Pacientka z gynekologické ordinace ve středočeských Líbeznicích si odnesla šokující zkušenost. Lékařka ji podle jejích slov nejen hrubě urážela a používala sprosté výrazy, ale také ji měla nevybíravě vyhodit z ordinace. Žena přitom žádala pouze žádanku na specializované vyšetření kvůli problémům s otěhotněním. Celý incident zachytila na video. Na případ upozornila TV Nova.
Gynekologická ordinace ve středočeských Líbeznicích se stala dějištěm nevídaného konfliktu mezi lékařkou a pacientkou. Podle dostupných informací se spor vyhrotil poté, co žena požadovala žádanku na specializované vyšetření a nechtěla odejít, když ji nedostala. Na případ upozornila TV Nova.
Napětí eskalovalo ve chvíli, kdy pacientka začala situaci natáčet. Na videu je slyšet, jak lékařka na ženu křičí a nešetří ostrými slovy. „Táhněte do prde*e!“ vyjela na ni. „Prosím? Já mám táhnout do prde*e, paní doktorko?“ reagovala pacientka šokovaně. „Přesně tak. Je mi to u prde*e. Táhněte do prde*e! Teď hned. Mám toho plný zuby! Okamžitě z mého prostoru vypadněte,“ pokračovala lékařka v rozčilení.
Incident vyvolal vlnu emocí a na sociálních sítích se rychle stal předmětem bouřlivých diskuzí.
Celý incident si žena natočila a záznam ukazuje vyhrocenou situaci, kdy se lékařka uchýlila k nadávkám a urážkám.
Pacientka nejprve klidně zopakovala svůj požadavek: „Dobře. Řeknete mi teda jenom ty informace?“ Lékařka však reagovala agresivně: „Neřekneme vám nic. Táhněte pryč z tý ordinace. Mám toho plný zuby!“ křičela a ukazovala směrem ke dveřím.
Situace eskalovala poté, co pacientka uvedla, že vzniklý incident hodlá řešit. „Vy si myslíte, že pojeba*ý vaše práva pacientů někoho zajímají? Vy mě vydíráte žádankama?“ vyjela na ni lékařka. Pacientka se snažila situaci vysvětlit: „Jakejma žádankama? Já jsem po vás chtěla žádanku, kterou po mně chtěli v centru.“ To však doktorku rozzuřilo ještě více.
„Vypadněte. Fakt vypadněte. Moje nervy skončily. Laskavě si vemte svoje boty a táhněte z ordinace, kterou já si platím. A vaši imunologii ať platí váš starej, kterej vám neumí udělat haranta. Jo? Táhněte do prd*le. Mám toho plný zuby. Co si myslíte?“ vykřičela na pacientku, než za ní prudce zabouchla dveře.
Celý incident byl nahlášen policii a případ je nyní v rukou příslušných orgánů. „Policisté jej předali k řešení pro podezření z přestupku proti občanskému soužití,“ potvrdil Rudolf Sedlák, velitel Obecní policie Líbeznice. Chováním lékařky se zabývá i Česká lékařská komora.
Sama gynekoložka později přiznala, že situaci nezvládla, ale tvrdí, že ji pacientka vyprovokovala.
Ondřej Brzobohatý se konečně dočkal rozhodnutí ve svém sporu s bývalou manželkou Taťánou Kuchařovou. A jistě ho těší, že soud rozhodl v jeho prospěch. Modelka by se měla hudebníkovi omluvit a zaplatit mu značnou sumu. Rozsudek ale zatím není pravomocný.
Miliardová bitva o mediální impérium Warner Bros. Discovery se přesunula do Evropy. Přestože vedení společnosti již přijalo nabídku streamovacího giganta Netflix ve výši 82,7 miliardy dolarů (přibližně 1,9 bilionu korun), konkurenční studio Paramount se odmítá vzdát. Netflix svou vítěznou nabídku tento týden upravil na čistě hotovostní transakci, což mu dává silnou vyjednávací pozici, Paramount však sází na politický a kulturní lobbing v Bruselu a Paříži.
Uprostřed nejmrazivější zimy od začátku války čelí Ukrajina brutální vlně útoků na svou energetickou síť, které prezident Volodymyr Zelenskyj označil za stav energetické nouze. Teploty v posledních týdnech klesaly až k -20 °C a statisíce lidí se ocitly v bytech bez tepla, elektřiny a vody. Jen po úderech z 20. ledna zůstalo v Kyjevě bez vytápění přes pět a půl tisíce bytových domů, což zasáhlo zhruba milion obyvatel. V hlavním městě i dalších centrech musely úřady narychlo vybudovat vyhřívané stany, aby lidé v mrazech vůbec přežili.
