„Kdo by chtěl slyšet, co se děje, když umíráte?“ ptá se s klidem a zvláštní vřelostí hospicová sestra v závěrečné epizodě seriálu Dying for Sex. Vysvětluje pacientce, co může očekávat v posledních chvílích života. Smrt, tvrdí, není tragédie ani medicínská pohroma, ale přirozený tělesný proces – podobně jako porod nebo kašel. „Vaše tělo ví, co má dělat.“
Pacientka začne méně jíst a pít, bude většinu dne spát, postupně přestane vstávat z postele a může být zmatená. Nakonec se její dech zpomalí, až se dostaví tzv. smrtelný chrapot. Je možné, že zažije i krátké „probuzení“ – náhlý příval energie a jasné mysli těsně před smrtí.
Tato scéna vychází ze skutečných událostí v životě Molly Kochan, která po diagnóze rakoviny prsu v roce 2015 dokumentovala svůj život v podcastu se svou nejlepší kamarádkou Nikki Boyer. Série Dying for Sex byla inspirována právě tímto příběhem.
Podle spoluautorky a producentky seriálu Kim Rosenstock lidé často předpokládají, že smrt je příliš děsivá nebo smutná na to, aby ji bylo možné zobrazit v televizi. Tvůrci se proto rozhodli zobrazit ji jiným způsobem – otevřeně a s cílem zbavit ji části tajemství a strachu.
Každé úmrtí je do určité míry jedinečné, říká hospicová sestra a edukátorka Julie McFadden z Los Angeles. Většina lidí, kteří neumírají při nehodě nebo jiné náhlé události, však projde podobnými fázemi.
Odborníci dnes mluví o tzv. death literacy, tedy schopnosti rozumět procesu umírání. Znalosti v této oblasti podle nich pomáhají zmírnit úzkost z vlastní smrti nebo smrti blízkých.
Měsíce před smrtí začíná fáze přechodu. Člověk tráví více času v posteli, méně jí a pije, potřebuje pomoc při běžných činnostech. Hůře komunikuje a většinu dne prospí. Lidé s nemocemi jako demence nebo Parkinsonova choroba mohou tyto příznaky vykazovat už dříve, což ztěžuje jejich rozpoznání jako známky blížícího se konce.
Podle thanatoložky Cole Imperi dochází během této fáze také k „odpoutání od světa“ – člověk může ztrácet pojem o čase, smysly otupují a svět kolem ztrácí jasnost.
Nižší příjem potravy může navodit stav ketózy, kdy tělo začíná spalovat tuky místo cukru. To může vést ke stavu mírné euforie či úlevy, údajně díky zvýšené hladině neurotransmiteru GABA a poklesu stresového hormonu kortizolu.
Poslední fáze – tzv. aktivní umírání – nastupuje několik dní nebo hodin před smrtí. Většina lidí je v tomto stadiu v bezvědomí, dech a srdeční tep se stávají nepravidelnými. V některých případech nastupují halucinace – umírající mohou vidět zemřelé blízké nebo mít pocit, že čekají na „odvoz“.
Ke zmírnění diskomfortu může být přizván music-thanatolog – odborník, který hraje na harfu a zpívá, aby sladěním rytmu uklidnil tělo i mysl. Podle Imperi se tělo často „napojí“ na rytmus hudby, což přináší uvolnění.
V této fázi se někdy objevuje tzv. rally, tedy krátké oživení. Zhruba třetina lidí zažije jasné chvíle – poznají blízké, žádají oblíbené jídlo a vypadají, jako by se zázračně zotavili. Důvod tohoto jevu není zcela objasněn, ale odborníci ho vnímají jako „krásný dar“.
Poslední fází je změna dechového rytmu – tzv. Cheyne-Stokesovo dýchání. Dech se stává nepravidelným, střídají se rychlé nádechy s dlouhými přestávkami. Sliz a hleny, které už člověk nedokáže polykat, se hromadí v hrdle a vydávají charakteristický chraplavý zvuk – tzv. death rattle. Ačkoliv to může znít bolestivě, pacienti podle McFadden zpravidla netrpí, což lze poznat podle jejich neverbálních projevů.
„Umírající člověk je jako miminko – nemůže vám říct, co cítí, ale lze to poznat z jeho chování,“ vysvětluje.
V západní kultuře je smrt často vnímána jako tragédie, které je třeba se za každou cenu vyhnout. Podle odborníků ale právě poznání a otevřený rozhovor o smrti pomáhá zbavit se strachu. Studie ukazují, že čím více o smrti víme a přemýšlíme o ní, tím méně nás děsí.
McFadden dodává, že její pacienti i jejich rodiny obvykle pociťují úlevu, když pochopí, co je čeká. Strach z neznáma často mizí, jakmile dostanou odpovědi na své otázky. Někteří lidé ale naopak nacházejí pocit kontroly v tom, že se o smrti nechtějí nic dozvědět – i to může být platná a uzdravující strategie.
„Důležité je respektovat i to, když někdo odmítá vědět,“ říká Imperi. „Možná je to přesně to, co v danou chvíli potřebuje.“
Závěrem dodává McFadden: „Jsme stvořeni ke smrti stejně jako k narození. Čím víc to pochopíme, tím lépe budeme žít – a tím klidněji jednou zemřeme.“
Velmi silný hurikán Melissa, který je nyní bouří kategorie 5, se plíživě blíží k pobřeží Jamajky a půjde o nejsilnější bouři, jaká kdy ostrov v moderní historii zasáhla. Bouře se blíží k jižnímu pobřeží s maximální trvalou rychlostí větru 295 km/h, což z ní činí nejsilnější hurikán, který se letos na Zemi objevil. Tato rychlost dokonce převyšuje rychlost větru, jakou měl hurikán Katrina v roce 2005, jeden z nejhorších v historii USA. Pro národ, který již žije v první linii klimatických změn, je tato hrozba extrémně vážná.
