Západní sankce mají na ruskou ekonomiku „výrazný dopad“, uvedl v rozhovoru pro deník The Guardian zvláštní zmocněnec EU pro sankce David O’Sullivan. Podle tohoto zkušeného diplomata se ruské válečné hospodářství, které je budováno na úkor civilního sektoru, může během roku 2026 dostat do bodu, kdy se stane zcela neudržitelným. O’Sullivan věří, že zákony ekonomické přitažlivosti nelze ignorovat věčně a současné pokřivení ruského trhu směřuje ke kolapsu.
Přestože sankce nejsou podle O’Sullivana zázračným řešením a Rusko se je neustále pokouší obcházet, po čtyřech letech od začátku invaze je patrné, že ruská válečná mašinerie čelí rostoucím nákladům. Zatímco útoky na ukrajinskou energetiku sílí, širší ruská ekonomika se nachází pod největším tlakem od počátku konfliktu. Příjmy z ropy klesají, inflace se pohybuje kolem 6 % a úrokové sazby dosahují výše 16 %.
O’Sullivanova mise, kterou vede od prosince 2022, se zaměřuje především na potírání obcházení sankčních mechanismů. EU již uvalila 19 kol sankcí na více než 2 700 subjektů, přičemž se podařilo výrazně omezit obchod v oblastech jako energetika, letectví, IT nebo luxusní zboží. Zmocněnec zdůraznil, že žádná země mimo EU sice nemá povinnost sankce dodržovat, ale diplomatické úsilí nese ovoce při přesvědčování států střední Asie, Kavkazu či Turecka, aby nepovolovaly reexport kritických technologií.
Problematickým partnerem zůstává Čína, která sice nedodává Rusku přímé vojenské vybavení, ale podle O’Sullivana se podílí na doplňování zásob a poskytování nepřímé podpory. Na veškeré výtky evropských lídrů přitom Peking reaguje popíráním jakéhokoli problému. Naproti tomu v boji proti ruské „stínové flotile“ tankerů s ropou zaznamenala EU úspěchy. Tlak na státy, pod jejichž vlajkami tyto lodi plují, vedl k tomu, že Rusko má stále větší potíže s plynulým vývozem své ropy na trhy v Číně a Indii.
Vztahy s Indií jsou v tomto kontextu specifické. Ačkoliv USA kritizovaly EU za uzavření obchodní dohody s Dillí bez dodatečných sankcí na ropu, O’Sullivan tento krok hájí. Indie je podle něj strategicky příliš důležitá na to, aby s ní EU přerušila dialog. Zároveň připomněl, že Unie již dříve zavedla sankce na velké indické rafinerie a zakázala dovoz ropných produktů vyrobených z ruské suroviny, což donutilo některé indické přístavy blokovat přístup sankcionovaným tankerům.
Největší pozornost nyní vyjednávací týmy věnují seznamu 300 vysoce prioritních produktů, jako jsou paměťové karty, optické čtečky nebo obvody. Tyto komponenty, vyrobené západními firmami, se i přes zákazy stále objevují v troskách ruských dronů a střel. O’Sullivan přiznal, že pohled na dekonstruované ruské zbraně v kyjevských laboratořích, které obsahují součástky z EU, USA či Velké Británie, je pro západní představitele zahanbující.
Ačkoliv se problém obcházení sankcí nepodařilo zcela vymýtit, podle zmocněnce se ho podařilo výrazně omezit díky větší ostražitosti členských států vůči zahraničním distributorům. Rok 2026 tak bude podle O’Sullivana klíčovým testem pro ruskou finanční stabilitu, protože příjmy z ropy a plynu, které jsou životodárnou mízou ruského rozpočtu, se již v lednu propadly na nejnižší úroveň za posledních několik let.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
Evropští spojenci v rámci Severoatlantické aliance se obávají nejhoršího scénáře v souvislosti s nadcházejícími americkými kongresovými volbami. Podle diplomatických zdrojů webu Politico by případná porážka Republikánské strany mohla vést k tomu, že americký prezident Donald Trump vystupňuje své útoky a tlak na samotnou alianci. Obavy diplomatů vycházejí z předpokladu, že omezení v domácí politice by mohla Trumpa přimět k radikálnějším krokům v zahraniční politice.
