Západní sankce mají na ruskou ekonomiku „výrazný dopad“, uvedl v rozhovoru pro deník The Guardian zvláštní zmocněnec EU pro sankce David O’Sullivan. Podle tohoto zkušeného diplomata se ruské válečné hospodářství, které je budováno na úkor civilního sektoru, může během roku 2026 dostat do bodu, kdy se stane zcela neudržitelným. O’Sullivan věří, že zákony ekonomické přitažlivosti nelze ignorovat věčně a současné pokřivení ruského trhu směřuje ke kolapsu.
Přestože sankce nejsou podle O’Sullivana zázračným řešením a Rusko se je neustále pokouší obcházet, po čtyřech letech od začátku invaze je patrné, že ruská válečná mašinerie čelí rostoucím nákladům. Zatímco útoky na ukrajinskou energetiku sílí, širší ruská ekonomika se nachází pod největším tlakem od počátku konfliktu. Příjmy z ropy klesají, inflace se pohybuje kolem 6 % a úrokové sazby dosahují výše 16 %.
O’Sullivanova mise, kterou vede od prosince 2022, se zaměřuje především na potírání obcházení sankčních mechanismů. EU již uvalila 19 kol sankcí na více než 2 700 subjektů, přičemž se podařilo výrazně omezit obchod v oblastech jako energetika, letectví, IT nebo luxusní zboží. Zmocněnec zdůraznil, že žádná země mimo EU sice nemá povinnost sankce dodržovat, ale diplomatické úsilí nese ovoce při přesvědčování států střední Asie, Kavkazu či Turecka, aby nepovolovaly reexport kritických technologií.
Problematickým partnerem zůstává Čína, která sice nedodává Rusku přímé vojenské vybavení, ale podle O’Sullivana se podílí na doplňování zásob a poskytování nepřímé podpory. Na veškeré výtky evropských lídrů přitom Peking reaguje popíráním jakéhokoli problému. Naproti tomu v boji proti ruské „stínové flotile“ tankerů s ropou zaznamenala EU úspěchy. Tlak na státy, pod jejichž vlajkami tyto lodi plují, vedl k tomu, že Rusko má stále větší potíže s plynulým vývozem své ropy na trhy v Číně a Indii.
Vztahy s Indií jsou v tomto kontextu specifické. Ačkoliv USA kritizovaly EU za uzavření obchodní dohody s Dillí bez dodatečných sankcí na ropu, O’Sullivan tento krok hájí. Indie je podle něj strategicky příliš důležitá na to, aby s ní EU přerušila dialog. Zároveň připomněl, že Unie již dříve zavedla sankce na velké indické rafinerie a zakázala dovoz ropných produktů vyrobených z ruské suroviny, což donutilo některé indické přístavy blokovat přístup sankcionovaným tankerům.
Největší pozornost nyní vyjednávací týmy věnují seznamu 300 vysoce prioritních produktů, jako jsou paměťové karty, optické čtečky nebo obvody. Tyto komponenty, vyrobené západními firmami, se i přes zákazy stále objevují v troskách ruských dronů a střel. O’Sullivan přiznal, že pohled na dekonstruované ruské zbraně v kyjevských laboratořích, které obsahují součástky z EU, USA či Velké Británie, je pro západní představitele zahanbující.
Ačkoliv se problém obcházení sankcí nepodařilo zcela vymýtit, podle zmocněnce se ho podařilo výrazně omezit díky větší ostražitosti členských států vůči zahraničním distributorům. Rok 2026 tak bude podle O’Sullivana klíčovým testem pro ruskou finanční stabilitu, protože příjmy z ropy a plynu, které jsou životodárnou mízou ruského rozpočtu, se již v lednu propadly na nejnižší úroveň za posledních několik let.
Děti jsou od přírody nesmírně zvědavé a během dne dokážou vyprodukovat obrovské množství otázek. Zajímá je například, proč ryby nemají srst nebo z jakého důvodu květiny tak rychle vadnou. Jejich potřeba porozumět okolnímu světu, rozvíjet své vyjadřovací schopnosti a formulovat myšlenky z nich dělá neúnavné společníky pro hovory.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj prohlásil, že Severoatlantická aliance potřebuje Ukrajinu, protože šéf Kremlu Vladimir Putin usiluje o obnovu Sovětského svazu. Podle Zelenského se Ukrajina stala de facto druhou armádou NATO, která si nezadá s druhou nejsilnější armádou světa, což je fakt, který již uznávají všichni klíčoví lídři. Zdůraznil, že Putin zůstane u moci až do své smrti a jeho hlavního cíle nelze bez ukrajinského území dosáhnout, což vysvětluje současnou složitou situaci a hrozbu plynoucí z těsné blízkosti Ruska.