Historie dánské kontroly nad Grónskem patří k nejdéle trvajícím a zároveň právně nejpevnějším v moderních dějinách. Jen málokteré zámořské území získalo tak jednoznačné a dlouhodobé uznání mezinárodního společenství jako právě největší ostrov světa spravovaný Dánskem. Přesto se jej dnes Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa snaží vmanévrovat do sféry své kontroly. Argumentace Bílého domu se však opírá o zjevně nepravdivou záminku. Čínské a ruské válečné lodě, jimiž Trump zdůvodňuje údajné ohrožení Grónska, se ve skutečnosti pohybují tisíce kilometrů od jeho břehů.
Britský princ Harry se ostře ohradil proti výrokům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojenců v Afghánistánu. Trump v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že vojáci zemí NATO se v konfliktu drželi „trochu stranou“ a vyhýbali se první linii. Tato slova vyvolala vlnu pobouření mezi veterány, politiky i rodinami padlých vojáků po celé Evropě a v Kanadě.
Bílý dům oficiálně potvrdil, že na svých sociálních sítích sdílel digitálně upravenou fotografii prominentní aktivistky z Minnesoty Nekimy Levy Armstrongové. Snímek byl upraven tak, aby vyvolal dojem, že žena během svého zatčení vzlyká, ačkoliv realita byla jiná. Fakta prověřil mimo jiné analytik CNN Daniel Dale, který potvrdil, že zásah do fotografie měl obžalovanou nepravdivě vykreslit jako plačící a zlomenou osobu.
Rok od začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa se mezinárodní řád ocitá pod bezprecedentním tlakem. Zatímco americký prezident razí nevyzpytatelnou agendu, jejímž symbolem se staly hrozby anexí Grónska, Evropa působí dezorganizovaně. Místo ucelené strategie se reakce kontinentu štěpí na izolované kroky ovlivněné vnitrostátní politikou, což oslabuje kolektivní schopnost odstrašení.
Vojenské cvičení v Grónsku, které Dánsko a jeho spojenci z NATO zahájili v reakci na dřívější hrozby Donalda Trumpa, bude podle kodaňského ministerstva obrany pokračovat. Operace s názvem „Arctic Endurance“ byla spuštěna s cílem posílit bezpečnost tohoto autonomního území poté, co americký prezident začal veřejně mluvit o možnosti anexe ostrova.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že k břehům Blízkého východu vysílá námořní „armádu“. Na palubě Air Force One při návratu ze summitu v Davosu prohlášením reagoval na dramatické zprávy o potlačení íránských protestů. Podle aktivistů z agentury HRANA si brutalita teheránského režimu vyžádala již 5 002 obětí, z čehož naprostou většinu tvoří demonstranti, včetně 43 dětí.
Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov prolomil dlouholeté tabu, když před poslanci otevřeně přiznal alarmující stav lidských sil v armádě. Podle jeho slov evidují ozbrojené síly přibližně 200 tisíc vojáků, kteří své pozice opustili bez povolení. Toto oficiální potvrzení masové dezerce šokovalo veřejnost i politickou scénu, neboť o podobných číslech se dosud mluvilo pouze v neoficiálních kuloárních debatách.
Evropská unie obvinila Moskvu ze záměrné snahy zlomit morálku ukrajinského obyvatelstva tím, že jej uprostřed kruté zimy systematicky zbavuje přístupu k teplu a elektřině. Podle eurokomisařky pro řešení krizí Hadji Lahbibové Rusko útočí na kritickou infrastrukturu s jasným cílem vyvolat humanitární kolaps, tento plán však podle ní selže. Brusel zdůraznil, že Evropa odpovídá činy, a proto z unijních strategických rezerv v Polsku vysílá dalších 447 generátorů, které doplní tisíce zařízení již fungujících po celé zemi.
Ukrajinská rozvědka přišla s mrazivým varováním, podle něhož má Moskva v plánu ochromit energetické srdce země útokem na rozvodny spojené s jadernými elektrárnami. Tento strategický tah míří na tři zbývající funkční jaderné zdroje na jihu a západě Ukrajiny. Pokud by se Rusku podařilo tyto uzly vyřadit, miliony lidí by uprostřed tuhé zimy zůstaly zcela bez proudu i tepla. Podle Kyjeva je cílem této drastické operace zlomit ukrajinský odpor a vynutit si kapitulaci.