Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Rada míru je součástí Trumpova ambiciózního dvacetibodového plánu na ukončení konfliktu a má dočasně dohlížet na správu a rekonstrukci Pásma Gazy. V sobotu bylo odhaleno složení výkonné rady, v níž figurují jména jako turecký ministr zahraničí, katarský úředník, bývalý britský premiér Tony Blair nebo Trumpův zeť Jared Kushner. Jediným Izraelcem v tomto orgánu je zatím podnikatel Yakir Gabay, který však žije na Kypru, zatímco Palestinci v radě zcela chybí.
Reakce uvnitř Izraele jsou velmi ostré a rozdílné. Zatímco krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben-Gvir prohlásil, že Gaza nepotřebuje žádnou komisi pro obnovu, ale úplné vyčištění od teroristů z Hamásu, lídr opozice Jair Lapid označil celou situaci za naprosté diplomatické selhání Netanjahuovy vlády. Přítomnost představitelů Kataru a Turecka, kteří jsou k Izraeli velmi kritičtí, napětí jen umocňuje.
Samotná struktura Rady míru má být velmi komplexní. Pod hlavní radou, které předsedá sám Donald Trump, mají fungovat dva klíčové orgány: jeden zaměřený na investice a diplomacii a druhý, výkonný, který bude řídit konkrétní práce přímo v terénu prostřednictvím Národního výboru pro správu Gazy. Pozvání do hlavní rady dostali lídři mnoha zemí včetně Velké Británie, Indie, Egypta či Argentiny, ale zatím ho oficiálně potvrdil pouze maďarský premiér Viktor Orbán.
Kolem celého projektu se vznášejí i finanční otázky. Podle zpráv agentury Bloomberg Trump žádá od zemí, které se chtějí do panelu zapojit, příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Představitelé USA sice upřesnili, že je možné se připojit i zdarma na tříleté období, ale finanční detaily zůstávají nejasné. Například kanadský premiér Mark Carney sice princip rady podpořil, ale upozornil, že Kanada nemá k dispozici volné prostředky na pokrytí tak vysokých členských nákladů.
Mezitím OSN varuje, že humanitární krize v Pásmu Gazy ani po uzavření příměří nekončí. Odhaduje se, že zhruba 80 % všech budov je zničeno nebo poškozeno. Rodiny, které přežily válečné hrůzy, nyní čelí krutému zimnímu počasí bez dostatečného jídla a přístřeší. Opravy silnic a dodávky pomoci jsou podle zástupců OSN v současnosti jen „náplastí“, nikoliv skutečným řešením katastrofální situace, která se se zimou jen zhoršuje.
Izrael trvá na tom, že humanitární pomoc usnadňuje, a z problémů s distribucí viní OSN. Izraelská armáda argumentuje, že veškerá omezení jsou nezbytná k tomu, aby se zabránilo Hamásu v infiltraci a zneužívání pomoci pro vlastní účely.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně deset. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.