„Kdo by chtěl slyšet, co se děje, když umíráte?“ ptá se s klidem a zvláštní vřelostí hospicová sestra v závěrečné epizodě seriálu Dying for Sex. Vysvětluje pacientce, co může očekávat v posledních chvílích života. Smrt, tvrdí, není tragédie ani medicínská pohroma, ale přirozený tělesný proces – podobně jako porod nebo kašel. „Vaše tělo ví, co má dělat.“
Pacientka začne méně jíst a pít, bude většinu dne spát, postupně přestane vstávat z postele a může být zmatená. Nakonec se její dech zpomalí, až se dostaví tzv. smrtelný chrapot. Je možné, že zažije i krátké „probuzení“ – náhlý příval energie a jasné mysli těsně před smrtí.
Tato scéna vychází ze skutečných událostí v životě Molly Kochan, která po diagnóze rakoviny prsu v roce 2015 dokumentovala svůj život v podcastu se svou nejlepší kamarádkou Nikki Boyer. Série Dying for Sex byla inspirována právě tímto příběhem.
Podle spoluautorky a producentky seriálu Kim Rosenstock lidé často předpokládají, že smrt je příliš děsivá nebo smutná na to, aby ji bylo možné zobrazit v televizi. Tvůrci se proto rozhodli zobrazit ji jiným způsobem – otevřeně a s cílem zbavit ji části tajemství a strachu.
Každé úmrtí je do určité míry jedinečné, říká hospicová sestra a edukátorka Julie McFadden z Los Angeles. Většina lidí, kteří neumírají při nehodě nebo jiné náhlé události, však projde podobnými fázemi.
Odborníci dnes mluví o tzv. death literacy, tedy schopnosti rozumět procesu umírání. Znalosti v této oblasti podle nich pomáhají zmírnit úzkost z vlastní smrti nebo smrti blízkých.
Měsíce před smrtí začíná fáze přechodu. Člověk tráví více času v posteli, méně jí a pije, potřebuje pomoc při běžných činnostech. Hůře komunikuje a většinu dne prospí. Lidé s nemocemi jako demence nebo Parkinsonova choroba mohou tyto příznaky vykazovat už dříve, což ztěžuje jejich rozpoznání jako známky blížícího se konce.
Podle thanatoložky Cole Imperi dochází během této fáze také k „odpoutání od světa“ – člověk může ztrácet pojem o čase, smysly otupují a svět kolem ztrácí jasnost.
Nižší příjem potravy může navodit stav ketózy, kdy tělo začíná spalovat tuky místo cukru. To může vést ke stavu mírné euforie či úlevy, údajně díky zvýšené hladině neurotransmiteru GABA a poklesu stresového hormonu kortizolu.
Poslední fáze – tzv. aktivní umírání – nastupuje několik dní nebo hodin před smrtí. Většina lidí je v tomto stadiu v bezvědomí, dech a srdeční tep se stávají nepravidelnými. V některých případech nastupují halucinace – umírající mohou vidět zemřelé blízké nebo mít pocit, že čekají na „odvoz“.
Ke zmírnění diskomfortu může být přizván music-thanatolog – odborník, který hraje na harfu a zpívá, aby sladěním rytmu uklidnil tělo i mysl. Podle Imperi se tělo často „napojí“ na rytmus hudby, což přináší uvolnění.
V této fázi se někdy objevuje tzv. rally, tedy krátké oživení. Zhruba třetina lidí zažije jasné chvíle – poznají blízké, žádají oblíbené jídlo a vypadají, jako by se zázračně zotavili. Důvod tohoto jevu není zcela objasněn, ale odborníci ho vnímají jako „krásný dar“.
Poslední fází je změna dechového rytmu – tzv. Cheyne-Stokesovo dýchání. Dech se stává nepravidelným, střídají se rychlé nádechy s dlouhými přestávkami. Sliz a hleny, které už člověk nedokáže polykat, se hromadí v hrdle a vydávají charakteristický chraplavý zvuk – tzv. death rattle. Ačkoliv to může znít bolestivě, pacienti podle McFadden zpravidla netrpí, což lze poznat podle jejich neverbálních projevů.
„Umírající člověk je jako miminko – nemůže vám říct, co cítí, ale lze to poznat z jeho chování,“ vysvětluje.
V západní kultuře je smrt často vnímána jako tragédie, které je třeba se za každou cenu vyhnout. Podle odborníků ale právě poznání a otevřený rozhovor o smrti pomáhá zbavit se strachu. Studie ukazují, že čím více o smrti víme a přemýšlíme o ní, tím méně nás děsí.
McFadden dodává, že její pacienti i jejich rodiny obvykle pociťují úlevu, když pochopí, co je čeká. Strach z neznáma často mizí, jakmile dostanou odpovědi na své otázky. Někteří lidé ale naopak nacházejí pocit kontroly v tom, že se o smrti nechtějí nic dozvědět – i to může být platná a uzdravující strategie.
