„Kdo by chtěl slyšet, co se děje, když umíráte?“ ptá se s klidem a zvláštní vřelostí hospicová sestra v závěrečné epizodě seriálu Dying for Sex. Vysvětluje pacientce, co může očekávat v posledních chvílích života. Smrt, tvrdí, není tragédie ani medicínská pohroma, ale přirozený tělesný proces – podobně jako porod nebo kašel. „Vaše tělo ví, co má dělat.“
Pacientka začne méně jíst a pít, bude většinu dne spát, postupně přestane vstávat z postele a může být zmatená. Nakonec se její dech zpomalí, až se dostaví tzv. smrtelný chrapot. Je možné, že zažije i krátké „probuzení“ – náhlý příval energie a jasné mysli těsně před smrtí.
Tato scéna vychází ze skutečných událostí v životě Molly Kochan, která po diagnóze rakoviny prsu v roce 2015 dokumentovala svůj život v podcastu se svou nejlepší kamarádkou Nikki Boyer. Série Dying for Sex byla inspirována právě tímto příběhem.
Podle spoluautorky a producentky seriálu Kim Rosenstock lidé často předpokládají, že smrt je příliš děsivá nebo smutná na to, aby ji bylo možné zobrazit v televizi. Tvůrci se proto rozhodli zobrazit ji jiným způsobem – otevřeně a s cílem zbavit ji části tajemství a strachu.
Každé úmrtí je do určité míry jedinečné, říká hospicová sestra a edukátorka Julie McFadden z Los Angeles. Většina lidí, kteří neumírají při nehodě nebo jiné náhlé události, však projde podobnými fázemi.
Odborníci dnes mluví o tzv. death literacy, tedy schopnosti rozumět procesu umírání. Znalosti v této oblasti podle nich pomáhají zmírnit úzkost z vlastní smrti nebo smrti blízkých.
Měsíce před smrtí začíná fáze přechodu. Člověk tráví více času v posteli, méně jí a pije, potřebuje pomoc při běžných činnostech. Hůře komunikuje a většinu dne prospí. Lidé s nemocemi jako demence nebo Parkinsonova choroba mohou tyto příznaky vykazovat už dříve, což ztěžuje jejich rozpoznání jako známky blížícího se konce.
Podle thanatoložky Cole Imperi dochází během této fáze také k „odpoutání od světa“ – člověk může ztrácet pojem o čase, smysly otupují a svět kolem ztrácí jasnost.
Nižší příjem potravy může navodit stav ketózy, kdy tělo začíná spalovat tuky místo cukru. To může vést ke stavu mírné euforie či úlevy, údajně díky zvýšené hladině neurotransmiteru GABA a poklesu stresového hormonu kortizolu.
Poslední fáze – tzv. aktivní umírání – nastupuje několik dní nebo hodin před smrtí. Většina lidí je v tomto stadiu v bezvědomí, dech a srdeční tep se stávají nepravidelnými. V některých případech nastupují halucinace – umírající mohou vidět zemřelé blízké nebo mít pocit, že čekají na „odvoz“.
Ke zmírnění diskomfortu může být přizván music-thanatolog – odborník, který hraje na harfu a zpívá, aby sladěním rytmu uklidnil tělo i mysl. Podle Imperi se tělo často „napojí“ na rytmus hudby, což přináší uvolnění.
V této fázi se někdy objevuje tzv. rally, tedy krátké oživení. Zhruba třetina lidí zažije jasné chvíle – poznají blízké, žádají oblíbené jídlo a vypadají, jako by se zázračně zotavili. Důvod tohoto jevu není zcela objasněn, ale odborníci ho vnímají jako „krásný dar“.
Poslední fází je změna dechového rytmu – tzv. Cheyne-Stokesovo dýchání. Dech se stává nepravidelným, střídají se rychlé nádechy s dlouhými přestávkami. Sliz a hleny, které už člověk nedokáže polykat, se hromadí v hrdle a vydávají charakteristický chraplavý zvuk – tzv. death rattle. Ačkoliv to může znít bolestivě, pacienti podle McFadden zpravidla netrpí, což lze poznat podle jejich neverbálních projevů.
„Umírající člověk je jako miminko – nemůže vám říct, co cítí, ale lze to poznat z jeho chování,“ vysvětluje.
V západní kultuře je smrt často vnímána jako tragédie, které je třeba se za každou cenu vyhnout. Podle odborníků ale právě poznání a otevřený rozhovor o smrti pomáhá zbavit se strachu. Studie ukazují, že čím více o smrti víme a přemýšlíme o ní, tím méně nás děsí.
McFadden dodává, že její pacienti i jejich rodiny obvykle pociťují úlevu, když pochopí, co je čeká. Strach z neznáma často mizí, jakmile dostanou odpovědi na své otázky. Někteří lidé ale naopak nacházejí pocit kontroly v tom, že se o smrti nechtějí nic dozvědět – i to může být platná a uzdravující strategie.