Spojené státy a Írán dosáhly tento týden zásadního ujednání, které má formou prodlouženého příměří zklidnit situaci na Blízkém východě po měsících extrémního napětí. Prezident Donald Trump dohodu podepsal během setkání lídrů G7 ve francouzském Évian-les-Bains. Hlavním bezprostředním přínosem schváleného dokumentu má být kompletní odblokování a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu.
Snahy o trvalé příměří v Libanonu opět rychle ztroskotaly, když zemi pouhé hodiny po oznámení nového klidu zbraní zasáhly další vlny smrtonosných izraelských náletů. Útoky zasáhly jih země a také východní údolí Bikáa, což jsou oblasti se silnou přítomností hnutí Hizballáh. Při jednom z úderů v městečku Bariš zahynula čtyřčlenná rodina – otec, matka a jejich dvě děti. Další nálet na silnici mezi obcemi Kafr Rumman a Nabatíja si vyžádal život vojáka libanonské regulérní armády, která přitom není přímou stranou tohoto konfliktu.
Šéfredaktorka ruské státní televize RT Margarita Simonjanová, která je kvůli svému agresivnímu vystupování v médiích občas přirovnávána k ministerským propagandistům minulého století, se postarala o poprask neobvyklým přirovnáním.
Africké a karibské státy vyzvaly k oficiální omluvě a vyplacení reparací od zemí, které v minulosti profitovaly z transatlantického obchodu s otroky. Tento požadavek zazněl na závěr třídenní konference v Ghaně, která se zabývala dalším postupem v prosazování reparační spravedlnosti.
Západní Evropa se potýká s vlnou extrémních veder, přičemž meteorologové varují, že rtuť teploměru bude v následujících dnech nadále stoupat. Současné vlně horka padne za oběť zřejmě celá řada dalších teplotních rekordů. Úřady napříč kontinentem vydávají varování a připravují se na dlouhotrvající nepříznivé počasí. Ve Francii, kterou nynější situace zasáhla obzvláště tvrdě, musely stovky škol kvůli nesnesitelným podmínkám upravit rozvrhy výuky.
Americký prezident Donald Trump vyvolal během středeční večeře ve francouzském Versailles značné překvapení. Svému hostiteli, francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, i vlastním poradcům zničehonic oznámil, že chce okamžitě podepsat připravenou dohodu s Íránem. Stalo se tak poté, co šéf americké diplomacie dostal na cestě do paláce zprávu, že text dokumentu byl definitivně dokončen.
Evropská komise plánuje upravit klíčovou unijní legislativu na ochranu vod s cílem urychlit výstavbu dolů na strategické suroviny. Tento krok však vyvolává značné obavy, protože řada těchto plánovaných projektů se nachází v oblastech, které již nyní trpí suchem a nedostatkem vody. Těžební průmysl je přitom na spotřebu vody mimořádně náročný, neboť ji ve velkém objemu vyžaduje pro zpracování rudy, omezování prašnosti či nakládání s odpadem.
Americká vláda oznámila, že ukončí financování programů zaměřených na boj proti šíření viru HIV a nemoci AIDS v Jihoafrické republice. V zemi v současnosti žije více než osm milionů lidí s tímto virem, což představuje nejvyšší počet na světě.
Připravovaná kniha s názvem Regime Change: Inside the Imperial Presidency of Donald Trump, kterou napsali novináři listu The New York Times Maggie Habermanová a Jonathan Swan, přináší pohled do soukromí Bílého domu. Podle ukázek z textu museli zaměstnanci prezidentského sídla začít kontrolovat odpadky Donalda Trumpa. Důvodem bylo zjištění, že prezident občas vyhazoval vysoce kvalitní stříbrné příbory z majetku Bílého domu.
Peking po zahájení amerických a izraelských náletů na Írán na konci února čelil reálné hrozbě, že dojde k pádu spřáteleného režimu v Teheránu, což by následovalo jen několik týdnů po podobném vývoji ve Venezuele. Po téměř čtyřech měsících se však situace vyvíjí jinak, protože Washington a Teherán dosáhly po týdnech mírových rozhovorů prozatímní dohody, íránské vedení zůstalo u moci a konflikt podle všeho ukázal limity americké síly.