Smrt už není záhadou. Co se děje s tělem, když člověk umírá? Odborníci vysvětlují, na co se připravit

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 29. května 2025 21:42
Sdílej:

„Kdo by chtěl slyšet, co se děje, když umíráte?“ ptá se s klidem a zvláštní vřelostí hospicová sestra v závěrečné epizodě seriálu Dying for Sex. Vysvětluje pacientce, co může očekávat v posledních chvílích života. Smrt, tvrdí, není tragédie ani medicínská pohroma, ale přirozený tělesný proces – podobně jako porod nebo kašel. „Vaše tělo ví, co má dělat.“

Pacientka začne méně jíst a pít, bude většinu dne spát, postupně přestane vstávat z postele a může být zmatená. Nakonec se její dech zpomalí, až se dostaví tzv. smrtelný chrapot. Je možné, že zažije i krátké „probuzení“ – náhlý příval energie a jasné mysli těsně před smrtí.

Tato scéna vychází ze skutečných událostí v životě Molly Kochan, která po diagnóze rakoviny prsu v roce 2015 dokumentovala svůj život v podcastu se svou nejlepší kamarádkou Nikki Boyer. Série Dying for Sex byla inspirována právě tímto příběhem.

Podle spoluautorky a producentky seriálu Kim Rosenstock lidé často předpokládají, že smrt je příliš děsivá nebo smutná na to, aby ji bylo možné zobrazit v televizi. Tvůrci se proto rozhodli zobrazit ji jiným způsobem – otevřeně a s cílem zbavit ji části tajemství a strachu.

Každé úmrtí je do určité míry jedinečné, říká hospicová sestra a edukátorka Julie McFadden z Los Angeles. Většina lidí, kteří neumírají při nehodě nebo jiné náhlé události, však projde podobnými fázemi.

Odborníci dnes mluví o tzv. death literacy, tedy schopnosti rozumět procesu umírání. Znalosti v této oblasti podle nich pomáhají zmírnit úzkost z vlastní smrti nebo smrti blízkých.

Měsíce před smrtí začíná fáze přechodu. Člověk tráví více času v posteli, méně jí a pije, potřebuje pomoc při běžných činnostech. Hůře komunikuje a většinu dne prospí. Lidé s nemocemi jako demence nebo Parkinsonova choroba mohou tyto příznaky vykazovat už dříve, což ztěžuje jejich rozpoznání jako známky blížícího se konce.

Podle thanatoložky Cole Imperi dochází během této fáze také k „odpoutání od světa“ – člověk může ztrácet pojem o čase, smysly otupují a svět kolem ztrácí jasnost.

Nižší příjem potravy může navodit stav ketózy, kdy tělo začíná spalovat tuky místo cukru. To může vést ke stavu mírné euforie či úlevy, údajně díky zvýšené hladině neurotransmiteru GABA a poklesu stresového hormonu kortizolu.

Poslední fáze – tzv. aktivní umírání – nastupuje několik dní nebo hodin před smrtí. Většina lidí je v tomto stadiu v bezvědomí, dech a srdeční tep se stávají nepravidelnými. V některých případech nastupují halucinace – umírající mohou vidět zemřelé blízké nebo mít pocit, že čekají na „odvoz“.

Ke zmírnění diskomfortu může být přizván music-thanatolog – odborník, který hraje na harfu a zpívá, aby sladěním rytmu uklidnil tělo i mysl. Podle Imperi se tělo často „napojí“ na rytmus hudby, což přináší uvolnění.

V této fázi se někdy objevuje tzv. rally, tedy krátké oživení. Zhruba třetina lidí zažije jasné chvíle – poznají blízké, žádají oblíbené jídlo a vypadají, jako by se zázračně zotavili. Důvod tohoto jevu není zcela objasněn, ale odborníci ho vnímají jako „krásný dar“.

Poslední fází je změna dechového rytmu – tzv. Cheyne-Stokesovo dýchání. Dech se stává nepravidelným, střídají se rychlé nádechy s dlouhými přestávkami. Sliz a hleny, které už člověk nedokáže polykat, se hromadí v hrdle a vydávají charakteristický chraplavý zvuk – tzv. death rattle. Ačkoliv to může znít bolestivě, pacienti podle McFadden zpravidla netrpí, což lze poznat podle jejich neverbálních projevů.

„Umírající člověk je jako miminko – nemůže vám říct, co cítí, ale lze to poznat z jeho chování,“ vysvětluje.

V západní kultuře je smrt často vnímána jako tragédie, které je třeba se za každou cenu vyhnout. Podle odborníků ale právě poznání a otevřený rozhovor o smrti pomáhá zbavit se strachu. Studie ukazují, že čím více o smrti víme a přemýšlíme o ní, tím méně nás děsí.

McFadden dodává, že její pacienti i jejich rodiny obvykle pociťují úlevu, když pochopí, co je čeká. Strach z neznáma často mizí, jakmile dostanou odpovědi na své otázky. Někteří lidé ale naopak nacházejí pocit kontroly v tom, že se o smrti nechtějí nic dozvědět – i to může být platná a uzdravující strategie.

„Důležité je respektovat i to, když někdo odmítá vědět,“ říká Imperi. „Možná je to přesně to, co v danou chvíli potřebuje.“

Závěrem dodává McFadden: „Jsme stvořeni ke smrti stejně jako k narození. Čím víc to pochopíme, tím lépe budeme žít – a tím klidněji jednou zemřeme.“ 

Témata:
Stalo se
Novinky
Volodymyr Zelenskyj

Jednání o Ukrajině nabírají na obrátkách. Zelenskyj se sešel s americkou delegací, na programu má i evropské lídry

Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.

Novinky
Blaise Metreweli

Do úřadu nastupuje nová šéfka MI6. Očekává se ostrý protiruský projev

Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.

Novinky
Babišova vláda se poprvé sešla. (15.12.2025)

Babiš chce do února příměří na Ukrajině. Sto dnů hájení nepotřebujeme, prohlásil

Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".

Novinky
Zuzana Čaputová

Jednou z obětí střelby v Austrálii je přítelkyně Čaputové

Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.