Michelle Bentley, profesorka mezinárodních vztahů z univerzity Royal Holloway University of London, varuje, že summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce by sice měl ukončit válku na Ukrajině, ale spíše hrozí, že by mohl napětí ještě více vystupňovat.
Summit, který Trump označil za vítězství své diplomacie, se bude konat na Aljašce. Symbolika místa není zanedbatelná, jelikož Aljaška byla až do roku 1867 ruským územím. Skrytým vzkazem tak je, že území může v průběhu času měnit majitele. Trump se s Putinem sejde 15. srpna. Summit byl narychlo zorganizován poté, co Putin nedodržel termín pro příměří, a Trump tak chtěl ukázat, že má stále diplomatický vliv.
Putin má od summitu jasná očekávání: získat ukrajinská území, která jeho armáda okupuje, ujištění, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, a demilitarizovanou Ukrajinu s proruskou vládou. V neposlední řadě také ukončit válku, kterou nepředpokládal, že bude tak obtížné vyhrát.
Trumpovy cíle jsou méně jasné. Sám označil summit za „naslouchací cvičení“ a dodal, že není jeho úkolem, aby „uzavřel dohodu“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Zároveň ale hrozí „vážnými následky“, pokud Putin nepřistoupí na mírové řešení. Tato nejednoznačnost vyvolává pochybnosti o smysluplnosti jednání.
Jednou z hlavních sporných otázek je území. Trump mluvil o „výměně území“ a na tiskové konferenci 11. srpna řekl, že chce Ukrajině vrátit území a „získat zpět ukrajinské pobřeží“. Jeho vyjádření vůči Putinovi se v poslední době zpřísnila, dokonce ho označil za „zklamání“ a ruské útoky na Ukrajinu popsal jako „nechutné“. Navíc nařídil dvěma americkým ponorkám s jadernými zbraněmi, aby se přiblížily k Rusku.
I když se na první pohled zdá, že se Trumpův postoj přiblížil Ukrajině, řeči o výměně území vyvolaly v Kyjevě poplach. Ukrajina si nikdy nedělala nárok na ruské území, pouze chce zpět to své.
Putin ale o „výměně území“ nemluví, mluví o jejich „získání“. Po nedorozumění, kdy se zdálo, že americký vyslanec Steve Witkoff mylně interpretoval ruské požadavky, bylo jasné, že Putin hraje tvrdou hru.
Ruský prezident požaduje, aby se Ukrajina stáhla ze svých obranných pozic v Doněcku a Luhansku výměnou za příměří. Tyto regiony byly částečně okupovány Ruskem v roce 2014 a další části byly obsazeny po invazi v roce 2022. Ukrajinský prezident Zelenskyj tuto možnost vyloučil a označil ji za nepřijatelnou a v rozporu s ústavou.
Dalším problémem je, že Zelenskyj nebyl na summit pozván. Přestože Trump s ním i s evropskými lídry mluvil, to, že není přítomen u jednacího stolu, je podle Zelenského zásadní problém. Nazval taková jednání „mrtvými rozhodnutími“, která nebudou fungovat.
Také Evropa je nespokojená, že byla z jednání vynechána. Generální tajemník NATO Mark Rutte se domnívá, že summit by měl „otestovat Putina“ a zjistit, jak vážně to s mírovým plánem myslí. Vyzval Spojené státy a Rusko, aby respektovaly ukrajinskou suverenitu a poskytly bezpečnostní záruky pro případnou dohodu o příměří. Pokud by se tak nestalo, poškodilo by to vztahy USA se zbytkem NATO.
Putin pravděpodobně doufal, že summit vyvine tlak na Ukrajinu, aby ustoupila jeho požadavkům. Pokud se mu podaří vytvořit dojem, že je ochoten se dohodnout, a že Ukrajina je brzdou, doufá v sympatie mezinárodního společenství. Ukrajina a evropští lídři však očekávají více a nebudou se řídit takovým narativem.
Vše tak závisí na tom, jak Trump povede rozhovory. Pokud by se opakoval jeho dřívější výkon na summitech s Putinem a podpořil by ho na úkor nejbližších spojenců, mohlo by to vést k nebezpečnému rozkolu v západní alianci.
Vliv genů na délku lidského života je tématem, které vědce fascinuje po celá desetiletí. Dlouhou dobu panovala shoda, že dědičnost ovlivňuje délku dožití zhruba z 20 až 25 %, zatímco zbytek připadá na životní styl a prostředí. Nová studie publikovaná v časopise Science však tento pohled zásadně mění a naznačuje, že genetický příspěvek by mohl být ve skutečnosti mnohem vyšší.
Irčan Seamus Culleton strávil posledních pět měsíců v americké vazbě imigračního úřadu ICE a nyní čelí deportaci, přestože má platné pracovní povolení a čistý trestní rejstřík. Podle své právní zástupkyně se stal obětí neschopného a svévolného systému, ačkoliv byl celých dvacet let, co v USA žije, vzorným imigrantem. Culleton, který pochází z hrabství Kilkenny, žije v oblasti Bostonu, kde provozuje štukatérskou firmu a je ženatý s americkou občankou.
