Americké ministerstvo spravedlnosti čelí ostré kritice poté, co z jeho webových stránek záhadně zmizelo nejméně 16 souborů souvisejících s kauzou Jeffreyho Epsteina. K odstranění materiálů došlo necelý den po jejich dlouho očekávaném zveřejnění, ke kterému úřady přiměl nový zákon o transparentnosti. Mezi chybějícími dokumenty byla i fotografie, na níž je zachycen Donald Trump společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou.
Kromě zmíněné fotografie zmizely také snímky maleb s nahými ženami a další dokumentace nalezená při prohlídkách Epsteinových sídel. Ministerstvo spravedlnosti se k náhlému stažení souborů odmítlo podrobněji vyjádřit. Ve strohém prohlášení na sociální síti X pouze uvedlo, že veškeré materiály nadále prověřuje v souladu se zákonem a s maximální opatrností ohledně ochrany soukromí.
Tento krok vyvolal bouři nevole zejména mezi demokratickými členy sněmovního výboru pro dohled. Ti otevřeně pokládají otázku, co dalšího se úřady snaží před veřejností skrýt, a obviňují administrativu z maření transparentnosti. Do věci se vložil i senátor Dick Durbin, který upozornil na údajný tlak ministryně spravedlnosti Pam Bondiové na agenty FBI, aby v archivech přednostně vyhledávali a označovali jakékoli zmínky o prezidentu Trumpovi.
Zveřejněné desetitisíce stran dokumentů zatím přinesly jen málo nových informací o samotných zločinech nebo o kontroverzních rozhodnutích prokuratury z minulosti. Veřejnost i zákonodárci postrádají klíčové materiály, jako jsou přepisy rozhovorů s oběťmi nebo interní memoranda ministerstva. Tato vynechaná místa v archivech vyvolávají pochybnosti o tom, zda byl zákon o úplném odtajnění spisů skutečně naplněn.
Některé dokumenty, které na webu zůstaly, jsou navíc tak silně cenzurované, že jsou prakticky nečitelné. Například 119stránkový dokument týkající se vyšetřování velkou porotou v New Yorku byl zveřejněn v kompletně začerněné podobě. Obhájci obětí a členové Kongresu to označují za výsměch a pokračující snahu o zametání stop pod koberec, což jen prohlubuje dlouholetou nedůvěru v nestrannost vyšetřování.
Zatímco se republikánští spojenci soustředí na zveřejněné fotografie Billa Clintona s celebritami, demokraté varují před právními důsledky pro úředníky, kteří by mohli zákon o zveřejnění spisů vědomě porušovat. Ministerstvo spravedlnosti sice slibuje postupné uvolňování dalších stovek tisíc stran v nadcházejících týdnech, ale po incidentu se zmizelými soubory je jeho důvěryhodnost v této věci vážně narušena.
Pro oběti, jako je Marina Lacerda, je tento způsob zveřejňování dalším selháním soudního systému, který jim nedokáže poskytnout úplný obraz o Epsteinově mezinárodní síti. Namísto definitivní tečky za roky trvající bitvou o pravdu se tak zdá, že prosincové odtajnění je pouze začátkem dalšího kola politických a právních střetů o to, co všechno zůstalo před zraky veřejnosti skryto.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.
V diplomatických kruzích se objevila zpráva, která vrhá nové světlo na pozadí probíhajícího konfliktu a snahy o jeho ukončení. Izrael podle webu The Guardian na žádost Pákistánu vyřadil ze svého seznamu cílů dvě klíčové postavy íránského režimu: ministra zahraničí Abbáse Arákčího a předsedu parlamentu Mohammada Bágra Ghalíbáfa. Podle agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z Islámábádu, se tak stalo poté, co Pákistán apeloval na Spojené státy, aby tyto muže ušetřily.
Kromě skutečných výbuchů a přesunů vojsk v oblasti Blízkého východu se naplno rozhořela i paralelní digitální bitva. Íránský režim spustil masivní online kampaň, jejímž cílem je ovlivnit americké veřejné mínění a vytvořit tlak na prezidenta Donalda Trumpa, aby ukončil vojenské operace. Podle analýz webu France24 využívá Teherán k šíření chaosu a protiválečných nálad nejmodernější nástroje, včetně obsahu generovaného umělou inteligencí (AI).