Americké ministerstvo spravedlnosti čelí ostré kritice poté, co z jeho webových stránek záhadně zmizelo nejméně 16 souborů souvisejících s kauzou Jeffreyho Epsteina. K odstranění materiálů došlo necelý den po jejich dlouho očekávaném zveřejnění, ke kterému úřady přiměl nový zákon o transparentnosti. Mezi chybějícími dokumenty byla i fotografie, na níž je zachycen Donald Trump společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou.
Kromě zmíněné fotografie zmizely také snímky maleb s nahými ženami a další dokumentace nalezená při prohlídkách Epsteinových sídel. Ministerstvo spravedlnosti se k náhlému stažení souborů odmítlo podrobněji vyjádřit. Ve strohém prohlášení na sociální síti X pouze uvedlo, že veškeré materiály nadále prověřuje v souladu se zákonem a s maximální opatrností ohledně ochrany soukromí.
Tento krok vyvolal bouři nevole zejména mezi demokratickými členy sněmovního výboru pro dohled. Ti otevřeně pokládají otázku, co dalšího se úřady snaží před veřejností skrýt, a obviňují administrativu z maření transparentnosti. Do věci se vložil i senátor Dick Durbin, který upozornil na údajný tlak ministryně spravedlnosti Pam Bondiové na agenty FBI, aby v archivech přednostně vyhledávali a označovali jakékoli zmínky o prezidentu Trumpovi.
Zveřejněné desetitisíce stran dokumentů zatím přinesly jen málo nových informací o samotných zločinech nebo o kontroverzních rozhodnutích prokuratury z minulosti. Veřejnost i zákonodárci postrádají klíčové materiály, jako jsou přepisy rozhovorů s oběťmi nebo interní memoranda ministerstva. Tato vynechaná místa v archivech vyvolávají pochybnosti o tom, zda byl zákon o úplném odtajnění spisů skutečně naplněn.
Některé dokumenty, které na webu zůstaly, jsou navíc tak silně cenzurované, že jsou prakticky nečitelné. Například 119stránkový dokument týkající se vyšetřování velkou porotou v New Yorku byl zveřejněn v kompletně začerněné podobě. Obhájci obětí a členové Kongresu to označují za výsměch a pokračující snahu o zametání stop pod koberec, což jen prohlubuje dlouholetou nedůvěru v nestrannost vyšetřování.
Zatímco se republikánští spojenci soustředí na zveřejněné fotografie Billa Clintona s celebritami, demokraté varují před právními důsledky pro úředníky, kteří by mohli zákon o zveřejnění spisů vědomě porušovat. Ministerstvo spravedlnosti sice slibuje postupné uvolňování dalších stovek tisíc stran v nadcházejících týdnech, ale po incidentu se zmizelými soubory je jeho důvěryhodnost v této věci vážně narušena.
Pro oběti, jako je Marina Lacerda, je tento způsob zveřejňování dalším selháním soudního systému, který jim nedokáže poskytnout úplný obraz o Epsteinově mezinárodní síti. Namísto definitivní tečky za roky trvající bitvou o pravdu se tak zdá, že prosincové odtajnění je pouze začátkem dalšího kola politických a právních střetů o to, co všechno zůstalo před zraky veřejnosti skryto.
Evropská unie se dohodla na vyškrtnutí dvou významných ruských miliardářů ze svého sankčního seznamu. Opatření se týká těžařského a telekomunikačního magnáta Ališera Usmanova a bankovního podnikatele Michaila Fridmana. K dohodě dospěly členské státy po intenzivních diplomatických jednáních v Bruselu. Součástí dosaženého kompromisu je zároveň zmrazení celého seznamu sankcionovaných osob na následující tři roky. Rozhodnutí vyvolalo silné reakce jak mezi evropskými diplomaty, tak představiteli Ukrajiny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednal v New Yorku na okraj Valného shromáždění Organizace spojených národů s americkým prezidentem Donaldem Trumpem o možnostech ukončení válečného konfliktu s Ruskem. Během rozhovorů ukrajinský lídr vyjádřil ochotu k oboustrannému zastavení útoků na energetickou infrastrukturu. Podmínkou pro zavedení tohoto opatření je však podle něj plná dohoda ze strany Ruské federace, která musí rovněž přestat útočit na ukrajinský energetický systém. Zelenskyj zároveň vyjádřil naději, že Spojené státy najdou způsob, jak ruskou stranu přimět k diplomatickým jednáním.