„Důležité je respektovat i to, když někdo odmítá vědět,“ říká Imperi. „Možná je to přesně to, co v danou chvíli potřebuje.“
Závěrem dodává McFadden: „Jsme stvořeni ke smrti stejně jako k narození. Čím víc to pochopíme, tím lépe budeme žít – a tím klidněji jednou zemřeme.“
Podle investigativní zprávy deníku The New York Times měl nejbohatší muž světa Elon Musk během svého působení jako blízký poradce Donalda Trumpa intenzivně užívat návykové látky, včetně ketaminu, extáze (MDMA) a psychedelických hub. Informace pocházejí z výpovědí několika anonymních zdrojů, které upozorňují na jeho téměř každodenní konzumaci ketaminu a nošení léků v množství, které by mohlo ohrozit jeho zdraví i způsobilost k výkonu funkce.
Bývalý britský ministr Tobias Ellwood odhalil, že už v roce 2016 vyzýval tehdejšího ministra zahraničí Borise Johnsona, aby Británie zakoupila strategický pozemek v arktickém souostroví Špicberky. Nákup 250 milionů liber drahého území poblíž norského města Longyearbyen mohl podle něj výrazně posílit britskou přítomnost v oblasti, která se dnes stává centrem rostoucího geopolitického napětí – zejména kvůli agresivní expanzi Ruska.
Ambiciózní protiraketový program prezidenta Donalda Trumpa s názvem Zlatá kupole (Golden Dome), který má využívat zbraně rozmístěné ve vesmíru k zachycení útoků na území USA, nebude podle plánů amerického ministerstva obrany dokončen do konce jeho funkčního období. Ačkoliv Trump nedávno v Oválné pracovně prohlásil, že systém bude „plně funkční“ do tří let, Pentagon podle dvou informovaných zdrojů předpokládá, že do konce roku 2028 se podaří jen testovací demonstrace – a to za ideálních podmínek.
Obyvatelé různých koutů Ruska, zoufalí ze životních podmínek, ekologických katastrof a nezájmu úřadů, začínají natáčet videozáznamy s veřejnými výzvami k prezidentovi Vladimiru Putinovi. Doufají, že jejich zoufalá svědectví přimějí úředníky i bezpečnostní složky k reakci. Místo řešení problémů se však terčem represí stávají právě oni – ti, kdo si dovolí mluvit nahlas. Jsou pokutováni, předvoláváni k výslechům a v některých případech čelí i trestnímu stíhání.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) oznámil, že se po dohodě s premiérem Petrem Fialou rozhodl odstoupit ze své funkce. Uvedl, že si není vědom žádného pochybení, ale nechce dále poškozovat pověst vlády. Jeho demisi vyvolala aféra týkající se přijetí bitcoinového daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun.
Anti-environmentalismus, tedy odpor vůči ekologickým iniciativám a aktivismu, zažívá v západním světě vzestup. Stále častěji se útočí na cíle uhlíkové neutrality, opatření proti znečištění a přírodě blízké projekty. Jak ukazují nedávné volební výsledky, tato rétorika zásadně ovlivňuje politiku v Británii i jinde v západním světě.
Ruské síly podle nové mezinárodní zprávy používají severokorejské zbraně k intenzivním raketovým útokům proti ukrajinské civilní infrastruktuře. Tím dochází k terorizování celých měst, píše se ve zprávě mezinárodního monitorovacího týmu pro sankce OSN, který odhalil hlubokou závislost Moskvy na režimu Kim Čong-una.
Podle nové vědecké studie nebyl megalodon výlučně lovcem velkých mořských savců. Tento pravěký predátor, který vyhynul před 3,6 miliony let, si podle analýzy jeho zubů dokázal přizpůsobit jídelníček – a to i na menší kořist, aby naplnil svou obrovskou denní energetickou potřebu.
Spojené státy zažívají další bouřlivý den na politické scéně. Prezident Donald Trump se dnes chystá vystoupit na tiskové konferenci v Oválné pracovně společně s technologickým magnátem Elonem Muskem – ve chvíli, kdy čelí velké právní výzvě ohledně svého celosvětově kritizovaného systému cel.
Západ zásadně mění přístup k Ukrajině. Německo pod vedením kancléře Friedricha Merze bourá dosavadní limity vojenské pomoci a USA pod Donaldem Trumpem ztrácejí trpělivost s Kremlem. Berlín nově připouští údery hluboko na ruském území a Washington zvažuje tvrdší linii po neúspěšných snahách o mírové urovnání. Reakce Moskvy je ostrá. Hovoří o nebezpečné eskalaci a varuje před destabilizací evropské bezpečnostní rovnováhy.
Navzdory stále častějším zprávám o rekordních vlnách veder, extrémním počasí a pomalé reakci některých vlád se svět podle současných vědeckých modelů pravděpodobně vyhne nejčernějším scénářům globálního oteplení. Nové odhady naznačují, že do konce tohoto století se průměrná teplota na Zemi zvýší o přibližně 2,7 °C ve srovnání s předprůmyslovým obdobím. Tento vývoj je sice méně dramatický než dříve očekávaný nárůst o 4 až 5 stupňů, stále však znamená vážné ohrožení ekosystémů, lidského zdraví i globální stability.
Americká armáda je v současnosti příliš lehce vyzbrojena a má nedostatek palebné síly na to, aby obstála v konfrontaci s protivníky, jakými jsou Rusko nebo Čína. Tvrdí to R.D. Hooker, Jr., seniorní spolupracovník Belferova centra Harvardovy Kennedyho školy a bývalý velitel výsadkové brigády v Iráku, v komentáři zveřejněném 29. května 2025.
