Západní sankce mají na ruskou ekonomiku „výrazný dopad“, uvedl v rozhovoru pro deník The Guardian zvláštní zmocněnec EU pro sankce David O’Sullivan. Podle tohoto zkušeného diplomata se ruské válečné hospodářství, které je budováno na úkor civilního sektoru, může během roku 2026 dostat do bodu, kdy se stane zcela neudržitelným. O’Sullivan věří, že zákony ekonomické přitažlivosti nelze ignorovat věčně a současné pokřivení ruského trhu směřuje ke kolapsu.
Přestože sankce nejsou podle O’Sullivana zázračným řešením a Rusko se je neustále pokouší obcházet, po čtyřech letech od začátku invaze je patrné, že ruská válečná mašinerie čelí rostoucím nákladům. Zatímco útoky na ukrajinskou energetiku sílí, širší ruská ekonomika se nachází pod největším tlakem od počátku konfliktu. Příjmy z ropy klesají, inflace se pohybuje kolem 6 % a úrokové sazby dosahují výše 16 %.
O’Sullivanova mise, kterou vede od prosince 2022, se zaměřuje především na potírání obcházení sankčních mechanismů. EU již uvalila 19 kol sankcí na více než 2 700 subjektů, přičemž se podařilo výrazně omezit obchod v oblastech jako energetika, letectví, IT nebo luxusní zboží. Zmocněnec zdůraznil, že žádná země mimo EU sice nemá povinnost sankce dodržovat, ale diplomatické úsilí nese ovoce při přesvědčování států střední Asie, Kavkazu či Turecka, aby nepovolovaly reexport kritických technologií.
Problematickým partnerem zůstává Čína, která sice nedodává Rusku přímé vojenské vybavení, ale podle O’Sullivana se podílí na doplňování zásob a poskytování nepřímé podpory. Na veškeré výtky evropských lídrů přitom Peking reaguje popíráním jakéhokoli problému. Naproti tomu v boji proti ruské „stínové flotile“ tankerů s ropou zaznamenala EU úspěchy. Tlak na státy, pod jejichž vlajkami tyto lodi plují, vedl k tomu, že Rusko má stále větší potíže s plynulým vývozem své ropy na trhy v Číně a Indii.
Vztahy s Indií jsou v tomto kontextu specifické. Ačkoliv USA kritizovaly EU za uzavření obchodní dohody s Dillí bez dodatečných sankcí na ropu, O’Sullivan tento krok hájí. Indie je podle něj strategicky příliš důležitá na to, aby s ní EU přerušila dialog. Zároveň připomněl, že Unie již dříve zavedla sankce na velké indické rafinerie a zakázala dovoz ropných produktů vyrobených z ruské suroviny, což donutilo některé indické přístavy blokovat přístup sankcionovaným tankerům.
Největší pozornost nyní vyjednávací týmy věnují seznamu 300 vysoce prioritních produktů, jako jsou paměťové karty, optické čtečky nebo obvody. Tyto komponenty, vyrobené západními firmami, se i přes zákazy stále objevují v troskách ruských dronů a střel. O’Sullivan přiznal, že pohled na dekonstruované ruské zbraně v kyjevských laboratořích, které obsahují součástky z EU, USA či Velké Británie, je pro západní představitele zahanbující.
Ačkoliv se problém obcházení sankcí nepodařilo zcela vymýtit, podle zmocněnce se ho podařilo výrazně omezit díky větší ostražitosti členských států vůči zahraničním distributorům. Rok 2026 tak bude podle O’Sullivana klíčovým testem pro ruskou finanční stabilitu, protože příjmy z ropy a plynu, které jsou životodárnou mízou ruského rozpočtu, se již v lednu propadly na nejnižší úroveň za posledních několik let.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.