně Jevhenija Bohucka mluvili o chemoterapii i o pokusech o převrat načasovaných na dobu jeho léčení. Šéf ukrajinské rozvědky Kyrylo Budanov opakovaně tvrdil, že Putin má rakovinu.
Objevily se i úniky z amerických tajných služeb, podle kterých měl Putin prodělat onkologickou léčbu už v roce 2021. Tři vysocí činitelé amerických zpravodajských služeb však později uvedli, že tyto informace nemají jasné důkazy.
Podstatná část spekulací podle webu National Interest vychází z pozorování a neverifikovaných údajů. Putin se prý objevuje se zduřelým obličejem, občas kulhá nebo působí dezorientovaně. Některé výpadky v jeho veřejném kalendáři jsou interpretovány jako čas vyhrazený na lékařské zákroky. Nejčastěji informace přicházejí z ukrajinských nebo západních zpravodajských služeb, ale bez ověřitelných podkladů.
V autoritářských režimech, kde je zdravotní stav vůdce státním tajemstvím, má každá spekulace potenciálně zásadní dopad. Západní politici i investoři sledují Putinovo zdraví kvůli možným změnám v ruském vedení, které by mohly ovlivnit vývoj války na Ukrajině, budoucí mírová jednání i globální energetické trhy.
Například pokud by Putin skutečně vážně onemocněl, mohlo by to zpomalit rozhodovací procesy v Kremlu, uvolnit prostor pro jiné hráče nebo dokonce vést k radikalizaci režimu ve snaze zachovat stávající mocenské postavení.
V posledních dvou letech se spekulace spíše stupňují. Většina z nich opět naráží na nedostatek konkrétních informací. K nejvýraznějším patří tvrzení, že v době Putinovy chemoterapie se měl uskutečnit pokus o jeho sesazení. Uniklé dokumenty Pentagonu z roku 2023 zmiňují možné onkologické ošetření v roce 2021. Veřejné záběry pak ukazují Putina, jak se pevně drží stolů, kráčí ztuhle a působí unaveně či dezorientovaně. Západní bulvár navíc neustále analyzuje jeho mimiku, řeč těla i slovní projev, přičemž hledá známky nemoci i v každém náznaku zpomalení řeči či fyzického diskomfortu.
Pokud by se skutečně potvrdilo, že Putin trpí vážnou nemocí, mohlo by to mít zásadní dopad na stabilitu režimu. Chybějící transparentnost a neexistující nástupnický plán by mohly vyvolat boj o moc. Putinova nemoc by také mohla vyústit buď v otevření diplomatického prostoru, nebo naopak v riskantní vojenskou eskalaci. Finanční trhy by na tuto nejistotu pravděpodobně reagovaly prudkými výkyvy, zejména kvůli ruskému vlivu na globální ropný a plynárenský trh.
Podle ruské ústavy by se vedení státu dočasně ujal premiér – aktuálně Michail Mišustin. Realita by však byla pravděpodobně složitější. O budoucnosti země by rozhodovali klíčoví hráči z bezpečnostních složek, armády a Putinova nejbližšího okolí, kteří by usilovali o zachování vlivu.
Zatímco spekulace o zdravotním stavu Vladimira Putina zůstávají bez ověřených důkazů, jejich vliv na politiku, válku a globální rovnováhu sil je nepopiratelný. V systému, kde je osobní zdravotní dokumentace považována za utajovanou informaci, zůstává pravda o Putinově zdraví nejasná – a možná záměrně. Do té doby budou zvěsti i nadále součástí širší psychologické a informační války mezi Ruskem a Západem.
Nedávné rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa umožnit evropským spojencům nákup amerických zbraní pro Ukrajinu, včetně tolik potřebných systémů Patriot, přináší Kyjevu dočasnou, ale životně důležitou pomoc. Zároveň však znovu odhaluje hlubší slabiny americké politiky vůči Rusku, které se vyhýbá razantnějším krokům a nadále spoléhá na naději, že Moskva bude ochotna ustoupit.
Evropské země zvyšují svou podporu Ukrajině v oblasti protivzdušné obrany, aby čelila pokračujícím ruským útokům. Německo a Velká Británie se staly hlavními tahouny nové iniciativy, která následuje po 50denním ultimátu, jež americký prezident Donald Trump adresoval Vladimiru Putinovi.
Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal počátkem července historické zatykače na vůdce Tálibánu, které obviňuje z zločinů proti lidskosti na základě genderového pronásledování. Tento právní krok je považován za průlomové uznání utrpení žen a dívek v Afghánistánu a zároveň první případ, kdy se takový čin kvalifikuje jako zločin proti lidskosti před mezinárodním tribunálem.
Kanada čelí největší epidemii spalniček za poslední desetiletí a stala se jedinou západní zemí v první desítce světových ohnisek této vysoce nakažlivé nemoci. Jen letos onemocnělo více než 3 800 lidí, převážně dětí a kojenců, což je téměř trojnásobek oproti Spojeným státům, a to i přesto, že Kanada má výrazně menší populaci. Největší počet případů byl zaznamenán v provinciích Alberta a Ontario, které se staly hlavními epicentry nákazy.
Nadcházející summit OSN o potravinových systémech se ponese v naléhavém duchu. Nová mezinárodní zpráva totiž varuje, že prudké nárůsty cen základních potravin způsobené klimatickou krizí vedou nejen k malnutrici, ale hrozí i politickými otřesy a sociálními nepokoji. Zasaženy jsou především ty nejchudší vrstvy obyvatel, které si potraviny často nemohou dovolit.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil politické vody, když sdílel uměle generované video zachycující zatčení bývalého prezidenta Baracka Obamy přímo v Oválné pracovně. V klipu, který byl původně zveřejněn na TikToku a později se objevil na prezidentově účtu na Truth Social, je vidět, jak agenti FBI táhnou Obamu v poutech na kolenou, zatímco se Trump spokojeně usmívá. Video doprovází hudba v podobě písně „YMCA“ od skupiny Village People a nese nápis: „Nikdo nestojí nad zákonem!“
Navzdory dalším ukrajinským výzvám k jednání Rusko o skutečný mír neusiluje. Kreml nadále předkládá návrhy, které připomínají spíše diktát a kapitulaci než kompromis. Zatímco se navenek hovoří o urovnání, ve skutečnosti Moskva sleduje imperiální cíl, kterým je obnova sféry vlivu a podmanění Ukrajiny. Válka proto neskončí, dokud bude Vladimir Putin věřit, že vítězství (nikoli dohoda) je jedinou přijatelnou možností.
Slavná americká komička a moderátorka Ellen DeGeneres (*67) se poprvé veřejně vyjádřila k důvodu, proč se loni s manželkou Portiou de Rossi usadila v Británii. Na setkání s fanoušky v Cheltenhamu přiznala, že definitivní rozhodnutí padlo den po opětovném zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA. „Prostě jsme se rozhodli zůstat. Všechno je tady lepší,“ řekla otevřeně.
Český hydrometeorologický ústav dnes zpřesnil a rozšířil své varování před extrémním počasím. K původní výstraze před vysokými teplotami přibyla i hrozba silných bouřek, které by měly dorazit během odpoledne a večera. Největší riziko se očekává na Moravě, ve Slezsku a ve východních oblastech Čech.
Rusko letos neuskuteční svou vlajkovou zbrojní výstavu Army 2025, ačkoli oficiální web stále uvádí konání mezi 11. a 14. srpnem. Informace o akci ale byly odstraněny z webových stránek veletržního areálu Patriot Expo, kde se událost tradičně koná. Jako první o zrušení informoval ruský státní deník Izvestija, Kreml však zatím situaci veřejně nekomentoval.
Po teplém víkendu se v tomto týdnu opět ochladí. Teploty by se většinu týdne měly pohybovat pod hranicí třiceti stupňů, uvedl ČHMÚ.cz.
Vladimir Putin v noci rozpoutal bezprecedentní raketový a dronový útok na Ukrajinu, který se zapsal jako nejintenzivnější od počátku invaze před více než třemi lety. Ve stejné chvíli byla Severoatlantická aliance nucena aktivovat bojové letouny a vyhlásit nejvyšší stupeň pohotovosti protiletecké obrany kvůli blízkosti úderů k hranicím čtyř členských států NATO — Polska, Slovenska, Maďarska a Rumunska.