Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o plánovaných dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu vyvolalo v Kyjevě naději. Není divu, v době, kdy Ukrajina čelí každodenním nočním útokům ruských dronů a raket, jsou tyto systémy spásou, po které dlouhodobě volá nejen prezident Volodymyr Zelenskyj.
Rusko totiž své ofenzivní operace výrazně zesílilo, a Ukrajina se tak ocitla v ještě větší nouzi o účinnou obranu. Přesto jsou detaily zatím nejasné – neví se, kolik baterií systémů Patriot Kyjev obdrží, kdy přesně dorazí ani kdo bude jejich dodavatelem.
Systém Patriot, což je zkratka pro „Phased Array Tracking Radar for Intercept on Target“, představuje páteř americké raketové obrany. V minulosti prokázal svou účinnost například při zásahu 13 z 14 íránských raket, které mířily na americkou základnu Al Udeid v Kataru. Tento incident opět potvrzuje vysokou spolehlivost systému v kritických podmínkách.
Moderní verze těchto raket mají schopnost zničit balistické rakety, řízené střely i bezpilotní letouny. Jsou schopné operovat ve výškách až 15 kilometrů a zasahovat cíle na vzdálenost až 35 kilometrů.
Jedna baterie systému Patriot dokáže chránit území o velikosti 100 až 200 čtverečních kilometrů, závisle na terénu a rozmístění odpalovačů. Vzhledem k tomu, že Ukrajina má rozlohu přes 600 000 km², je jasné, že Kyjev potřebuje výrazně více baterií, než kolik mu může být přislíbeno.
Každá baterie Patriot se skládá ze šesti až osmi odpalovacích zařízení, každé schopné nést až 16 raket. Dále obsahuje radar, velitelské stanoviště a mobilní generátory, přičemž celý systém je umístěn na nákladních vozech. Ovládání této složité technologie zajišťuje přibližně 90 vojáků, z nichž tři jsou schopni obsluhovat baterii i v reálných bojových podmínkách.
Cena těchto systémů je však vysoká – kompletní baterie včetně raket může stát přes jednu miliardu dolarů. Jediná raketa se pohybuje v cenovém rozmezí až 4 miliony dolarů. Vzhledem k tomu, že ruské drony mohou stát pouhých 50 000 dolarů, vyvstává otázka, zda je tato investice nákladově efektivní.
Spojené státy nyní zvažují možnost přesměrování některých baterií Patriot, původně objednaných jinými státy, na Ukrajinu. Podle agentury Reuters by mohlo být 17 objednaných baterií odesláno „velmi rychle“. Zároveň by země, které tyto systémy původně objednaly, měly být kompenzovány novými dodávkami od Spojených států.
V současnosti vlastní systémy Patriot některé evropské země NATO – Německo, Řecko, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko a Španělsko. Přesto zatím není jasné, která z těchto zemí skutečně dodá Ukrajině potřebné systémy. Generální tajemník NATO Mark Rutte zmínil i Finsko, Dánsko, Švédsko a Norsko jako možné dodavatele, ale opět bez konkrétního zmínění Patriotů.
Zaznívají i obavy, že americké zásoby systémů Patriot jsou již napnuté. Generál James Mingus, zástupce náčelníka štábu armády USA, varoval, že systém v Kataru je v provozu již více než 500 dní a podle něj jde o „nejvíce přetížený prvek síly“.
Podle britské organizace Action on Armed Violence Ukrajina již obdržela šest plně funkčních baterií Patriot – dvě od USA, dvě od Německa, jednu od Rumunska a jednu společnou od Německa a Nizozemska. Kyjev však tvrdí, že k dosažení plné ochrany bude potřebovat alespoň deset dalších.
Analytici upozorňují, že samotné Patrioty válku neukončí. Bývalý velitel NATO generál Wesley Clark pro CNN uvedl, že účinná pomoc by měla jít ještě dál: „Pokud chcete válku skutečně zastavit, musíte zasáhnout Rusko hluboko na jeho území. Musíte se zaměřit na lučištníka, ne na šípy, které vypouští.“
Vzhledem k pokračujícím útokům na ukrajinská města a rostoucím výzvám k dodávkám moderních obranných systémů, Patrioty představují sice klíčovou, ale stále pouze jednu část širší bezpečnostní strategie, kterou Ukrajina nezbytně potřebuje pro svou přežití.
