Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Rada míru je součástí Trumpova ambiciózního dvacetibodového plánu na ukončení konfliktu a má dočasně dohlížet na správu a rekonstrukci Pásma Gazy. V sobotu bylo odhaleno složení výkonné rady, v níž figurují jména jako turecký ministr zahraničí, katarský úředník, bývalý britský premiér Tony Blair nebo Trumpův zeť Jared Kushner. Jediným Izraelcem v tomto orgánu je zatím podnikatel Yakir Gabay, který však žije na Kypru, zatímco Palestinci v radě zcela chybí.
Reakce uvnitř Izraele jsou velmi ostré a rozdílné. Zatímco krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben-Gvir prohlásil, že Gaza nepotřebuje žádnou komisi pro obnovu, ale úplné vyčištění od teroristů z Hamásu, lídr opozice Jair Lapid označil celou situaci za naprosté diplomatické selhání Netanjahuovy vlády. Přítomnost představitelů Kataru a Turecka, kteří jsou k Izraeli velmi kritičtí, napětí jen umocňuje.
Samotná struktura Rady míru má být velmi komplexní. Pod hlavní radou, které předsedá sám Donald Trump, mají fungovat dva klíčové orgány: jeden zaměřený na investice a diplomacii a druhý, výkonný, který bude řídit konkrétní práce přímo v terénu prostřednictvím Národního výboru pro správu Gazy. Pozvání do hlavní rady dostali lídři mnoha zemí včetně Velké Británie, Indie, Egypta či Argentiny, ale zatím ho oficiálně potvrdil pouze maďarský premiér Viktor Orbán.
Kolem celého projektu se vznášejí i finanční otázky. Podle zpráv agentury Bloomberg Trump žádá od zemí, které se chtějí do panelu zapojit, příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Představitelé USA sice upřesnili, že je možné se připojit i zdarma na tříleté období, ale finanční detaily zůstávají nejasné. Například kanadský premiér Mark Carney sice princip rady podpořil, ale upozornil, že Kanada nemá k dispozici volné prostředky na pokrytí tak vysokých členských nákladů.
Mezitím OSN varuje, že humanitární krize v Pásmu Gazy ani po uzavření příměří nekončí. Odhaduje se, že zhruba 80 % všech budov je zničeno nebo poškozeno. Rodiny, které přežily válečné hrůzy, nyní čelí krutému zimnímu počasí bez dostatečného jídla a přístřeší. Opravy silnic a dodávky pomoci jsou podle zástupců OSN v současnosti jen „náplastí“, nikoliv skutečným řešením katastrofální situace, která se se zimou jen zhoršuje.
Izrael trvá na tom, že humanitární pomoc usnadňuje, a z problémů s distribucí viní OSN. Izraelská armáda argumentuje, že veškerá omezení jsou nezbytná k tomu, aby se zabránilo Hamásu v infiltraci a zneužívání pomoci pro vlastní účely.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.