Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o plánovaných dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu vyvolalo v Kyjevě naději. Není divu, v době, kdy Ukrajina čelí každodenním nočním útokům ruských dronů a raket, jsou tyto systémy spásou, po které dlouhodobě volá nejen prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko totiž své ofenzivní operace výrazně zesílilo, a Ukrajina se tak ocitla v ještě větší nouzi o účinnou obranu. Přesto jsou detaily zatím nejasné – neví se, kolik baterií systémů Patriot Kyjev obdrží, kdy přesně dorazí ani kdo bude jejich dodavatelem.
Systém Patriot, což je zkratka pro „Phased Array Tracking Radar for Intercept on Target“, představuje páteř americké raketové obrany. V minulosti prokázal svou účinnost například při zásahu 13 z 14 íránských raket, které mířily na americkou základnu Al Udeid v Kataru. Tento incident opět potvrzuje vysokou spolehlivost systému v kritických podmínkách.
Moderní verze těchto raket mají schopnost zničit balistické rakety, řízené střely i bezpilotní letouny. Jsou schopné operovat ve výškách až 15 kilometrů a zasahovat cíle na vzdálenost až 35 kilometrů.
Jedna baterie systému Patriot dokáže chránit území o velikosti 100 až 200 čtverečních kilometrů, závisle na terénu a rozmístění odpalovačů. Vzhledem k tomu, že Ukrajina má rozlohu přes 600 000 km², je jasné, že Kyjev potřebuje výrazně více baterií, než kolik mu může být přislíbeno.
Každá baterie Patriot se skládá ze šesti až osmi odpalovacích zařízení, každé schopné nést až 16 raket. Dále obsahuje radar, velitelské stanoviště a mobilní generátory, přičemž celý systém je umístěn na nákladních vozech. Ovládání této složité technologie zajišťuje přibližně 90 vojáků, z nichž tři jsou schopni obsluhovat baterii i v reálných bojových podmínkách.
Cena těchto systémů je však vysoká – kompletní baterie včetně raket může stát přes jednu miliardu dolarů. Jediná raketa se pohybuje v cenovém rozmezí až 4 miliony dolarů. Vzhledem k tomu, že ruské drony mohou stát pouhých 50 000 dolarů, vyvstává otázka, zda je tato investice nákladově efektivní.
Spojené státy nyní zvažují možnost přesměrování některých baterií Patriot, původně objednaných jinými státy, na Ukrajinu. Podle agentury Reuters by mohlo být 17 objednaných baterií odesláno „velmi rychle“. Zároveň by země, které tyto systémy původně objednaly, měly být kompenzovány novými dodávkami od Spojených států.
V současnosti vlastní systémy Patriot některé evropské země NATO – Německo, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Španělsko. Přesto zatím není jasné, která z těchto zemí skutečně dodá Ukrajině potřebné systémy. Generální tajemník NATO Mark Rutte zmínil i Finsko, Dánsko, Švédsko a Norsko jako možné dodavatele, ale opět bez konkrétního zmínění Patriotů.
Zaznívají i obavy, že americké zásoby systémů Patriot jsou již napnuté. Generál James Mingus, zástupce náčelníka štábu armády USA, varoval, že systém v Kataru je v provozu již více než 500 dní a podle něj jde o „nejvíce přetížený prvek síly“.
Podle britské organizace Action on Armed Violence Ukrajina již obdržela šest plně funkčních baterií Patriot – dvě od USA, dvě od Německa, jednu od Rumunska a jednu společnou od Německa a Nizozemska. Kyjev však tvrdí, že k dosažení plné ochrany bude potřebovat alespoň deset dalších.
Analytici upozorňují, že samotné Patrioty válku neukončí. Bývalý velitel NATO generál Wesley Clark pro CNN uvedl, že účinná pomoc by měla jít ještě dál: „Pokud chcete válku skutečně zastavit, musíte zasáhnout Rusko hluboko na jeho území. Musíte se zaměřit na lučištníka, ne na šípy, které vypouští.“
Vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města a rostoucím výzvám k dodávkám moderních obranných systémů, Patrioty představují sice klíčovou, ale stále pouze jednu část širší bezpečnostní strategie, kterou Ukrajina nezbytně potřebuje pro svou přežití.
Papež Lev XIV. během své čtvrteční návštěvy španělského ostrova Gran Canaria ostře zkritizoval evropské vlády za jejich lhostejnost vůči osudům migrantů. Pontifik promluvil v přístavu Arguineguín, kde tisíce afrických běženců strávily první dny koronavirové pandemie v izolaci na dokech bez odpovídajícího přístupu k jídlu nebo přístřeší.
Německo se musí připravit na možný ruský útok do roku 2029, nebo dokonce dříve. Na leteckém veletrhu ILA v Berlíně to uvedl šéf německé armády, generálporučík Christian Freuding, s tím, že země musí být připravena bojovat. Podle jeho slov panuje mezi spojenci v Severoatlantické aliancii široká shoda na tom, že Rusko by mohlo být schopno napadnout území NATO před koncem tohoto desetiletí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se během rozhovoru v Londýně projevoval velmi optimisticky a vyjádřil přesvědčení, že největší evropský konflikt od roku 1945 se začíná pomalu obracet ve prospěch Kyjeva. Současná vojenská situace je podle něj pro ukrajinskou stranu nejslibnější za poslední dva a půl roku.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.