Michelle Bentley, profesorka mezinárodních vztahů z univerzity Royal Holloway University of London, varuje, že summit mezi Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem na Aljašce by sice měl ukončit válku na Ukrajině, ale spíše hrozí, že by mohl napětí ještě více vystupňovat.
Summit, který Trump označil za vítězství své diplomacie, se bude konat na Aljašce. Symbolika místa není zanedbatelná, jelikož Aljaška byla až do roku 1867 ruským územím. Skrytým vzkazem tak je, že území může v průběhu času měnit majitele. Trump se s Putinem sejde 15. srpna. Summit byl narychlo zorganizován poté, co Putin nedodržel termín pro příměří, a Trump tak chtěl ukázat, že má stále diplomatický vliv.
Putin má od summitu jasná očekávání: získat ukrajinská území, která jeho armáda okupuje, ujištění, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO, a demilitarizovanou Ukrajinu s proruskou vládou. V neposlední řadě také ukončit válku, kterou nepředpokládal, že bude tak obtížné vyhrát.
Trumpovy cíle jsou méně jasné. Sám označil summit za „naslouchací cvičení“ a dodal, že není jeho úkolem, aby „uzavřel dohodu“ mezi Ruskem a Ukrajinou. Zároveň ale hrozí „vážnými následky“, pokud Putin nepřistoupí na mírové řešení. Tato nejednoznačnost vyvolává pochybnosti o smysluplnosti jednání.
Jednou z hlavních sporných otázek je území. Trump mluvil o „výměně území“ a na tiskové konferenci 11. srpna řekl, že chce Ukrajině vrátit území a „získat zpět ukrajinské pobřeží“. Jeho vyjádření vůči Putinovi se v poslední době zpřísnila, dokonce ho označil za „zklamání“ a ruské útoky na Ukrajinu popsal jako „nechutné“. Navíc nařídil dvěma americkým ponorkám s jadernými zbraněmi, aby se přiblížily k Rusku.
I když se na první pohled zdá, že se Trumpův postoj přiblížil Ukrajině, řeči o výměně území vyvolaly v Kyjevě poplach. Ukrajina si nikdy nedělala nárok na ruské území, pouze chce zpět to své.
Putin ale o „výměně území“ nemluví, mluví o jejich „získání“. Po nedorozumění, kdy se zdálo, že americký vyslanec Steve Witkoff mylně interpretoval ruské požadavky, bylo jasné, že Putin hraje tvrdou hru.
Ruský prezident požaduje, aby se Ukrajina stáhla ze svých obranných pozic v Doněcku a Luhansku výměnou za příměří. Tyto regiony byly částečně okupovány Ruskem v roce 2014 a další části byly obsazeny po invazi v roce 2022. Ukrajinský prezident Zelenskyj tuto možnost vyloučil a označil ji za nepřijatelnou a v rozporu s ústavou.
Dalším problémem je, že Zelenskyj nebyl na summit pozván. Přestože Trump s ním i s evropskými lídry mluvil, to, že není přítomen u jednacího stolu, je podle Zelenského zásadní problém. Nazval taková jednání „mrtvými rozhodnutími“, která nebudou fungovat.
Také Evropa je nespokojená, že byla z jednání vynechána. Generální tajemník NATO Mark Rutte se domnívá, že summit by měl „otestovat Putina“ a zjistit, jak vážně to s mírovým plánem myslí. Vyzval Spojené státy a Rusko, aby respektovaly ukrajinskou suverenitu a poskytly bezpečnostní záruky pro případnou dohodu o příměří. Pokud by se tak nestalo, poškodilo by to vztahy USA se zbytkem NATO.
Putin pravděpodobně doufal, že summit vyvine tlak na Ukrajinu, aby ustoupila jeho požadavkům. Pokud se mu podaří vytvořit dojem, že je ochoten se dohodnout, a že Ukrajina je brzdou, doufá v sympatie mezinárodního společenství. Ukrajina a evropští lídři však očekávají více a nebudou se řídit takovým narativem.
Vše tak závisí na tom, jak Trump povede rozhovory. Pokud by se opakoval jeho dřívější výkon na summitech s Putinem a podpořil by ho na úkor nejbližších spojenců, mohlo by to vést k nebezpečnému rozkolu v západní alianci.