Společné rozhovory mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským lídrem Si Ťin-pchingem se zaměřují mimo jiné na bezpečnost umělé inteligence. Zatímco obě mocnosti vyjednávají, Čína pokračuje v masivním rozvoji své technologické infrastruktury. Srdcem čínských ambicí v oblasti umělé inteligence se stává autonomní oblast Vnitřní Mongolsko, kde vedle tradičního zemědělství vyrostla rozsáhlá datová centra.
NATO poprvé reagovalo na uzavření dohody mezi USA a Dánskem ohledně Grónska. Aliance vítá, že došlo k domluvě, které se snažil dosáhnout především americký prezident Donald Trump. Právě on ji také oznámil na sociální síti.
Máme pro vás dobré zprávy. Příští týden totiž slibují meteorologové i letních 25 °C. Již o nadcházejícím víkendu začne babí léto a potrvá minimálně do poloviny příštího týdne. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na facebookovém profilu.
Vláda schválila nařízení, které stanoví parametry valorizace důchodů od ledna 2027. Základní výměra všech důchodů se zvýší o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměry důchodů se zároveň zvýší o 0,2 %. U průměrného starobního důchodu to představuje dalších 34 korun; po valorizaci tak jeho celková výše dosáhne 22 196 korun měsíčně. Koalice se zároveň dohodla na jednorázovém příspěvku důchodcům ve výši 2 000 korun.
Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem.
Česko má jedno nepříjemné evropské prvenství. Podle srpnových dat Eurostatu zdražovala nafta v tuzemsku meziměsíčně nejvýrazněji v celé Evropské unii, zhruba o 14 procent. Na první pohled se nabízí jednoduché vysvětlení: 19. července skončila vládní regulace marží čerpacích stanic, takže si pumpaři v následujících týdnech mohli začít kompenzovat období, kdy jim stát výši marže omezoval. Tak jednoduché to ale není.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko přiznal, že jeho země nemá dostatek draslíku k uspokojení poptávky amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle hlavy státu chybí kapacity pro takto objemné dodávky tohoto kriticky důležitého hnojiva, protože veškerá produkce je již nasmlouvána. Lukašenko se takto vyjádřil během setkání s předsedou běloruského státního celního výboru Vladimirem Orlovským. Prezident zdůraznil, že Bělorusko nemůže přesměrovat požadované objemy na západní trhy, i kdyby o to mělo zájem.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio se zastal rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa odebrat mediálním organizacím CNN, Politico a MS NOW přístup do pracovních prostor v Bílém domě. V rozhovoru pro pořad Today na stanici NBC zdůraznil, že administrativa tyto sdělovací prostředky nezavírá ani nezatýká jejich novináře. Podle šéfa americké diplomacie jde výhradně o zrušení možnosti pracovat přímo z budovy prezidentské kanceláře. Dotčená média tak mohou o prezidentovi i nadále informovat, avšak bez nároku na stálé pracovní místo v Bílém domě.
Americký prezident Donald Trump sdělil podle CNN svým poradcům, že by rád uspořádal setkání s íránskými představiteli v New Yorku během jednání Valného shromáždění Organizace spojených národů, pokud k tomu budou vhodné podmínky.
Výsledky ruských parlamentních voleb přinesly přesvědčivé vítězství vládní strany Jednotné Rusko, která pevně podporuje prezidenta Vladimira Putina a vojenské angažmá na Ukrajině. Výsledek hlasování byl od počátku předvídatelný, neboť skutečná opozice byla v uplynulých letech prakticky umlčena. Jediná opoziční strana Jabloko, která otevřeně vyzývala k ukončení válečného konfliktu, byla z volebního klání vyřazena. Ruský prezident již před samotným hlasováním prohlásil, že volby ukáží národní jednotu a podporu milionů lidí pro bojující vojáky.