Americké ministerstvo spravedlnosti čelí ostré kritice poté, co z jeho webových stránek záhadně zmizelo nejméně 16 souborů souvisejících s kauzou Jeffreyho Epsteina. K odstranění materiálů došlo necelý den po jejich dlouho očekávaném zveřejnění, ke kterému úřady přiměl nový zákon o transparentnosti. Mezi chybějícími dokumenty byla i fotografie, na níž je zachycen Donald Trump společně s Epsteinem, Melanií Trumpovou a Ghislaine Maxwellovou.
Kromě zmíněné fotografie zmizely také snímky maleb s nahými ženami a další dokumentace nalezená při prohlídkách Epsteinových sídel. Ministerstvo spravedlnosti se k náhlému stažení souborů odmítlo podrobněji vyjádřit. Ve strohém prohlášení na sociální síti X pouze uvedlo, že veškeré materiály nadále prověřuje v souladu se zákonem a s maximální opatrností ohledně ochrany soukromí.
Tento krok vyvolal bouři nevole zejména mezi demokratickými členy sněmovního výboru pro dohled. Ti otevřeně pokládají otázku, co dalšího se úřady snaží před veřejností skrýt, a obviňují administrativu z maření transparentnosti. Do věci se vložil i senátor Dick Durbin, který upozornil na údajný tlak ministryně spravedlnosti Pam Bondiové na agenty FBI, aby v archivech přednostně vyhledávali a označovali jakékoli zmínky o prezidentu Trumpovi.
Zveřejněné desetitisíce stran dokumentů zatím přinesly jen málo nových informací o samotných zločinech nebo o kontroverzních rozhodnutích prokuratury z minulosti. Veřejnost i zákonodárci postrádají klíčové materiály, jako jsou přepisy rozhovorů s oběťmi nebo interní memoranda ministerstva. Tato vynechaná místa v archivech vyvolávají pochybnosti o tom, zda byl zákon o úplném odtajnění spisů skutečně naplněn.
Některé dokumenty, které na webu zůstaly, jsou navíc tak silně cenzurované, že jsou prakticky nečitelné. Například 119stránkový dokument týkající se vyšetřování velkou porotou v New Yorku byl zveřejněn v kompletně začerněné podobě. Obhájci obětí a členové Kongresu to označují za výsměch a pokračující snahu o zametání stop pod koberec, což jen prohlubuje dlouholetou nedůvěru v nestrannost vyšetřování.
Zatímco se republikánští spojenci soustředí na zveřejněné fotografie Billa Clintona s celebritami, demokraté varují před právními důsledky pro úředníky, kteří by mohli zákon o zveřejnění spisů vědomě porušovat. Ministerstvo spravedlnosti sice slibuje postupné uvolňování dalších stovek tisíc stran v nadcházejících týdnech, ale po incidentu se zmizelými soubory je jeho důvěryhodnost v této věci vážně narušena.
Pro oběti, jako je Marina Lacerda, je tento způsob zveřejňování dalším selháním soudního systému, který jim nedokáže poskytnout úplný obraz o Epsteinově mezinárodní síti. Namísto definitivní tečky za roky trvající bitvou o pravdu se tak zdá, že prosincové odtajnění je pouze začátkem dalšího kola politických a právních střetů o to, co všechno zůstalo před zraky veřejnosti skryto.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.