Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o plánovaných dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu vyvolalo v Kyjevě naději. Není divu, v době, kdy Ukrajina čelí každodenním nočním útokům ruských dronů a raket, jsou tyto systémy spásou, po které dlouhodobě volá nejen prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko totiž své ofenzivní operace výrazně zesílilo, a Ukrajina se tak ocitla v ještě větší nouzi o účinnou obranu. Přesto jsou detaily zatím nejasné – neví se, kolik baterií systémů Patriot Kyjev obdrží, kdy přesně dorazí ani kdo bude jejich dodavatelem.
Systém Patriot, což je zkratka pro „Phased Array Tracking Radar for Intercept on Target“, představuje páteř americké raketové obrany. V minulosti prokázal svou účinnost například při zásahu 13 z 14 íránských raket, které mířily na americkou základnu Al Udeid v Kataru. Tento incident opět potvrzuje vysokou spolehlivost systému v kritických podmínkách.
Moderní verze těchto raket mají schopnost zničit balistické rakety, řízené střely i bezpilotní letouny. Jsou schopné operovat ve výškách až 15 kilometrů a zasahovat cíle na vzdálenost až 35 kilometrů.
Jedna baterie systému Patriot dokáže chránit území o velikosti 100 až 200 čtverečních kilometrů, závisle na terénu a rozmístění odpalovačů. Vzhledem k tomu, že Ukrajina má rozlohu přes 600 000 km², je jasné, že Kyjev potřebuje výrazně více baterií, než kolik mu může být přislíbeno.
Každá baterie Patriot se skládá ze šesti až osmi odpalovacích zařízení, každé schopné nést až 16 raket. Dále obsahuje radar, velitelské stanoviště a mobilní generátory, přičemž celý systém je umístěn na nákladních vozech. Ovládání této složité technologie zajišťuje přibližně 90 vojáků, z nichž tři jsou schopni obsluhovat baterii i v reálných bojových podmínkách.
Cena těchto systémů je však vysoká – kompletní baterie včetně raket může stát přes jednu miliardu dolarů. Jediná raketa se pohybuje v cenovém rozmezí až 4 miliony dolarů. Vzhledem k tomu, že ruské drony mohou stát pouhých 50 000 dolarů, vyvstává otázka, zda je tato investice nákladově efektivní.
Spojené státy nyní zvažují možnost přesměrování některých baterií Patriot, původně objednaných jinými státy, na Ukrajinu. Podle agentury Reuters by mohlo být 17 objednaných baterií odesláno „velmi rychle“. Zároveň by země, které tyto systémy původně objednaly, měly být kompenzovány novými dodávkami od Spojených států.
V současnosti vlastní systémy Patriot některé evropské země NATO – Německo, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Španělsko. Přesto zatím není jasné, která z těchto zemí skutečně dodá Ukrajině potřebné systémy. Generální tajemník NATO Mark Rutte zmínil i Finsko, Dánsko, Švédsko a Norsko jako možné dodavatele, ale opět bez konkrétního zmínění Patriotů.
Zaznívají i obavy, že americké zásoby systémů Patriot jsou již napnuté. Generál James Mingus, zástupce náčelníka štábu armády USA, varoval, že systém v Kataru je v provozu již více než 500 dní a podle něj jde o „nejvíce přetížený prvek síly“.
Podle britské organizace Action on Armed Violence Ukrajina již obdržela šest plně funkčních baterií Patriot – dvě od USA, dvě od Německa, jednu od Rumunska a jednu společnou od Německa a Nizozemska. Kyjev však tvrdí, že k dosažení plné ochrany bude potřebovat alespoň deset dalších.
Analytici upozorňují, že samotné Patrioty válku neukončí. Bývalý velitel NATO generál Wesley Clark pro CNN uvedl, že účinná pomoc by měla jít ještě dál: „Pokud chcete válku skutečně zastavit, musíte zasáhnout Rusko hluboko na jeho území. Musíte se zaměřit na lučištníka, ne na šípy, které vypouští.“
Vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města a rostoucím výzvám k dodávkám moderních obranných systémů, Patrioty představují sice klíčovou, ale stále pouze jednu část širší bezpečnostní strategie, kterou Ukrajina nezbytně potřebuje pro svou přežití.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.