Americké ministerstvo spravedlnosti čelí ostré kritice poté, co z jeho webových stránek záhadně zmizelo nejméně 16 souborů souvisejících s kauzou Jeffreyho Epsteina. K odstranění materiálů došlo necelý den po jejich dlouho očekávaném zveřejnění, ke kterému úřady přiměl nový zákon o transparentnosti. Mezi chybějícími dokumenty byla i fotografie, na níž je zachycen Donald Trump společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou.
Kromě zmíněné fotografie zmizely také snímky maleb s nahými ženami a další dokumentace nalezená při prohlídkách Epsteinových sídel. Ministerstvo spravedlnosti se k náhlému stažení souborů odmítlo podrobněji vyjádřit. Ve strohém prohlášení na sociální síti X pouze uvedlo, že veškeré materiály nadále prověřuje v souladu se zákonem a s maximální opatrností ohledně ochrany soukromí.
Tento krok vyvolal bouři nevole zejména mezi demokratickými členy sněmovního výboru pro dohled. Ti otevřeně pokládají otázku, co dalšího se úřady snaží před veřejností skrýt, a obviňují administrativu z maření transparentnosti. Do věci se vložil i senátor Dick Durbin, který upozornil na údajný tlak ministryně spravedlnosti Pam Bondiové na agenty FBI, aby v archivech přednostně vyhledávali a označovali jakékoli zmínky o prezidentu Trumpovi.
Zveřejněné desetitisíce stran dokumentů zatím přinesly jen málo nových informací o samotných zločinech nebo o kontroverzních rozhodnutích prokuratury z minulosti. Veřejnost i zákonodárci postrádají klíčové materiály, jako jsou přepisy rozhovorů s oběťmi nebo interní memoranda ministerstva. Tato vynechaná místa v archivech vyvolávají pochybnosti o tom, zda byl zákon o úplném odtajnění spisů skutečně naplněn.
Některé dokumenty, které na webu zůstaly, jsou navíc tak silně cenzurované, že jsou prakticky nečitelné. Například 119stránkový dokument týkající se vyšetřování velkou porotou v New Yorku byl zveřejněn v kompletně začerněné podobě. Obhájci obětí a členové Kongresu to označují za výsměch a pokračující snahu o zametání stop pod koberec, což jen prohlubuje dlouholetou nedůvěru v nestrannost vyšetřování.
Zatímco se republikánští spojenci soustředí na zveřejněné fotografie Billa Clintona s celebritami, demokraté varují před právními důsledky pro úředníky, kteří by mohli zákon o zveřejnění spisů vědomě porušovat. Ministerstvo spravedlnosti sice slibuje postupné uvolňování dalších stovek tisíc stran v nadcházejících týdnech, ale po incidentu se zmizelými soubory je jeho důvěryhodnost v této věci vážně narušena.
Pro oběti, jako je Marina Lacerda, je tento způsob zveřejňování dalším selháním soudního systému, který jim nedokáže poskytnout úplný obraz o Epsteinově mezinárodní síti. Namísto definitivní tečky za roky trvající bitvou o pravdu se tak zdá, že prosincové odtajnění je pouze začátkem dalšího kola politických a právních střetů o to, co všechno zůstalo před zraky veřejnosti skryto.
Charita Missing People varuje před „skrytou krizí“, kdy v Británii každoročně "zmizí" přes 40 000 žen a dívek v důsledku násilí. Mnohé z nich jsou vystaveny extrémnímu nebezpečí, včetně sexuálního napadení nebo zneužívání. Aktivisté upozorňují, že vládní strategie na snížení násilí na ženách o polovinu během deseti let dostatečně neřeší úzkou souvislost mezi útěky z domova a prožitým násilím.
Americké ministerstvo spravedlnosti čelí ostré kritice poté, co z jeho webových stránek záhadně zmizelo nejméně 16 souborů souvisejících s kauzou Jeffreyho Epsteina. K odstranění materiálů došlo necelý den po jejich dlouho očekávaném zveřejnění, ke kterému úřady přiměl nový zákon o transparentnosti. Mezi chybějícími dokumenty byla i fotografie, na níž je zachycen Donald Trump společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou.
Bondi Beach, světově proslulý symbol australského multikulturalismu a pohody, se 15. prosince proměnil v dějiště nepředstavitelné tragédie. Dva ozbrojenci zde zastřelili 15 lidí v útoku, který byl podle svědků i vyšetřovatelů motivován nenávistí vůči židovské komunitě. Pro Austrálii, která se pyšní největším počtem přeživších holocaustu na obyvatele mimo Izrael, jde o nejhorší masovou střelbu za posledních 30 let a moment, který zásadně otřásl pocitem bezpečí místních Židů.
Páteční útok izraelské armády na školu v Gaze, která sloužila jako útočiště pro vysídlené rodiny, si vyžádal nejméně šest obětí, včetně malého dítěte. Podle palestinských zdravotníků a civilní obrany k incidentu došlo ve chvíli, kdy izraelské jednotky zahájily palbu přes takzvanou žlutou linii – hranici příměří, ke které se stáhly v rámci mírové dohody platné od 10. října 2025.
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením administrativy Donalda Trumpa čelí vlně kritiky a hrozbám právními kroky poté, co v pátek 19. prosince 2025 zveřejnilo pouze omezenou část dokumentů týkajících se kauzy Jeffreyho Epsteina. Podle zákonodárců i odborníků je tento postup v přímém rozporu se zákonem, který nařizoval úplné odtajnění spisů.
Americké zpravodajské služby varují, že cíle Vladimira Putina na Ukrajině zůstávají i na konci roku 2025 neměnné. Podle tajných zpráv, které mají k dispozici vysoce postavení činitelé ve Washingtonu, ruský prezident stále usiluje o ovládnutí celé země a obnovu vlivu nad částmi Evropy, které kdysi patřily k sovětskému bloku. Tyto informace jsou v přímém rozporu s tvrzeními týmu Donalda Trumpa, který věří, že se podaří brzy vyjednat mír a že Putin je ochoten konflikt ukončit.
Elon Musk se stal prvním člověkem v historii, jehož čisté jmění pokořilo hranici 700 miliard dolarů. Podle žebříčku miliardářů časopisu Forbes dosáhla hodnota jeho majetku v pátek večer astronomických 749 miliard dolarů (v přepočtu přibližně 15,6 bilionu korun).
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.