Michelle Bentley, profesorka mezinárodních vztahů z univerzity Royal Holloway University of London, varuje, že summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce by sice měl ukončit válku na Ukrajině, ale spíše hrozí, že by mohl napětí ještě více vystupňovat.
Summit, který Trump označil za vítězství své diplomacie, se bude konat na Aljašce. Symbolika místa není zanedbatelná, jelikož Aljaška byla až do roku 1867 ruským územím. Skrytým vzkazem tak je, že území může v průběhu času měnit majitele. Trump se s Putinem sejde 15. srpna. Summit byl narychlo zorganizován poté, co Putin nedodržel termín pro příměří, a Trump tak chtěl ukázat, že má stále diplomatický vliv.
Putin má od summitu jasná očekávání: získat ukrajinská území, která jeho armáda okupuje, ujištění, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, a demilitarizovanou Ukrajinu s proruskou vládou. V neposlední řadě také ukončit válku, kterou nepředpokládal, že bude tak obtížné vyhrát.
Trumpovy cíle jsou méně jasné. Sám označil summit za „naslouchací cvičení“ a dodal, že není jeho úkolem, aby „uzavřel dohodu“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Zároveň ale hrozí „vážnými následky“, pokud Putin nepřistoupí na mírové řešení. Tato nejednoznačnost vyvolává pochybnosti o smysluplnosti jednání.
Jednou z hlavních sporných otázek je území. Trump mluvil o „výměně území“ a na tiskové konferenci 11. srpna řekl, že chce Ukrajině vrátit území a „získat zpět ukrajinské pobřeží“. Jeho vyjádření vůči Putinovi se v poslední době zpřísnila, dokonce ho označil za „zklamání“ a ruské útoky na Ukrajinu popsal jako „nechutné“. Navíc nařídil dvěma americkým ponorkám s jadernými zbraněmi, aby se přiblížily k Rusku.
I když se na první pohled zdá, že se Trumpův postoj přiblížil Ukrajině, řeči o výměně území vyvolaly v Kyjevě poplach. Ukrajina si nikdy nedělala nárok na ruské území, pouze chce zpět to své.
Putin ale o „výměně území“ nemluví, mluví o jejich „získání“. Po nedorozumění, kdy se zdálo, že americký vyslanec Steve Witkoff mylně interpretoval ruské požadavky, bylo jasné, že Putin hraje tvrdou hru.
Ruský prezident požaduje, aby se Ukrajina stáhla ze svých obranných pozic v Doněcku a Luhansku výměnou za příměří. Tyto regiony byly částečně okupovány Ruskem v roce 2014 a další části byly obsazeny po invazi v roce 2022. Ukrajinský prezident Zelenskyj tuto možnost vyloučil a označil ji za nepřijatelnou a v rozporu s ústavou.
Dalším problémem je, že Zelenskyj nebyl na summit pozván. Přestože Trump s ním i s evropskými lídry mluvil, to, že není přítomen u jednacího stolu, je podle Zelenského zásadní problém. Nazval taková jednání „mrtvými rozhodnutími“, která nebudou fungovat.
Také Evropa je nespokojená, že byla z jednání vynechána. Generální tajemník NATO Mark Rutte se domnívá, že summit by měl „otestovat Putina“ a zjistit, jak vážně to s mírovým plánem myslí. Vyzval Spojené státy a Rusko, aby respektovaly ukrajinskou suverenitu a poskytly bezpečnostní záruky pro případnou dohodu o příměří. Pokud by se tak nestalo, poškodilo by to vztahy USA se zbytkem NATO.
Putin pravděpodobně doufal, že summit vyvine tlak na Ukrajinu, aby ustoupila jeho požadavkům. Pokud se mu podaří vytvořit dojem, že je ochoten se dohodnout, a že Ukrajina je brzdou, doufá v sympatie mezinárodního společenství. Ukrajina a evropští lídři však očekávají více a nebudou se řídit takovým narativem.
Vše tak závisí na tom, jak Trump povede rozhovory. Pokud by se opakoval jeho dřívější výkon na summitech s Putinem a podpořil by ho na úkor nejbližších spojenců, mohlo by to vést k nebezpečnému rozkolu v západní alianci.
Kdy se opět uklidní situace v Hormuzském průlivu, která má dalekosáhlé dopady na světovou ekonomiku? Rozhovory, které mají zajistit bezpečný lodní provoz, pokračují podle Ománu pozitivně. Írán nicméně upozornil, že ani případná dohoda nepovede k okamžitému znovuotevření klíčové vodní cesty. Upozornila na to britská stanice BBC.
Hvězdné konstelace nadcházejících dnů přinesou výrazný posun v osobních i pracovních vztazích, což donutí většinu znamení přehodnotit dosavadní priority a otevřít se novým výzvám.
Ministerstvo zahraničních věcí upravuje svou diplomatickou síť tak, aby lépe odpovídala současným zájmům České republiky. Už za několik týdnu ukončí činnost jeden z konzulátů, jiný ji naopak zahájí. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Andrej Babiš (ANO) jako každý premiér čelí kritické práci tuzemských novinářů, což se mu samozřejmě občas nelíbí. Tak to u politiků bývá. Tentokrát se Babiš rozhodl prozradit svůj pohled na věc a dal najevo, že novináři nebudou mít klid.
Z Austrálie občas dorazí až k nám opravdu zajímavé příběhy. Odlehlou obec na severu země před časem dlouhodobě terorizoval krokodýl mořský. Velký plaz útočil na lidi a požíral jejich domácí mazlíčky, nakonec se dočkal kruté odplaty. Stal se totiž hlavním chodem během hostiny místních obyvatel.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) prohlásil, že prezident Petr Pavel zneužil letošní summit NATO v rámci kampaně za znovuzvolení. Šéf diplomacie naznačil, že jeho přáním je, aby na příštím aliančním jednání už Pavel nereprezentoval Českou republiku.
Současný prezident Petr Pavel umí české občany všemožně překvapit. Nedávno to dokázal, když se představil jako fotograf na závodech Formule 1 v Maďarsku. Nyní se v té souvislosti dokonce stal členem Klubu sportovních novinářů České republiky (KSN).
Hrozil další atentát na amerického prezidenta Donalda Trumpa? To zřejmě ukáže až vyšetřování aktuálního incidentu. V Kalifornii totiž zatkli ozbrojeného muže, jenž byl spatřen u golfového hřiště ve vlastnictví šéfa Bílého domu krátce před jeho návštěvou Los Angeles. O incidentu informovala britská stanice BBC.
Smrtelně nebezpečná ebola v Demokratické republice Kongo stále není pod kontrolou. Šéf Světové zdravotnické organizace WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus se o tom v africké zemi osobně přesvědčil.
Bývalému princi Andrewovi mohou po nástupu nového britského premiéra Andyho Burnhama do Downing Street hrozit další problémy. Burnham by totiž podle zástupkyně obětí sexuálního násilí mohl souhlasit s veřejným vyšetřováním aktivit amerického finančníka Jeffreyho Epsteina ve Velké Británii.
Česko se v pátek naposledy rozloučilo s výtvarným umělcem Milanem Knížákem, který zemřel na konci července ve věku 86 let. Knížák byl svého času rektorem Akademie výtvarných umění a ředitelem Národní galerie.
Nejméně tři lidé včetně dítěte přišli o život při nočním ruském útoku na ukrajinskou metropoli Kyjev. Informovala o tom britská stanice BBC. Moskva tak pokračuje v sérii ničivých a smrtících útoků na hlavní město sousední země.