Schůzka Putina s Trumpem vše ještě zhorší, varuje renomovaná expertka

Donald Trump
Donald Trump, foto: Depositphotos
Klára Marková 14. srpna 2025 19:59
Sdílej:

Michelle Bentley, profesorka mezinárodních vztahů z univerzity Royal Holloway University of London, varuje, že summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce by sice měl ukončit válku na Ukrajině, ale spíše hrozí, že by mohl napětí ještě více vystupňovat.

Summit, který Trump označil za vítězství své diplomacie, se bude konat na Aljašce. Symbolika místa není zanedbatelná, jelikož Aljaška byla až do roku 1867 ruským územím. Skrytým vzkazem tak je, že území může v průběhu času měnit majitele. Trump se s Putinem sejde 15. srpna. Summit byl narychlo zorganizován poté, co Putin nedodržel termín pro příměří, a Trump tak chtěl ukázat, že má stále diplomatický vliv. 

Putin má od summitu jasná očekávání: získat ukrajinská území, která jeho armáda okupuje, ujištění, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, a demilitarizovanou Ukrajinu s proruskou vládou. V neposlední řadě také ukončit válku, kterou nepředpokládal, že bude tak obtížné vyhrát.

Trumpovy cíle jsou méně jasné. Sám označil summit za „naslouchací cvičení“ a dodal, že není jeho úkolem, aby „uzavřel dohodu“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Zároveň ale hrozí „vážnými následky“, pokud Putin nepřistoupí na mírové řešení. Tato nejednoznačnost vyvolává pochybnosti o smysluplnosti jednání. 

Jednou z hlavních sporných otázek je území. Trump mluvil o „výměně území“ a na tiskové konferenci 11. srpna řekl, že chce Ukrajině vrátit území a „získat zpět ukrajinské pobřeží“. Jeho vyjádření vůči Putinovi se v poslední době zpřísnila, dokonce ho označil za „zklamání“ a ruské útoky na Ukrajinu popsal jako „nechutné“. Navíc nařídil dvěma americkým ponorkám s jadernými zbraněmi, aby se přiblížily k Rusku.

I když se na první pohled zdá, že se Trumpův postoj přiblížil Ukrajině, řeči o výměně území vyvolaly v Kyjevě poplach. Ukrajina si nikdy nedělala nárok na ruské území, pouze chce zpět to své.

Putin ale o „výměně území“ nemluví, mluví o jejich „získání“. Po nedorozumění, kdy se zdálo, že americký vyslanec Steve Witkoff mylně interpretoval ruské požadavky, bylo jasné, že Putin hraje tvrdou hru.

Ruský prezident požaduje, aby se Ukrajina stáhla ze svých obranných pozic v Doněcku a Luhansku výměnou za příměří. Tyto regiony byly částečně okupovány Ruskem v roce 2014 a další části byly obsazeny po invazi v roce 2022. Ukrajinský prezident Zelenskyj tuto možnost vyloučil a označil ji za nepřijatelnou a v rozporu s ústavou.

Dalším problémem je, že Zelenskyj nebyl na summit pozván. Přestože Trump s ním i s evropskými lídry mluvil, to, že není přítomen u jednacího stolu, je podle Zelenského zásadní problém. Nazval taková jednání „mrtvými rozhodnutími“, která nebudou fungovat.

Také Evropa je nespokojená, že byla z jednání vynechána. Generální tajemník NATO Mark Rutte se domnívá, že summit by měl „otestovat Putina“ a zjistit, jak vážně to s mírovým plánem myslí. Vyzval Spojené státy a Rusko, aby respektovaly ukrajinskou suverenitu a poskytly bezpečnostní záruky pro případnou dohodu o příměří. Pokud by se tak nestalo, poškodilo by to vztahy USA se zbytkem NATO.

Putin pravděpodobně doufal, že summit vyvine tlak na Ukrajinu, aby ustoupila jeho požadavkům. Pokud se mu podaří vytvořit dojem, že je ochoten se dohodnout, a že Ukrajina je brzdou, doufá v sympatie mezinárodního společenství. Ukrajina a evropští lídři však očekávají více a nebudou se řídit takovým narativem.

Vše tak závisí na tom, jak Trump povede rozhovory. Pokud by se opakoval jeho dřívější výkon na summitech s Putinem a podpořil by ho na úkor nejbližších spojenců, mohlo by to vést k nebezpečnému rozkolu v západní alianci. 

Stalo se