Z Bulharska k českému soudu a do vazby zamířil další obviněný v případu březnového teroristického útoku v Pardubicích. Podle policistů existovaly hned tři zákonné důvody pro umístění této osoby do vazby.
Poslední dny zbývají z letošního dubna, už v pátek se rozběhne květen. Není tak divu, že meteorologové už tuší, jak v Česku bude po většinu následujícího měsíce. Prozradili to v nejnovějším měsíčním výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jednou ze smutných zpráv, které v dubnu zasáhly Česko, bylo úmrtí jedinečného Jana Potměšila. Známý herec, jenž bojoval s nepřízní osudu, zemřel ve věku 60 let. Už zítra budou lidé mít možnost se s ním v Praze rozloučit.
Stalo se to v dubnu a opakovat se to bude i v květnu. O čem je řeč? Vězte, že o uzavřených obchodech kvůli státním svátkům. První z dvojice květnových nás čeká už v pátek. Bude otevřeno, anebo nikoliv?
Jedním z klíčových ukazatelů, se kterými pracuje aktuální zpráva OECD, je takzvaný daňový klín. Zní to složitě, ale princip je jednoduchý: ukazuje, kolik z celkové ceny práce připadne státu. Pokud zaměstnavatel na pracovníka vydá 100 korun, daňový klín říká, kolik z této částky skončí na daních a odvodech a kolik zaměstnanec skutečně dostane na účet. Tedy jak velký je pomyslný klín, jejž stát vráží mezi zaměstnavatele a zaměstnance.
Během sobotní večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě došlo k dramatické situaci, kdy se ozvala střelba v těsné blízkosti sálu, kde seděli prezident Donald Trump a první dáma Melania Trumpová. Prezident uvedl, že Melaniinou první reakcí na zaslechnutou střelbu bylo konstatování, že slyší ‚hluk‘. Manželé se v tu chvíli nacházeli přímo na pódiu, odkud je ochranka rychle evakuovala do bezpečného prostoru.
Spojené státy se vzpamatovávají z dalšího útoku na prezidenta Donalda Trumpa, ke kterému došlo v sobotu 25. dubna 2026 během výroční večeře Asociace zpravodajů v Bílém domě. Útočník vtrhl do prostor hotelu Washington Hilton, kde se akce konala. Jde o třetí podobný incident zaměřený na Trumpa za poslední tři roky, což vyvolává hluboké obavy z narůstající vlny politického násilí v zemi.
Britský král Karel III. míří do Spojených států na návštěvu, která je výsledkem měsíců strategického plánování na nejvyšší úrovni britské vlády. Přestože je cesta oficiálně prezentována jako dar k 250. narozeninám USA, její skutečný význam spočívá v diplomatickém úsilí o urovnání napjatých vztahů mezi administrativou Donalda Trumpa a vládou premiéra Keira Starmera.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.
Světově proslulý kouzelník David Blaine se v rámci přípravy na jeden ze svých nebezpečných kousků rozhodl spolknout vodu se dvěma živými zlatými rybkami. Ačkoliv se tento záběr objevil ve speciálu stanice ABC z roku 2013, záznam nikdy nezmínil, že vznikl přímo v newyorském domě odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato skutečnost vyšla najevo při zkoumání dokumentů ministerstva spravedlnosti, které odhalují desítky zpráv a telefonátů mezi oběma muži.
Podezřelým ze střelby na večeři Asociace korespondentů Bílého domu je jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z kalifornského Torrance. Tento vysoce vzdělaný učitel a amatérský vývojář videoher byl podle dostupných informací odpůrcem politiky prezidenta Donalda Trumpa. Allen byl zadržen poté, co došlo k incidentu na slavnostní akci, které se účastnil prezident i další představitelé administrativy.
Státní návštěva krále Karla III. ve Spojených státech, která začíná v pondělí, je britskými historiky a analytiky označována za diplomaticky nejnáročnější cestu britského panovníka za poslední desetiletí. Král se ocitá v roli vyslance britské vlády s úkolem „obnovit a upevnit“ bilaterální vazby v době, kdy je tzv. „výjimečný vztah“ obou zemí pod značným tlakem. Před panovníkem však stojí několik zásadních rizik, která by mohla celou misi zkomplikovat.