Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Rada míru je součástí Trumpova ambiciózního dvacetibodového plánu na ukončení konfliktu a má dočasně dohlížet na správu a rekonstrukci Pásma Gazy. V sobotu bylo odhaleno složení výkonné rady, v níž figurují jména jako turecký ministr zahraničí, katarský úředník, bývalý britský premiér Tony Blair nebo Trumpův zeť Jared Kushner. Jediným Izraelcem v tomto orgánu je zatím podnikatel Yakir Gabay, který však žije na Kypru, zatímco Palestinci v radě zcela chybí.
Reakce uvnitř Izraele jsou velmi ostré a rozdílné. Zatímco krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben-Gvir prohlásil, že Gaza nepotřebuje žádnou komisi pro obnovu, ale úplné vyčištění od teroristů z Hamásu, lídr opozice Jair Lapid označil celou situaci za naprosté diplomatické selhání Netanjahuovy vlády. Přítomnost představitelů Kataru a Turecka, kteří jsou k Izraeli velmi kritičtí, napětí jen umocňuje.
Samotná struktura Rady míru má být velmi komplexní. Pod hlavní radou, které předsedá sám Donald Trump, mají fungovat dva klíčové orgány: jeden zaměřený na investice a diplomacii a druhý, výkonný, který bude řídit konkrétní práce přímo v terénu prostřednictvím Národního výboru pro správu Gazy. Pozvání do hlavní rady dostali lídři mnoha zemí včetně Velké Británie, Indie, Egypta či Argentiny, ale zatím ho oficiálně potvrdil pouze maďarský premiér Viktor Orbán.
Kolem celého projektu se vznášejí i finanční otázky. Podle zpráv agentury Bloomberg Trump žádá od zemí, které se chtějí do panelu zapojit, příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Představitelé USA sice upřesnili, že je možné se připojit i zdarma na tříleté období, ale finanční detaily zůstávají nejasné. Například kanadský premiér Mark Carney sice princip rady podpořil, ale upozornil, že Kanada nemá k dispozici volné prostředky na pokrytí tak vysokých členských nákladů.
Mezitím OSN varuje, že humanitární krize v Pásmu Gazy ani po uzavření příměří nekončí. Odhaduje se, že zhruba 80 % všech budov je zničeno nebo poškozeno. Rodiny, které přežily válečné hrůzy, nyní čelí krutému zimnímu počasí bez dostatečného jídla a přístřeší. Opravy silnic a dodávky pomoci jsou podle zástupců OSN v současnosti jen „náplastí“, nikoliv skutečným řešením katastrofální situace, která se se zimou jen zhoršuje.
Izrael trvá na tom, že humanitární pomoc usnadňuje, a z problémů s distribucí viní OSN. Izraelská armáda argumentuje, že veškerá omezení jsou nezbytná k tomu, aby se zabránilo Hamásu v infiltraci a zneužívání pomoci pro vlastní účely.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.