Prezident republiky Petr Pavel potřetí předal státní vyznamenání u příležitosti oslav založení Československa. Celkem bylo v pražském Vladislavském sále za účasti stovek hostů oceněno 48 osobností. Prezident ve svém projevu vyzdvihl zejména trvalou touhu po svobodě a bezpečnosti, připomínaje, že i dnes usilujeme o život ve spravedlnosti a naplnění vlastního štěstí. Vyjádřil hrdost na to, že Česko je demokratickou a suverénní zemí, a vyzval k tomu, aby si lidé tohoto statusu vážili, protože pro mnohé ve světě to není samozřejmostí.
Hamás opět vrátil ostatky, které nepatřily k novým obětem, což premiér Benjamin Netanjahu označil za "jasné porušení" křehkého příměří s Izraelem. Podle jeho vyjádření se nejednalo o čerstvé ostatky, ale o fragmenty těla rukojmího, který byl pohřben již před téměř dvěma lety. Nejvyšší představitelé izraelské bezpečnosti byli okamžitě svoláni, aby společně projednali, jakou reakci Izrael na tento nejnovější incident zvolí. Tento eskalující akt představuje vážnou hrozbu pro dohodu o příměří z 10. října.
Prezident Donald Trump se opět chlubil svými výsledky z kognitivního testu. Při rozhovoru s novináři na palubě prezidentského letounu Air Force One se však zdálo, že zaměňuje screening demence za „velmi těžký“ IQ test. Devětasedmdesátiletý prezident v pondělí 27. října tvrdil, že podstoupil „IQ test“ ve Walter Reed Medical Center.
Zatímco ve Spojených státech pokračuje diplomatická přetahovaná, evropští spojenci Ukrajiny nešetří na vřelé diplomatické rétorice. Konkrétní kroky, které by Kyjevu zajistily prostředky k vítězství ve válce, však nadále postupují „šnečím tempem“. Po schůzce amerického a ukrajinského prezidenta Donalda Trumpa a Volodymyra Zelenského, která nebyla příliš úspěšná, se Ukrajina a její evropští spojenci opět snažili reagovat na americkou nejednoznačnost veřejnými prohlášeními podpory.
Pokus amerického prezidenta Donalda Trumpa finančně oslabit válečnou mašinérii Moskvy uvalením sankcí na klíčové ruské ropné společnosti okamžitě vyvolal reakce v Indii a Číně. Podle zasvěcených zdrojů již některé ropné společnosti začaly rušit objednávky s blížícím se termínem 21. listopadu, který následuje po sankcionování dvou největších ruských firem, Rosněfť a Lukoil.
Nejvyšší soud Organizace spojených národů, Mezinárodní soudní dvůr (ICJ), vydal 22. října poradní stanovisko, ve kterém požaduje, aby Izrael umožnil dodávky humanitární pomoci do Gazy. Soud dospěl k závěru, že Izrael porušuje své povinnosti jako členský stát OSN, protože po celé dva roky dostatečně nezajistil přístup k pomoci.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se vyjádřila k incidentu narušení litevského vzdušného prostoru pomocí balonů. Von der Leyenová v této souvislosti vyjádřila Litvě "plnou solidaritu" a celou událost označila za "provokaci" a "hybridní hrozbu". Důrazně prohlásila, že Evropská unie takové jednání "nemůže tolerovat".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Kyjev je připraven na mírové rozhovory, s výjimkou Ruska a Běloruska. Důrazně však trval na tom, že ukrajinské síly "neudělají ani krok zpět" a nepostoupí žádné území. Současně prezident zdůraznil, že Ukrajina potřebuje stabilní evropskou finanční podporu, aby mohla pokračovat v boji proti ruským silám po dobu dalších dvou až tří let.
Generální tajemník OSN António Guterres varuje, že se lidstvu nepodařilo udržet globální oteplování pod hranicí 1,5 °C, a je nutné okamžitě změnit směr. V exkluzivním rozhovoru před klimatickým summitem Cop30 uznal, že "devastující důsledky" překročení cíle Pařížské dohody jsou již nyní nevyhnutelné. Vyzval světové lídry, aby si uvědomili, že každé zpoždění v omezování emisí zvyšuje riziko dosažení katastrofálních "bodů zlomu".
Prezident Spojených států Donald Trump podepsal dohodu o vzácných zeminách s nově zvolenou japonskou premiérkou Sanae Takaichi. Oba lídři na setkání, které bylo pro Takaichi první velkou zkouškou, hovořili o "zlatém věku" spojenectví mezi jejich zeměmi. Tato schůzka také potvrdila dříve dojednané patnáctiprocentní clo na japonský export do Spojených států, jehož platnost byla finalizována v úterý.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vydal během jednání Štábu vrchního velitele armádě úkol zvýšit území zasažené ukrajinskými zbraněmi dlouhého doletu hluboko na území Ruska. Hlavním tématem setkání byly schopnosti Ukrajiny vést „sankce dlouhého dosahu proti Rusku“. Jednání se zúčastnili výrobci zbraní i všichni, kteří jsou odpovědní za jejich použití.