Papež Lev XIV. se zapsal do historie, když odevzdal korespondenční hlas v nadcházejících amerických kongresových volbách. Podle prohlášení Vatikánu tímto krokem vyjádřil své hluboké přesvědčení o právu a občanské povinnosti občanů aktivně se účastnit demokratických procesů, přičemž se jedná o vůbec prvního papeže v historii, který kdy volil v amerických volbách, a pravděpodobně i v jakýchkoliv moderních sekulárních demokratických volbách.
Palestinští občané Izraele dorazili v dosud nevídaném počtu k volebním urnám v řádných parlamentních volbách, čímž dosáhli téměř osmdesátiprocentní volební účasti a zajistili arabským stranám devatenáct křesel ve stodvacetičlenném parlamentu. Tento mimořádný nárůst zájmu o politické dění odráží hlubokou nespokojenost po čtyřech letech vlády dosavadního kabinetu.
Ruský prezident Vladimir Putin hostil v Moskvě třetí rusko-africký summit, na němž se snažil prezentovat Rusko jako spolehlivějšího partnera pro africký kontinent ve srovnání se Západem. Setkání se zúčastnily delegace ze 48 afrických zemí, přičemž 22 států vyslalo své hlavy států.
Kanadský premiér Mark Carney a americký prezident Donald Trump spolu o víkendu vedli telefonický rozhovor, jehož hlavním tématem byla vzájemná obchodní spolupráce a snaha o ukončení probíhající celní války. Podle vyjádření obou státníků se týmy obou zemí chystají v nejbližších týdnech intenzivně pracovat na dosažení a finalizaci nové bilaterální dohody.
Itálie vynakládá miliony eur z peněz daňových poplatníků na údržbu a zabezpečení luxusních jachet ruských oligarchů, které byly zabaveny v rámci mezinárodních sankcí po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Tyto plovoucí majetky zůstávají zablokované v italských přístavech, kde generují obrovské provozní náklady spojené s placením posádek, pojištění a technického provozu. Místní představitelé a starostové na tuto finanční zátěž opakovaně upozorňují a označují situaci za neudržitelnou.
Britský parlamentní výbor zveřejnil ostrou zprávu, podle níž současná vláda postrádá ucelenou strategii vůči Číně a politiku v této oblasti vytváří za pochodu. Zjištění výboru pro podnikání, inovace, vědu a obchod varují, že nedostatek jasného směřování ohrožuje britské podnikatelské prostředí a ponechává národní bezpečnost bez řádné ochrany. Dokument rovněž upozorňuje na riziko, že britsko-čínské vztahy nakonec diktují velmoci jako Washington nebo Peking.
Demokratická strana vstupuje do nadcházejících amerických doplňkových voleb s velkými nadějemi, které opírá o příznivé průzkumy veřejného mínění, nepopulárnost republikánského prezidenta a nespokojenost voličů s rostoucími životními náklady. Průzkumy naznačují, že demokraté by mohli získat většinu ve Sněmovně reprezentantů a bojují o vyrovnané pozice v klíčových senátních soubojích. Zvláště těsné výsledky se objevují v tradičně konzervativních státech, jako je Jižní Karolína, Texas či Kansas.
Zpráva podpořená Organizací spojených národů varuje, že zemské zaledněné oblasti čelí hrozbě trvalých a rozsáhlých škod v případě, že globální oteplení překročí hranici půldruhého stupně Celsia stanovenou v pařížské dohodě. Vědci podle The Guardian upozorňují, že i dočasné překročení tohoto limitu by mohlo způsobit nenapravitelné tání ledovců a polárních příkrovů. Podle odborníků je proto nezbytné globální teploty co nejrychleji vrátit na nižší hodnoty.