Michelle Bentley, profesorka mezinárodních vztahů z univerzity Royal Holloway University of London, varuje, že summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce by sice měl ukončit válku na Ukrajině, ale spíše hrozí, že by mohl napětí ještě více vystupňovat.
Summit, který Trump označil za vítězství své diplomacie, se bude konat na Aljašce. Symbolika místa není zanedbatelná, jelikož Aljaška byla až do roku 1867 ruským územím. Skrytým vzkazem tak je, že území může v průběhu času měnit majitele. Trump se s Putinem sejde 15. srpna. Summit byl narychlo zorganizován poté, co Putin nedodržel termín pro příměří, a Trump tak chtěl ukázat, že má stále diplomatický vliv.
Putin má od summitu jasná očekávání: získat ukrajinská území, která jeho armáda okupuje, ujištění, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, a demilitarizovanou Ukrajinu s proruskou vládou. V neposlední řadě také ukončit válku, kterou nepředpokládal, že bude tak obtížné vyhrát.
Trumpovy cíle jsou méně jasné. Sám označil summit za „naslouchací cvičení“ a dodal, že není jeho úkolem, aby „uzavřel dohodu“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Zároveň ale hrozí „vážnými následky“, pokud Putin nepřistoupí na mírové řešení. Tato nejednoznačnost vyvolává pochybnosti o smysluplnosti jednání.
Jednou z hlavních sporných otázek je území. Trump mluvil o „výměně území“ a na tiskové konferenci 11. srpna řekl, že chce Ukrajině vrátit území a „získat zpět ukrajinské pobřeží“. Jeho vyjádření vůči Putinovi se v poslední době zpřísnila, dokonce ho označil za „zklamání“ a ruské útoky na Ukrajinu popsal jako „nechutné“. Navíc nařídil dvěma americkým ponorkám s jadernými zbraněmi, aby se přiblížily k Rusku.
I když se na první pohled zdá, že se Trumpův postoj přiblížil Ukrajině, řeči o výměně území vyvolaly v Kyjevě poplach. Ukrajina si nikdy nedělala nárok na ruské území, pouze chce zpět to své.
Putin ale o „výměně území“ nemluví, mluví o jejich „získání“. Po nedorozumění, kdy se zdálo, že americký vyslanec Steve Witkoff mylně interpretoval ruské požadavky, bylo jasné, že Putin hraje tvrdou hru.
Ruský prezident požaduje, aby se Ukrajina stáhla ze svých obranných pozic v Doněcku a Luhansku výměnou za příměří. Tyto regiony byly částečně okupovány Ruskem v roce 2014 a další části byly obsazeny po invazi v roce 2022. Ukrajinský prezident Zelenskyj tuto možnost vyloučil a označil ji za nepřijatelnou a v rozporu s ústavou.
Dalším problémem je, že Zelenskyj nebyl na summit pozván. Přestože Trump s ním i s evropskými lídry mluvil, to, že není přítomen u jednacího stolu, je podle Zelenského zásadní problém. Nazval taková jednání „mrtvými rozhodnutími“, která nebudou fungovat.
Také Evropa je nespokojená, že byla z jednání vynechána. Generální tajemník NATO Mark Rutte se domnívá, že summit by měl „otestovat Putina“ a zjistit, jak vážně to s mírovým plánem myslí. Vyzval Spojené státy a Rusko, aby respektovaly ukrajinskou suverenitu a poskytly bezpečnostní záruky pro případnou dohodu o příměří. Pokud by se tak nestalo, poškodilo by to vztahy USA se zbytkem NATO.
Putin pravděpodobně doufal, že summit vyvine tlak na Ukrajinu, aby ustoupila jeho požadavkům. Pokud se mu podaří vytvořit dojem, že je ochoten se dohodnout, a že Ukrajina je brzdou, doufá v sympatie mezinárodního společenství. Ukrajina a evropští lídři však očekávají více a nebudou se řídit takovým narativem.
Vše tak závisí na tom, jak Trump povede rozhovory. Pokud by se opakoval jeho dřívější výkon na summitech s Putinem a podpořil by ho na úkor nejbližších spojenců, mohlo by to vést k nebezpečnému rozkolu v západní alianci.
V nejbližší budoucnosti se nepočítá se setkáním amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským protějškem Vladimirem Putinem. Uvedl to pro The Guardian představitel Bílého domu.
Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy nastoupil v Paříži do vězení, kde začal vykonávat pětiletý trest za zločinné spiknutí. Trest mu byl uložen soudem za machinace s cílem získat finanční prostředky pro jeho volební kampaň od režimu zesnulého libyjského diktátora Muammara Kaddáfího.
Odsouzení Juraje Cintuly na 21 let vězení za pokus o vraždu slovenského premiéra Roberta Fica připomíná, že i v demokracii může politická nenávist snadno přerůst v čin. Cintula se tak zařadil po bok dalších atentátníků, jejichž činy v posledních dekádách otřásly Evropou a Severní Amerikou – od vrahů Jo Coxové a Davida Amesse po fanatiky, jako byli Volkert van der Graaf, Jared Loughner či Robert Bowers. Každý z těchto případů ukazuje jinou podobu radikalizace, ale všechny sdělují stejnou pravdu, že demokracie se musí bránit i proti těm, kdo na ni útočí zevnitř.
Potenciálně toxické chemikálie se stále nacházejí v kosmetických produktech, které denně používáme na obličej, tělo a vlasy. Nedávný díl nemocničního seriálu "The Pitt" upozornil na otravu rtutí u influencerky, která propagovala dovezený pleťový krém. Epizoda, která se inspirovala skutečným životem, upozorňuje na riziko, které číhá v našich koupelnách.
Inovace postupují rychleji než kdy dříve. Svět zažívá rychlý vzestup umělé inteligence, autonomních vozidel a masové zavádění zelené energie. Globální inovační index (GII) 2025, který každoročně publikuje Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO), se zaměřuje na země a metropolitní klastry, jež posouvají největší pokrok. Hodnotí se přitom investiční vzorce, technologický pokrok, míra osvojení a celkový socioekonomický dopad. Přední stovka klastrů, od San Francisca po Šen-čen, generuje více než 70 % globálních patentů a aktivit rizikového kapitálu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotním televizním rozhovoru varoval, že válka v Gaze neskončí, dokud nebude Hamás odzbrojen a palestinské území demilitarizováno. Toto prohlášení přišlo v době, kdy americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že má "věrohodné zprávy" o tom, že Hamás plánuje útok proti civilistům v Gaze. USA varovaly, že by to bylo porušení příměří. Podrobnosti o povaze hrozby nebyly zveřejněny.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš (ANO) zaskočil občany tím, když se během jednání o nové vládě, kterou jeho hnutí sestavuje jako vítěz voleb, rozhodl odjet na dovolenou. Babiš nicméně zdůraznil, že "maká" i během osobního volna.
Karel Šíp už letos oslavil kulaté 80. narozeniny a brzy oslaví neuvěřitelných 20 let na televizní obrazovce se svou Všechnopárty. Veřejně dostupné informace hovoří o tom, že s Českou televizí má smlouvu do konce letošního roku. Co bude dál?
Americká vesmírná agentura NASA by mohla odstavit společnost SpaceX a vybrat jinou firmu, která by dopravila astronauty na Měsíc koncem tohoto desetiletí. Naznačil to úřadující šéf NASA Sean Duffy během pondělního vystoupení v televizi. Duffy zdůraznil, že SpaceX, která má kontrakt v hodnotě 2,9 miliardy dolarů na lunární modul, zaostává za plánem. To by mohlo ohrozit snahy NASA vrátit lidstvo na Měsíc dříve než Čína v rámci nového vesmírného závodu.
Dne 2. září se prezident Donald Trump podělil o rozmazané video amerického raketového útoku proti plavidlu v mezinárodních vodách, které podle něj převáželo skupinu "narkoteroristů" z Venezuely. Tento útok měl být prvním z mnoha proti gangu Tren de Aragua, kartelu, který Trumpova administrativa označila hned první den ve funkci za teroristickou organizaci. To navzdory faktu, že kartel neprovedl útoky na Spojené státy.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přislíbila úpravu klíčových "zelených" zákonů, aby si zajistila podporu pro nový klimatický cíl Evropské unie. V dopise, který byl v pondělí rozeslán národním lídrům, nastínila plány na změnu pravidel EU pro oceňování uhlíku a pro klimatické cíle týkající se lesů (LULUCF).
Americký viceprezident JD Vance přiletěl do Izraele v doprovodu své manželky Ushy. Očekává se, že se zítra v Jeruzalémě setká s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Isaacem Herzogem. Hlavním cílem Vanceovy návštěvy je projednat další implementaci a upevnění křehkého příměří v Gaze.