V dubnu uplyne rok od úmrtí Anny Slováčkové, která po dlouhém a statečném boji podlehla zákeřné rakovině. Rodina teď stráží její odkaz, jehož součástí je i vzpomínková kniha, kterou blízcí v těchto dnech pokřtili. Jeden ze členů rodiny ale chyběl.
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) se dnes obořil na dvojici firem, které v Česku provozují čerpací stanice. Nelíbí se mu, že zdražily pohonné hmoty na více než 50 korun za litr. Babiš dokonce společnostem pohrozil, že se jim bude věnovat antimonopolní úřad.
Andrej Babiš se po říjnových sněmovních volbách vrátil do role premiéra, která ho zcela zaměstnává. Oproti předchozímu funkčnímu období je však jedna věc jinak. Šéf hnutí ANO už netvoří pár s manželkou Monikou, která ho dříve doprovázela. Jak charakterizoval jejich aktuální vztah?
Americký prezident Donald Trump kvůli válce na Blízkém východě odkládal jednání s jedním z největších hráčů světové politiky. Nyní oznámil, že očekávaná schůzka má nový termín. Čínu navštíví v polovině května.
Mimořádně otřesným činem se od noci na středu zabývají kriminalisté z pražského oddělení vražd. Výjimečný trest hrozí muži, jenž se měl dopustit vraždy dítěte. Mezi pachatelem a obětí byla blízká rodinná vazba.
Do Česka se alespoň na některá místa vrátilo zimní počasí. Meteorologové dnes doplnili platné varování, když upozornili na silný vítr, který bude v nárazech dosahovat rychlosti až 70 kilometrů za hodinu. Výstraha před sněžením v Beskydech zůstává beze změny.
Oběť usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina poprvé veřejně promluvila o hrůzách, které prožila. Žena, která vystupuje pod pseudonymem Nicky, v emotivním rozhovoru pro pořad BBC Newsnight popsala, jak ji miliardář nadrogoval a znásilnil v době, kdy se snažila prosadit jako devatenáctiletá modelka.
Polsko se rozhodlo k razantnímu kroku v boji proti ekonomickým dopadům války na Blízkém východě. Premiér Donald Tusk oznámil rozsáhlý záchranný balíček, jehož cílem je zastropovat ceny pohonných hmot a výrazně snížit daně, aby ochránil polské občany před drastickým nárůstem životních nákladů.
Generální tajemník NATO Mark Rutte ocenil zásadní obrat v přístupu evropských spojenců k vlastní bezpečnosti. Podle nejnovějších dat zvýšily evropské členské státy a Kanada v roce 2025 své výdaje na obranu o rekordních 20 % ve srovnání s předchozím rokem. Tento posun Rutte označil za historický moment, který reflektuje zásadně změněné bezpečnostní prostředí v euroatlantické oblasti.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil značnou frustraci nad dosavadním přístupem Íránu k mírovým rozhovorům a varoval, že čas pro dosažení dohody se neúprosně krátí. Ve svém nejnovějším příspěvku na sociální síti Truth Social označil íránské vyjednavače za „velmi odlišné a zvláštní“. Podle Trumpa jsou íránští zástupci v soukromí ochotni k ústupkům, zatímco navenek se snaží zachovat tvář.
Bývalý venezuelský prezident Nicolás Maduro se ve čtvrtek znovu postaví před federální soud v Manhattanu. Jeho obhajoba se pokusí přesvědčit soudce Alvina Hellersteina, aby žalobu za narkoterorismus smetl ze stolu. Madurovi právníci tvrdí, že americká vláda záměrně podkopává jejich schopnost klienta hájit tím, že blokuje financování jeho právního zastoupení.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování před „zdravotní krizí v přímém přenosu“, která pohlcuje Blízký východ. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří, Dr. Hanan Balkhy, vyzvala k okamžitému zastavení bojů a zdůraznila, že nemocnice a zdravotnická zařízení se musí stát „bezpečnými útočišti“, nikoliv terči vojenských útoků. Situace se podle ní vymyká kontrole v mnoha částech regionu, který zahrnuje 22 zemí a území včetně Íránu, Libanonu, Gazy či Súdánu.