„Důležité je respektovat i to, když někdo odmítá vědět,“ říká Imperi. „Možná je to přesně to, co v danou chvíli potřebuje.“
Závěrem dodává McFadden: „Jsme stvořeni ke smrti stejně jako k narození. Čím víc to pochopíme, tím lépe budeme žít – a tím klidněji jednou zemřeme.“
Ruský prezident Vladimir Putin si je vědom obrovských nákladů, které Kreml za invazi na Ukrajinu zaplatil. Za poslední tři a půl roku války přitom Rusko získalo pouze 20 % ukrajinského území, ale přišlo o více než milion vojáků, z nichž čtvrt milionu zemřelo. Proč tedy ve válce dál pokračuje? Na to přinesl odpověď magazín Time.
Izrael čelí narůstající mezinárodní kritice kvůli své válce proti Hamásu v Gaze. Důrazné varování nyní zaznělo také od evropské komisařky pro řešení krizí Hadjy Lahbibové, která označila možnou okupaci Gazy za „katastrofální“. Podle ní hrozí Gaze hladomor, přísun pomoci je blokován a pravidla pro registraci nevládních organizací situaci jen zhoršují.
Na trhu s vitaminovými a minerálními doplňky stravy se ročně protočí desítky miliard dolarů a jejich užívání je velmi rozšířené. Přesto panují neustálé dohady o jejich skutečných účincích, přičemž některé studie tvrdí, že nemají žádné zdravotní přínosy, a jiné dokonce naznačují, že mohou být zdraví škodlivé. Mnozí z nás se proto ptají, zda je vůbec nutné je užívat.
Jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským vůdcem Vladimirem Putinem se nezadržitelně blíží a očekávání jsou vysoká. Výsledek jejich setkání může v příštích týdnech či měsících rozhodnout nejen o tom, zda vůbec odstartuje mírový proces na Ukrajině, ale i o jeho konkrétní podobě. Pokud se Trump postaví k požadavkům Kremlu vstřícně, může se Washington stát klíčovým hybatelem tlaku na Kyjev, aby přistoupil k územním ústupkům.
Při své kampani Donald Trump sliboval, že rychle ukončí válku na Ukrajině a konflikt v Gaze. Dnes, více než šest měsíců po jeho nástupu do úřadu, je mír na obou frontách vzdálenější než kdy jindy. V Gaze se jednání o příměří a výměně zajatců zhroutila, zatímco humanitární situace dosáhla katastrofálních rozměrů. Na Ukrajině opakované diplomatické pokusy narazily na největší ruské letecké útoky od začátku války.
Západní břeh Jordánu je v současné době oblastí s narůstajícím napětím, které se ještě více vystupňovalo po útoku Hamásu ze 7. října a následné válce v Gaze. Palestinci zde čelí stále častějším a beztrestným akcím ze strany izraelských osadníků, kteří jsou podporováni vládou a ozbrojenými složkami. To vede u Palestinců k pocitu bezmoci a traumatu, protože jsou jim systematicky upírána jejich základní lidská práva.
Nárůst případů horečky dengue napříč tichomořskými ostrovy, který je nejvyšší za posledních deset let, je podle odborníků způsoben klimatickou krizí. Od začátku roku 2025 bylo v regionu potvrzeno více než 16 502 případů a 17 úmrtí, přičemž Samoa, Fidži a Tonga patří k nejvíce zasaženým zemím. Některé z nich už dokonce vyhlásily stav nouze.
Necelý týden před summitem mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na Aljašce, který se má konat v pátek, vydala Evropská unie prohlášení, které podepsalo 26 z 27 lídrů. Cílem prohlášení je vyvinout tlak na Donalda Trumpa a zdůraznit, že Ukrajina by měla mít právo svobodně rozhodovat o své budoucnosti a že mezinárodní hranice se nesmí měnit silou.
Po 70 letech výzkumu a analýzy dat vědci zjistili, že extrémní horka výrazně decimují populace tropického ptactva. Ačkoli většina studií se zaměřuje na dlouhodobé klimatické trendy, jako jsou postupné zvyšování průměrných teplot, je třeba věnovat pozornost i extrémním povětrnostním jevům.
Už v pátek se má v americkém státě Aljaška uskutečnit klíčové setkání, na kterém se sejdou prezidenti Spojených států a Ruska. Hlavním tématem schůzky Donalda Trumpa a Vladimira Putina by mělo být nalezení způsobu, jak ukončit válku na Ukrajině. To s sebou ovšem nese mnoho obav, a to zejména v Evropě a na Ukrajině.
Ikona světové pop-music, Madonna, vyzvala papeže Lva k naléhavé humanitární misi v Gaze. Ve svém příspěvku na sociální síti Instagram apelovala na hlavu katolické církve, aby navštívila palestinskou enklávu dříve, než bude pozdě a aby pomohla hladovějícím dětem.
Během svého prvního funkčního období prezident Donald Trump předkládal alternativní skutečnosti, a ve svém druhém období je podle všeho nechává žít. S odkazem na vizi zločinem zmítaného vnitřního amerického města zdůvodnil svůj nouzový federální převrat washingtonského policejního oddělení a nasazení jednotek Národní gardy do ulic. Na tiskové konferenci v Bílém domě označil hlavní město za ovládnuté „násilnými gangy, krvelačnými zločinci, potulnými davy divoké mládeže, zfetovanými maniaky a bezdomovci“.
