Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o plánovaných dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu vyvolalo v Kyjevě naději. Není divu, v době, kdy Ukrajina čelí každodenním nočním útokům ruských dronů a raket, jsou tyto systémy spásou, po které dlouhodobě volá nejen prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko totiž své ofenzivní operace výrazně zesílilo, a Ukrajina se tak ocitla v ještě větší nouzi o účinnou obranu. Přesto jsou detaily zatím nejasné – neví se, kolik baterií systémů Patriot Kyjev obdrží, kdy přesně dorazí ani kdo bude jejich dodavatelem.
Systém Patriot, což je zkratka pro „Phased Array Tracking Radar for Intercept on Target“, představuje páteř americké raketové obrany. V minulosti prokázal svou účinnost například při zásahu 13 z 14 íránských raket, které mířily na americkou základnu Al Udeid v Kataru. Tento incident opět potvrzuje vysokou spolehlivost systému v kritických podmínkách.
Moderní verze těchto raket mají schopnost zničit balistické rakety, řízené střely i bezpilotní letouny. Jsou schopné operovat ve výškách až 15 kilometrů a zasahovat cíle na vzdálenost až 35 kilometrů.
Jedna baterie systému Patriot dokáže chránit území o velikosti 100 až 200 čtverečních kilometrů, závisle na terénu a rozmístění odpalovačů. Vzhledem k tomu, že Ukrajina má rozlohu přes 600 000 km², je jasné, že Kyjev potřebuje výrazně více baterií, než kolik mu může být přislíbeno.
Každá baterie Patriot se skládá ze šesti až osmi odpalovacích zařízení, každé schopné nést až 16 raket. Dále obsahuje radar, velitelské stanoviště a mobilní generátory, přičemž celý systém je umístěn na nákladních vozech. Ovládání této složité technologie zajišťuje přibližně 90 vojáků, z nichž tři jsou schopni obsluhovat baterii i v reálných bojových podmínkách.
Cena těchto systémů je však vysoká – kompletní baterie včetně raket může stát přes jednu miliardu dolarů. Jediná raketa se pohybuje v cenovém rozmezí až 4 miliony dolarů. Vzhledem k tomu, že ruské drony mohou stát pouhých 50 000 dolarů, vyvstává otázka, zda je tato investice nákladově efektivní.
Spojené státy nyní zvažují možnost přesměrování některých baterií Patriot, původně objednaných jinými státy, na Ukrajinu. Podle agentury Reuters by mohlo být 17 objednaných baterií odesláno „velmi rychle“. Zároveň by země, které tyto systémy původně objednaly, měly být kompenzovány novými dodávkami od Spojených států.
V současnosti vlastní systémy Patriot některé evropské země NATO – Německo, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Španělsko. Přesto zatím není jasné, která z těchto zemí skutečně dodá Ukrajině potřebné systémy. Generální tajemník NATO Mark Rutte zmínil i Finsko, Dánsko, Švédsko a Norsko jako možné dodavatele, ale opět bez konkrétního zmínění Patriotů.
Zaznívají i obavy, že americké zásoby systémů Patriot jsou již napnuté. Generál James Mingus, zástupce náčelníka štábu armády USA, varoval, že systém v Kataru je v provozu již více než 500 dní a podle něj jde o „nejvíce přetížený prvek síly“.
Podle britské organizace Action on Armed Violence Ukrajina již obdržela šest plně funkčních baterií Patriot – dvě od USA, dvě od Německa, jednu od Rumunska a jednu společnou od Německa a Nizozemska. Kyjev však tvrdí, že k dosažení plné ochrany bude potřebovat alespoň deset dalších.
Analytici upozorňují, že samotné Patrioty válku neukončí. Bývalý velitel NATO generál Wesley Clark pro CNN uvedl, že účinná pomoc by měla jít ještě dál: „Pokud chcete válku skutečně zastavit, musíte zasáhnout Rusko hluboko na jeho území. Musíte se zaměřit na lučištníka, ne na šípy, které vypouští.“
Vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města a rostoucím výzvám k dodávkám moderních obranných systémů, Patrioty představují sice klíčovou, ale stále pouze jednu část širší bezpečnostní strategie, kterou Ukrajina nezbytně potřebuje pro svou přežití.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.
Německá policie v neděli vypátrala mladíka podezřelého ze spáchání sobotního teroristického útoku na akci Pride v Berlíně. Zadržet se ho však nepodařilo. Muž se totiž proti zasahujícím policistům rozběhl se zbraní a byl zastřelen.
Do Česka se v týdnu na přelomu července a srpna vrátí tropické počasí, ale v pondělí tomu ještě nic nasvědčovat nebude. Místy se bude lidem hodit i deštník, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Vládní koalice hnutí ANO, SPD a Motoristů je připravena přehlasovat prezidenta Petra Pavla, jenž vetoval novelu zákona ohledně pravidel rozpočtové odpovědnosti. Oznámil to premiér Andrej Babiš (ANO), který zároveň vyzval hlavu státu, aby sama na Pražském hradě šetřila.
Česká policie se zajímá o vyšetřování sobotního teroristického útoku mladého islamisty na pochod Pride v německém Berlíně, kde zemřela jedna žena. Policisté nemají informace o tom, že by se podezřelý mladík nacházel na našem území.
Ceny služeb letecké dopravy se v Česku vyvíjejí příznivěji než ve většině Evropské unie. V červnu byly meziročně nižší o 4,1 procenta, zatímco v celé Unii vzrostly o 3,1 procenta. Česko zaznamenalo meziroční pokles ve všech šesti měsících letošního roku. V dubnu činil 14,1 procenta a v květnu 6,4 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se domnívá, že šéf Kremlu Vladimir Putin na podzim ohlásí mobilizaci dalších vojáků. Ruskou armádu mají zároveň posílit i Severokorejci. Zelenskyj se odvolává na informace od zpravodajských služeb.
Stovky tisíc ve Francii a Španělsku jsou přinejmenším dočasně bez střechy nad hlavou kvůli ničivým přírodním požárům, které zuří už několik dní. Největší obavy budí požár v jihozápadní Francii, kde se plameny blíží k Bordeaux. Hasičům se tam nedaří dostat živel pod kontrolu, informovala BBC.
Amerického prezident Donalda Trumpa od širšího útoku na Írán odradila obava, že íránská odveta by si vyžádala neúměrně vysokou spotřebu nákladných a cenných střel protivzdušné a protiraketové obrany.
Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění.
Čeští kriminalisté vyřešili další takzvaný pomníček, ale radost jim částečně může kazit fakt, že pachatele pokusu o vraždu z Hrádku nad Nisou už za mříže nedostanou. Případ z roku 2007 je totiž promlčený.