Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Rada míru je součástí Trumpova ambiciózního dvacetibodového plánu na ukončení konfliktu a má dočasně dohlížet na správu a rekonstrukci Pásma Gazy. V sobotu bylo odhaleno složení výkonné rady, v níž figurují jména jako turecký ministr zahraničí, katarský úředník, bývalý britský premiér Tony Blair nebo Trumpův zeť Jared Kushner. Jediným Izraelcem v tomto orgánu je zatím podnikatel Yakir Gabay, který však žije na Kypru, zatímco Palestinci v radě zcela chybí.
Reakce uvnitř Izraele jsou velmi ostré a rozdílné. Zatímco krajně pravicový ministr pro národní bezpečnost Itamar Ben-Gvir prohlásil, že Gaza nepotřebuje žádnou komisi pro obnovu, ale úplné vyčištění od teroristů z Hamásu, lídr opozice Jair Lapid označil celou situaci za naprosté diplomatické selhání Netanjahuovy vlády. Přítomnost představitelů Kataru a Turecka, kteří jsou k Izraeli velmi kritičtí, napětí jen umocňuje.
Samotná struktura Rady míru má být velmi komplexní. Pod hlavní radou, které předsedá sám Donald Trump, mají fungovat dva klíčové orgány: jeden zaměřený na investice a diplomacii a druhý, výkonný, který bude řídit konkrétní práce přímo v terénu prostřednictvím Národního výboru pro správu Gazy. Pozvání do hlavní rady dostali lídři mnoha zemí včetně Velké Británie, Indie, Egypta či Argentiny, ale zatím ho oficiálně potvrdil pouze maďarský premiér Viktor Orbán.
Kolem celého projektu se vznášejí i finanční otázky. Podle zpráv agentury Bloomberg Trump žádá od zemí, které se chtějí do panelu zapojit, příspěvek ve výši jedné miliardy dolarů. Představitelé USA sice upřesnili, že je možné se připojit i zdarma na tříleté období, ale finanční detaily zůstávají nejasné. Například kanadský premiér Mark Carney sice princip rady podpořil, ale upozornil, že Kanada nemá k dispozici volné prostředky na pokrytí tak vysokých členských nákladů.
Mezitím OSN varuje, že humanitární krize v Pásmu Gazy ani po uzavření příměří nekončí. Odhaduje se, že zhruba 80 % všech budov je zničeno nebo poškozeno. Rodiny, které přežily válečné hrůzy, nyní čelí krutému zimnímu počasí bez dostatečného jídla a přístřeší. Opravy silnic a dodávky pomoci jsou podle zástupců OSN v současnosti jen „náplastí“, nikoliv skutečným řešením katastrofální situace, která se se zimou jen zhoršuje.
Izrael trvá na tom, že humanitární pomoc usnadňuje, a z problémů s distribucí viní OSN. Izraelská armáda argumentuje, že veškerá omezení jsou nezbytná k tomu, aby se zabránilo Hamásu v infiltraci a zneužívání pomoci pro vlastní účely.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.