V minulosti se Česká lékařská komora zabývala několika stížnostmi na gynekoložku ze středočeských Líbeznic, která šokovala svým přístupem k pacientce. Komora však nezjistila žádné pochybení z její strany. Obec se nyní chce věcí zabývat a zvažuje možnost vypovězení nájmu ordinace, jak uvedl místostarosta.
Chování gynekoložky Veroniky Galambošové z Líbeznic, které šokovalo veřejnost, nebylo ojedinělé. Video zachycující vulgární a neprofesionální přístup lékařky k pacientce vzbudilo pozornost a otevřelo otázky o etice a chování v lékařské praxi. Nyní se ukazuje, že podobné zkušenosti mají i další ženy, které do její ordinace docházely.
„Okamžitě jsem pocítila obrovský tlak. Když jsem odmítla platit za nadstandardní péči, změnila se její chování ze vstřícného na arogantní a neetické,“ popsala TN.cz jedna z pacientek, která v minulosti podala stížnost. Žena se rozhodla pro základní péči, kterou hradí pojišťovna, místo další platby za nadstandard, což vedlo k radikální změně v přístupu gynekoložky.
Podle mluvčího České lékařské komory (ČLK) Michala Sojky byla vyšetřována již tři podněty na Galambošovou. „Všechna vyšetřování však byla zaměřena na jiné problémy než vulgární chování. V žádném případě nebylo prokázáno pochybení, které by vedlo k porušení profesních pravidel,“ uvedl Sojka. Komora však bude situaci nadále sledovat a vyhodnocovat.
Pacientka, která podala stížnost již v roce 2018, se setkala s naprosto neprofesionálním přístupem. „Po odmítnutí zaplatit za nadstandardní péči mi gynekoložka řekla, že už se k ní nemám objednávat. Pokud bych se rozhodla přijít, měla jsem prý čekat dlouho,“ vzpomíná pacientka, která byla ve stresu z celkové situace a nátlaku ze strany lékařky.
Důraz na přístup k nadstandardní péči podle mluvčího ČLK není v praxi ničím neobvyklým, ale lékaři by poplatky měli poctivě přiznávat jako příjem a odvádět daně. „Pokud se však péče přerušuje nebo zhoršuje na základě toho, zda pacientka zaplatí nadstandard, jde o porušení pravidel,“ dodal Sojka.
Znepokojená byla i místní samospráva. „Pokud se prokáže, že lékařka opravdu pochybila, budeme se zabývat možností vypovědět nájemní smlouvu,“ prohlásil místostarosta Líbeznic Michal Doubrava. Obec gynekoložce pronajímá ordinaci v místním zdravotnickém středisku a v současnosti situaci vyhodnocuje.
Starosta Líbeznic a současný ministr dopravy Martin Kupka (ODS) již v minulosti reagoval na stížnost pacientky. „Pokud mi dáte souhlas, budu lékařku konfrontovat. Netěší mě, že se takovéto problémy objevily v ordinaci v našem zdravotním středisku,“ napsal tehdy Kupka v reakci na stížnost, kterou žena podala.
Zveřejněné video, které obletělo internet, nevyvolalo pouze reakce pacientek, ale i kritiku ze strany Ministerstva zdravotnictví. Náměstek Václav Pláteník (KDU-ČSL) označil chování gynekoložky za „neprofesionální“ a dodal, že její výrazy a přístup k pacientkám jsou naprosto nevhodné a neakceptovatelné.
Redakce TN.cz a TV Nova ale i naše redakce PRESS1.cz se snažila Galambošovou kontaktovat, ale ordinace byla ve středu "pro nemoc" uzavřena a telefon nebral.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.
Na Ruskem okupovaných územích Ukrajiny dochází k systematické likvidaci náboženské svobody. Původně pestrý ekosystém mnoha věr je násilně přetvářen v jedinou povolenou víru: kult ruského prezidenta Vladimira Putina. Zatímco například v Chersonské oblasti před invazí působilo přes 990 náboženských organizací zastupujících 38 různých směrů, dnes jich zbývá jen 175. Naprostá většina z nich je navíc podřízena Ruské pravoslavné církvi (ROC), která je úzce spjata s Kremlem.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
