Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o plánovaných dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu vyvolalo v Kyjevě naději. Není divu, v době, kdy Ukrajina čelí každodenním nočním útokům ruských dronů a raket, jsou tyto systémy spásou, po které dlouhodobě volá nejen prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko totiž své ofenzivní operace výrazně zesílilo, a Ukrajina se tak ocitla v ještě větší nouzi o účinnou obranu. Přesto jsou detaily zatím nejasné – neví se, kolik baterií systémů Patriot Kyjev obdrží, kdy přesně dorazí ani kdo bude jejich dodavatelem.
Systém Patriot, což je zkratka pro „Phased Array Tracking Radar for Intercept on Target“, představuje páteř americké raketové obrany. V minulosti prokázal svou účinnost například při zásahu 13 z 14 íránských raket, které mířily na americkou základnu Al Udeid v Kataru. Tento incident opět potvrzuje vysokou spolehlivost systému v kritických podmínkách.
Moderní verze těchto raket mají schopnost zničit balistické rakety, řízené střely i bezpilotní letouny. Jsou schopné operovat ve výškách až 15 kilometrů a zasahovat cíle na vzdálenost až 35 kilometrů.
Jedna baterie systému Patriot dokáže chránit území o velikosti 100 až 200 čtverečních kilometrů, závisle na terénu a rozmístění odpalovačů. Vzhledem k tomu, že Ukrajina má rozlohu přes 600 000 km², je jasné, že Kyjev potřebuje výrazně více baterií, než kolik mu může být přislíbeno.
Každá baterie Patriot se skládá ze šesti až osmi odpalovacích zařízení, každé schopné nést až 16 raket. Dále obsahuje radar, velitelské stanoviště a mobilní generátory, přičemž celý systém je umístěn na nákladních vozech. Ovládání této složité technologie zajišťuje přibližně 90 vojáků, z nichž tři jsou schopni obsluhovat baterii i v reálných bojových podmínkách.
Cena těchto systémů je však vysoká – kompletní baterie včetně raket může stát přes jednu miliardu dolarů. Jediná raketa se pohybuje v cenovém rozmezí až 4 miliony dolarů. Vzhledem k tomu, že ruské drony mohou stát pouhých 50 000 dolarů, vyvstává otázka, zda je tato investice nákladově efektivní.
Spojené státy nyní zvažují možnost přesměrování některých baterií Patriot, původně objednaných jinými státy, na Ukrajinu. Podle agentury Reuters by mohlo být 17 objednaných baterií odesláno „velmi rychle“. Zároveň by země, které tyto systémy původně objednaly, měly být kompenzovány novými dodávkami od Spojených států.
V současnosti vlastní systémy Patriot některé evropské země NATO – Německo, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Španělsko. Přesto zatím není jasné, která z těchto zemí skutečně dodá Ukrajině potřebné systémy. Generální tajemník NATO Mark Rutte zmínil i Finsko, Dánsko, Švédsko a Norsko jako možné dodavatele, ale opět bez konkrétního zmínění Patriotů.
Zaznívají i obavy, že americké zásoby systémů Patriot jsou již napnuté. Generál James Mingus, zástupce náčelníka štábu armády USA, varoval, že systém v Kataru je v provozu již více než 500 dní a podle něj jde o „nejvíce přetížený prvek síly“.
Podle britské organizace Action on Armed Violence Ukrajina již obdržela šest plně funkčních baterií Patriot – dvě od USA, dvě od Německa, jednu od Rumunska a jednu společnou od Německa a Nizozemska. Kyjev však tvrdí, že k dosažení plné ochrany bude potřebovat alespoň deset dalších.
Analytici upozorňují, že samotné Patrioty válku neukončí. Bývalý velitel NATO generál Wesley Clark pro CNN uvedl, že účinná pomoc by měla jít ještě dál: „Pokud chcete válku skutečně zastavit, musíte zasáhnout Rusko hluboko na jeho území. Musíte se zaměřit na lučištníka, ne na šípy, které vypouští.“
Vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města a rostoucím výzvám k dodávkám moderních obranných systémů, Patrioty představují sice klíčovou, ale stále pouze jednu část širší bezpečnostní strategie, kterou Ukrajina nezbytně potřebuje pro svou přežití.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.