Průměrný věk nováčků v americké armádě v posledních letech roste a v fiskálním roce 2026 dosáhl hranice 22,7 let. Pro srovnání, na začátku tisíciletí činil tento průměr 21,7 let a v následujícím desetiletí klesl na 21,1 let. Tento posun je důsledkem několika faktorů, mezi které patří ekonomické potíže, uvolnění vstupních bariér i změna kultury v rámci ministerstva obrany pod vedením ministra Peta Hegsetha.
Představitelé evropského technologického sektoru a zástupci Evropské komise v pondělí v belgické Lovani upozornili, že Spojené státy a zbytek světa jsou v oblasti výroby čipů kriticky závislí na evropských technologiích. Toto prohlášení zaznělo při slavnostním otevření nového výzkumného centra pro polovodiče v hodnotě 2,5 miliardy eur, které vzniklo v blízkosti Bruselu v rámci belgického institutu Imec.
Lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval britského premiéra Keira Starmera k rezignaci. Podle jeho slov musí rozptýlení skončit a vedení v Downing Street se musí změnit. Na tiskové konferenci Sarwar zdůraznil, že musí být upřímný k selhání, ať už ho vidí kdekoli. Dodal, že vláda slibovala změnu, ale stalo se již příliš mnoho chyb.
Stephen Miller, muž, který po léta platil za radikální tvář v politickém orbitu Donalda Trumpa, se v roce 2026 stal jedním z nejvlivnějších a zároveň nejkontroverznějších aktérů americké vlády. Jako tvůrce tvrdé imigrační politiky a zastánce expanze americké moci na západní polokouli ztělesňuje Miller samotnou „psyché“ prezidenta Trumpa – strategii nikdy neustupovat a vždy postupovat z pozice síly. Zatímco pro své příznivce je efektivním vykonavatelem slibů, pro demokraty a liberální aktivisty představuje postavu „padoucha“, jehož tvář se objevuje na protestních plakátech s nápisy o fašismu.
Přelomový evropský projekt na vývoj stíhačky šesté generace, známý pod zkratkou FCAS (Future Combat Air System), se ocitl na pokraji úplného kolapsu. Podle informací z diplomatických a vládních kruhů v Paříži a Berlíně je nyní mnohem pravděpodobnější oficiální ukončení spolupráce než její restart. Ambiciózní program, který měl zahrnovat nejen samotný letoun, ale i doprovodné drony a společný bojový cloud, byl společným dítětem Francie, Německa a Španělska.
Prezident Donald Trump prohlásil, že je „velmi hrdý“ na stav americké ekonomiky, a to i přesto, že nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují na prohlubující se krizi životních nákladů. Zatímco v minulosti svaloval vinu za inflaci na svého předchůdce Joea Bidena, v rozhovoru pro stanici NBC, který byl odvysílán během nedělního Super Bowlu LX, již plně přijal odpovědnost za současný hospodářský vývoj. Na otázku novináře Toma Llamase, kdy nastane skutečná „Trumpova ekonomika“, prezident odpověděl, že ten moment už nastal.
Britská vláda čelí sílícímu tlaku, aby prověřila kontrakt strojírenské společnosti Cygnet Texkimp na vývoz špičkových technologií do Arménie. Investigace deníku Guardian totiž odhalila znepokojivé vazby mezi odběratelem a dodavatelským řetězcem ruské válečné mašinérie. Odborníci na sankce i předseda sněmovního výboru pro podnikání zpochybňují rozhodnutí vlády udělit vývozní licenci na stroje, které vyrábějí tzv. karbonový prepreg – lehký a odolný materiál s širokým využitím v civilním i vojenském sektoru.
Vystoupení portorické hvězdy Bad Bunnyho a zpěvačky Lady Gaga, Rickyho Martina, Pedra Pascala, Cardi B, Karol G a Jessicy Alby během poločasové show jubilejního Super Bowlu LX na stadionu Levi’s v Santa Claře vyvolalo ostrou vlnu kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa. Krátce po skončení show, která patří k vrcholům amerického kulturního kalendáře, zveřejnil Trump na své sociální síti Truth Social rozsáhlý příspěvek, ve kterém představení nešetřil. Označil ho za absolutně příšerné a za jedno z nejhorších v historii.
Světová ekonomika musí projít radikální transformací, aby přestala odměňovat znečišťování a plýtvání. Generální tajemník OSN António Guterres varoval, že lidstvo se kvůli stávajícím účetním systémům řítí na pokraj katastrofy. Podle jeho slov je nezbytné začít přikládat skutečnou hodnotu životnímu prostředí a přestat vnímat hrubý domácí produkt jako jediné měřítko lidského pokroku a blahobytu. Guterres připomněl, že při ničení lesů nebo nadměrném rybolovu sice HDP roste, ale planetě to škodí.
Britskou politickou scénou otřásá rezignace Morgana McSweeneyho, klíčového stratéga a šéfa operací Downing Street, která vyvolala zásadní otázky o budoucnosti premiéra Keira Starmera. McSweeney, který je považován za architekta drtivého vítězství Labouristické strany v roce 2024, odstoupil v neděli v souvislosti s prohlubujícím se skandálem kolem jmenování Petera Mandelsona velvyslancem ve Washingtonu. Ve svém prohlášení McSweeney přiznal plnou odpovědnost za doporučení Mandelsona do této prestižní role, přestože byly známy jeho problematické vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina.