„Kdo by chtěl slyšet, co se děje, když umíráte?“ ptá se s klidem a zvláštní vřelostí hospicová sestra v závěrečné epizodě seriálu Dying for Sex. Vysvětluje pacientce, co může očekávat v posledních chvílích života. Smrt, tvrdí, není tragédie ani medicínská pohroma, ale přirozený tělesný proces – podobně jako porod nebo kašel. „Vaše tělo ví, co má dělat.“
Pacientka začne méně jíst a pít, bude většinu dne spát, postupně přestane vstávat z postele a může být zmatená. Nakonec se její dech zpomalí, až se dostaví tzv. smrtelný chrapot. Je možné, že zažije i krátké „probuzení“ – náhlý příval energie a jasné mysli těsně před smrtí.
Tato scéna vychází ze skutečných událostí v životě Molly Kochan, která po diagnóze rakoviny prsu v roce 2015 dokumentovala svůj život v podcastu se svou nejlepší kamarádkou Nikki Boyer. Série Dying for Sex byla inspirována právě tímto příběhem.
Podle spoluautorky a producentky seriálu Kim Rosenstock lidé často předpokládají, že smrt je příliš děsivá nebo smutná na to, aby ji bylo možné zobrazit v televizi. Tvůrci se proto rozhodli zobrazit ji jiným způsobem – otevřeně a s cílem zbavit ji části tajemství a strachu.
Každé úmrtí je do určité míry jedinečné, říká hospicová sestra a edukátorka Julie McFadden z Los Angeles. Většina lidí, kteří neumírají při nehodě nebo jiné náhlé události, však projde podobnými fázemi.
Odborníci dnes mluví o tzv. death literacy, tedy schopnosti rozumět procesu umírání. Znalosti v této oblasti podle nich pomáhají zmírnit úzkost z vlastní smrti nebo smrti blízkých.
Měsíce před smrtí začíná fáze přechodu. Člověk tráví více času v posteli, méně jí a pije, potřebuje pomoc při běžných činnostech. Hůře komunikuje a většinu dne prospí. Lidé s nemocemi jako demence nebo Parkinsonova choroba mohou tyto příznaky vykazovat už dříve, což ztěžuje jejich rozpoznání jako známky blížícího se konce.
Podle thanatoložky Cole Imperi dochází během této fáze také k „odpoutání od světa“ – člověk může ztrácet pojem o čase, smysly otupují a svět kolem ztrácí jasnost.
Nižší příjem potravy může navodit stav ketózy, kdy tělo začíná spalovat tuky místo cukru. To může vést ke stavu mírné euforie či úlevy, údajně díky zvýšené hladině neurotransmiteru GABA a poklesu stresového hormonu kortizolu.
Poslední fáze – tzv. aktivní umírání – nastupuje několik dní nebo hodin před smrtí. Většina lidí je v tomto stadiu v bezvědomí, dech a srdeční tep se stávají nepravidelnými. V některých případech nastupují halucinace – umírající mohou vidět zemřelé blízké nebo mít pocit, že čekají na „odvoz“.
Ke zmírnění diskomfortu může být přizván music-thanatolog – odborník, který hraje na harfu a zpívá, aby sladěním rytmu uklidnil tělo i mysl. Podle Imperi se tělo často „napojí“ na rytmus hudby, což přináší uvolnění.
V této fázi se někdy objevuje tzv. rally, tedy krátké oživení. Zhruba třetina lidí zažije jasné chvíle – poznají blízké, žádají oblíbené jídlo a vypadají, jako by se zázračně zotavili. Důvod tohoto jevu není zcela objasněn, ale odborníci ho vnímají jako „krásný dar“.
Poslední fází je změna dechového rytmu – tzv. Cheyne-Stokesovo dýchání. Dech se stává nepravidelným, střídají se rychlé nádechy s dlouhými přestávkami. Sliz a hleny, které už člověk nedokáže polykat, se hromadí v hrdle a vydávají charakteristický chraplavý zvuk – tzv. death rattle. Ačkoliv to může znít bolestivě, pacienti podle McFadden zpravidla netrpí, což lze poznat podle jejich neverbálních projevů.
„Umírající člověk je jako miminko – nemůže vám říct, co cítí, ale lze to poznat z jeho chování,“ vysvětluje.
V západní kultuře je smrt často vnímána jako tragédie, které je třeba se za každou cenu vyhnout. Podle odborníků ale právě poznání a otevřený rozhovor o smrti pomáhá zbavit se strachu. Studie ukazují, že čím více o smrti víme a přemýšlíme o ní, tím méně nás děsí.
McFadden dodává, že její pacienti i jejich rodiny obvykle pociťují úlevu, když pochopí, co je čeká. Strach z neznáma často mizí, jakmile dostanou odpovědi na své otázky. Někteří lidé ale naopak nacházejí pocit kontroly v tom, že se o smrti nechtějí nic dozvědět – i to může být platná a uzdravující strategie.
„Důležité je respektovat i to, když někdo odmítá vědět,“ říká Imperi. „Možná je to přesně to, co v danou chvíli potřebuje.“
Závěrem dodává McFadden: „Jsme stvořeni ke smrti stejně jako k narození. Čím víc to pochopíme, tím lépe budeme žít – a tím klidněji jednou zemřeme.“
Americká administrativa se potýká s rostoucími problémy na Blízkém východě, které vyžadují zásadní přehodnocení dosavadní strategie vůči Íránu. Jemenští povstalci Hútíové dosáhli výrazného územního zisku v bojích proti mezinárodně uznávané vládě podporované Saudskou Arábií. Během jediné noci získali kontrolu nad rozsáhlým územím podél pobřeží Rudého moře a postoupili až k průlivu Báb al-Mandab. Současně se zmocnili strategického ostrova Pirim, který leží přímo uprostřed této klíčové námořní cesty.
Izraelská organizace pro lidská práva B'Tselem zveřejnila rozsáhlou zprávu, v níž obviňuje Izrael ze systematické snahy o likvidaci podmínek nezbytných pro kolektivní život Palestinců na Západním břehu. Podle zprávy dochází k výraznému stupňování útoků na všechny aspekty každodenního života, včetně možnosti docházet do práce, navštěvovat školy nebo získat zdravotní péči.
Britský princ William zveřejnil naléhavou výzvu týkající se zrychlení bojů proti globálnímu oteplování a ochraně životního prostředí. Následník trůnu zdůraznil, že dosavadní opatření postupují šnečím tempem a krok za krokem, což k vyřešení klimatické krize zdaleka nestačí. Ve svém vyjádření poukázal na devastující letní požáry v Británii i po celém světě, které jasně ukazují nutnost přistoupit k radikálním změnám. Podle něj je nezbytné výrazně zrychlit veškeré snahy do konce tohoto desetiletí.
Ceny ropy na světových trzích výrazně vzrostly a vyšplhaly se nad hranici 108 dolarů za barel po sérii útoků bezpilotních letounů, které donutily Saúdskou Arábii odstavit z provozu klíčový ropovod spojující východ a západ země.
Izraelský ministr kultury Miki Zohar vyzval k odebrání státního občanství izraelským režisérům Yuvalu Abrahamovi a Rachel Szorové, kteří stvořili dokumentární film NAZA. Autorskou dvojici, jež za svůj předchozí snímek získala Oscara, ministr veřejně obvinil z vlastizrady. Dokument pojednává o masovém zabíjení civilistů v Pásmu Gazy a vyvolal ostré reakce izraelské vládní špičky. Zohar prohlásil, že podnikne okamžité právní kroky k tomu, aby tvůrci o své občanství přišli.
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
